Please note that the primary language of instruction is Czech; individual students may choose whether they present in Czech or English. Discussion is typically in the same language
Last update: Mgr. Michal Štefánek (29.04.2022)
Tento seminář má za cíl průběžně probírat všechna diplomová témata a zamýšlet se nad nimi.
Organizace:
Poseminář trvá typicky hodinu a půl. To znamená, že pokud na jednom posemináři vystupují dva studenti, na každého je tři čtvrtě hodiny.
Otázky se kladou typicky až po presentaci; je možné občas do presentace vstoupit s čistě technickým dotazem (pokud si je tázající jist, že na ně lze odpovědět jednou větou).
Začátek (a tedy i konec) se vyhlašuje na semináři. (Typický začátek je ve tři čtvrtě na pět.)
Účast je velmi doporučena studentům všech stupňů studia (i když presentuje někdo, jehož téma je vzdálené – viz bod (ii) v preambuli nahoře). Účast všech pedagogů je skoro nezbytná!
Je důležitou povinností referujících studentů, aby pozvali své školitele, jsou-li tito externisty – jejich přítomnost je vždycky důležitá.
Requirements to the exam - Czech
Last update: Mgr. Michal Štefánek (29.04.2022)
Pravidelná účast na seminářích. Prezentace vlastního tématu (Zásady viz syllabus níže.)
Syllabus - Czech
Last update: Mgr. Michal Štefánek (29.04.2022)
Posemináře v letním semestru jsou věnovány především prezentacím bakalářských a magisterských studentů. Smysl posemináře je trojí: (i) poskytnout zpětnou vazbu presentujícím studentům, diferencovaně podle jejich pokročilosti v práci, (ii) umožnit ostatním studentům naučit se nahlížet kriticky na jiné vědecké problémy a design pokusů, zamýšlet nad prací druhých a diskutovat, a (iii) sloužit jako fórum, kde se vzájemně dozvídáme o pracech probíhajících na oddělení.
Úvodní presentace diplomového tématu (typicky letní semestr 3. ročníku bakalářského studia)
Vlastní presentace má dvě části: (i) jednak vystoupí student s představením tématu, a to jak konkrétní otázky, kterou chce řešit, jak ji bude řešit a proč je zajímavá. Je třeba stručně shrnout, co je o problému známo, a soustředit se na to, co naopak známo není, a jaká je hlavní otázka. Na ni je třeba navázat rámcovým plánem práce: jaká data se budou sbírat, proč, a co se těmi daty dá zjistit. Pro presentující je nezbytné se nad tématem i prací kriticky zamyslet, představit si, jaké budou potíže, k čemu to všechno povede a co dalšího by v rámci této práce člověk chtěl dělat. Celková délka vystoupení by měla být tak 10-15 minut. Potom (ii) vystoupí školitel (dalších cca. 5 minut), který doplní širší souvislosti dané práce. K tomu musí alespoň částečně představit širší souvislosti, jak to navazuje na jiné podobné práce v oboru, ať už ve stejné pracovní skupině nebo ne a proč je to zajímavé. To může vypadat, že duplikuje presentaci uchazeče, ale smysl toho je dvojí: jednak lze čekat, že školitel má přece jen větší znalosti problematiky a jejích souvislostí než student, ale to taky staví školitele do jiné role v diskusi, která následuje.
Diskuse začínajících témat je možná vůbec nejdůležitější funkcí posemináře, který je vlastně svého druhu veřejnou oponenturou tématu diplomové práce. To je zásadně důležité, protože účastníci diskuse mohou poukázat na slabiny, které ani školitele, ani studenta nenapadly. Každopádně kritika tématu na posemináři neznamená "všechno je špatně", ale spíš "tohle jsou možné problémy, které člověka mohou potkat, a takhle se s nimi vypořádat". Diskuse probíhá současně s uchazečem i se školitelem (je ale výhodné, pokud uchazeč odpovídá první). V diskusi je třeba se zaměřit na věci, které mohou ovlivnit sběr dat, a možná rizika při něm. Je vhodné se věnovat i tomu, jak jsou položeny otázky, zda sebraná data na ně umožní odpovědět, a třeba zda není možné vymyslet paralelně k nim další možné zajímavé otázky (při podobném sběru dat).
Seminární práce - prezentace v prvním roce magisterského studia
Poseminář v prvním roce magisterského studia se věnuje obhajobě seminární práce. Typicky bývá až na konci semestru. Cílem tohoto podniku je jak ukázat, co je na projektu uděláno a co ještě zbývá udělat, tak i vyzkoušet si, jak zpracovat data do presentovatelné formy, jak jim napsat úvod a diskusi, a jak z nich vytáhnout to podstatné. Seminární práce je proto presentace stavu práce na diplomovém projektu ve formě malé diplomové práce. Seminární práce je oponována (typicky doktorandy) a hodnocena jak skupinou studentů, tak pedagogy.
V práci i v presentaci (v délce ca. 20 minut) je třeba se soustředit na vztah toho, co už je hotovo, k tomu, co se bude dělat v následující sezóně. Čekáme rozumnou (ne nutně definitivní) analýzu a presentaci už sebraných dat; a je třeba mít jasno, jakým způsobem se budou zpracovávat/dále sbírat. Dále nechť je prostor věnován tomu, co ze sebraných dat vyplývá, i tomu, proč je třeba vědět to, co se bude dále sbírat. Je třeba říci, jak sebraná i plánovaná data odpovídají na otázky kladené na začátku, i které nové (tj. na začátku nevyslovené) otázky bude možné zodpovědět navíc.
V diskusi je třeba se bavit jak o různých způsobech zpracování těch dat a co z provedených analýz vyplývá, tak i o dalších možných cestách při sběru dat.
Seminární práci prosím odevzdejte nejpozději v pondělí osm dní před vlastní obhajobou, stačí elektronicky na mou adresu (tomas.herben@ibot.cas.cz). Posudek budete mít k disposici 24 hodin před obhajobou. Očekávaná délka SP je tak 15-20 stránek, ale dost záleží na Vás. Další poznámky o struktuře a náležitostech SP jsou v geobotanickém průvodci.
Prezentace v druhém roce magisterského studia
Tento seminář má poskytnout prostor pro závěrečnou diskusi/veřejnou presentaci většímu plénu před obhajobou. Koná se před odevzdáním DP, typicky na začátku letního semestru, ale závisí na tom, kdy chcete odevzdat DP. V prezentaci (v délce max 25 minut) je třeba se soustředit především na různé způsoby zpracování dat a jejich interpretace (jde o využití maxima zajímavé informace skryté v sebraných datech). Je třeba říci, jak data odpovídají na otázky, které jste si kladli na začátku, které otázky zůstávají nezodpovězeny i které nové (tj. na začátku nevyslovené) otázky lze zodpovědět navíc. Protože data jsou už z velké části sebrána (zejména pokud student plánuje skončit na jaře), rovněž smyslem diskuse je pak především bavit se o tom, co se sebranými daty dělat, a jak jim rozumět.
Další prezentace v průběhu magisterského studia (zejména pro studenty, kteří přerušili/rozložili)
Prosím udělejte přehled Vaší práce od poslední prezentace (ať už to byla SP, nebo bakalářská prezentace). Tím se rozumí jak úvod včetně kontextu práce, otázek a jejích změny-vývoje během posledního roku, tak samozřejmě i prezentaci s výsledky, jejich analýzou a interpretací. Zase prosím v délce max. 25 minut.
Zásady pro diskutující
V diskusích je třeba se bavit o věcech týkajících se jak otázek práce, tak sběru dat, jejich analýzy a interpretace. U začínajících prací je šance, aby diskuse vedla k lepšímu promyšlení jak otázek, tak sběru dat, i toho, jak budou sebraná data (až budou sebraná) moci přispět k zodpovězení položených otázek. U pokročilejších prací může přispět k lepší analýze dat a pomoci s interpretací sebraných dat a provedených analýz. To všechno umožní se vyhnout případným slabinám dřív, než projeví svůj ničivý účinek u obhajoby diplomové práce.
Ve všech případech je třeba se podle možnosti třeba se vyhnout diskusi technikálií, kterým mnoho lidí nerozumí. Pokud jsou nějaké technikálie zásadní pro celou práci, je třeba, aby diskutující/kritizující stručně vyložil plénu, oč vlastně jde a proč je to důležité. (Jinak technikálie sběru a analýzy dat nechť jsou diskutovány se školiteli nebo v příslušných pracovních skupinách.)
