|
|
|
||
The course introduces students to the thinking of philosophical anthropology in a specific way. Specific to this introduction to the issue of man is the effort to mediate the meeting of psychological and philosophical thinking and to develop the students' philosophizing thinking. The course provides students with the opportunity to develop their own ability to ask about the essential questions of humanity and to better understand the different forms of understanding a person, with special emphasis being placed on the issue of a person perceived and considered from the perspective of the helping professions. The course is primarily conducted from a philosophical perspective, which of course does not mean that it wants to be an introduction to the systematics of understanding man, or that it aspires to a deeper introduction to philosophical thinking. The aim of the course is primarily to conceptually thematize the decisive contexts through which a person understands each other, and to deepen the ability of (professional) self-reflection and to reveal the assumptions of (mis)understanding the other person. The actual thematic content of the teaching is chosen in such a way that it corresponds to the possibilities and expectations of the students. The contents of the course can therefore include, among other things, tracing the line of historical changes in the understanding of man, interpreting the thinking of selected philosophers, presenting different professional perspectives of looking at man, reflecting on how man was and is thought of in literature, etc. One of the course plans is to follow the theme of human relationships , the issue of same and different, understanding, responsibility.
Last update: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (05.03.2023)
|
|
||
Předmět má 3 kredity dle ECTS, celková časová zátěž studenta odpovídá 90 hodinám. Přímá výuka: · přednášky 24 hodin Příprava: · samostudium odborné literatury a práce se studijními materiály 20 hodin · seminární práce 22 hodin · plnění úkolů a příprava na semináře 12 hodin Příprava na zkoušku a zkouška: 12 hodin celkem Výuka bude probíhat prezenčně s elektronickou podporou v MOODLE. V případě nařízeného distančního vzdělávání na UK bude realizována v čase výuky dle rozvrhu on-line prostřednictvím apliace MS Teams.
Last update: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (05.03.2023)
|
|
||
Pro prezenční studium: Absolvování tohoto jednosemestrálního předmětu je oceněno 2 kredity (odpovídá cca 50 - 60 hodinám studijní zátěže). Kurz probíhá v podobě přímé výuky (cca 20 hodin) a nepřímé výuky, mající podobu samostudia (cca 30 hodin). Předmět je zakončen zkouškou. Zkouška sestává z ústního pohovoru týkajícího se a) odpřednášených témat kurzu (či témat z povinné literatury) a b) z pohovoru nad výstupy nepřímé výuky (tedy nad excerpty s četby, zpracovanou zápočtovou prací, referátem). V rámci přípravy na zkoušku má student za povinnost prostudovat monografii povinné literatury (Vzorce lidství od N. Pelcové - po dohodě je možný ekvivalent /odpovídá 20 hodinám studia/) a jeden odborný text odpovídající tématu kurzu (viz. literatura pro 'pomalé čtení' a doporučená literatura /po dohodě je možné zvolit jiný pramen/) v rozsahu cca 5 - 10 hodin četby (může tedy jít o článek, kapitolu či jnou část publikace), z něhož si student pořídí excerpta či konspekt (jež donese ke zkušce) a promyslí si, jakým (jedinečným) způsobem je v daném textu pojednáno o člověku a jaké může mít taková perspektiva vliv na jeho budoucí profesi. (V případě aktivního přístupu studujícího, tedy při pravidelné aktivní účasti studujícího na diskusích, při splnění dobrovolného referátu a při prokázání základních znalostí může vyučující upustit od ústní zkoušky.) Ústní zkouška proběhne tedy jako pohovor (může mít též podobu kolokvia) a) nad tematikou přednášek (a/či povinné literatury) - je možné si s sebou vzít vlastní zápisky z přednášek či excerpta z knihy; b) nad obsahem prostudovaného textu - je třeba mít s sebou excerpta z textu, konspekt či předložit esej, seminární práci. (Tuto část zkoušky je možné nahradit ústním referátem předneseným během přednášek. Orientační kritéria pro hodnocení zkoušky:
Last update: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (26.04.2023)
|
|
||
Povinná literatura
Literatura doporučená k získání vhledu do problematiky filsofické, sociální, kulturní a pedagogické antropologie
Literatura doporučená k ‚pomalému čtení‘
Last update: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (05.03.2023)
|
|
||
Upřesnění anotace: Kurz je věnovaný filosofickému a transdisciplinárnímu tázání po člověku. Smyslem předmětu je uvádět studenty do situace, v níž se stávají schopni doopravdy a v odpovídající vážnosti tázat po člověku, po podstatných záležitostech lidství, a to ve vztahu k jejich budoucímu pedagogickému poslání. Těžiště kurzu spočívá ve filosofickém myšlení, avšak v zorném poli myslitelské péče se nebudou nacházet pouze obvyklá témata filosofická (duše, existence, bytí, čas atd.) či filosoficky a pedagogicky antropologická (paradigmata lidství, paradigmata výchovy), ale též témata, jež vyvstávají v odborných diskurzech (např. kulturní a sociální antropologie, psychologie apod.) a v oblasti porozumění přirozenému světu. Souhrn možných tematických okruhů předmětu členěných do dvou pilířů: a) Uvedení do diskurzu filosofické a pedagogické antropologie a možnosti tázání po člověku. I. Člověk jako téma reflexe (člověk v ohnisku různých perspektiv - běžná zkušenost, umění, sport, věda, oblasti profesní praxe atd.); kultruní, sociální, pedagogická a filosfická antrolpolgie; II. Uvedení do filosofického myšlení - aneb co znamená filosofovat (myslet)? III. Základní filosoficko-antropologická paradigmata (vzorce lidství): zoon logon echon, animal rationale, imago Dei a ego cogito; dále: Homo mensura, homo educandus, homo faber, homo ludens, homo viator, homo sacer. Bio-psycho-sociálně-duchovní jednota osobnosti. IV. Vybraná (inspirativní) filosofická uchopení člověka a lidské existence v dějinách myšlení
b) Člověk v psychologické teorii a ve filosofické reflexi I. Behaviorální, psychoanalytický a humanistický přístup (ve filosofické reflexi) II. Psychologie a fenomenologie (psychologie a psychologismus, naturalismus, historismus); Husserl; Heidegger; III. Psychologie a postmoderna (filosofické kontexty postmoderny, Foucault) IV. Transpersonální psychologie V. Vybrané psychoterapeutické přístupy (např. daseinsanalýza, humanistická psychoterapie, gestalt terapie)
Temata budou vybírána s ohledem na obeznámenost studentů s tematikou a na jejich zájem.
Problém vlastního a cizího, jinakost. Last update: Kadrnožková Monika, PhDr., Ph.D. (26.04.2023)
|