course can be enrolled in outside the study plan enabled for web enrollment priority enrollment if the course is part of the study plan you can enroll for the course in winter and in summer semester
The purpose of the course is to help form a "visually literate" individual who will be able to structure and critically receive visual information and work with it - ideally for the benefit of both his and his pupils. The knowledge base should enable the graduate to combine knowledge in the field of art history, or visual culture with historiographic practice, to equip him with the elementary skills necessary to interpret and criticize the sources of iconographic nature and to convey his orientation in an environment where a lot of visual information grows as fast as their manipulation potential. Of course, the fundamentals of the subject must continue to be based on classical fundamentals of the interpretation of fine art. However, their necessity does not lie in the need to confess in the hermetic and exclusive world of works of art, but in the world that surrounds us during everyday life. Therefore, the course axis is not a chronological encyclopaedic overview of styles, personalities and canonical works, but a catalog of selected problems and methodological approaches.
Last update: SKOPEK/PEDF.CUNI.CZ (20.07.2016)
Dějiny umění v kontextu
Účelem předmětu je napomoci k formování "vizuálně gramotného" jedince, který bude schopen strukturovaného a kritického přijímání vizuálních informací a následné práce s nimi - v ideálním případě ku prospěchu nejen svému, ale i svých žáků. Penzum nabytých znalostí by mělo absolventovi umožnit propojit poznatky z oblasti dějin umění, respektive vizuální kultury s historiografickou praxí, vybavit jej elementárními schopnostmi nutnými k interpretaci a kritice pramenů ikonografické povahy a zprostředkovat mu orientaci v prostředí, kde množství vizuálních informací narůstá stejně rychle jako jejich manipulační potenciál. Základy předmětu samozřejmě musí i nadále spočívat na klasických fundamentech interpretace výtvarného umění. Jejich potřebnost však nespočívá v nutnosti vyznat se v hermetickém a exkluzivním světě uměleckých děl, nýbrž ve světě, který nás obklopuje během každodenního života. Proto také osu předmětu netvoří chronologický encyklopedický přehled stylů, osobností a kanonických děl, nýbrž katalog vybraných problémů a metodologických přístupů.
Rozvrh předmětu
1. okruh
Dějiny dějepisu umění
Základní historický přehled dějin oboru, soustředěný do následujících tematických celků:
A/ Počátky historiografie umění v antice a středověku (vzorové biografie umělců a jejich ego-dokumenty), humanistické základy dějin umění a "genetické" narace u Giorgia Vasariho a autorů pozdní renesance a baroka,
B/ Dějepis umění období osvícenství a romantismu: objevení stylového vývoje, počátky znalectví a exaktních metod, nová témata a problémy,
C/ Velké školy a osobnosti 19. a 20. století: emancipace dějin umění jako samostatné vědecké discipliny, pozitivismus a kulturní historie, vídeňská škola dějin umění,
D/ Dějiny umění versus současnost moderního výtvarného umění: nástup psychologických a sociologických metod, aplikace přírodovědných postupů,
E/ "Konec dějin umění" a perspektivy oboru v 21. století (Arthur C. Danto a/nebo Hans Belting).
Doporučená literatura:
Texty:
Hans Belting, Konec dějin umění, Praha 2000. Vojtěch Birnbaum, Vývojové zákonitosti v umění. Praha 1987.
Jakob Burckhardt, Kultura renesance v Itálii, Praha 2013.
Max Dvořák, Umění jako projev ducha, Praha 1936.
Vincenc Kramář, O obrazech a galeriích, Praha 1983.
Giorgio Vasari, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I-II, 2. vyd. Praha 1998.
Heinrich Wölfflin, Klassické umění. Úvod do italské renaissance, Praha 1912.
Interpretace:
Michael Podro, The critical historians of art, 5. vyd. New Haven - London 1991.
Götz Pochat, Geschichte der Ästhetik und Kunsttheorie. Von der Antike bis zum 19. Jahrhundert, Köln 1986.
Kapitoly z českého dějepisu umění I-II, Praha 1986.
Jiří Kroupa, Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I., 2. vyd. Brno 2007.
Jiří Kroupa, Metody dějin umění. Metodologie dějin umění 2, Brno 2010.
Petr Wittlich, Literatura k dějinám umění: Vývojový přehled, Praha 1992.
2. okruh
Dějiny umění v epoše vizuálních studií
Přehled hlavních metod dějin umění uplatňovaných v rámci současného diskursu:
A/ Obraz a text: závislost interpretace na kulturním kontextu jejího vzniku,
B/ Od kulturní historie k sociálním dějinám umění,
C/ Vizuální strategie v prezentacích národa, rasy, civilizačního okruhu a politických idejí ("od papežského osla ke karikatuře Mohameda"),
D/ Vizuální kultura v genderovém diskursu.
Doporučená literatura:
Ján Bakoš, J. Minulost v přítomnosti. Současné umění a uměleckohistorické mýty, Bratislava 2002.
Walter Benjamin, Umělecké dílo ve věku jeho reprodukovatelnosti, in: Dílo a jeho zdroj, Praha 1979.
Marta Filipová - Matthew Rampley (eds.), Možnosti vizuálních studií. Obrazy - texty - interpretace, Brno 2008.
Pierre Francastel, Figura a místo: Vizuální řád v italském malířství 15. století. Praha 1984.
Jutta Held - Norbert Schneider, Sozialgeschichte der Malerei vom Spätmittelalter bis ins 20. Jahrhundert, Köln 1993.
Richard Howells - Joaquim Negreiros (eds.), Visual Culture, 2. vyd. Cambridge 2012.
Ladislav Kesner (ed.), Vizuální teorie: Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech, Jinočany 1997.
Filip Komárek - Michal Konečný (eds.), "Ani spolu, ani bez sebe…" Interdisciplinarita v dějinách umění, Brno 2011.
Claude Lévi-Strauss, Rasa a dějiny, Brno 1999.
Robert S. Nelson - Richard Schiff (ed.), Critical terms for art history, 2. vyd. Chicago 2003; slovenský překlad: Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004.
Martina Pachmanová, Věrnost v pohybu: Hovory o feminismu, dějinách a vizualitě, Praha 2001.
Martina Pachmanová (ed.), Neviditelná žena: Antologie soudobého amerického myšlení, Praha 2002.
Tomáš Pospiszyl (ed.), Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha 1998.
Josef Válka, Myšlení a obraz v dějinách kultury (studie, eseje, reflexe), Brno 2009.
3. okruh
Umělecké dílo a vizuální informace jako zdroj poznatků o společnosti v minulosti a v současnosti
A/ Jak rozmlouvat s obrazem: znalectví (styl, technika, atribuce, popis),
B/ Jak "rozumět" obrazu: základní kategorie (obsah a forma) a základní metody (stylový rozbor, ikonologie, ikonografie, sémiotika),
C/ Život uměleckého díla: mecenášství a sběratelství, umělecký trh, výstavy a muzea umění,
D/ Specifika "neklasických" nosičů vizuální informace (fotografie, film, televize, nová média) - v čem jsou "nové" a v čem "staré"?,
E/ Manipulace a instrumentalizace sdělení výtvarného díla: padělatelství, marketing, cenzura a autocenzura.
Doporučená literatura:
Ernst Hans Gombrich, Příběh umění. Praha 1992.
Ernst Hans Gombrich, Umění a iluze. Studie o psychologii obrazového znázorňování. Praha 1985.
René Huyghe, Řeč obrazů, Praha 1973.
Noah Charney, Umění falzifikace, Zlín 2015.
Erwin Panofsky, Význam ve výtvarném umění, Praha 1981.
Lubomír Slavíček, Sobě, umění, přátelům. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939, Brno 2007.
Aim of the course -
Last update: PhDr. Iva Beránková (21.05.2019)
The purpose of the course is to help form a "visually literate" individual who will be able to structure and critically receive visual information and work with it - ideally for the benefit of both his and his pupils. The knowledge base should enable the graduate to combine knowledge in the field of art history, or visual culture with historiographic practice, to equip him with the elementary skills necessary to interpret and criticize the sources of iconographic nature and to convey his orientation in an environment where a lot of visual information grows as fast as their manipulation potential. Of course, the fundamentals of the subject must continue to be based on classical fundamentals of the interpretation of fine art. However, their necessity does not lie in the need to confess in the hermetic and exclusive world of works of art, but in the world that surrounds us during everyday life. Therefore, the course axis is not a chronological encyclopaedic overview of styles, personalities and canonical works, but a catalog of selected problems and methodological approaches.
Last update: SKOPEK/PEDF.CUNI.CZ (20.07.2016)
Dějiny umění v kontextu
Účelem předmětu je napomoci k formování "vizuálně gramotného" jedince, který bude schopen strukturovaného a kritického přijímání vizuálních informací a následné práce s nimi - v ideálním případě ku prospěchu nejen svému, ale i svých žáků. Penzum nabytých znalostí by mělo absolventovi umožnit propojit poznatky z oblasti dějin umění, respektive vizuální kultury s historiografickou praxí, vybavit jej elementárními schopnostmi nutnými k interpretaci a kritice pramenů ikonografické povahy a zprostředkovat mu orientaci v prostředí, kde množství vizuálních informací narůstá stejně rychle jako jejich manipulační potenciál. Základy předmětu samozřejmě musí i nadále spočívat na klasických fundamentech interpretace výtvarného umění. Jejich potřebnost však nespočívá v nutnosti vyznat se v hermetickém a exkluzivním světě uměleckých děl, nýbrž ve světě, který nás obklopuje během každodenního života. Proto také osu předmětu netvoří chronologický encyklopedický přehled stylů, osobností a kanonických děl, nýbrž katalog vybraných problémů a metodologických přístupů.
Literature -
Last update: PhDr. Iva Beránková (21.05.2019)
1. History of Fine Art History
Recommended Literature:
Texts:
Hans Belting, Konec dějin umění, Praha 2000. Vojtěch Birnbaum, Vývojové zákonitosti v umění. Praha 1987.
Jakob Burckhardt, Kultura renesance v Itálii, Praha 2013.
Max Dvořák, Umění jako projev ducha, Praha 1936.
Vincenc Kramář, O obrazech a galeriích, Praha 1983.
Giorgio Vasari, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I-II, 2. vyd. Praha 1998.
Heinrich Wölfflin, Klassické umění. Úvod do italské renaissance, Praha 1912.
Interpretation:
Michael Podro, The critical historians of art, 5. vyd. New Haven - London 1991.
Götz Pochat, Geschichte der Ästhetik und Kunsttheorie. Von der Antike bis zum 19. Jahrhundert, Köln 1986.
Kapitoly z českého dějepisu umění I-II, Praha 1986.
Jiří Kroupa, Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I., 2. vyd. Brno 2007.
Jiří Kroupa, Metody dějin umění. Metodologie dějin umění 2, Brno 2010.
Petr Wittlich, Literatura k dějinám umění: Vývojový přehled, Praha 1992.
2. History of Art in the Era of Visual Studies
Recommended Literature:
Ján Bakoš, J. Minulost v přítomnosti. Současné umění a uměleckohistorické mýty, Bratislava 2002.
Walter Benjamin, Umělecké dílo ve věku jeho reprodukovatelnosti, in: Dílo a jeho zdroj, Praha 1979.
Marta Filipová - Matthew Rampley (eds.), Možnosti vizuálních studií. Obrazy - texty - interpretace, Brno 2008.
Pierre Francastel, Figura a místo: Vizuální řád v italském malířství 15. století. Praha 1984.
Jutta Held - Norbert Schneider, Sozialgeschichte der Malerei vom Spätmittelalter bis ins 20. Jahrhundert, Köln 1993.
Ladislav Kesner (ed.), Vizuální teorie: Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech, Jinočany 1997.
Filip Komárek - Michal Konečný (eds.), "Ani spolu, ani bez sebe…" Interdisciplinarita v dějinách umění, Brno 2011.
Claude Lévi-Strauss, Rasa a dějiny, Brno 1999.
Robert S. Nelson - Richard Schiff (ed.), Critical terms for art history, 2. vyd.Chicago 2003; slovenský překlad: Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004.
Martina Pachmanová, Věrnost v pohybu: Hovory o feminismu, dějinách a vizualitě, Praha 2001.
Martina Pachmanová (ed.), Neviditelná žena: Antologie soudobého amerického myšlení, Praha 2002.
Tomáš Pospiszyl (ed.), Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha 1998.
Josef Válka, Myšlení a obraz v dějinách kultury (studie, eseje, reflexe), Brno 2009.
3. Artwork and visual information as a source of knowledge about society in the past and present
Recommended Literature:
Ernst Hans Gombrich, Příběh umění. Praha 1992.
Ernst Hans Gombrich, Umění a iluze. Studie o psychologii obrazového znázorňování. Praha 1985.
René Huyghe, Řeč obrazů, Praha 1973.
Noah Charney, Umění falzifikace, Zlín 2015.
Erwin Panofsky, Význam ve výtvarném umění, Praha 1981.
Lubomír Slavíček, Sobě, umění, přátelům. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939, Brno 2007.
Last update: doc. PhDr. Jana Kepartová, CSc. (13.05.2019)
1. okruh
Dějiny dějepisu umění
Doporučená literatura:
Texty:
Hans Belting, Konec dějin umění, Praha 2000. Vojtěch Birnbaum, Vývojové zákonitosti v umění. Praha 1987.
Jakob Burckhardt, Kultura renesance v Itálii, Praha 2013.
Max Dvořák, Umění jako projev ducha, Praha 1936.
Vincenc Kramář, O obrazech a galeriích, Praha 1983.
Giorgio Vasari, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů I-II, 2. vyd. Praha 1998.
Heinrich Wölfflin, Klassické umění. Úvod do italské renaissance, Praha 1912.
Interpretace:
Michael Podro, The critical historians of art, 5. vyd. New Haven - London 1991.
Götz Pochat, Geschichte der Ästhetik und Kunsttheorie. Von der Antike bis zum 19. Jahrhundert, Köln 1986.
Kapitoly z českého dějepisu umění I-II, Praha 1986.
Jiří Kroupa, Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I., 2. vyd. Brno 2007.
Jiří Kroupa, Metody dějin umění. Metodologie dějin umění 2, Brno 2010.
Petr Wittlich, Literatura k dějinám umění: Vývojový přehled, Praha 1992.
2. okruh
Dějiny umění v epoše vizuálních studií
Doporučená literatura:
Ján Bakoš, J. Minulost v přítomnosti. Současné umění a uměleckohistorické mýty, Bratislava 2002.
Walter Benjamin, Umělecké dílo ve věku jeho reprodukovatelnosti, in: Dílo a jeho zdroj, Praha 1979.
Marta Filipová - Matthew Rampley (eds.), Možnosti vizuálních studií. Obrazy - texty - interpretace, Brno 2008.
Pierre Francastel, Figura a místo: Vizuální řád v italském malířství 15. století. Praha 1984.
Jutta Held - Norbert Schneider, Sozialgeschichte der Malerei vom Spätmittelalter bis ins 20. Jahrhundert, Köln 1993.
Ladislav Kesner (ed.), Vizuální teorie: Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech, Jinočany 1997.
Filip Komárek - Michal Konečný (eds.), "Ani spolu, ani bez sebe…" Interdisciplinarita v dějinách umění, Brno 2011.
Claude Lévi-Strauss, Rasa a dějiny, Brno 1999.
Robert S. Nelson - Richard Schiff (ed.), Critical terms for art history, 2. vyd.Chicago 2003; slovenský překlad: Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava 2004.
Martina Pachmanová, Věrnost v pohybu: Hovory o feminismu, dějinách a vizualitě, Praha 2001.
Martina Pachmanová (ed.), Neviditelná žena: Antologie soudobého amerického myšlení, Praha 2002.
Tomáš Pospiszyl (ed.), Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha 1998.
Josef Válka, Myšlení a obraz v dějinách kultury (studie, eseje, reflexe), Brno 2009.
3. okruh
Umělecké dílo a vizuální informace jako zdroj poznatků o společnosti v minulosti a v současnosti
Doporučená literatura:
Ernst Hans Gombrich, Příběh umění. Praha 1992.
Ernst Hans Gombrich, Umění a iluze. Studie o psychologii obrazového znázorňování. Praha 1985.
René Huyghe, Řeč obrazů, Praha 1973.
Noah Charney, Umění falzifikace, Zlín 2015.
Erwin Panofsky, Význam ve výtvarném umění, Praha 1981.
Lubomír Slavíček, Sobě, umění, přátelům. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939, Brno 2007.
Syllabus -
Last update: PhDr. Iva Beránková (21.05.2019)
Course Schedule
1. History of Fine Art History
Basic historical overview of the history of the field, focused on the following thematic units:
A / The beginnings of the historiography of art in antiquity and the Middle Ages (exemplary biographies of artists and their ego-documents), humanistic foundations of art history and "genetic" narration by Giorgio Vasari and late Renaissance and Baroque authors
B / History of Enlightenment and Romanticism: the discovery of stylistic development, the beginnings of art expertise and exact methods, new themes and problems
C / Great schools and personalities of the 19th and 20th centuries: emancipation of art history as an independent scientific discipline, positivism and cultural history, Vienna School of Art History
D / History of Art versus Contemporary Modern Art: Onset of Psychological and Sociological Methods, Application of Science Practices
E / "The End of Art History" and the Perspective of the Field in the 21st Century (Arthur C. Danto and / or Hans Belting).
2. History of Art in the Era of Visual Studies
An overview of the main methods of art history used in contemporary discourse:
A / Picture and text: dependence of interpretation on the cultural context of its origin,
B / From Cultural History to Social Art History
C / Visual Strategies in Presentations of Nation, Race, Civilization Circle and Political Ideas ("From Papal Donkey to Cartoon Muhammad")
D / Visual culture in gender discourse.
3. Artwork and visual information as a source of knowledge about society in the past and present
A / How to talk with the image: connoisseurship (style, technique, attribution, description)
B / How to "understand" the image: basic categories (content and form) and basic methods (style analysis, iconology, iconography, semiotics)
C / Life of a work of art: patronage and collecting, art market, exhibitions and art museums
D / Specifics of "non-classical" carriers of visual information (photography, film, television, new media) - what are "new" and "old"?
E / Manipulation and instrumentalization of the work of art: counterfeiting, marketing, censorship and self-censorship.
Last update: PhDr. Iva Beránková (21.05.2019)
Rozvrh předmětu
1. okruh
Dějiny dějepisu umění
Základní historický přehled dějin oboru, soustředěný do následujících tematických celků:
A/ Počátky historiografie umění v antice a středověku (vzorové biografie umělců a jejich ego-dokumenty), humanistické základy dějin umění a "genetické" narace u Giorgia Vasariho a autorů pozdní renesance a baroka,
B/ Dějepis umění období osvícenství a romantismu: objevení stylového vývoje, počátky znalectví a exaktních metod, nová témata a problémy,
C/ Velké školy a osobnosti 19. a 20. století: emancipace dějin umění jako samostatné vědecké discipliny, pozitivismus a kulturní historie, vídeňská škola dějin umění,
D/ Dějiny umění versus současnost moderního výtvarného umění: nástup psychologických a sociologických metod, aplikace přírodovědných postupů,
E/ "Konec dějin umění" a perspektivy oboru v 21. století (Arthur C. Danto a/nebo Hans Belting).
2. okruh
Dějiny umění v epoše vizuálních studií
Přehled hlavních metod dějin umění uplatňovaných v rámci současného diskursu:
A/ Obraz a text: závislost interpretace na kulturním kontextu jejího vzniku,
B/ Od kulturní historie k sociálním dějinám umění,
C/ Vizuální strategie v prezentacích národa, rasy, civilizačního okruhu a politických idejí ("od papežského osla ke karikatuře Mohameda"),
D/ Vizuální kultura v genderovém diskursu.
3. okruh
Umělecké dílo a vizuální informace jako zdroj poznatků o společnosti v minulosti a v současnosti
A/ Jak rozmlouvat s obrazem: znalectví (styl, technika, atribuce, popis),
B/ Jak "rozumět" obrazu: základní kategorie (obsah a forma) a základní metody (stylový rozbor, ikonologie, ikonografie, sémiotika),
C/ Život uměleckého díla: mecenášství a sběratelství, umělecký trh, výstavy a muzea umění,
D/ Specifika "neklasických" nosičů vizuální informace (fotografie, film, televize, nová média) - v čem jsou "nové" a v čem "staré"?,
E/ Manipulace a instrumentalizace sdělení výtvarného díla: padělatelství, marketing, cenzura a autocenzura.
