|
|
|
||
Last update: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)
část vyučovaná H. Nyklem: Část přednáškového cyklu mapuje rusko-české kulturní vztahy ve 20. století. V jejich rámci se zaměřuje na roli Čechů v ruské říši před rokem 1917, otázku legií a koncepce slovanské politiky K. Kramáře, T. G. Masaryka a E. Beneše. Dále jsou studenti uvedeni do problematiky dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Jsou obeznámeni se vznikem a rozvojem tzv. Ruské akce, strukturou ruské emigrace a jejími nejvýznamnějšími představiteli. V závěru je popsána problematika současné ruské emigrace v ČR. Část vyučovaná T. Chlaňovou: Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu. (Výuka bude probíhat formou nahraných přednášek a on-line formou - veškeré potřebné informace naleznete po přihlášení v moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231. Část vyučovaný P. Štollem: Základní přehled lotyšsko-českých a litevsko-českých, především kulturních vztahů ve 20. století. |
|
||
Last update: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)
Doporučená literatura (část vyučovaná T. Chlaňovou): · Ukrajinská literatura v českém kontextu v letech 1965-1994. Ed B. Zilynskyj. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000. · Ukrajinská svobodná univerzita (1921-1996) : vědecký sborník z konference, věnované 75. výročí založení univerzity. Praha, 29.-30. listopadu 1996, Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 1998. · Ukrajinské výtvarné umění v meziválečném Československu: k 81. výročí založení Ukrajinského studia výtvarných umění v Praze. Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 2005. · Mušinka, M.: Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze a osudy jeho fondů, česko-ukrajinské zrcadlové vydání, z ukrajinštiny přel. Lenka Tyrpáková, Praha: UIČR, 2005. · Nečas, Jaromír. Upřímné slovo o stycích česko-ukrajinských. Kyjiv - Praha 1919. · Pop, L.: T. G. Masaryk a otázka Podkarpatské Rusi v závěru první světové války a v době Pařížské mírové konference. In První světová válka, moderní demokracie a T. G. Masaryk. Praha 1995. · Zahradníček, Tomáš: Jak vyhrát cizí válku. Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918. Praha: ISV nakladatelství, 2000. · Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. (1894) 1917-1945 (1994). Praha 1995. · Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě: stručný nástin dějin. Vydalo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002. · Zilynskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989 (Náčrt hlavních vývojových aspektů). Ústav pro soudobé dějiny, 2002. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/124/Ukrajinci_ceskych_zemi_po_roce_1989.pdf. · Віднянський С. В.: Т. Масарик про Україну і українців. In Міжнародні зв’язки України: наукові пошуки і знахідки. Вип.4. Київ 1993, с. 132-147. · Наріжний, Симон: Українська еміграція. Київ 1999. · Пеленська, Оксана. Український портрет на тлі Праги: українське мистецьке середовище в міжвоєнній Чехословаччині. Praha: Národní knihovna – Slovanská knihovna, 2005.
Texty k semináři a další studijní materiály je možné nalézt v elektronické knihovně moodle Doporučená literatura (část vyučovaná H. Nyklem): 1. Ruská meziválečná emigrace Úvody do problematiky, kompendia
Základní příručky
Prameny (výbor)
2. Současná ruská emigrace
Další literatura bude doporučena po konzultaci s vyučujícím.
Doporučená literatura k části P. Štolla:
1. Štoll, P.: Lotyšská kultura a Jednota bratrská. České kontexty lotyšských kulturních tradic v 17.-20. století. Praha 2013. 2. Štoll, P.: Pět staletí lotyšsko-českých literárníách vztahů. Riga 200. 3. Švec, L. – Macura, V. - Štoll, P.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996.
4. Švec, L. Československo a pobaltské státy 1918-1939. Praha 2001. 5. Švec, L. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988-1991. Praha 2013.
|
|
||
Last update: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)
Student navštěvuje všechny tři části kurzu, k atestaci si zvolí primárně jednu oblast (buď ruskou, baltskou nebo ukajinskou), přičemž jako doplňkové mohou být požadovány i znalosti ze zbývajících dvou částí. Atestace může (ale nemusí) být komisionální. Část vyučovaná T. Chlaňovou závěrečný pohovor
Část vyučovaná H. Nyklem závěrečný pohovor Z oblasti ruské bude kromě znalostí problematiky kursu vyžadována také četba jednoho beletristického (básnického) díla vytvořeného představiteli ruské meziválečné emigrace a jednoho díla vědeckého, přehledového či vzpomínkového. Osobnosti, jejichž díla jsou doporučena k výběru lingvisté a filologové - N. S. Trubeckoj, R. O. Jakobson, A. V. Isačenko, S. I. Karcevskij; P. Bogatyrjov, J. A. Ljackij, D. I. Čiževskij, A. A. Francev, A. L. Bem filosofové - N. O. Losskij, I. I. Lapšin, S. I. Gessen, B. N. Jakovenko, P. N. Savickij, P. B. Struve historikové - A. V. Florovskij, G. V. Verandskij teologové S. N. Bulgakov, G. V. Florovskij kunsthistorici N. P. Kondakov, N. L. Okuněv spisovatelé a básníci - J. N. Čirikov, Vasilij I. Němirovič-Dančenko, D. Ratgauz, A. T. Averčenko, V. Lebeděv, M. Cvetajeva, N. Těrleckij, K. Čcheidze a řada dalších osobností z různých oborů, které si lze vybrat na základě konzultace s vyučujícím
Část vyučovaná P. Štollem: Závěrečný pohovor,
|
|
||
Last update: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)
Část vyučovaná T. Chlaňovou (vyučovaná témata) 1. Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu). 2. Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky. Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina). 3. Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem, T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl. 4. Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku).
Část vyučovaná H. Nyklem (vyučovaná témata) 1. Češi v carském Rusku. Vznik, rozvoj a zánik jedné menšiny. 2. Ruská pomocná akce. Vznik a vývoj unikátní humanitární pomoci na záchranu ruské emigrace a kultury. 3. Ruská emigrace v ČSR. Instituce a lidé. 4. Ruští emigranti v ČSR. Spisovatelé, umělci, filosofové, duchovní, historikové, literární vědci, filologové. 5. Současná ruská emigrace v ČR Část vyučovaná P. Štollem: 1. České refelexe Lotyšska v meziválečném Československu. 2. Osobnosti nezávislého Lotyšska se vztahem k Československu. 3. České překlady z lotyštiny a česká baltistika od roku 1945. 4. Jan Palach v lotyšxké literatuře a české aktivity na podporu Pobaltí v letech 1990-1991. 5. Vybrané kapitoly z česko-litevských vztahů 20. stol.
|