|
|
||
|
The course purpose is to provide essential review of psychology, its key concepts and give introduction to general, developmental and social psychology. The emphasis is put on links between the theory and concepts and on understanding the complexities of human personality and developmental continuity. Substantial time is dedicated to workshops, where students are led to utilize newfound knowledge in educational situations. The course is organized into lectures and seminars. Seminar meetings take place in small groups and lectures together for every group.
Last update: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (20.01.2023)
|
|
||||||||
|
Předmět odpovídá 4 kreditům. Výuka je realizována prezenční částí o dotaci 10 hodin a domácí přípravou.
Charakteristika nepřímých forem výuky: studium odborných publikací; rozbor zadaných situací z pedagogického prostředí s využitím psychologické perspektivy, který směřuje k výstupu ve formě seminární práce Last update: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (24.01.2024)
|
|
||
|
Kurz je ukončen testem, který je skládán online prostřednictvím aplikace Moodle. Obsah testu vychází z přednášek a studijních materiálů, ze skript základních pojm a ze souboru úloh. Last update: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (29.01.2024)
|
|
||
|
DAMON, W. – Lerner, R. M. (Eds.): Handbook of child psychology. Vol. 1–4. (6. vydání) Hoboken: Wiley & Sons, 2006. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál 2003. HAYESSOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2000. HELUS, Z. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada, 2006. HELUS, Z. Osobnost a její vývoj. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2003. HRABAL, V. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2002. KASSIN, S. M. Psychologie. Computer Press, Brno 2007. KERN, H. Přehled psychologie. Portál, Praha 2006. LANGMEIER, J. - KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. NAKONEČNÝ, M. Úvod do psychologie. Academia, Praha 2003. PIAGET, J. – INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha 2005. PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Grada, Praha 2006. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Portál, 2004 / 2006. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum, 1999. Last update: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (30.08.2019)
|
|
||
|
1. Osobnost: osobnost jako integrovaný celek, struktura a dynamika; individuální potenciál Last update: Battistová Eva, PaedDr. (17.01.2024)
|
|
||
|
Viz Moodle, kurz s názvem Základy psychologie (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8333). Přístup pro hosty by neměl vyžadovat heslo. Last update: Hrabec Ondřej, Mgr., Ph.D. (09.12.2019)
|
|
||
|
Kurz směřuje k tomu, aby studující dokázali v následujících tématech: Socializace a vývoj - Vymezit pojem vývoj; odlišit jej od pojmu růst a zrání; vyjmenovat vývojové oblasti; uvést příklady vývojových mezníků a kritických období. - Charakterizovat vývojové teorie E. Eriksona, J. Piageta, L. Kohlberga, J. Brunera a S. Freuda. - Vymezit pojem zóna nejbližšího vývoje. - Vymezit pojem socializace; srovnat principy socializace ve škole a v rodině. - Charakterizovat roli výchovy a vzdělávání ve vývoji osobnosti; vysvětlit význam dyadických vztahů a skupin pro vývoj osobnosti. - Vysvětlit pojem identita a sociální identita; popsat teorii sociální identity; uvést dopady na prožívání a chování jednotlivce v sociálním kontextu; ilustrovat roli sociální identity na příkladu ze školního prostředí. Sociální skupiny - Uvést psychologicky relevantní vymezení pojmu sociální skupina; rozlišit a vůči sobě vztáhnout pojmy skupinová struktura a skupinová dynamika. - Vyjmenovat znaky, na jejichž základě lze třídit sociální skupiny (velikost, uspokojované potřeby, důvod vzniku, organizace, členství, přináležitost); na příkladech konkrétních skupin ilustrovat jejich použití. - Vysvětlit podstatu sociometrického přístupu k sociálním skupinám; rozlišit dimenzi vlivu a obliby; charakterizovat alespoň tři sociometrické pozice. Sociální vliv - Vymezit pojem sociální vliv; vysvětlit rozdíly sociálního vlivu v závislosti na počtu ovlivňujících osob a ovlivňovaných osob. - Vymezit pojem konformita; rozlišit vyhovění a přizpůsobení; ilustrovat konformitu a možnosti obrany před ní na konkrétní situaci ze školního prostředí. - Vymezit poslušnost vůči autoritě; vyjmenovat alespoň tři faktory, které ovlivňují sílu poslušnosti vůči autoritě; ilustrovat poslušnost vůči autoritě a možnosti obrany před ní na konkrétní situaci ze školního prostředí. - Vysvětlit, jak přítomnost druhých osob ovlivňuje výkon jednotlivce; rozlišit pojem sociální facilitace a inhibice; ilustrovat sociální facilitaci a inhibici na konkrétní situaci ze školního prostředí. Sociální poznávání - Vysvětlit zdroje, na jejichž základě jsou utvářeny představy o druhých osobách; vysvětlit podstatu procesu kategorizace a sebekategorizace. - Charakterizovat efekt prvního dojmu, efekt centrálních rysů, efekt následného dojmu a efekt význačnosti; charakterizovat pojem implicitní teorie osobnosti; uvést rizika daných efektů na přesnost představ o druhém člověku; uvést možnosti obrany před riziky. - Vymezit sebesplňující proroctví; vysvětlit jeho vznik; rozlišit golemův a pygmalion efekt. - Vysvětlit pojem kauzální atribuce; rozlišit situační a dispoziční příčiny; ilustrovat na příkladu rizika kauzálních atribucí. Sociální vztahy a komunikace - Vymezit pojem komunikace; popsat model komunikačního aktu. - Rozlišit verbální a neverbální komunikaci; vyjmenovat další typy komunikace; uvést faktory ovlivňující průběh komunikace. - Vymezit pojem sociální role a rolový konflikt; ilustrovat je na příkladu ze školního prostředí. - Vymezit pojem sociální vztah; rozlišit různé typy vztahů; uvést faktory, které se podílejí na vzniku vztahů (zejména blízkost a podobnost); vysvětlit význam autenticity a reciprocity ve vztahu; porovnat povahu vztahu učitel-žák a žák-žák. - Vymezit pojem stereotyp a předsudek; popsat jeho dopady na vztahy a komunikaci. - Vyjmenovat alespoň čtyři zásady efektivní komunikace; uvést charakteristiky respektující komunikace. Psychický vývoj od narození do dospělosti v oblasti poznávací - Vysvětlit hlavní charakteristiky vývojové výzvy myšlení o myšlení v dospívání: hlavní podoby myšlení o myšlení; konstrukce experimentálního myšlení; konkrétně operační egocentrismus. - Vysvětlit hlavní vývojové souvislosti cesty od vrozené schopnosti učení pokusem a omylem k myšlení o myšlení v adolescenci; a specifického vývojově psychologického poučení z nich. Psychický vývoj od narození do dospělosti v oblasti citové - Vysvětlit hlavní charakteristiky vývojové výzvy konstrukce vlastního já v dospívání (změna závislosti v uspokojování potřeby základní citové jistoty; zdroje nejistoty/úzkosti a strategie jejího řešení v oblasti volby povolání a sexuální; pubescentní negativismus jako reakce na úzkost s pomocí paradoxních prostředků). - Vysvětlit vývojové souvislosti cesty od vzniku vztahu připoutání, přes vznik verbálního/psychologického já, přes vznik heteronomního morálního já a jeho přeměny v autonomní, ke konstrukci vlastního já – a to jako procesu budování jáských struktur autonomie, který je v dospívání završený emancipací od závislosti uspokojování potřeby základní citové jistoty v rodině (u Matky a jejích derivátů). Osobnost: - Vymezit pojem osobnost a rys. Vysvětlit členění osobnosti z hlediska struktury a dynamiky. Předestřít funkce osobnosti. - Charakterizovat strukturu osobnosti dle Freuda - Vysvětlit základní principy jednotlivých psychologických škol a podložit je teorií určitého autora (psychoanalýza, sociálně-kognitivní přístup, humanistická psychologie, rysové pojetí) Motivace - Vymezit pojem motivace a vysvětlit funkci pojmu. - Charakterizovat vnitřní členění pojmu: potřeba, incentiva, vnitřní a vnější motivace. - Vysvětlit druhy potřeb: fyziologické, sociální, výkonové, kognitivní, individuální. - Charakterizovat podstatu teorií: optimální úrovně aktivace, Maslowovy hierarchické teorie potřeb, teorie výkonové motivace McClellanda. Vůle - Vymezit pojem vůle a nastínit funkce vůle. - Základně odlišit motivaci a vůli. Emoce - Vymezit pojem emoce a nastínit funkce emocí. - Určit základní složky emocí: fyziologická, expresivní, prožitková a kognitivní. Odlišit emoce od afektu, nálady, pocitu. Porozumět členěním emocí dle vlastností: polarita, intenzita, trvání, aktivizace chování. - Vysvětlit vztah temperamentu a emocí. Předložit odlišnosti primárních a sekundárních emocí. - Charakterizovat podstatu teorií: James-Langova teorie emocí, Cannon-Bardova a Schachter-Singerova teorie emocí, Ekmanova koncepce primárních emocí, teorie transferu emocí. Inteligence - Vymezit pojem inteligence a nastínit funkce inteligence. - Vysvětlit základní charakteristiky inteligence a podstatu testů inteligence, normální rozložení inteligence a vliv věku na tento konstrukt, podstata tzv. inteligenčního kvocientu. - Charakterizovat vztah mezi inteligencí a myšlením a dalšími psychickými funkcemi. - Charakterizovat druhy inteligence a přístupy k inteligenci: g a s faktor, verbální a neverbální, fluidní a krystalická. Sternbergova a Gardnerova koncepce druhů inteligence; psychometrický, biologický, faktorový, kontextuální přístupy k inteligenci. Myšlení - Vymezit pojem myšlení a nastínit funkce myšlení. - Vysvětlit druhy myšlení: reproduktivní a produktivní; akční, ikonické a symbolické; diskursivní a intuitivní; konvergentní a divergentní; koncentrované, proti-volní a neuvědomované. - Vysvětlit myšlenkové operace: analýza/syntéza, dedukce/indukce, generalizace/abstrakce, analogie, heuristika a algoritmus. - Základně charakterizovat podstatu psychologického pojmu mentální reprezentace. Paměť - Vymezit pojem paměť a nastínit funkce paměti. - Vysvětlit modely paměti (lineární proces vs. síť asociací) a určit základní fáze paměťového procesu (kódování, retence, reprodukce, zapomínání). - Charakterizovat základní druhy paměti dle ukládané informace, trvání a podílu vědomí: senzorická, krátkodobá, dlouhodobá, permanentní; deklarativní a procedurální, sémantická a epizodická implicitní a explicitní. - Předestřít vztah paměti k dalším psychickým funkcím, zejména souvisejícím s procesem učení. Učení - Vymezit pojem učení a nastínit funkce učení. - Charakterizovat druhy a teorie učení: nižší a vyšší učení; imprinting, habituace a senzitivizace, klasické podmiňování, operantní podmiňování, komplexní druhy učení (učení vhledem, sociální učení, instrumentální konceptualismus, sociokulturní koncepce učení) - Vysvětlit zákony učení (zákon účinku/důsledku, frekvence/opakování, motivace, transferu) a zohledňovat další faktory ovlivňující učení - Představit podstatu pojmu kognitivní a učební styl. Vymezení psychologie, psychologické disciplíny - Definovat psychologii jako vědu a osvětlit její multiparadigmatické zakotvení. - Vysvětlit cíle a užitečnost psychologie, zejména v kontextu učitelství a vzdělávání. - Popsat základní a aplikované psychologické disciplíny - Rámcově představit základní výzkumné designy (experimentální, korelační, akční, longitudinální, etnografický, případový) a metody sběr dat (experiment, dotazník, test, rozhovor, pozorování, analýza produktu) na základě nichž je produkována znalost. Základní psychologická paradigmata - Uvést přehled základních psychologických škol (psychodynamická, gestalt psychologie, behaviorismus, kognitivní psychologie, humanistická a existenciální psychologie), jejich zakladatelů a obecných principů jednotlivých proudů. Vysvětlit východiska, primární oblast bádání, kritiku a zhodnocení přínosu pro pedagogická témata. Pozornost - Vymezit pozornost a nastínit její funkci. - Určit vlastnosti pozornosti (selektivita, koncentrace, distribuce, kapacita, stabilita) - Vysvětlit vztah mezi pozorností a vědomím, pamětí či vnímáním. Vnímání a čití - Vymezit pojmy čití a vnímání, určit rozdíly procesů/výsledků a nastínit funkci pojmů. - Vysvětlit podstatu teorií: Weber-Fechnerova zákonu, tvarových zákonů, vodítek při určování vzdálenosti a v souhrnu představit kvality podnětů ovlivňujících jejich registraci (intenzita, význam, změna/kontrast apod.). - Vysvětlit rozdíl mezi vnímáním a představivostí. Představivost - Vymezit pojem představivost a nastínit jeho funkce. - Charakterizovat druhy představ: paměťová, fantazijní, anticipační představa. - Vysvětlit asocianistické zákony (podobnosti, kontrastu, dotyku v prostoru a čase, příčinnosti), určit principy fantazijní tvorby. - Představit vztah mezi představivostí a kognitivními procesy. Vědomí a nevědomí - Vymezit a odlišit pojmy vědomí, nevědomí a bezvědomí. - Určit funkci vědomí dle Jamese. - Vysvětlit vztah vědomí a dalších psychických procesů a stavů Last update: Frombergerová Anna, PhDr., Ph.D. (02.10.2024)
|