|
|
|
||
|
Seminář je určen pro studenty religionistiky druhého ročníku a navazuje na předmět Technika religionistické práce I-II. Bude spočívat v četbě různých obecně teoretických religionistických článků a diskusi nad nimi. Cílem je otevřít diskusi nad některými základními teoretickými otázkami religionistiky, na něž v jiných předmětech není prostor, ale s nimiž by se každý religionista měl potkat. Budeme se mj. věnovat reflexi a kritice přístupů, které na naší religionistice běžně rozvíjíme a konfrontovat je s jinými pohledy (např. s pokusy o vědečtější zakotvení religionistiky). Zčásti se budeme věnovat též (sebe)reflexi toho, jak se religionistický "odkouzlený" přístup má k insiderskému přístupu "okouzlenému", a nakolik se tyto pohledy vylučují či dají kombinovat. Last update: Chlup Radek, doc. Mgr., Ph.D. (29.08.2022)
|
|
||
|
Zápočet lze získat za: 1) Pravidelnou účast (povoleny jsou 4 absence). 2) Zapojení do jedné ze skupin, které si budou v průběhu semestru připravovat všechny zadané úkoly a prezentovat je na hodině. Přesné zadání úkolů budeme chystat až v průběhu semestru v závislosti na tom, jak se seminář bude vyvíjet. V principu půjde většinou o úkoly k různým zadaným textům, které budou mít za cíl si myšlenky těchto textů konkrétněji osahat a vyzkoušet na příkladech. Last update: Chlup Radek, doc. Mgr., Ph.D. (28.09.2023)
|
|
||
|
Pracovat budeme v následujících skupinách: Do skupin se prosím rozdělte pomocí následující online tabulky: ARO 2024 - týmy.xlsx Skupina 1: Jiří Blažek, Natálie Blešová, Eliška Čapková, Michael Kopecký, Sára Vančová Skupina 2: Lucie Doležalová, Jiří Preiner, Jasmína Rongeová Skupina 3: Elišáš Rusnok, Vilém Markvart, Mariana Hadrabová
7. 10. Radek Chlup, "Co je náboženství", kapitola z chystané knihy Jak rozumět náboženským jevům: úvod do symbolického myšlení a jednání. 1) Najděte různé nesamozřejmé příklady na „duchovní/nadlidské bytosti“, včetně takových, které bychom prvoplánově za náboženské neoznačili. Zkuste definici na těchto bytostech založenou zpřesnit doplněním nějakých dalších charakteristik, které nám umožní takovéto neprvoplánové bytosti vyloučit. Poté naopak zkuste z této neprvoplánové šíře udělat výhodu a hájit ji jako inspirativní. 2) Co všechno by se mohlo vejít pod „transcendentní realitu“ ve smyslu Robertsonovy definice z poznámky 5? V čem je takováto definice výhodná, a v čem naopak nepraktická? 3) Dovedli byste zformulovat nějakou substanciální definici, která je postavena na praxi, a nikoli na víře/přesvědčení? 4) Zkuste Southwoldovu „polytetickou“ definici bod po bodu aplikovat na nějaké tradiční náboženství, na které ve vícero rysech nesedí, a poté naopak na nějaký sekulární jev, na nějž sedí v překvapivém množství rysů. 5) Kdybyste měli navrhnout sociologický dotazník, který by mapoval míru rozšíření alternativní spirituality v české populaci, jaké otázky byste kladli? 6) Aplikujte Durkheimovu definici na nějaký jiný sekulární jev než ten zmíněný v textu. Zkuste tuto aplikaci obhájit jako inspirativní. Poté zkuste ukázat její neudržitelnost. 7) Aplikujte Geertzovu definici na nějaký jiný sekulární jev než ten zmíněný v textu. Zkuste tuto aplikaci obhájit jako inspirativní. Poté zkuste ukázat její neudržitelnost. 8) Najděte nějakou definici náboženství, v níž by vztah dnešních sekulárních Čechů ke sv. Václavovi vyšel jako náboženský. Pak najděte nějakou, podle níž by náboženský nebyl. Ukažte výhody i nevýhody obou pohledů. 9) Najděte nějakou jinou definici náboženství, než jsou ty v textu uvedené, a ukažte, v čem je praktická, a k čemu se naopak nehodí. 10) Najděte nějaké příklady z tradičních společností, v nichž mezi náboženským a nenáboženským nelze jasně rozlišit, a ostře vymezená kategorie náboženství je tak pro jejich studium nepraktická. Najděte nějaké takovéto příklady i z naší současné, pozdně moderní společnosti. 11) Proveďte jednoduchý průzkum u lidí ve svém okolí ohledně statutu Vánoc – je anebo není to náboženský rituál? Jaké důvody uvádějí? Co si o tom myslíte Vy? 12) Zkuste vymyslet nějakou definici náboženství, která by dobře postihovala i dnešní imanentizovanou spiritualitu zaměřenou na osobní rozvoj. Na první hodině zcela jistě nestihneme více než prvních 6 otázek. Otázky zpracovávejte ve skupinách. Na hodině pak bude každá skupina prezentovat svou odpověď na každou otázku. 14. 10. Radek Chlup, "Co je náboženství", od otázky 3 dál. 4. 11. Radek Chlup, "Co je náboženství", od otázky 9 dál. 11. 11. Agata Rejowska, „Humanist Marriage Ceremonies in Poland: Re-enchantment and Four Social Constructions of the Sacred“, Religion 54/1 (2024): 40–61 Charakterizujte každý ze čtyř typů posvátna, které autorka uvádí. U každého typu uveďte pár příkladů uváděných autorkou a pak najděte několik dalších vlastních příkladů z ČR (na "náboženské posvátno" hledejte příklady z nenáboženského prostředí). Liší se podle Vás ve vztahu k těmto typům posvátna nějak situace u nás a v Polsku? 18. 11. = hodina v rámci týdne humanit odpadá = Miroslav Vrzal, „Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství“, Religio 27/1 (2019): 69–98 1) Zažíváte při studiu tenzi mezi religionistikou a svou osobní vírou? Proměňuje se nějak jak vaše studium postupuje? 2) Jak myslíte, že se mění tenze s ohledem na typ a zaměření religionistického zkoumání? 3) Jak myslíte, že se mění tenze ohledem na typ víry? 4) Jak to vnímáte pokud jde o "propast mezi vírou a vědou"? Je tam? V čem spočívá? 5) Zažíváte někde v praxi Berger-Luckmannovské subsvěty? Kde jste mohli pocítit jejich hranice, charakter? Jak byste to ilustrovali příkladem? 6) Nemáte občas pocit, že jste na religionistice indoktrinováni? Cítíte "normativní kontext akademické socializace"? Všímáte si, jak některé otázky a témata jsou považována za správná a jiná za nesprávná? 6) Zažíváte občas odpor vůči věcem, které jsou vám předkládány, protože kolidují s vaší vírou nebo intuicí o tom, jak věci "doopravdy" jsou? 7) Bavíte se doma s rodinou někdy o náboženství, kultuře a tak? Změnil se charakter vašich debat po nástupu na religionistiku? 8) Máte pocit, že studium na religionistice svět pro vás spíš očarovává nebo odčarovává? Co to vlastně znamená o(d)čarovat, co se tím děje? 9) Vnímáte někde proces "purifikace" vědy od náboženství? Máte pocit, že religionistika relativizuje? Který typ víry poškozuje relativizace? Je nějaký, který nepoškozuje? 10) Je pro vás něco tak posvátného, že byste nebyli schopni to zkoumat? 11) Souhlasíte, že by bývalo bylo dobré být varováni, že možná během studia ztratíte/získáte/proměníte svou víru? Jakou formu by to mělo mít? 12) Co říkáte na návrh, že by se na hodinách mělo mluvit víc o vlastních osobních zkušenostech studentů i vyučujících? 2. 12. Miroslav Vrzal, „Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství“, pokračujeme od otázky 5. 1) Vezměte si nějaký náboženský jev a ukažte, co přesně jsou jeho aspekty empirické a co aspekty empiričnost překračující. Snažte se vymyslet co nejvíce empirických úhlů, z nichž by bylo možné daný jev empiricky zkoumat (včetně nějakých z „tvrdých“ věd). 2) Vezměte si z autorů probíraných u Palse nějaký redukcionistický vysvětlující výklad náboženství (ať už náboženství obecně, nebo jen jednoho dílčího náboženského jevu). Ukažte, v čem přesně spočívá jeho redukcionismus, a pak ho adaptujte tak, aby redukcionistický nebyl, a aby nám naopak pomáhal v rozumění náboženství. 3) Ilustrujte na příkladech jednu z ústředních tezí této kapitoly ohledně „nahodilosti lidského kulturního řádu”. Jaké konkrétní mechanismy kultury užívají k tomu, aby znepokojivou skutečnost své podmíněnosti „zakryly“? Ilustrujte toto vše i na naší vlastní společnosti. 4) Najděte nějaké příklady toho, jak vypadá konstruktivní setkávání s „přátelským chaosem“, a to v tradičních společnostech, tak ve společnosti naší. Hledejte vždy příklady různých typů, ať pokryjeme co nejširší škálu. 5) Ilustrujte na nějakém tradičním náboženství, jak se v něm projevuje hraničnost a ambivalence náboženských sil. Zkuste najít nějaký příklad podobné ambivalence na nějakém kulturním prvku v naší společnosti. 6) Zkuste o někoho z redukcionistických autorů probíraných u Palse najít ve jeho výkladech nějaký moment, který by mohl prostředkovat neuchopitelně hraniční aspekt náboženství. 7) Spatřujete nějaké neuchopitelně hraniční momenty u moderních národů? 8) Jakým způsobem kromě těch uvedených v textu se s hraničností a jinakostí vyrovnává naše současná společnost? 16. 12. Radek Chlup, „Jak a proč náboženství vznikáJak a proč náboženství vzniká“, od otázky 4 dál. 6. 1. Lucie Valentinová, Mají brazilští indiáni právo zabíjet své děti? Debata, v níž tým 1 hájí pozici "mají právo", tým 3 "nemají právo", tým 2 debatu komentuje z religionistického metanadhledu. Last update: Chlup Radek, doc. Mgr., Ph.D. (16.12.2024)
|