|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)
Předmětem zkoumání státovědy je v prvé řadě stát jako právní subjekt zvláštního druhu, ale dále také formy jeho uspořádání, vztah stát-občan a také ideové základy ovlivňující vědu o státě. Státověda je společensko-vědním oborem čerpajícím z poznatků teorie práva a teorie státní moci, filozofie, sociologie, historie a mnoha dalších. Cílem výuky není pouze naučení určitých pojmů, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat předepsanou literaturu. V rámci předmětu se studenti seznámí s klíčovými pojmy, principy a instituty nejen po jejich obsahové stránce, ale porozumí i jejich fungování v praktickém uplatnění za různých okolností. Student se v rámci předmětu naučí dovednostem formulovat, interpretovat a prezentovat instituty a principy, klíčové nejen pro budoucí studium ústavního práva ale i dalších právních odvětví. Znalosti získané v tomto předmětu, zahrnující v sobě komplexní pochopení problematiky v kontextu reálného fungování státu, jsou rozhodující pro budoucí práci s právními texty a zejména pak judikaturou. |
|
||
|
Last update: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)
1. U zkoušky není možné používat právní předpisy a jiné zdroje. 2. Zkouška je klasifikována známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). 3. Zkoušku může student konat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny. 4. Ze zkoušky je možné získat nejvíce 18 bodů. K úspěšnému složení je potřeba získat nejméně 10 bodů. 5. Časový limit pro vypracování zkoušky je 40 minut. 6. Vedoucí semináře bonifikuje maximálně v rozsahu 2 bonusových bodů aktivitu vybraných studentů v rámci výuky (správná řešení zadaných úkolů, diskuse na hodinách, průběžné testy apod.). Bonusové body se přičítají k bodům získaným ze zkoušky. V případě, že student ze zkoušky neobdrží alespoň 10 bodů, bonusové body se nezohledňují. 7. Zkouška se skládá z 8 otevřených otázek, kdy prvních 6 otázek je hodnoceno každá maximálně 2 body, poslední 2 otázky jsou hodnoceny každá 3 body. |
|
||
|
Last update: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)
Předmět zahrnuje tato témata: - Stát a jeho vývoj. Moderní stát. Suverenita moci. - Princip dělby moci. Struktura a organizace moci. - Teorie ústavy, konstitucionalismus. - Demokratický právní stát. - Stát a jednotlivec. Ochrana lidských práv. - Volby, volební právo a volební systémy. - Parlamenty. Parlamentarismus. - Hlava státu a výkonná moc. - Soudy. Struktura soudů. Principy soudního procesu. - Stát mezi státy. Globalizace. Evropeizace. - Stát a jiné struktury moci. Církev. Politické strany. Zájmové skupiny. |
|
||
|
Last update: Mgr. Miroslav Sojka (04.05.2023)
Základní literatura: 1. RESCHOVÁ J. a kol. Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. Praha: Wolters Kluwer 2019. 484 s. ISBN 978-80-7552-695-3. 2. KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014. Teoretik. ISBN 978-80-7502-022-2. Str. 198-253. Ostatní literatura: 1. Aristoteles, Athénská ústava, Arista a Baset 2004, str. 56–79 (kap. 42–69). 2. G. Sørensen, Stát a mezinárodní vztahy, Portál 2005, str. 65–109 (kap. 4–6). 3. Ústavní postavení prezidenta republiky a způsob jeho volby, Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 4/2011, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum 2012, str. 9–52 a 63–72 (statě autorů J. Kudrny, M. Antoše, J. Syllové, J. Reschové). 4. Aristoteles, Politika I., Oikoymenh 1999, str. 7–34 (úvod, autor M. Mráz). 5. Kolektiv autorů: Acta Universitatis Carolinae. Iuridica 3/2018. 100 let od vzniku ČSR po dnešek. Praha: Karolinum, 2018. |