- - AHS666575

• Title: PVP 2 - Co znamenalo slavit moderně? Festivity dlouhého 19. století
• Guaranteed by: Institute of Economic and Social History (21-UHSD)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2023
• Semester: winter
• Points: 0
• E-Credits: 1
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:2/0, colloquium [HT]
• Capacity: unknown / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Is provided by: AHS788232
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: Mgr. Karel Šima, Ph.D.

Annotation

Last update: Mgr. Karel Šima, Ph.D. (15.09.2023)

V 19. století došlo k řadě proměn společnosti, které ji dovedly na prahu 20. století ke klíčovým problémům tzv. vrcholné modernity. V kurzu nás bude zajímat, jak společnost v českých zemích (ale i v kontextu širšího regionu) k této změně došla, a to v jedné z charakteristických rovin modernizačních proměn – ve veřejném prostoru a činností v něm. Slavnosti a svátky, nebo-li festivity jsou často chápány jako antropologická konstanta, ale každá epocha jim dává svůj strukturální charakter a roli ve společnosti. V 19. století došlo k postupné proměně od tradičních festivit spojených především s církví, panovníkem a vrchností k nebývalému rozmachu měšťanských festivit, ale později i svátků spojených s dělnickým prostředím. Staré se však i vepisuje do nového a nové přebírá mnohé formy starého. Výklad v kurzu je založen na analýze pěti problémů, které nám přiblíží odpověď na otázku v názvu kurzu: Co znamenalo slavit legálně a legitimně? Ve jménu jakých identit a zájmu se slavilo? Kdy se slavilo? Kde se slavilo? A jaký byl vztah mezi ritualitou a protestem při oslavování? Příběhy slavností, o které půjde, se budou převážně odehrávat v českých zemích a budou zahrnovat mezi jinými panovnické korunovace a návštěvy, lidové slavnosti/Volksfeste, církevní poutě, vlastenecké besedy, revoluční oslavy, spolkové slavnosti, tábory lidu, oslavy svátku práce ad.

Course completion requirements

Last update: Mgr. Karel Šima, Ph.D. (15.09.2023)

Pravidelná účast na přednáškách, ústní zkouška nad vybraným problémem festivit (příprava na základě doporučené literatury, písemný podklad v rozsahu jedné strany)

Literature

Last update: Mgr. Karel Šima, Ph.D. (15.09.2023)

Přehled literatury:

 

Adorno, Th.; Horkheimer, M.: Dialektika osvícenství. Praha 2009.

Alexander, J. C. (2004), Cultural Pragmatics: Social Performance Between Ritual and Strategy. Sociological Theory, 22: 527-573.

Assmann, J.: Der zweidimensionale Mensch. Das Fest als Medium des kollektiven Gedächtnisses. In: Assman, J. (Ed.): Das Fest und sad Heilige. Religiöse Kontrapunkte zur Alltagswelt Gütersloh 1991, s. 13-30.

Austin, J. L.: How to Do Things with Words. New York 1962.  

Brouček, S.; Pargač, J.; Sochorová, L.; Štěpánová, I.: Mýtus českého národa aneb Národopisná výstava českoslovanská 1895. Praha : Littera Bohemica, 1996.

Dünding, D.; Friedemann, P.; Münch, P. (Ed.): Öffentliche Festkultur. Politische Feste in Deutschland von Aufklärung bis zum Ersten Weltkrieg. Reinbeck bei Hamburg 1988.

Fischer-Lichte, E.; Wulf, Chr. (Ed.): Theorien des Performativen Berlin 2001.

Freud, S.: Totem a tabu. O podobnostech v duševním životě divocha a neurotika. Praha 1997.

Friedrich, K. (Ed.): Festive Culture in Germany and Europe from the Sixteenth to the Twentieth Century. Lampeter  2000.

Frolec, V.: Svátky a slavnosti v lidové kultuře. In: Opus musicum, 18, 1986, s. 33-40.

Gammelgaard, Karen The Discoursive Battle in 1988 over the Czechoslovak State Holiday 28 October, Scando-Slavica 57, 2011, s. 48-67.

Gebhardt, W.: Fest, Feier und Alltag. Über die gesellschaftliche Wirklichkeit des Menschen und ihre Deutung. Frankfurt am Main 1987.

Haug, W.; Warning, R. (Ed.): Das Fest. München 1989.

Havelka, M.: Max Weber a počátky sociologie náboženství. Úvodní studie. In: Weber, Max: Sociologie náboženství. Praha 1998.

Hegel, G. W. F.: Über die Festkultur. In: Simm, H.-J. (Ed.): Feiern und Feste. Ein Lesebuch. München 1981, s. 153.

Hettling, M.; Nolte, P. (Ed.): Bürgerliche Feste. Symbolische Formen politische Handels im 19. Jahrhundert. Göttingen 1993.

Heumos, P.: Krise und hussitisches Ritual. Zum Zusammenhang von tschechischer Arbeiter- und Nationalbewegung in Böhmen in den sechziger und siebziger Jahren des 19. Jahrhunderts. In: Seibt, F. (Ed.), Vereinswesen und Geschichtspflege in den böhmischen Ländern. Bad Wiesseer Tagungen des Collegium Carolinum. München 1986, s. 109-123.

Hojda, Z.; Pokorný, J.: Denkmalkonflikte zwischen Tschechen und Böhmen. In: Haas, H. (Ed.): Bürgerliche Selbstdarstellung. Städtebau, Architektur, Denkmäler Bürgertum in der Habsburgermonarchie IV. Wien, Köln, Weimar 1995, s. 241-251.

Hojda, Z.; Pokorný, J.: Pomníky a zapomníky. Praha, Litomyšl 1996.

Hugger, P.: Stadt und Fest. Zu Geschichte und Gegenwart europäischer Festkultur.Stuttgart 1987.

Huizinga, J.: Homo ludens. Vom Ursprung der Kultur in Spiel. Hamburg 1956.

Humphrey, Th. C.; Humphrey, L. T. (Ed.): We Gather Together: Food & Festival in American Life. Utah  1991.

Jančář, J. (Ed.): Slavnosti v moderní společnosti. Strážnice 1991.

Kořalka, J.: Konstanz als Reiseziel tschechischer Husverehrer um die Mitte des 19. Jahrhunderts. In: Schriften des Vereins für Geschichte des Bodensees und seiner Umgebung. Heft 107, Friedrichshafen 1987, s. 105-125.

Küchenhoff, J.: Das Fest und die Grenzen des Ichs - Begrenzung und Entgrentzung im "vom Gesetz gebotenen Excess". In: Haug, W.; Warning, R. (Ed.): Das Fest. München 1989, s. 99-119.

Marquard, O.: Kleine Philosophie des Festes. In: Schultz, U. (Ed.): Das Fest. Eine Kulturgeschichte von der Antike bis zur Gegenwart. München 1988, s. 413-420.

Martin, G. M.: Fest und Alltag. Bausteine zur eine Theorie des Festes. Stuttgart ad. 1973.

Maurer, M. (Ed.):  Das Fest. Beiträge zu einer Theorie und Systematik. Böhlau: Köln, Weimar, Wien 2004.

Maurer, M.: Feste und Feiern als historischer Forschungsgegenstand. In: Historische Zeitschrift, 253, 1991, s. 101-130.

Maurer, M.: Prolegomena zu einer Theorie des Festes. In: Maurer, M. (Ed.):  Das Fest. Beiträge zu einer Theorie und Systematik. Böhlau: Köln, Weimar, Wien 2004, s. 26-56.

Okáč, A.: Národní slavnosti na Radhošti v roce 1862. In: Vlastivědný věstník moravský, 1957, s. 203-214.

Ozouf, Mona, Revoluční svátky 1789-1799, Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno 2006.

Pešek, J. (Ed.): Pražské slavnosti a velké výstavy. Sborník příspěvků z konferencí Archivu hlavního města Prahy 1989 a 1991. Praha 1995, s. 7-29.

Pieper, J.: Zusimmung zur Welt. Eine Theorie des Festes. München 1963.

Pokorný, J.; Rak, J.: Öffentliche Festtage bei den Tschechen In: Brix, E. (Ed.): Der Kampf um das Gedächtnis: Öffentliche Gedenktage in Mitteleuropa. Wien, Köln, Weimar 1997, s. 171-187.

Pokorný, J.; Rak, J.: Patroni, svátky a výročí. Slavnosti českého národa. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. 30, č. 8, 2008, s. 30-33.

Rak, J.: Pohřeb jako národní manifestace. In: Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 20. ročníku sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 9.-11. března 2000. Praha 2001, s. 56-64.

Šarić, Ljiljana - Karen Gammelgaard - Kjetil Rå Hauge (eds.), Transforming National Holidays. Identity discourse in the West and South Slavic Countries, 1985-2010, Amsterdam - Philadephia 2012.

Schultz, U.(Ed.): Das Fest. Eine Kulturgeschichte von der Antike bis zur Gegenwart. München 1988.

Šima, K. 2006. Národní slavnosti šedesátých let 19. století jako performativní akty konstruování národní identity. Český časopis historický, 104 (1): 81-110.

Šima, K. 2008. "Člověk nestojí za nic, nenadchne-li ho blízkost velkého muže". Personifikace významového prostoru národních oslav 60. a70. let 19. století. Theatrum historiae, 3: 201- 233

Šima, K. 2014. Národ a Stát slaví Jana Amose Komenského. Srovnání Komenského oslav v roce 1892 a1920, Historie - Otázky - Problémy, 6 (2): 106-119.

Šima, K. 2014. Slavnost jako kulturně mnemonická praxe, In: L. Řezníková (ed.) Figurace paměti. J. A. Komenský v kulturách vzpomínání19. a20. století, Praha: Skriptorium, s. 385-424.

Šima, K.; Kavka, T.; Zimmerhaklová, H. 2015. "By means of singing to the heart, by means of heart to the nation". Choral Societies and Nationalist Mobilisation of Czechs in the 19th Century, In: K. Lajosi, A. Styren (eds.) Choral societies and nationalist mobilization in nineteenth-century Europe. Leiden:Brill, p. 187-205.

Šima. K. 2013. Tschechische nationale Feste im medialen Konflikt. Zur Konstruktion der modernen Medialität der Feiern In: W. Behringer, M. Havelka, K. Reinholdt (eds.) Mediale Konstruktionen in der Frühen Neuzeit. Affalterbach: Didymos-Verlag, p. 198-211.

Simm, H. J. (Ed.): Feiern und Feste. Ein Lesebuch. München 1981.

Tarcalová, L.(Ed.): Slavnostní průvody. Uherské hradiště 1994.

Turner, V.: Anthropology of Perfomance. In: Turner V.(Ed.): The Anthropology of Performance.New York 1988, s. 72-99.

Válka, J.: Homo festivans. In: Bůžek, V.; Král, P. (Ed.): Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. České Budějovice 2000, s. 5-17.

Válka, J.; Štědroň, M.: Svátky a slavnosti v dějinách kultury. In: Opus musicum, 18, 1986, s. 289-297.

 

Teaching methods

Last update: Mgr. Karel Šima, Ph.D. (15.09.2023)

Kurz bude veden klasickou formou přednášky, která však doplňována společným rozborem vybraných pramenných materiálů.

Syllabus

Last update: Mgr. Karel Šima, Ph.D. (15.09.2023)

Rozvrh témat:

 

1.       Úvod – „co znamenalo slavit moderně?“

2.       Co je legální a co je legitimní slavit? Stát a Církev

3.       Co je legální a co je legitimní slavit? Samospráva a občanské spolky

4.       Ve jménu koho slavit? Církev a stát

5.       Ve jménu koho slavit? Národa a třída

6.       Kdy slavit? Aeonický čas a cykličnost

7.       Kdy slavit? Chronos a Kairos

8.       Kde slavit? Veřejný a soukromý prostor

9.       Kde slavit? Město, venkov pohyb mezi nimi

10.   Jak slavit? Rituál a protest do revoluce 1848

11.   Jak slavit? Rituál a protest ve druhé polovině 19. stole