|
|
|
||
|
Doktorandský seminář je základem metodického vedení studia a zároveň prostředkem jeho kontrol; vytváří prostor
pro motivaci práce na disertaci, umožňuje vzájemné diskuse doktorandů a zajišťuje jejich pravidelný kontakt s domovským pracovištěm. Student je povinen si ho zapisovat po celou dobu svého studia, a to i v ročnících přesahujících standardní dobu studia. Na doktorandském semináři studenti především prezentují postup práce na disertaci. Dále je seminář vhodnou platformou pro kritickou reflexi textů napsaných doktorandy, pro nácvik prezentací pro mezinárodní konference, nácvik na obhajobu disertace či pro sdílení zkušeností ze studijních stáží nebo konferencí. Studenti zde mohou představit první verze příspěvků pro české nebo zahraniční konference, diskutovat první verze článků připravovaných v rámci Odborných aktivit či sdílet zkušenosti ze studijních cest, konferencí či jiných akademických událostí. Kromě toho v doktorských seminářích probíhají teoreticko- metodologické diskuse zaměřené k problematice disertačních prací a k současným badatelským trendům daných disciplín a diskuse nad novými publikacemi v oboru. Přednášející v doktorandském semináři dohlížejí na průběžnou práci na disertačních projektech tak, aby byl dodržen harmonogram studia stanovený individuálním studijním plánem. Doktorand je v semináři veden k pravidelnému odevzdávání již zpracovaných částí/kapitol disertační práce. Doktorandský seminář se koná pravidelně v každém akademickém roce. V prvním roce student představí svůj projekt a navrhovaná metodologická východiska. Od 2. roku studia zahrnuje aktivní účast na semináři prezentaci postupu práce na disertaci následovanou diskusí a připomínkami. V případě výjezdu na stáž je student omluven z účasti, není však zbaven povinnosti vlastní prezentace. Last update: Černíková Michaela, Ing. (25.06.2020)
|
|
||
|
R. G. Collingwood, The Idea of History. Oxford 1946. M. I. Finley, Ancient History. Evidence and Models. London 1985. M. I. Finley, The Use and Abuse of History. London 1975. Ch. R. Hatcher, Alte Geschichte und Universalgeschichte. Weltgeschichtliche Perspektiven aus althistorischer Sicht. Stuttgart 2003. H.-G. Gadamer, Problém dějinného vědomí. Praha 1994. J. Bartoš, Úvod do metodiky historického bádání a nauky o pramenech. Olomouc 1999. D. Třeštík, Mysliti dějiny. Praha - Litomyšl 1999. Z. Jindra - F. Svátek - J. Štajf, Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Sv. 1: O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Praha 1997. R. Koselleck (ed.), Historische Semantik und Begriffsgeschichte. Stuttgart 1979. R. Koselleck, Futures Past. On the Semantics of Historical Time. Cambridge, Mass. 2004. H. White, Tropika diskursu. Kulturně kritické eseje. Praha 2010. J. Assmann - K. E. Müller (eds.), Der Ursprung der Geschichte. Stuttgart 2005. N. Luraghi (ed.), The Historian’s Craft in the Age of Herodotus. Oxford 2007. U. Walter, Memoria und res publica. Zur Geschichtskultur im republikanischen Rom. Frankfurt a. M. 2004. K. A. Raaflaub (ed.), Thinking, Recording, and Writing History in the Ancient World. Chichester 2014. Dále možný výběr vhodných statí ve speciálním časopise History and Theory. Last update: Černíková Michaela, Ing. (25.06.2020)
|
|
||
|
Aktivní účast po celou dobu studia. Last update: Černíková Michaela, Ing. (25.06.2020)
|