Contemporary methodological tendencies in History of art II - ADU500502 (Mgr od 2019/2020)
|
|
|
||
|
Anotace a syllabus přednášky
Prof. PhDr. Marie Rakušanová , Ph.D. Současné metodologické tendence v dějinách umění Akademický rok 2024-2025, dvousemestrální, ZS-LS Po 15:50-17:20, učebna C448 (dříve 415) Podmínky absolvování: Aktivní účast na seminářích a přednáškách, prezentace dvou přečtených odborných textů – jednoho kratšího, jednoho delšího, jednoho cizojazyčného, jednoho v češtině. Vedení diskuse nad těmito společně čtenými texty. Absolvování ústní zkoušky. Anotace: Jaké metodologické přístupy dnes definují náš obor? A propojují se dějiny umění díky nim se společností a kulturou, nebo se dostávají do izolace? Jak bychom měli dnes formulovat roli historika a historičky umění v celospolečenském diskursu a jeho budoucím směřování? Abychom se dokázali zabývat těmito naléhavými otázkami, musíme se vrátit o několik desetiletí zpět. Během posledních padesáti let došlo v oboru dějin umění k velkým posunům v oblasti metod a badatelských postupů. V reakci na poválečný nový scientismus a pozitivismus prosazovali někteří odborníci „revizionistické, kritické dějiny umění“, které zpočátku čerpaly svou energii z impulsů poststrukturalistické filozofie a radikálních politických hnutí 60. let. „Nové dějiny umění“ zdůrazňovaly konstruovanost kritérií a institucí tradičních dějin umění a požadovaly permanentní sebereflexi historika umění. Reagovaly na imperativy feminismu a postkoloniálních studií, otevíraly obor identitárním agendám a novým interpretacím, rozvracejícím strukturu dosavadních kulturních, společenských a politických hegemonií. Inovovat nástroje výkladu pomáhaly „novým dějinám umění“ sémiotika, sémiologie a psychoanalýza, revidované poststrukturalistickými filozofy a lingvisty. V reakci na masivní obrazový boom byl materiál klasických dějin umění značně rozšířen anglosaskými vizuálními studii, německou Bildwissenschaft a francouzskou Théorie del’image. Nové teoretické přístupy si vynutil vstup technického obrazu a nových médií do umělecké praxe. Vizuální studia oživila odkaz některých opomíjených osobností dějin umění a kultury první poloviny 20. století, například Abyho Warburga, nebo Waltera Benjamina. Myšlenky levicově orientovaných teoretiků jako byl Benjamin, stejně jako impulsy sociologie, napomohly aktualizovat sociálně orientované dějiny umění, určující stěžejní strategie oboru doposud. Recentně působí vlivně na obor dějin umění také impulsy neuropsychologie a neurověd obecně, usilující o exaktní zakotvení problematiky divákova vnímání uměleckého díla. Ve snaze o reflexi naléhavé potřeby dekolonizace oborové teorie i praxe a stále těsnějšího globálního propojování umění a vizuality směřují dějiny umění ke konceptu „global art history“. Dějepis umění „na okrajích“ euroatlantického kulturního prostoru přispěl k těmto diskusím koncepty transnacionálních a transkulturních dějin umění. Silnými impulsy z oblasti filozofie byly v posledních letech pro dějiny umění spekulativní realismus, objektově orientovaná ontologie a akceleracionismus, které se mohou v přemýšlení o dějinách umění prolínat s alternativními koncepty času (anachronismus) a prostoru. Kurz „Současné metodologické tendence v dějinách umění“ kombinuje formu semináře a přednášky. V rámci seminářů budou studenti prezentovat své postřehy a dojmy z přečtených textů, vztahujících se k jednotlivým fenoménům „nových dějin umění“ a k recentnímu vývoji uměleckohistorických metod. Každý student přečte dva texty (jeden v češtině, jeden v cizím jazyce) a povede diskusi celého semináře nad jedním z textů, které budou na každou seminární hodinu číst všichni. „Čtenářské dílny“ budou prokládány přednáškami, které budou problematiku, otevřenou v rámci seminářů, dále zpracovávat a rozvádět. Literatura: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, ed. T. Pospiszyl, Praha 1998; Vizuální teorie: Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech, ed. L. Kesner ml., Praha 1998, 2., rozšířené, vyd. 2005; J. Bakoš, Štyri trasy metodológie dejín umenia, Bratislava 2000; Kritické pojmy dejín umenia, eds. R. S. Nelson – R. Schiff, Bratislava 2004 (anglická verze: Robert S. Nelson – Richard Shiff (eds.), Critical Terms for Art History, Chicago, 2003, druhé vydání); Možnosti vizuálních studií, eds. M. Filipová – M. Rampley Brno 2007; Marita Sturken – Lisa Cartwright, Studia vizuální kultury, Praha 2009; H. Foster – R. Krauss – Y.-A. Bois – B. H. D. Buchloh, Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus, Praha, 2007; J. Kroupa, Metody dějin umění. Metodologie dějin umění II., Brno 2010; K. Císař (ed.), Co je fotografie?. Praha: Herrmann a synové, 200; G. Didi-Huberman, Před časem, Brno 2008; G. Didi-Huberman, Ninfa moderna, Praha 2009; M. Bartlová (ed.), Michael Baxandall. Inteligence obrazu a jazyk dějin umění. Výbor z textů, Praha 2019; E. Skopalová – V. Janoščík (edd.), Návrat do budoucnosti, Praha 2019; W. J. T. Mitchell, Teorie obrazu: Eseje o verbální a vizuální reprezentaci, Praha 2017. Fakultativně: H. Foster (ed.), Postmodern Culture, London 1985; A.D´Alleva, Methods and Theories of Art History, London 2005; L. S. Adams, The Methodologies of Art. An Introduction, New York 2009; V. H. Minor, Art History´s History, New Jersey 1994; J. Harris, Art History. The Key Concepts, London/ New York 2006; Ch. Murray (ed.), Key Writers on Art. The Twentieth Century, London – New York 2003; G. Pooke – D. Newall, Art History. The Basics, London – New York 2008; P. Smith – C. Wilde (ed.), A Companion to Art Theory, Oxford 2002; Ch. S. Wood – A. Nagel, Anachronic Renaissance, Cambridge, Massachusetts 2010; V. Janoščík, Objekt, Praha 2015; George Kubler, Tvar času: Poznámky k dějinám věcí, Praha 2018; David Summers, Real Spaces: World Art History and the Rise of Western Modernism, New York 2003; Georges Didi-Huberman, Otevřít Venuši, Praha 2022. Syllabus a termíny referátů 30.9. Úvodní přednáška, představení koncepce kurzu, uvedení do probírané problematiky, představení témat – textů ke čtení – a jejich rozložení do termínů. (Následuje elektronické rozeslání Syllabu, anotace přednášek a termínů a témat referátů všem účastníkům kurzu. Přes úschovnu nasdílení skenů a pdf textů ke čtení.) 7.10. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Impulsy poststrukturalistické filozofie pro „Nové dějiny umění“ Literatura: J. Derrida, The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod. Chicago – London 1987; J. Derrida, Texty k dekonstrukci, Bratislava 1993; R. Barthes, Smrt autora, Aluze10, 2006, č. 3, s. 75-77; M. Foucault, Slova a věci. Brno 2007; M. Foucault, Diskurs, autor, genealogie. Tři studie, Praha 1994; J. F. Lyotard, Návrat a jiné eseje. Praha 2001; J. F. Lyotard, O postmodernismu. Praha 1993; J.-F. Lyotard, Putování a jiné eseje, Praha 2001; M. Foucault, Toto nie je fajfka, Přel. M. Marcelli Bratislava 1994 14.10. PREZENTACE Studentů: přečtené texty I. POSTSTRUKTURALISMUS, POSTMODERNISMUS A DĚJINY UMĚNÍ Michelle FOUCAULT: Dvořané. In: Týž: Slova a věci. Brno 2007, 9-18. Jacques DERRIDA: Restitutions of the Truth in ‚Pointing‘ (Pointure). In: Týž: The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod.Chicago – London 1987, 255-382. Jean François LYOTARD: Odpověď na otázku: Co je postmoderno? In: Týž: O postmodernismu. Praha 1993, 17-28. Roland BARTHES, Smrt autora, Aluze 10, 2006, č. 3, s. 75-81. 21.10. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Konec dějin umění?, kritika institucí tradičních dějin umění Literatura: D. Preziosi, Rethinking Art History. Meditations on a Coy Science, London/ New Haven 1989; D. Preziosi, Grasping the world: the idea of the museum, Aldershot 2004; R. Krauss, The Cultural Logic of the Late Capitalist Museum, October54, 1990, str. 3-17; A. C. Danto, Zneužitie krásy, alebo, Estetika a pojem umenia, Bratislava 2008; H. Belting, Konec dějin umění, Praha 2000; Mária Orišková (ed.), Efekt múzea: predmety, praktiky, publikum. Antológia textov anglo-americkej kritickej teorie múzea, Bratislava 2006 4.11. PREZENTACE studentů (přečtené texty) II. KONEC DĚJIN UMĚNÍ, KRITIKA INSTITUCÍ TRADIČNÍCH DĚJIN UMĚNÍ Arthur C. DANTO: Konec umění, Estetika, 1998, č.1, s. 1-18 Donald PREZIOSI: The Panoptic Gaze and the Anamorphic Archive. In: Týž: Rethinking Art History. Meditation on a Coy Science. New Haven – London 1989, 54-79. Hans BELTING: Konec dějin umění a dnešní kultura; Staré a nové metody studia umění: pravidla disciplíny. In: Týž: Konec dějin umění. Praha 2000, 22-33, 153-165. Douglas CRIMP: Na ruinách muzea. In: Tomáš POSPISZYL: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha 1998, 129-140. 11.11. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Sémiotika, sémiologie, „jazykový obrat“ v dějinách umění Literatura: F. de Saussure, Kurz obecné lingvistiky, Praha 2007; J. Mukařovský, Umělecké dílo jako znak, Praha 2008; Idem, Umělecké dílo jako znak. Z univerzitních přednášek 1936 –1939, Praha 2008; L. Marin, Études sémiologiques. Écritures, peintures, Paris 1971; Bohumil PALEK (ed.): Sémiotika. Praha 1997; R. Barthes, Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie, Praha 1967; W. J. T. Mitchell, Iconology. Image, Text, Ideology, Chicago – London, 1986. 18.11. Týden Humanitních věd – „reading week“ 25.11. kurz se nekoná, bude nahrazen v pátek 29.11. ve 14:30 v učebně 448 29.11. ve 14:30 PREZENTACE studentů (přečtené texty) III. SÉMIOTIKA, SÉMIOLOGIE, JAZYKOVÝ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ Jan MUKAŘOVSKÝ: Umění jako sémiologický fakt. In: Týž: Studie z estetiky. Praha 1966, 85-88. Norman BRYSON – Mieke BAL: Semiotics and Art History. In: The Art Bulletin, Vol. 73, 1991, No. 2., 174-208. Meyer SHAPIRO: K problému sémiotiky výtvarného umění: pole a nositel obrazu – znaku (1969). In: Týž: Dílo a styl. Praha 2006, 321-338. Nelson GOODMAN: Skutečnost znovu ztvárněná. In: Týž: Jazyky umění. Praha 2007, 21-48. Rosalind KRAUSS: Obraz, text a index: poznámky k umění 70. let (1977). In: Karel CÍSAŘ: Co je fotografie? Praha 2004, 251-270. Rosalind KRAUSS: Grids. October, Vol. 9 (Summer, 1979), 50-64. 2.12 PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Vizuální studia – „Vizuální obrat“ („Visual Turn“) Literatura: N. Bryson – M. A. Holly – K. Moxey (eds.),Visual Theory. Painting and Interpretation, Cambridge – Malden 1991; N. Bryson – M. A. Holly – K. Moxey (eds.), Visual Culture: Images and Interpretations, Hannover – London 1994; W. J. T. Mitchell, Picture Theory: Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago 1994; J. Elkins, The Object stares back: On the Nature of Seing, San Diego 1997; H. Foster (ed.), Vision and Visuality, Seattle 1988; M. Baxandall, Stíny a světlo, Brno 2003; K. Moxey, „Panofsky's Concept of ‚Iconology‘ and the Problem of Interpretation in the History of Art“, New Literary History 17, No. 2, Interpretation and Culture, 1986, 265–274; C. Owens, Beyond Recognition. Representation, Power, and Culture, Berkley – Los Angeles 1992; K. Moxey, The Practice of Theory. Poststructuralism, Cultural Politics, and Art History, Ithaca – London 1994, Idem, The Practice of Persuasion. Paradox and Power in Art History, Ithaca – London 2001; M. Bal (ed.), Practice of Cultural Analysis. Exposing Interdisciplinary Interpretation, Stanford 1999; C. Owens, In Different Spaces. Place and Memory in Visual Culture, Berkeley – Los Angeles – London 1996; M. Bartlová, Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou, Praha 2012. 9.12. PREZENTACE studentů (přečtené texty) IV. VISUAL STUDIES, VIZUÁLNÍ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ Keith MOXEY: Melancholie Erwina Panowského. In: Ladislav KESNER (ed.): Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech. Praha 2005 (2. Vydání), 235-250. Michael BAXANDALL: Dobové oko, in: Michael Baxandall, Inteligence obrazu a jazyk dějin umění. Výbor z textů, ed. Milena Bartlová, Praha 2019, s. 82-111. (není mezi naskenovanými texty a pdf, které dávám elektronicky k dispozici. Případnému zájemci mohu půjčit fyzickou knihu k naskenování) Svetlana ALPERS: Introduction; The Mapping Impulse in Dutch Art. In: Táž: The Art of Describing. Dutch Art in the Seventeenth Century. Chicago 1983, XVII-XXVII; 119-168. Norman BRYSON: Perceptualism (Chapter 3). In: Týž: Vision and Painting. Th eLogic of the Gaze. New Haven 1983, 37-66. 16.12. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Bildwissenschaft (a Théorie de l’image) Literatura: W. Kemp (ed.), Der Betrachter ist im Bild. Kunstwissenschaft und Rezeptionsästhetik, Berlin 1992; Idem, Foto-Essays zur Geschichte und Theorie der Fotografie, München 2006 (1. vydání 1978); H. Bredekamp, Theorie des Bildakts, Berlin 2010; R. Debray, Vie et mort de l'image: une histoire du regard en Occident, Paris 1992. 6.1. PREZENTACE studentů (přečtené texty) V. BILDWISSENSCHAFT Matthew RAMPLEY: Bildwissenschaft. In: Týž: Pojem vizuální studia. In: Marta FILIPOVÁ- Matthew RAMPLEY (eds.): Možnosti vizuálních studií. Brno 2007, 27- 36. Horst BREDEKAMP: V Die Tafel der Origin of Species (1859); VI Die Naturgeschichte der Koralle; Schluss. In: Týž: Darwins Korallen. Frühe Evolutionsmodelle und die Tradition der Naturgeschichte. Berlin 2005, 50-70, 78-79. W. J. T. MITCHELL: Obrat k obrazu. In: Týž: Teorie obrazu: Eseje o verbální a vizuální reprezentaci, Praha 2017, 24-47. Gottfried BOEHM: Die Wiederkehr der Bilder. In: Týž (ed.): Was ist ein Bild? München 2006, 11-38. Olaf BREIDBACH: Vorwort: Worum es gehen soll; Vorlage: Perzeption, Beobachten, Erfahren, Wahrnehmen und Protokollieren; Einleitung: Erfahrung wissen. In: Idem: Bilder des Wissens. Zur Kulturgeschichte der wissenschaftlichen Wahrnehmung. München 2005, 7-45. 17.2. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Dějiny umění, feminismus (gender studies) a lacanovská psychoanalýza Literatura: N. Broude – M. D. Garrard, Feminism and Art History, New York 1982; M. Pachmanová, Věrnost v pohybu. Hovory o feminismu, dějinách a vizualitě, Praha 2001; M. Pachmanová (ed.), Neviditelná žena.Antologie současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě, Praha 2002; L. Nochlin, Women, Art and Power and Other Essays, New York 1989; G. Pollock, Vision and Difference, London – New York 2003 (2. vydání, 1. vydání 1988); A. Jones (ed.), The Feminism and Visual Culture Reader, London 2003; R. Coward, The Look, in: T. J. Basingstoke (ed.), Reading Images. New York2001; J. Kristeva, Semeiotike. Recherches pour une sémanalyse, Paris 1969; A. Jones (ed.) Sexual Politics, Judy Chicago’s Dinner Party in Feminist History, University of California, 1996; Elizabeth Grosz, Jacques Lacan: a feminist introduction, London – New York 1990; Judith Butler, Gender Trouble: feminism and the Subversion of Identity, New York 1990; Griselda Pollock – Rozsika Parker, Old Mistresses: Women, Art and Ideology, London 2013 (první vydání 1981); Judith Butler, Performative Acts and Gender Constitution, in: Sue-Ellen Case (ed.), Performing Feminisms. Critical Theory and Theatre, Baltimore-London 1990; Judith Butler, Bodies that matter: On the Discursive Limits of Sex, New York, London 1993 24.2. PREZENTACE studentů (přečtené texty) VI. DĚJINY UMĚNÍ, FEMINISMUS A LACANOVSKÁ PSYCHOANALÝZA Linda NOCHLIN: Proč neexistovaly žádné velké umělkyně? In: Martina PACHMANOVÁ (ed.): Neviditelná žena. Praha 2002, 25-65. Griselda POLLOCK: Modernity and thespacesoffemininity. In: Táž: Vision and Difference. London – New York 2003 (první vydání 1988), 70-127. Jacques LACAN: Was ist ein Bild/Tableau. In: Gottfried Boehm: Was ist ein Bild. München 2006, 75-89. Julia KRISTEVA: Stabat Mater. In: Táž: Jazyk lásky. Eseje o sémiotice, psychoanalýze a mateřství. Praha 2004, 200-248. Laura MULVEY: Vizuální slast a narativní film. In: Libora Oates-Indruchová (ed.): Dívčí válka s ideologií. Praha 1998, 115-132. Kaja SILVERMAN: Práh viditelného světa – Tělesné já. In: Martina PACHMANOVÁ (ed.): Neviditelná žena. Praha 2002, 347-393. 3.3. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové POSTKOLONIALISMUS, TRANSKULTUNÍ A TRANSNACIONÁLNÍ DĚJINY UMĚNÍ; GLOBAL ART HISTORY E. Said, Orientalismus: západní koncepce Orientu, Praha – Litomyšl 2008; F. Fanon, Černá kůže, bílémasky: postkoloniální myšlení I, Praha 2011; G. Spivak, Can the Subaltern Speak?, in: P. Williams – L. Chrisman (eds.), Colonial Discourse and Post-Colonial Theory: A Reader, New York, s. 66-111: http://www.mcgill.ca/files/crclaw-discourse/Can_the_subaltern_speak.pdf; The Transnational Studies Reader. London: Rotledge 2007, Joyeux-Prunel, Béatrice, Les avant-gardes artistiques 1848–1918: une histoire transnationale, 1, Paris: Flammarion 2015; Hock, Beáta, “Managing Trans/Nationality: Cultural Actors within Imperial Structures”, in: Hock, Beáta – Allas, Anu (ed.), Globalizing East European Art Histories. Past and Present, London: Routledge 2018, 39–52; Joyeux-Prunel, Béatrice – DaCosta Kaufman, Thomas – Dossin, Catherine (ed.), Circulation in the Global History of Art, Burlington: Ashgate 2015. 10.3. PREZENTACE studentů (přečtené texty) VII. POSTKOLONIALISMUS, TRANSKULTUNÍ A TRANSNACIONÁLNÍ DĚJINY UMĚNÍ Linda NOCHLIN: The Imaginary Orient. In: Táž: The Politics of Vision. Oxford 1989, 33-59. Gayatri Chakravorty SPIVAK: Looking at Others. In: Lucy STEEDS (ed.): Making Art Global. Magiciens de la Terre, 1989. London 2013, 260-266. Homi K. BHABHA: Jiná otázka – otázka jiného; O mimikry a lidech. In: Týž: Místa kultury. Praha 2010, 121-150. Beata Hock - Klara KEMP-WELCH – Jonathan Owen, Introduction, in: Kemp-Welch, Klara – Hock, Beáta – Owen, Jonathan (ed.), A Reader in central European Modernism 1918—1956, London: Courtauld Books 2019, (online), https://courtauld.ac.uk/research/courtauld-books-online/a-reader-in-east-central-european-modernism-1918-1956/introduction-minor-modernisms 17.3. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Dějiny umění, technický obraz, nová média Literatura: W. Benjamin, Dílo a jeho zdroj, Praha 1979; W. Benjamin, Iluminácie: eseje, Bratislava 1999; W. Benjamin, Literárněvědné studie, Praha 2009; W. Benjamin, Teoretické pasáže, Praha 2011; J. Baudrillard, The Mirror of Production, St Louis 1975; J. Baudrillard, Art and Artefact, London 1997; R. Barthes, Světlá komora. Poznámka k fotografii, Praha 2005; S. Sontagová, O fotografii, Praha 2002; H. M. McLuhan, Člověk, média a elektronická kultura, Brno 2000; V. Flusser, Moc obrazu: výbor filosofických textů z 80. a 90. let, Praha 1996; John Berger, Způsoby vidění, Praha 2016. 24.3. PREZENTACE studentů (přečtené texty) VIII. DĚJINY UMĚNÍ, TECHNICKÝ OBRAZ, NOVÁ MÉDIA Walter BENJAMIN: Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti. In: Týž, Dílo a jeho zdroj, Praha 1979. Vilém FLUSSER: Do universa technických obrazů. Praha 2001 (151 stran) Jean BAUDRILLARD: The Precession of Simulacra (1981). In: Týž: Simulacra and Simulations. Ann Arbor 1994, 1-42 (pro naše potřeby stačí 1-7) (originál: Týž: Simulacres et simulations. Paris 1981). Jean BAUDRILLARD: The Conspiracy of Art. In: Týž: The Conspiracy of Art. Cambridge – London 2005, 25-29. Herbert MARSHALL McLUHAN: Část 1. In: Týž: Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha 2011, 16-87. 31.3. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Dějiny umění, psychologie vidění, neurovědy Literatura: M. Wartofsky, Art History and Perception, in: J. Fischer (ed.), Perceiving Artworks, Philadephia 1980; C. Geertz, The Growth of Culture and the Evolution of Mind, in: Idem, The Interpretation of Cultures: Selected Essays, New York 1973 (1. vyd. 1962); D. Freedberg, The power of images : studies in the history and theory of response, Chicago 1991; L. Kesner, Vidění nemá historii, Iluminace 21, 2009, č. 1, s. 82; T. Palmieri – I. Gauthier, Visual Object Understanding, Nature Reviews Neuroscience 5, 2004, s. 291-394; V. S. Ramachandran, „Mirror neurons and imitation learning as the driving force behind "the great leap forward" in human evolution", http://www.edge.org/3rd_culture/ramachandran/ramachandran_index.html; M. Feenske (et al.), Top-down Facilitation of Visual Object Recognition: Object-based and Context-based Contributions, in: S. Martinez – Conde (et al.), Visual Perception, Fundamentals of Awareness, Multi-sensory Integration and High-order Perception. Progress in Brain Research Series 155, 2006, s. 3-21; J. Haushofer – N. Kanwisher, In the Eye of the Beholder: Visual Experience and Categories in the Human Brain, Neuron 53, 2007, 15. 3., s. 773-775; V. S. Ramachandran, The Tell-Tale Brain: A Neuroscientist's Quest for What Makes Us Human, New York 2011 7.4. PREZENTACE studentů (přečtené texty) IX. DĚJINY UMĚNÍ, PSYCHOLOGIE VIDĚNÍ, NEUROVĚDY Jonathan CRARY: Modernity and the Problem of the Observer. In: Týž: Techniques of the Observer. On Vision and Modernity in the Nineteenth Century. Cambridge – London 1992, 1-24. Paul VIRILIO: Stroj videnia, in: Týž, Stroj videnia. Bratislava 2002, 88-110. David FREEDBERG: Zobrazování a realita. In: Ladislav KESNER (ed.): Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech. Praha 2005 (2.Vydání), 169-187. (pasáž z knihy David FREEDBERG: Power of Images. Chicago 1989, 429-441) David FREEDBERG – Vittorio GALLESE, Motion, emotion and empathy in esthetic experience, Trends in Cognitive Sciences II, 2007, 5, 197-203. Ladislav KESNER: Dějiny umění a teorie mysli, Umění 56, 2008, č. 1, 21. Ladislav KESNER: Against the Affectless Iconology of Modern Art, Umění 64, 2016, č. 1, 2-18. 14.4. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové Impulsy „sociálních dějin umění“ a „sociologie umění“ pro současnou metodologii dějin umění Literatura: T. J. Clark, The Painting of Modern Life: Paris in the Art of Manet and his Followers, Princeton 1984; Guy Debord, Společnost spektáklu. Praha 2007; J. Crary, Spektákl, pozornost, protipaměť, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 2, 2008, č. 4-5, s. 65-68; G. Debord, Commentaires sur la société du spectacle, Paris 1988; J. Crary, Suspensions of Perception. Attention, Spectacle and Modern Culture. London – Cambridge 1999; Latour, Bruno, Reassembling the Social. An Introduction to Actor-Network-Theory, Oxford: Oxford University Press 2007. 28.4. PREZENTACE studentů (přečtené texty) X. SOCIÁLNÍ DĚJINY UMĚNÍ, SOCIOLOGIE UMĚNÍ Walter BENJAMIN: Autor jako producent. In: Týž, Agesilaus Santander, Praha 1998, s. 151-173. Guy DEBORD: II. Zboží jako spektákl. In: Týž: Společnost spektáklu. Praha 2007, 14-21. T. J. CLARK: In Defens of Abstract Expressionism. In: Týž: Farewell to an Idea. Episodes from a History of Modernism. New Haven – London 1999, 370-403. Pierre BOURDIEU: Post-scriptum/ Za společenství univerzalismu. In: Týž: Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Brno 2010, 432-443. Boris GROYS: Gesamtkunstwerk Stalin. Rozpolcená kultura v Sovětském svazu. In: Týž: Gesamtkunstwerk Stalin. Rozpolcená kultura v Sovětském svazu. Komunistické postskriptum. Praha 2010, 25-124. 5.5. PŘEDNÁŠKA Marie Rakušanové DĚJINY UMĚNÍ A SOCIÁLNÍ OBRAT, TEORIE PARTICIPACE; OBRAT K OBJEKTŮM: Spekulativní realismus, Objektově orientovaná ontologie a dějiny umění Literatura: P. Bürger, Teorie avantgardy. Stárnutí moderny, Praha 2015; S. Žižek, Mluvil tu někdo o totalitarismu?, Praha 2007; Claire Bishop (ed.), Participation, London – Cambridge, Mass. 2006; Janoščík, Václav (ed.), Objekt, Praha: Kvalitář 2015. 12.5. PREZENTACE studentů (přečtené texty) XI. DĚJINY UMĚNÍ A SOCIÁLNÍ OBRAT, TEORIE PARTICIPACE Peter Bürger, Negace autonomie umění v avantgardě. Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, 1-2, 169-175. Claire BISHOP: Řízení reality. Spolupráce a participace v současném umění. In: Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, 1-2, 9-36. Český text je mírně upravený oproti původnímu znění: Claire BISHOP: The Social Turn and Its Discontents, Artforum, 2006, č. 2, 178-183. Slavoj ŽIŽEK: Proč Laibach a Neue Slowenische Kunst nejsou fašisté? In: Týž: Podkova nade dveřmi. Praha 2008, 63-66 Slavoj ŽIŽEK: Rezistence je kapitulace. In: Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, 3, 69-74. Jan ZÁLEŠÁK: Diskurs umění spolupráce. In: Týž: Umění spolupráce. Praha 2011, 20-82. Last update: Rakušanová Marie, prof. PhDr., Ph.D. (07.09.2024)
|