Last update: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)
Environmental health. Monitoring and regulation.International and national activities in environmental health.
Monitoring of environmental health i the Czech Republic. Use of biomarkers. Human bipmonitoring.
Limit values, Health risk assessment, exposure assessment, risk communication, risk acceptane for the general public.
Living conditions and health.
Smoking and its adverse health risks.
Air pollution and health risk.Indoor air problems.
Risk regulation.
Drinking water, soil, waste waters, wastes - sources of pollution, risk regulation.
Ionizing radiation, prevention.
Last update: prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. (16.10.2008)
Životní prostředí a zdraví populace (Vztah mezi životním prostředím a zdravím, možnosti sledování a regulace. Podíl
životního prostředí na zdravotním stavu. Tvorba, význam a používání limitních hodnot. Využití biomarkerů při
sledování vztahu prostředí a zdraví. Mezinárodní a národní aktivity v oblasti zdraví a prostředí. Zdraví 21, NEHAP,
Systém monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k prostředí.Význam environmentální expozice toxickým látkám
z prostředí a pohled na zdravotní rizika z populačního hlediska. Vnímání environmentálních zdravotních rizik u
populace. Role lékařů při komunikaci rizika).
- Životní styl a zdraví (Stanovení priorit zdraví. Dostupnost zdravotní péče. Vliv výstavby a provozu zdravotnických
zařízení na zdravotní stav zaměstnanců a pacientů. Hospitalismus, nosokomiální nákazy. Bydlení a zdraví - fyziologie a
psychosociální funkce bytu. Kouření (aktivní i pasivní) a jeho vliv na zdraví.Protikuřácké aktivity, poradny pro
kuřáky, substituční léčba).
- Znečištění ovzduší a zdraví(Zdroje znečištění ovzduší, zdravotní účinky kontaminantů ovzduší. Vztahy mezi vnějším
ovzduším a ovzduším v uzavřených prostorách (byty, veřejné budovy, dopravní prostředky). Výsledky Systému monitorování
zdravotního stavu populace ve vztahu k ovzduší a výsledky studií řešících vztah znečištění ovzduší a zdraví v České
republice. Regulační opatření ke snížení zdravotních rizik).
- Voda, půda, odpady - zdroje znečištění, vliv na zdraví (Základní charakteristiky a druhy surových vod. Fyzikální,
chemická a biologická nezávadnost vody. Biogenní prvky ve vodě. Zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody od výroby
ke spotřebiteli. Malé zdroje pitných vod. Balené pitné vody, minerální vody, kojenecké vody, jejich využití. Domácí
doúprava vody. Ochrana vodních zdrojů, jakost vody pro rekreaci (přírodní koupaliště, kryté bazény).Půdní fond a jeho
vliv na zdraví populace. Jeho poškozování (povodně, kontaminace lidskou činností), sanační opatření.Odpady -
rozdělení dle producentů, skladby a technologie likvidace. Recyklace a další využití. Odpady zdravotnických zařízení
a jejich odstraňování).
- Principy ochrany před zářením (Biologické účinky ionizujícího záření a principy ochrany. Základní charakteristiky
působení záření na lidský organismus. Mimopracovní zdroje ozáření člověka a jejich význam. Vnímání rizika ionizujícího
záření.Seznámení se základními veličinami používanými v ochraně před zářením pro hodnocení expozic populace
ionizujícímu záření a dozimetrickými metodami pro jejich kvantifikaci - praktické seznámení s nejčastěji používanými
dozimetry. Přiblížení přístupů (odborných, legislativních, organizačních) k hodnocení jednotlivých druhů expozic
ionizujícími záření (odborných, legislativních, organizačních) k hodnocení jednotlivých druhů expozic ionizujícímu
záření (profesionálních, lékařských, přírodních) z hlediska jednotlivce a celé populace jak ve světě, tak v České
republice. Základní principy ochrany před zářením při zavádění zdrojů ionizujícího záření do praxe (tj. principy
zdůvodnění, optimalizace, nepřekročení základních limitů stanovených pro expozici jednotlivce). Princip limitování
expozic v radiační ochraně, způsob odvození jednotlivých limitů. Úloha hygienické služby a postupy používané v
preventivním a běžném dozoru na pracovištích se zdroji ionizujícího záření. Rozbor některých problémů řešených v
praxi, ukázka výpočtu radiační zátěže v různých podmínkách použití zdrojů IZ (např. zátěž pacientů při běžných
vyšetřeních, hodnocení rizika genetického poškození po ozáření, hodnocení nehodových situací). Zákon 18/1997 Sb. a
směrnice 97/43/Euroatom)
