|
|
|
||
|
Jednosemestrální předmět je zaměřen převážně na prózu (povídky, úryvky románů, eseje). Cílem je naučit studenty praktickým dovednostem, které nelze získat jinak než samostatnou prací s konkrétním textem. Vychází se z toho, že teoretické základy (translatologickou analýzu, teorii a dějiny překladu) už studenti znají, v semináři nyní musí nabýt zkušeností. Dostávají proto vybrané texty z různých jazykových oblastí (Španělsko, Peru, Kuba, Chile, Mexiko, Argentina apod.) s různou stylistickou úrovní (bezpříznakové i příznakové texty, vysoké literární i běžné hovorové, argotické, dialogické, vnitřní monology, regionálně zabarvené apod.), které se na seminářích společně překládají s průběžným vysvětlováním konkrétních problémů a nejčastějších chyb se zaměřením nejen na adekvátní porozumění a interpretaci textu, ale i na úroveň vyjadřování v češtině. Texty se pak odevzdávají písemně, kromě textů společně probíraných každý student v každém semestru odevzdá minimálně jeden vlastní samostatný překlad dle vlastního výběru v rozsahu cca 5 NS. Písemné překlady studenti dostanou zpátky opravené a okomentované, aby si uvědomili a odstranili chyby. Nejčastější chyby se pak shrnou v závěru semestru.<br>
Kromě překladatelských dovedností se studenti naučí také základy a zásady redakční a korektorské práce. Výsledkem semináře může být publikace přeložených děl v literárních časopisech (PLAV, A2, TVAR aj.), případně společně připravená knižní publikace ve spolupráci s českými nakladateli (FRA, Pistorius, Paseka, Argo apod.).<br> V seminářích se rozvíjí tvůrčí přístup k překladu, kritický úsudek a schopnost obhájit překladatelská řešení v komunikaci s odborným i laickým publikem. Důraz je kladen na literární překlad, proto studenti navazují na dříve získané schopnosti orientovat se v literatuře, rozeznat kvalitu, vřadit autora do širšího literárního kontextu nejen dané země. Studenti by měli zvládnout napsat též recenzi, lektorský posudek pro nakladatele, kritiku překladu. Seminář lze absolvovat i dálkově prostřednictvím digitálních platforem (Skype, Facebook, Zoom apd.). Last update: Klimeš Lukáš, PhDr. (27.06.2022)
|
|
||
|
BERMAN, A. et al. (1985): Les tours de Babel. Editions Trans-Europ-Repress, Mauvezin. BUZETTI, C: Traducirla Palabra, Estella, 1976. EISNER, Pavel: Chrám i tvrz. Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině (doslov A. Stich, Academia 2002) GARCÍA YEBRA: Teoría y práctica de la traducción, Madrid, 1982. HAVEL, Rudolf (et al.). Editor a text: úvod do praktické textologie. Praha – Litomyšl: Paseka, 2006. HRDLIČKA, Milan: Bohemistické miniatury. Karolinum, Praha 2013 KNITTLOVÁ, D. K teorii i praxi překladu. KOL.: Slovo za slovem. S překladateli o překládání. Ed. S. Rubáš, Academia, Praha 2012 KRIJTOVÁ, O. Pozvání k překladatelské praxi, Praha 1996. LEVÝ, Jiří:. Překlad literárního díla. Praha: Odeon, 1970 (či jiné vydání) MAGINCOVÁ, Dagmar: Příručka nakl. redaktora, Pavel Mervart, 2008 MOUNIN, G: Los problemas teóricos de la traducción, Madrid, 1977. ORTEGA Y GASSET, José. „La miseria y el esplendor de la traducción“. Obr. compl., t.V. PAZ, O.: La traducción: literatura y literalidad, Barcelona, 1971. PECHAR, Jiří: Otázky literárního překladu, ČS Praha 1986 PECHAR, J. Interpretace a analýza literárního díla, Praha 2002. PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha. Praha – Litomyšl: Paseka, 2003. PŘIDAL, Antonín, Rachůnková, Zdeňka: Zamlčovaní překladatelé: bibliografie 1948–1989 ROSE, Gaddis, M. Translation and literary criticism, Manchester 1997 SANTOYO, J.-C. El delito de traducir, León 1996 STEINER, M: Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu, přel. Šárka Grauová, Triáda 2010. ŠMEJKALOVÁ, Jiřina. Kniha – k teorii a praxi knižní kultury. Brno: Host, 2000. ŠUSTROVÁ, Petruška: Služebníci slova, Pulchra, Praha 2008 TORRE, Esteban: Teoría de la traducción literaria, Síntexis, Madrid, 1994. VAŠÁK, P.; Čornej, P.; Kolár, J. (et al.). Textologie. Teorie a ediční praxe. Praha : Karolinum, 1993. VLADISLAV, Jan: Deníky, Torst ZÁBRANA, Jan: Deníky, Torst Slovníky: Velký dvojdílný španělsko-český slovník Patrik Ouředník: Šmírbuch jazyka českého, nakl. Ivo Železný 1992 Slovník nespisovné češtiny, 2. vydání, Maxdorf 2006 Jaroslav Suk: Několik slangových slovníků, Inverze Praha 1993 Radovan Krátký: Hantýrka pro samouky, Paseka 2004 José Gobello, Marcelo H. Oliveri: Novísimo diccionario lunfardo, Corregidor 2009 José Sánchez-Boudy: Diccionario mayor de cubanismos, Ediciones universal, Miami 1999 Slovník cizích slov (ABZ – na webu) Slovník synonym (ABZ- na webu) Pravidla českého pravopisu (akademické vydání) – též internetová verze RAE – dostupná na webu dílčí slovníky na webu (mexikanismy apod.) Překlady a původní literatura: Škvorecký, Zábrana, Ouředník (Stylistická cvičení, R. Queneau, Volvox Globator 1994), Hakl Last update: Klimeš Lukáš, PhDr. (27.06.2022)
|