Techniques of Research and Academic Writing II - ARL100003

• Title: Technika religionistické práce II
• Guaranteed by: Institute of Philosophy and Religious Studies (21-UFAR)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2023
• Semester: summer
• Points: 2
• E-Credits: 6
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:0/2, C [HT]
• Capacity: unknown / unlimited (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
• Teacher(s): Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
• Co-requisite : ARL100097
• Pre-requisite : ARL100002

Annotation

Úvodní kurs určený studentům prvního ročníku bakalářského studia religionistiky, podmínkou je atestace z kursu Technika religionistické práce I. V letním semestru se budeme věnovat především (1) technice psaní prací (volba tématu, tvorba osnovy, způsob citování a parafrázování, poznámkový aparát, syntax bibliografických odkazů v poznámkách, základní typografická pravidla českého textu) a (2) četbě primárních teoretických textů analyzujících základní religionistické pojmy a diskuzi nad nimi.

Last update: Pehal Martin, Mgr., Ph.D. (10.06.2024)

Aim of the course

Cílem kursu v letním semestru je zejména:

1/ naučit se pracovat s prameny (vedení bibliografie, poznámky, souhrny);
2/ naučit se efektivnímu postupu při psaní prací;
3/ vstřebat pravidla kladená na žánr jakékoli vědecké písemné práce;
4/ osvědčit schopnost zprostředkovat nezasvěcenému publiku určité odborné téma;
5/ seznámit se s kulturním a teoretickým pozadím nejvýznamnějších religionistických pojmů.

Last update: Pehal Martin, Mgr., Ph.D. (10.06.2024)

Course completion requirements

1/ účast v kurzu: je zaveden bodový systém - za plnou účast na hodině jsou body 2, za pozdní příchod do 10 min je 1 bod, jinak 0. V tomto semestru musíte získat minimálně 20
2/ odevzdání resumé dvou anglických článků do termínů uvedených v sylabu kurzu.
3/ odevzdání kritického shrnutí cizojazyčné knihy, rozsah 2 NS; smyslem shrnutí je seznámit se s klíčovou publikací pro písemnou práci, jež Vám poskytne přehled o stavu bádání v dané oblasti (tj. musíte si volit knihu, jež naplňuje parametry vědecké práce – před tím, než začnete shrnutí psát, konzultujte výběr knihy se svými pedagogy).
4/ ústní prezentace tématu písemné práce v rozsahu 10 minut.
5/ aktivní účast v diskuzi nad zadanými texty na základě domácí přípravy.
6/ odevzdání bibliografie relevantní pro PPI a struktury PPI [ta musí obsahovat i odhad počtu NS každé části, přičemž musíte dodržet max. limit 10 NS pro PPI]
7/ korekvizitou kurzu je navazující předmět Písemná práce I. - atest bude udělen až po odevzdání finální verze písemné práce.

Shrnutí klíčových termínů:

3.3. – odevzdat resumé Arnala [SIS];

21.3. – mít přečtený text „Co je náboženství?“ + zodpovězené otázky ve skupině;

4.4. – mít přečteného van Gennepa;

4.4. – vybrat si koryfeje na závěrečnou iniciaci [SIS];

4.4. – zadat téma a vedoucího PP I [SIS];

25.4. – mít přečteného Turnera (R. Chlup);

2.5. – mít přečteného Segala a Campbella; 

9.5. – mít přečtenou Davis-Floyd;

12.5. – odevzdat resumé Winche [SIS]; 

16.5. – odevzdat seznam lit. PP I [SIS];

16.5. – odevzdat shrnutí cizojazyčné knihy k Vašemu tématu PP I [SIS]; 

31.5. – odevzdat osnovu/myšlenkovou mapu PP I [SIS]; 

31.7. – odevzdat PP I [SIS]

Iniciace:
Jako každý rok od dávných věků se i Vy na konci tohoto semestru zúčastníte rituální iniciace. Co to bude obnášet? 1) Všichni si stáhněte podrobný popis jednoho rituálu (TBS). 2) Každý z Vás si vybere jednoho klasika religionistiky (může Vás být klidně více na jednoho anebo každý zvlášť). 3) Vaším úkolem bude z hlediska tohoto religionisty zadaný rituál interpretovat a to vlastně libovolnou formou – jako přednášku, animovaný film, divadelní skeč... Smysl je navázat na to, co jste se o různých religionistech dozvěděli v prvním semestru, a vyzkoušet si, jaké to je, když tu či onu teorii nemáte pouze zvenčí zreferovat, ale máte se do ní ponořit a popisovat něco zevnitř z její perspektivy. Vřele doporučujeme, aby interpretace byly hravé: přehánějte, nafukujte, parodujte, překrucujte – stále ovšem v rámci perspektivy dané zvolenou badatelskou teorií.

Letos budete interpretovat TBS

Last update: Pehal Martin, Mgr., Ph.D. (25.04.2025)

Teaching methods

Hodiny budou probíhat prezenčně.

Last update: Pehal Martin, Mgr., Ph.D. (20.02.2025)

Syllabus

1/ 21. 2. Struktura výuky v LS, zadání úloh, rozdělení referátů, informace k Písemné práci I. Způsob psaní prací: různé typy prací a požadavky na ně, role vedoucího práce, volba tématu.

2/ 28.2. Odpadá

3/ 7. 3. Diskuze nad odevzdanými resumé I – Arnal, „Definition“. Referát: Petr B. (Duha jako symbol v judaismu), Barbora (Delfín boto v barzilských mýtech)

William E. Arnal, „Definition“, in W. Braun and R. T. McCutcheon (eds.), Guide to the Study of Religion, London and New York: Cassell, 2000, s. 21–34.

Úkoly pro resumé: Charakterizujte rozdíl mezi „substanciálními“ a „funkcionálními“ definicemi náboženství a ukažte, v čem jsou oba typy problematické. Charakterizujte definici náboženství Clifforda Geertze a vysvětlete, co má společného a čím se liší od „substanciálních“ a „funkcionálních“ definic. Na základě poslední části článku vysvětlete, jaké řešení navrhuje sám autor článku. Pokuste se zaujmout vlastní stanovisko k celému problému.

Rozsah: 300 slov (vlastní stanovisko se nezapočítává do celkového rozsahu resumé). 

4/ 14. 3. Tvorba osnovy a mentální mapy, způsob četby, postup při psaní. Citace, parafráze, shrnutí. Tvorba prezentace. Referát: David (Faraon coby prostředník mezi řádem a chaosem)

5/ 21. 3. Diskuze nad textem Ia: co je náboženství? Referát: Petr D. (oběť srdce Aztékové), Luboš (aramejské zaklínací misky)

Dokončíme diskusi nad Arnalem

Radek Chlup, „Co je náboženství?“, nepublikovaný text z chystané knihy Jak rozumět náboženským jevům: úvod do symbolického myšlení a jednání.

1) Najděte různé nesamozřejmé příklady na „duchovní/nadlidské bytosti“, včetně takových, které bychom prvoplánově za náboženské neoznačili. Zkuste definici na těchto bytostech založenou zpřesnit doplněním nějakých dalších charakteristik, které nám umožní takovéto neprvoplánové bytosti vyloučit. Poté naopak zkuste z této neprvoplánové šíře udělat výhodu a hájit ji jako inspirativní. 2) Co všechno by se mohlo vejít pod „transcendentní realitu“ ve smyslu Robertsonovy definice z poznámky 5? V čem je takováto definice výhodná, a v čem naopak nepraktická? 3) Dovedli byste zformulovat nějakou substanciální definici, která je postavena na praxi, a nikoli na víře/přesvědčení? 4) Zkuste Southwoldovu „polytetickou“ definici bod po bodu aplikovat na nějaké tradiční náboženství, na které ve vícero rysech nesedí, a poté naopak na nějaký sekulární jev, na nějž sedí v překvapivém množství rysů. 5) Kdybyste měli navrhnout sociologický dotazník, který by mapoval míru rozšíření alternativní spirituality v české populaci, jaké otázky byste kladli? 6) Aplikujte Durkheimovu definici na nějaký jiný sekulární jev než ten zmíněný v textu. Zkuste tuto aplikaci obhájit jako inspirativní. Poté zkuste ukázat její neudržitelnost. 7) Aplikujte Geertzovu definici na nějaký jiný sekulární jev než ten zmíněný v textu. Zkuste tuto aplikaci obhájit jako inspirativní. Poté zkuste ukázat její neudržitelnost. 8) Najděte nějakou definici náboženství, v níž by vztah dnešních sekulárních Čechů ke sv. Václavovi vyšel jako náboženský. Pak najděte nějakou, podle níž by náboženský nebyl. Ukažte výhody i nevýhody obou pohledů. 9) Najděte nějakou jinou definici náboženství, než jsou ty v textu uvedené, a ukažte, v čem je praktická, a k čemu se naopak nehodí. 10) Najděte nějaké příklady z tradičních společností, v nichž mezi náboženským a nenáboženským nelze jasně rozlišit, a ostře vymezená kategorie náboženství je tak pro jejich studium nepraktická. Najděte nějaké takovéto příklady i z naší současné, pozdně moderní společnosti. 11) Proveďte jednoduchý průzkum u lidí ve svém okolí ohledně statutu Vánoc – je anebo není to náboženský rituál? Jaké důvody uvádějí? Co si o tom myslíte Vy? 12) Zkuste vymyslet nějakou definici náboženství, která by dobře postihovala i dnešní imanentizovanou spiritualitu zaměřenou na osobní rozvoj.

Na první hodině jistě nestihneme více než prvních 6 otázek. Otázky zpracovávejte ve skupinách. Na hodině pak bude každá skupina prezentovat své odpovědi.

Skupina 1:

Skupina 2:

Skupina 3:

Skupina 4:

Skupina 5:

Skupina 6:

6/ 28.3. Diskuze nad textem Ib: co je náboženství? Referát: Klára (skaldové a poezie), Lucie (Saturnálie)

Pokračujeme v diskuzi nad textem R. Chlupa. 

7/ 4.4. Diskuze nad textem II: teorie přechodových rituálů. Referát: Adriana (kristapurāna), Vendula (americký evangelismus)

Arnold van Gennep, Přechodové rituály, Portál 2018. (s. 11–27, 61–82, 123–137, 157–161; doslov M. Pehala, s. 209–223).

Úkoly pro resumé: Z čeho plyne podle van Gennepa nevyhnutelnost existence přechodových rituálů v lidských společenstvích? Jaká je základní struktura přechodových rit.? V jakém smyslu je tato základní struktura ideální a jaké podoby může nabírat v reálné praxi? Jak rozumět van Gennepovu výroku, že posvátno je „dvojaké“ anebo „alternativní“ (s. 19)? Jaké obrazy užívá van Gennep pro ilustraci celého schématu? Jak souvisí podle van Gennepa „puberta“ s rituály dospívání? Do jaké skupiny rit. úkonů řadí van Gennep obřízku? Jaká je sekvence iniciačních rituálů u domorodých kmenů? Jaké formy na sebe může brát zejména liminální fáze? Jakou paralelu vede vG mezi liminálním stavem pozůstalých a zesnulého? Jaké jsou nejčastější námitky vznášené proti van Gennepově koncepci a jak je možné na ně reagovat?

8/ 11.4. Odpadá

9/ 18. 4. Odpadá – Velikonoční pátek

10/ 25. 4. Diskuze nad textem III: teorie přechodových rituálů – liminalita a communitas. Referát: Martin (smrt a paměť v achajském Řecku), Nina (Divoký hon)

Chlup, Radek, „Struktura a antistruktura: Rituál v pojetí Victora Turnera I (pdf). Religio: Revue pro religionistiku 13/1 (2005): 3–28; 13/2 (2005): 179–197.

Jaký je kontext antropologického bádání, do něhož T. vstoupil? Jak se to projevovalo v interpretaci rituálu? Jakou alternativní koncepci nabídnul Max Gluckman? Proč T. charakterizuje spol. jako sociální drama? K čemu podle T. soc. drama slouží? Jak je podle T, nutné zkoumat symboly, které se v rámci rit. objevují? Ilustrujte na příkladu mléčného stromu mudyi. Jaké dva póly rituálních symbolů T, rozeznává? Jak společnosti tohoto docilují? Jaké jsou tři základní vlastnosti rit. symbolu? Z čeho tyto vlastnosti plynou? Proč jsou soc. systémy vnitřně rozporuplné? Jak je možné toto ilustrovat na menstruačním rit. Nkula? Co je podle T. skutečným jádrem rit.? Jak to ukazuje na příkladu masek? V čem se T. pojetí liminality odlišuje od van Gennepova? + přehled dalších relig. pracovišť.

11/ 2.5. Diskuze nad textem IV: vývoj teorií hrdinského mýtu. Referáty: Saša (konspiritualita/TBS), Salem (santería + TBS podrobněji)

Segal, Robert A. Stručný úvod do teorie mýtu. Praha: ExOriente, 2017, s. 87-94, 95-101, 105-110 (návaznost Segalova výkladu na Frazerův mytoritualismus a jeho aplikace na mýtus o Adónidovi není pro naše účely důležitá).

Campbell, Joseph. Tisíc tváří hrdiny. Praha: Argo, 2017, s. 17-33, 37-50, 209-210 (pouze „graf“ a jeho popis).

Nejprve si přečtěte Segalovo shrnutí: jaké pojetí (vlastnost) mýtu rozvíjejí teorie hrdinského mýtu? V jakém kontextu bylo poprvé formulováno schéma hrdinského mýtu? Jak schéma hrdinského mýtu rozpracoval folklorista Lord Raglan? Lze Raglanovo schéma aplikovat na mýtus o Oidipovi a na Ježíšův příběh? Jaký je podle Freuda, Junga a Campbella vztah mýtů a snů? Jak se liší schéma hrdinského mýtu vypracované psychoanalytikem Otto Rankem od schématu Raglanova? Jak se od obou předchozích liší schéma Campbellovo?

Poté si podrobněji projděte Cambellovo pojetí v knize Tisíc tváří hrdiny: Jak Campbellovo schéma souvisí s Van Gennepovou teorií iniciačních rituálů? Jak Campbell své schéma aplikuje na mýtus o Mínótaurovi? A pokuste se dále aplikovat přečtené texty: Které z uvedených schémat by nejlépe sedělo na mýtus o Odysseovi? Která moderních díla s uvedenými schématy pracují či jim odpovídají?

12/ 9.5. Diskuze nad textem V: problematické aspekty přechodových rituálů. Robbie E. Davis-Floyd, Birth as an American Rite of Passage, Berkeley: University of California Press, 1992, kapitola 2 „The Technocratic Body: American Childbirth as Cultural Expression (s. 44–72). Po přečtení textu se podívejte na toto video od Monty Pythonů "The Meaning of Life – Birth". Referát: Dušan: Andský katolicismus, Jiří (tibetský buddhismus)

Instrukce k četbě:

Text se týká interpretace těhotenství a porodu jako přechodového rituálu. Ve skenu najdete poslední strany Úvodu, začněte prosím číst od posledního odstavce (před citací) na s. 18. Autorka zde vyloží, jakým způsobem navazuje na Van Gennepa a Turnera a v závěru rovněž shrne obsah první kapitoly, kterou číst nebudeme. Následuje 2. kapitola, „The Technocratic Model“, kterou si prosím prostudujte, protože ji autorka přehledně člení na podkapitoly, načež se podrobně zabývá osmi kulturními „dilematy“ spojenými s porodem. V průběhu četby prosím přemýšlejte zejména o tom, jakým způsobem se autorka vztahuje k Turnerovu pojetí a jak podle jejího názoru americká kultura s přechodovými rituály zachází.

Návodné otázky k četbě:

Co autorka pokládá za základní rysy amerického kulturního systému konce 20. století (respektive historické rysy západního světa?) Jakou roli v tomto kulturním systému hraje medicína a porodnictví? Co autorka myslí technokratickým modelem? Jak vypadá model těla v americké společnosti? Jaká metafora jej podle autorky nejlépe vystihuje? Co to znamená pro proces porodu (technokratický model porodu)? V jakém vztahu je technokratický model porodu k tomu, co autorka představuje přirozenost porodu?

8 dilemat (jež, podle autorky, řeší technokratický systém):

1. Natural versus technocratic reality. Jak zajistit, aby se přirozeným proces porodu zdál odpovídat technokratickému modelu.

2. Jak vytvořit pocit kulturní kontroly nad porodem, i když jde o přírodní proces, který se takové kontrole vzpírá.

3. Jak zobecnit individuální transformaci do podoby přechodového rituálu vtiskujícího kulturní hodnoty

4. Jak „oplotit“ nebezpečenství spojovaná s liminální fází porodu, ale zároveň kontrolovat přístup k jejich revitalizujícímu potenciálu.

5. Jak začlenit nekulturní novorozeně do kultury.

6. Jak z porodu spadajícího do čistě ženské sféry učinit nástroj upevnění patriarchátu.

7. Jak z porodu jako sexuálního procesu sexualitu odstranit.

8. Jak přimět ženy, aby akceptovaly podřízenou pozici v systému, který oficiálně propaguje genderovou rovnost.

Otázky k diskuzi:

• Jde o transformaci, kterou měl na mysli Turner? / Může transformace, kterou měl na mysli Turner být zneužitelná? Děje se to vědomě?

• Mohou společnosti iniciační rituály zneužívat?

• Jaký typ transformace v případě amerických porodů jde? K čemu tato transformace vede?

• Souhlasíte s tím, že medicína je klíčovým systémem zrcadlícím a kondenzujícím hodnoty západní společnosti?

13/ 16. 5. Diskuze nad odevzdanými resumé II: Winch. Referáty: Alexandr (feministický pohled na Máří Magdalénu), Anna (TBS)

Peter Winch, „Understanding a Primitive Society“, in B. R. Wilson (ed.), Rationality, Oxford: Blackwell, 1970, s. 78-94, 101-106.

Úkoly pro resumé: Čím se podle Evans-Pritcharda liší naše myšlení od myšlení primitivů? V čem Winch s Evans-Pritchardem souhlasí a v čem ne? V čem spočívá nelegitimní metafyzický nárok, který podle Winche Evans-Pritchard vznáší? Proč věda neodkrývá nezávislou skutečnost? Čím se Winchova pozice liší od prótagorovského relativismu? Jaká jsou Winchova kritéria skutečnosti? Existují čarodějnice? Lze náboženské představy kritizovat? Lze racionalitu měřit bezrozporností? Jak se má Evans-Pritchardova pozice ke stanoviskům raného a pozdního Wittgensteina? Jak kritizuje zandskou magii Alasdair MacIntyre a jak se Winch jeho kritiku snaží vyvrátit? V čem podle Winche spočívá pravý smysl magie? Jak je třeba rozumět jiným kulturám? Připadá vám Winchova argumentace přijatelná a pro religionistiku přínosná?

[K Wittgensteinovi viz J. Peregrin, „Obrat k jazyku a analytická filosofie“, in Obrat k jazyku: Druhé kolo, Praha: Filosofia, 1998, s. 15-17.]

Rozsah: 500 slov (vlastní stanovisko se nezapočítává do celkového rozsahu resumé).

Last update: Pehal Martin, Mgr., Ph.D. (07.04.2025)