The New Testament through the Lens of Social and Cultural Memory - L0576

• Title: Nový zákon optikou sociální a kulturní paměti
• Guaranteed by: HTF - Katedra biblistiky a judaistiky (28-15)
• Faculty: Hussite Theological Faculty
• Actual: from 2022
• Semester: summer
• E-Credits: 3
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:0/2, C [HT]
• Extent per academic year: 28 [hours]
• Capacity: unknown / unlimited (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment; priority enrollment if the course is part of the study plan
• Guarantor: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D.
• Teacher(s): Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D.

Annotation

Last update: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)

Nový zákon je pestrý soubor písemností, jež vznikají zhruba mezi léty 50 až 120 po Kristu. Reflektují události, jež jsou spjaté s osobností Ježíše Nazaretského, životem raně křesťanských komunit a osobnostmi apoštolů, z nichž je nejpodrobněji zachycen apoštol Pavel. Nejedná se většinou o záznamy očitých svědků, ale interpretů událostí, jež jim byly vylíčeny či je přejali z dostupných textů (např. autor evangelia a Skutků apoštolů Lukáš). Vzpomínky na události jsou fixovány v určitém milieu, roubovány na starší vzory, promítá se do jejich interpretace situace komunit, jejich chápání událostí, tradice, literární a rétorické vzdělání, faktory spjaté s oralitou, politickou situací, geografickým umístěním pisatele atd. Jedná se tedy o komplex faktorů, které souvisí s tím, že ač byly spisy Nového zákona postupně sepsány a rozšiřovány v opisech, zvěst se šířila stále ústně, každý čtenář i posluchač si slova vybavoval (neboť svitky nenosil s sebou) a dále šířil verze založené na pamatování a vzpomínce, jež nesly jeho slovní zásobu, způsob mluvy i pochopení věcí v širších kontextech. Paměť tak byla "skladištěm" rozmanitých ideí interpretů, jež byly fixovány také díky prožitkům a emocím. Vzpomínky musí být následně opětovně vybavovány a interpretovány v rozmanitých kontextech a za různých okolností, do nichž interpret dorazí. Je otázkou, co tedy vlastně můžeme zkoumat, po čem se má interpret biblických textů ptát? K události samotné máme přístup jen skrze vzpomínky. Paměť se tak pohybuje v určitém prostoru, osciluje mezi vzpomínkou a přítomností, profiluje se oproti vzpomínkám jiných, posiluje se či vymezuje v horizontu politické a sociální situace, a v případě sepsání vzpomínek musí přijmout literární a rétorické vzory. Paměť má samozřejmě biografické rysy, ale je také závislá na společnosti a jejich normách, prostoru, na příbězích, jež dávají identitu a liší se v různých částech světa. Od paměti individuální se tak dostáváme k paměti sociální či kulturní, jež vyjadřují identitu či hodnotové struktury širšího okruhu lidí. Tématem sociální paměti se zabýval Maurice Halbwachs (1877-1945), jehož teorii převzal a rozšířil Jan Assmann a Aleida Assmannová. Interpretaci Nového zákona pak výrazně ovlivnil Werner H. Kelber a řada dalších, současných interpretů. Optikou sociální paměti je na Nový zákon nahlíženo zhruba posledních třicet let, ač boom nastal až po roce 2000. Právě skutečnost, že individuální vzpomínka získává pevný tvar teprve uvnitř sociálních a kulturních rámců a zkušenosti vlastně mohou putovat i transgeneračně, ukazuje na fakt, že sociální paměť se vztahuje na vše, co zprostředkovává, přibližuje, ale zároveň transformuje/adaptuje minulost. V biblických textech se tak netážeme nutně po tom, "co se vlastně přesně stalo", ale zkoumáme proces vzpomínání, předávání, fixace vzpomínky a její zaznamenání, interpretaci další generací, roli orality, jiných literárních vzorů, rétoriky, intertextuality a dalších faktorů. Teorie sociální paměti tak dává teologii možnosti nového pohledu na interpretaci biblických textů a nutí ji k definování specifických hermeneutických kategorií.

Syllabus

Last update: doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. (16.10.2022)

Možný sylabus (může být adaptován dle požadavků skupiny a specifického tématu z obalsti paměťových studií):
1. Definování sociální paměti, kolektivní paměti, kulturní paměti, individuální paměti, historické paměti. Osobnosti spjaté se sociální pamětí - M. Halbwachs, J.a A. Assmannovi, P. Nora, M. Foucault, B. Schwartz, S. Huebenthalová, T. R. Hatina a další.
2. Vzpomínání a vzpomínka, zapomínání, vztahování paměti k přítomnosti. Oralita, jazyk a paměť, záznam vzpomínky, recepce, příběh, narativ.
3. Kategorie sociální a kulturní paměti.
4. Starý zákon a archaická společnost optikou Jana Assmanna.
5.-6. Evangelia optikou sociální paměti.
7.-8. Osobnost Ježíše Nazaretského optikou badatelů spjatých se sociální pamětí.
9.-10. Skutky apoštolů a osobnost apoštola Pavla optikou badatelů spjatých se sociální pamětí.
11. Socio-rétorická kritika a sociální paměť jako nástroje a předpoklady analýzy biblických textů.
12. Sociální paměť ve světě kolem nás a ve světě antiky. Souhrn látky.
13. Zápočet

Aim of the course

Last update: doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. (16.10.2022)

Předmět má za cíl obeznámit posluchače s užitím sociální, kolektivní a kulturní paměti při práci s novozákonními texty, jakož i pojednat fenomén "paměti" v širším kontextu, ve vztahu k době antiky i dneška. Teorie sociální paměti je v současné době velmi aktuálním nástrojem pro zkoumání novozákonních textů, čímž se však užití této teorie nevyčerpává. Posluchač se dozví řadu informací z oblasti teorie sociální paměti, orality, filosofie i psychologie ve vztahu k paměti, vzpomínce a vzpomínání. Nově nahlédne na povahu písemných záznamů (biblických textů), přičemž poznatky využije v dalších (nejen teologických) disciplínách.

Course completion requirements

Last update: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)

Podmínkou pro udělení zápočtu je pravidelná docházka a nastudování patřičné literatury. Student musí látce rozumět, nestačí pouhé mechanické memorování. Má-li posluchač dvě a více absencí, je nutné aby nastudoval další náležitou literaturu či naposlouchal přednášky významných osobností na www.youtube.com. Osobnosti a literatura budou vybrány dle orientace posluchače ve spolupráci s vyučujícím. Zápočet může být udělen formou kolokvia, na základě osobního rozhovoru v délce zhruba 20 minut, jakož i na základě písemného referátu z odborné literatury v délce přibližně 6-8 stran.

Literature

Last update: Mgr. Jiří Lukeš, Ph.D. (31.01.2024)

Povinná literatura (další literatura bude poskytnuta zájemcům o konkrétní oblasti studia a mohou ji nahradit níže uvedené tituly). Zájemce o zápočet nemusí číst celou publikaci, kterou si zvolí z následujících, ale jen vybrané pasáže, a ty mohou být z různých titulů či zdrojů dle dohody s vyučujícím. Titulů k tématu jsou dnes stovky a je možné volit autory ve vztahu k dalším disciplínám, nejen biblistice.

Obecná literatura, metodologie, charakteristika sociální a kulturní paměti:

Jan Assmann, Kultura a paměť. Prostor, Praha 2001.

Aleida Assmannová, Prostory vzpomínání: Podoby a proměny kulturní paměti. Karolinum, Praha 2018.

Alexander Kratochvíl (ed.), Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Akropolis, Praha 2015, s. 12-30, 50-89, 97-122, 190-206.

Jiří Lukeš, Sociální paměť versus historická kritika. Teorie sociální paměti jako postmoderní nástroj novozákonní exegeze. In: D. Cielontko, F. Čapek (eds.), Kolektivní paměť v bibli a křesťanství. Od teoretických otázek k praktickým aplikacím. Karolinum, Praha 2023, s. 69-91 (v tisku). 

Nicolas Maslowski, Jiří Šubrt a kol. Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám. Karolinum, Praha 2014. Kapitoly dle vlastního výběru posluchače.

Petr Pokorný, Teorie sociální paměti a škola dějin formy. In: D. Cielontko, F. Čapek (eds.), Kolektivní paměť v bibli a křesťanství. Od teoretických otázek k praktickým aplikacím. Karolinum, Praha 2023, s. 92-100 (v tisku).

Why does cultural memory matter today? - YouTube

Petr Pokorný – Social Memory Theory and Formgeschichte - YouTube

Zeba Crook – Form Criticism vs. Memory Theory on Resurrection Belief - YouTube

Another Jesus Remembered: How The Third Gospel Narrates Jesus - YouTube

K biblistice:

Dávid Cielontko, Spor o Ježíšovu reputaci v Kelsově Pravdivém slově. In: D. Cielontko, F. Čapek (eds.), Kolektivní paměť v bibli a křesťanství. Od teoretických otázek k praktickým aplikacím. Karolinum, Praha 2023, s. 192-223 (v tisku).

Thomas R. Hatina, Jiří Lukeš (eds.), Social Memory Theory and Conceptions of Afterlife in Jewish and Christian Antiquity. Brill/ Schöningh, Leiden/Paderborn 2023.

Sandra Huebenthal, Reading Mark´s Gospel: As a Text from Collective Memory. Eerdmans, Grand Rapids 2020.

Sandra Huebenthal, Frozen Moments: Early Christianity through the Lens of Social Memory Theory. In: S. Butticaz; E. Norelli (eds.), Memory and Memories in Early Christianity. Mohr Siebeck, Tübingen 2018, s. 17-44.

Sandra Huebenthal, Gedächtnistheorie und Neues Testament. Eine methodisch-hermeneutische  Einführung. UTB. Narr Francke Attempto Verlag, Tübingen 2022.

Alan Kirk, Jesus Tradition, Early Christian Memory, and Gospel Writing. Grand Rapids, Eerdmans 2023.

Robert K. McIver, Memory, Jesus, and the Synoptic Gospels. SBL, Atlanta 2011.

Doporučená literatura a odkazy: 

Maurice Halbwachs, Kolektivní paměť. SLON, Praha 2010.

M. Pechlivanos, S. Rieger, W. Struck, M. Weitz (eds.), Úvod do literární vědy. Herrmann a synové: Praha 1999.

Jan Vansina, Oral Tradition as History. The University of Wisconsin, Madison 1985.