|
|
|
||
|
Na přelomu 15. a 16. století byla dovršena politická integrace rurikovských knížectví v prostoru severovýchodní Evropy pod hegemonií Moskvy. V daném prostoru se konstituoval rozlehlý moskevský stát, který se začal prezentovat jako nová ruská země a později přijal název Rossija – Rusko. V tomto duchu postuloval svoje územní nároky na vládu ve všech zemích východní Evropy, které v raném středověku patřily k původnímu ruskému státu, historiky tradičně nazývaného Kyjevskou Rusí. Moskevské knížectví a později carství začaly být v oficiální ideologii prezentovány jako jeho pokračování a do titulatury moskevského panovníka byla vložena slova vseja Rusi, což se stalo motem dlouhodobé expanze, v historiografii všeobecně známé pod názvem sobiranije russkich zemel. Nový politický program se významně opíral o historickou argumentaci. V důsledku toho došlo k přepisování letopisů a falzifikaci letopisné tradice, aby bylo možné využít je jako prostředku k dosažení stanovených politických cílů. Také novodobá ruská, respektive sovětská historiografie koncipovala vývoj ruského státu jako kontinuální proces a jeho decentralizaci a zánik ve 12. až 13. století klasifikovala jako stav feudální rozdrobenosti, jenž byl později překonán právě zásluhou Moskvy.<br>
Přednáška se bude zabývat genezí moskevského státu na přelomu 15. a 16. století, a prvními desetiletími jeho vývoje. Důraz bude položen na dobu vlády Ivana III. a Ivana IV. Hrozného a také na evoluci politických idejí a vytváření nástrojů soudobé propagandy. Pokusí se odpovědět na otázku, zda byl moskevský stát opravdu novou ruskou zemí, či snad třetím Římem, a jaké ambice měli jeho vládci. <br> Last update: Picková Dana, doc. PhDr., CSc. (06.03.2025)
|
|
||
|
PAYNE, Robert – ROMANOFF, Nikita, Ivan Hrozný. Životní příběh prvního cara a zároveň jednoho z největších tyranů v dějinách Ruska, Praha – Plzeň 2008. PIPES, Richard, Rusko za starého režimu, Praha 2004. PICKOVÁ, Dana, Habsburkové a Rurikovci na prahu novověku. Příspěvek k dějinám rusko-habsburských vztahů na přelomu 15. a 16.století, Praha 2002. PICKOVÁ, Dana, Opričnina Ivana Hrozného jako předobraz autoritářského režimu na Rusi 16. století, in: Toalitarismus 4, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň, 2008, s. 58-65. PICKOVÁ, Dana, První ruská korunovace roku 1498. Převzetí byzantského dědictví na Rusi?, in: Martin Kovář – Václav Drška (eds.), Kapitoly z obecných dějin, Praha 2014, s. 74–84. PICKOVÁ, Dana, Rus / ruská země a integrace a dezintegrace ve středověké východní Evropě, in: Izdný, Jakub – Suchánek, Drahomír – Tomíček, David a kol., Amicis omnia sunt communia. Integrace a dezintegrace v dějinách, společnosti a literatuře, Praha 2022, s. 39–49. PICKOVÁ, Dana, Velké ruské dějiny, I. Od Rusi k moskevskému carství, Praha 2023. BOČEK, Pavel, K otázce byzantského dědictví ve východní Evropě ve 14. a 15. století, in: Byzantská revue 2009. BOČEK, Pavel, K podobě ruského panovnického titulu na přelomu XV. a XVI. století, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 2001. PŘÍHODA, Marek, Ivan Peresvětov v kontextu ruského myšlení první poloviny 16. století. in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: tradice a alternativy, Červený Kostelec 2005, s. 49–75. PŘÍHODA, Marek, Mnich Filofej a třetí Řím, vznik a proměny jedné ideje první poloviny 16. století, in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty, Červený Kostelec 2009, s. 135–173.
The Cambridge History of Russia, I From Early Rus´to 1689, ed. PERRIE, Maureen, Cambridge 2006: MARTIN, Janet, The emergence of Moscow (1359–1462), in: The Cambridge History of Russia, OSTROWSKI, Donald, The growth of Muscovy (1462–1533), in: The Cambridge History of Russia BOGATYREV, S., Ivan IV (1533–1384), in: The Cambridge History of Russia FENNELL John Lister Illingworth, Ivan the Great of Moscow, London – New York 1961 MADARIAGA, Isabel de, Ivan The Terible, New Haven 2006 PAVLOV, Andrei – PERRIE, Maureen, Ivan the Terrible. Profiles in Power, Harlow 2003. PILAT, Liviu, The “New Constantine” and Eastern European Political Thought after the Fall of Byzantium, in: Classica et Christiana, 10, 2015. GORSKIJ, Anton Anatoljevič, Moskva i Orda, Moskva 2016. GORSKIJ, Anatol Anatoljevič, Rus. Ot slavjanskogo Rasselenija do Moskovskogo carstva, Moskva 2004 MATASOVA, Taťjana Aleksandrovna, Sofja Paleolog, Moskva 2016. SKRYNNIKOV, Ruslan Grigorjevič, Velikij gosudar Ioann Vasiljevič Groznyj, Smolensk 1998. SKRYNNIKOV, Ruslan Grigorjevič, Boris Godunov, Moskva 1978 ZIMIN, Aleksandr Aleksandrovič, Viťaz na raspuťje. Feodalnaja vojna v Rossii XV v., Moskva 1991 SINICYNA, Nina Vasiljevna, Tretij Rim. Istoki i evoljucija russkoj sredněvekovoj koncepcii (XV–XVI vv.), Moskva 1998 MUSIN, Aleksandr Jevgenjevič, „Pogibel zemli russkoj“. Sredněvekovyj slovar i jego pročtenija: k evolucii etnologičeskich predstavljenije v Vostočnoj Jevrope XII–XVI vv., in: Seredňovična Rus: problemi těrminologii, (Colloquia Rossica, Series II, Vol. 4), ed. NAGIRNYJ, Vitalij – VOLOŠČUK, Miroslav, Ivano-Frankivsk – Krakiv 2018 USAJEV, Andrej Sergejevič, Tretij Rim ili Tretij Kyjev (Moskovskoje carstvo XVI veka v vosprijatii sovremennikov), in: Obščestvennyje nauki i sovremennosť, 2012, č. 1. Last update: Picková Dana, doc. PhDr., CSc. (08.03.2025)
|