|
|
||
|
Historiografie <br>
Historiography<br> Povinný kurz pro studující bakalářského studia (standardně III. ročník) vedený formou přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse). <br> Cílem je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě celou chronologickou linii od antiky po historiografii soudobou s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami. <br> Podmínky atestace: <br> Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem) <br> Zkouška : standardně dvě otázky na základě povinné literatury, jedna obecnějšího charakteru (směr, období, vlivný autor nebo škola), druhá s užším zaměřením na základě titulů povinně volitelných či doporučených. Na základě předložené četby pak bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu.<br> • jednooboroví: minimálně 6 titulů, z toho min. 3 z literatury základní; <br> • dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury povinně volitelné (nebo doporučené), <br> Zimní semestr Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin <br> • 1. Úvod. <br> • Dějiny dějepisectví jako historická disciplína. <br> • 2. Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Středověké dějepisectví. <br> • 3. Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský<br> • 4. Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“. Četba: Vico, Voltaire; <br> • 5. osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800 <br> Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.)<br> • 6. Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus. <br> • 8. Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy. <br> • 9. Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann, „rukopisy“<br> • 10. F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol. <br> • 11. Francie 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim<br> • 12. Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; M. Weber; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt <br> • 13. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin;<br> Letní semestr 1) Úvodní hodina, rozdělení referátů, úvod do historiografie 20. a 21. století 2. Škola Annales 3. Marx a poválečný západní marxismus 4. Česká poválečná historiografie mezi marxismem a strukturalismem 5. Foucault: diskurs, archiv a archeologie 6. Strukturalistická vs post-strukturalistická (historická) antropologie 7. Jazykový obrat a další obraty 2. pol. 20. století a 21. století 8. Gender a historiografie 9. Postkoloniální a subalterní studia 10. Mezi pamětí a historií 11. Dějiny v éře antropocénu, environmentální dějiny 12. Dějiny vědy Literatura základní: <br> ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost : historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část I., II. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1997<br> IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002.<br> BERGER Stefan, FELDNER Heiko, PASSMORE Kevin (ed.), Jak se píšou dějiny: teorie a praxe. Brno 2016. <br> - Zde zejména kapitoly: <br> - 1. H. Feldner: Nová vědeckost v dějepisectví kolem roku 1800<br> - 3. P. Lambert: Profesionalizace a institucionalizace historie <br> - 4. G. Eley: Marxistická historiografie <br> - 5. J. Harvey: Historie a sociální vědy <br> - 6. M. Middell: Annales<br> - 7. K. Passmore: Poststrukturalismus a historie <br> - 8. G. Walkerová: Psychoanalýza a historie <br> - 9. D. Gentilcore: Antropologické přístupy<br> - 10. S. Berger: Komparativní historie<br> - 12. T. Welskopp: Sociální dějiny <br> - 13. P. Hudsonová: Hospodářské dějiny <br> - 14. B. Southgate: Intelektuální dějiny / dějiny idejí <br> - 15. L. L. Downsová: Od dějin žen k dějinám genderovým <br> <br> Literatura povinně volitelná:<br> BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán, 2011.<br> BURKE, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha: NLN, 2004.<br> ČINÁTL, Kamil, Dějiny a vyprávění, Praha 2011<br> DOBIÁŠ, Dalibor et al. Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885). Vyd. 1. Praha: Academia, 2014.<br> DÜLMEN, Richard van. Historická antropologie: vývoj, problémy, úkoly. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2002.<br> HAVELKA, Miloš, ed. Spor o smysl českých dějin. Vyd. 1. Praha: Torst, 1995-2006.<br> STŘEDOVÁ, Veronika. Cesty českého historického myšlení ke strukturalismu. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014]<br> STŘEDOVÁ, Veronika. Strukturalismus v českém historickém myšlení. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014. <br> ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2009.<br> VALACH, Milan. Marxova filozofie dějin. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2005.<br> WHITE, Hayden, Metahistorie, Brno 2011. <br> WHITE, Hayden, Tropika diskurzu, Praha 2011.<br> <br> Literatura doporučená:<br> <br> BOROVSKÝ, Tomáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a ŘEPA, Milan, ed. Kultura jako téma a problém dějepisectví. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006.<br> CERTEAU de, Michel, Psaní dějin, Brno 2011; <br> DOBIÁŠ, Dalibor, ed. Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění. Vydání první. Praha: Academia, 2019.<br> HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2007. <br> HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 20. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009.<br> HORSKÝ, Jan, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním, Praha 2009.<br> JIROUŠEK, Bohumil. Antonín Rezek. Vyd. 1. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, 2002. <br> JIROUŠEK, Bohumil. Jaroslav Goll: role historika v české společnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav Filozofické fakulty ve spolupráci s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2006. 245 s. Historia culturae; 11. Biographia<br> BENEŠ, Zdeněk, ed., JIROUŠEK, Bohumil, ed. a KOSTLÁN, Antonín, ed. František Graus - člověk a historik: sborník z pracovního semináře Výzkumného centra pro dějiny vědy konaného 10. prosince 2002. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, 2004. 228 s.<br> BLÜML, Josef. Kulturní historik Čeněk Zíbrt. Vyd. 1. České Budějovice: Společnost pro kulturní dějiny ve spolupráci s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2014.<br> JIROUŠEK, Bohumil. Josef Macek: mezi historií a politikou. Vyd. 1. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy, 2004. <br> JIROUŠEK, Bohumil. Historik Jaroslav Charvát v systému vědy a moci. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2011.<br> KALISTA, Zdeněk. Cesty historikovy. 1. vyd. V Praze: Václav Petr, 1947. 1. kapitola: Kterak se historik setkává s básníkem<br> R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009. <br> KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd.. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009.<br> LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005.<br> Jiří MALÍŘ a kol., Úvod do studia dějepisu I, II, Brno 2014 – online https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf a https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130406/monography.pdf<br> J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 <br> J. MAREK: O historismu a dějepisectví, Praha 1992 <br> NODL, Martin. Dějepisectví mezi vědou a politikou: úvahy o historiografii 19. a 20. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007<br> NODL, Martin. Na vlnách dějin: minulost, přítomnost a budoucnost českého dějepisectví. Argo, Praha 2020<br> ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006.<br> ŘEZNÍKOVÁ, Lenka, Moderna a historismus / historické reprezentace v proměnách literatury na přelomu devatenáctého a dvacátého století. 1. vyd. Praha: Libri, 2004 <br> STORCHOVÁ, Lucie (Ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha: Scriptorium, 2014.<br> STŘEDOVÁ, Veronika. František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2009. 101 s<br> VAŠÍČEK, Zdeněk, Obrazy minulosti, Praha 1996. <br> <br> VEYNE, Paul, Jak se píšou dějiny, Červený Kostelec 2010. <br> <br> Last update: Sixta Václav, Mgr., Ph.D. (06.02.2025)
|
|
||
|
Literatura povinná: ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost : historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část I., II. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1997 IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. BERGER, Stefan, ed., FELDNER, Heiko, ed. a PASSMORE, Kevin, ed. Jak se píšou dějiny: teorie a praxe. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2016. BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán, 2011. BURKE, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha: NLN, 2004.
Literatura doporučená:
BOROVSKÝ, Tomáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a ŘEPA, Milan, ed. Kultura jako téma a problém dějepisectví. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006. BURKE, Peter, Variety kulturních dějin, přel. Jiří Ogrocký, Brno, CDK, 2006. Josef GRULICH, Zkoumání „maličkostí“ (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), Český časopis historický 99, 3/2001, s. 519-547. HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Historický ústav AV ČR a pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2007. HANUŠ, Jiří, ed. a VLČEK, Radomír, ed. Historik v proměnách doby a prostředí 20. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. R. Kožiak - J. Šuch - E. Zeleňák: Kapitoly zo súčasnej filozofie dejín. Bratislava 2009. KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3., dopl. vyd.. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005. Jiří MALÍŘ a kol., Úvod do studia dějepisu I, II, Brno 2014 – online https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf a https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130406/monography.pdf J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006. STORCHOVÁ, Lucie (Ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha: Scriptorium, 2014. STŘEDOVÁ, Veronika. Počátky formování konceptu dějin mentalit v české historiografii. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2008. STŘEDOVÁ, Veronika. František Kutnar a strukturalismus v interpretaci sociálních a hospodářských dějin. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2009. STŘEDOVÁ, Veronika. Strukturalismus v českém historickém myšlení. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014. Jiří ŠUBRT, Civilizační teorie Norberta Eliase, Karolinum Praha 1996 Last update: Tinková Daniela, doc. Mgr., Ph.D. (28.08.2021)
|
|
||
|
Zimní semestr Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin 1) Úvod. • Dějiny dějepisectví jako historická disciplína. • Rozdělení referátů 2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Referát: výběr ze starověkého dějepisectví 3) Středověké dějepisectví. Referát: (výběr) Kroniky z doby pozdních Přemyslovců; kroniky doby Karla IV.; Husitské kroniky 4) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; Referáty: B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský 5) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“. Referát: Vico – Nová věda; Herder: Filozofie dějin 6) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800 Referát: Kritické dějepisectví Gelasia Dobnera
Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.) • 7) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus. Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet 8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy. Referát: L. Ranke 9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann. Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš) + F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol. Referát: Dějepisectví Františka Palackého (J. Štaif, K. Činátl,…) 10) Francie a Německo 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim
Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt • Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu; • „Spor o Lamprechta“ • Jacob Burckhardt • E. Durkheim • 11. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin; Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin
LETNI SEMESTR
Fialové – doporučeno všem Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza) 1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů 2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání 3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta; F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích) Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr 4) Marx a marxismus. Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů 5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus. Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“ 6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie. Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, … Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky 7) III. Generace Annales – „mentality“ Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, … E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů
8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace
Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy 9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat 10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“ Giovanni Levi: On Microhistory Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie Robert Darnton: Kočičí masakr 11) 29.4. Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu Josef Macek – k sémantice… Jaroslav Ira – politické pojmy… Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n 12) Od women´s / men´s history k gender history. J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…) Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“) 13) Paměť, čas a vyprávění. Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History
Last update: Tinková Daniela, doc. Mgr., Ph.D. (28.08.2021)
|