|
|
|
||
Sledované období: 50. léta 19. století až 30. léta 20. století.
Metodologická východiska: literatura jakožto jedna z kulturních symbolických forem v mnohostranném propojení s poli ostatními; kombinace vnětextového a vnitrotextového přístupu.
Tento cyklus sleduje zrod modernity od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Jeho pojetí spočívá na prolínání dvou doplňkových os.
1) První osou jsou obecné vývojové linie, jež přesahují literární žánry, druhy i jednotlivá umění. V nich nahlédneme kontinuitu a logiku pohybu literatury v daném čase ve scelujících tazích a v souhře s blízkými poli kultury (estetika, filosofie). Vývojový pohyb je vymezen těmito koncepty: krize a dosavadního pojetí skutečnosti, tradičního pojetí subjektu, krize umělecké reprezentace – problematičnost mimetického principu; změna paradigmatu.
2) Druhá osa se už řídí žánrovým tříděním a konkretizuje výše sledované obecné linie ve vybraných projevech poezie a prózy příslušné doby:
a) Poezie. Pre-symbolismus: Baudelaire, Verlaine, Rimbaud; symbolismus: Valéry; pre-avantgarda: Apollinaire.
b) Próza. Symbolo-dekadentismus – přípravné období: Flaubert; vrcholné období: Huysmans. Maják modernity: Proust. Experimentální román: Gide.
Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (10.09.2024)
|
|
||
Particularia - student je schopen: • při analýze a interpretaci sledovat hermeneutickou dráhu (přecházet mezi detailem a celkem) • argumentovat fundovaně s odkazy na odbornou literaturu • rozebrat a vyložit literární text podle pravidel commentaire composé • účelně zacházet s terminologií 4 okruhů: literárněhistorickou, stylisticko-rétorickou, naratologickou a versologickou, a to v hloubce a šíři odpovídajícím danému období a jeho charakteristikám • v rámci zkoumaného období přecházet mezi synchronní a diachronní osou A také: • vyvarovat se povrchnosti, nepřesnosti, školáckých klišé, logických zkratů a pouhé "dojmologie" Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (10.09.2024)
|
|
||
Plnění předmětu Seminární práce: 8 hodin tj. Příprava na Záp+Z: 16 hodin Zkouška: znalost látky v celém rozsahu přednášek a seminářů; znalost primárních i sekundárních textů uvedených v rubrice Literatura; schopnost rozboru a výkladu úryvku i celku díla na odpovídající odborné úrovni (cf. 3. oddíl rubriky Literatura, tj. Méthode). V nejbližší době dostanou studenti k dispozici podpůrné komplementy a odkazy coby pomůcku pro individuální práci: pro zlepšení analytického a interpretačního přístupu k literárních textům. Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)
|
|
||
Corpus literárních (primárních) textů
Linie presymbolismu a symbolismu BAUDELAIRE, Charles. Les fleurs du mal, 1857. VERLAINE, Paul. Les poèmes saturniens, 1864. RIMBAUD, Arthur. Le bateau ivre, 1871, 1883, 1884 (napsáno, uveřejněno časopisecky, uveřejněno knižně). VALÉRY, Paul. Narcisse parle, 1890.
Linie predekadence a dekadence FLAUBERT, Gustave. Salambo, 1862. VERLAINE, Paul. Les poèmes saturniens, 1864. HUYSMANS, Joris-Karl. A rebours, 1884. PROUST, Marcel. Du côté de chez Swann, vol. I de A la recherche du temps perdu, 1913. GIDE, André. Les Faux-Monnayeurs, 1925.
Linie avantgardy a utvrzování modernismu RIMBAUD, Arthur. La lettre du Voyant, květen 1871; Une saison en enfer, 1873. APOLLINAIRE, Guillaume. Alcools, 1913. PROUST, Marcel. Du côté de chez Swann, 1913. GIDE, André. Les Faux-monnayeurs, 1925/1926.
Existencialismus SARTRE, Jean-Paul. La nausée, 1938; jedna z novel souboru Le Mur, 1939.
Vous êtes supposés avoir lu toutes les oeuvres de ce corpus en version intégrale, et donc les connaître bien. Au besoin, vous lisez la traduction d'abord et l'oeuvre dans le texte ensuite, ou vous pratiquez une lecture bilingue simultanée - juxtalinéaire. U děl tohoto souboru se předpokládá důkladná četba-znalost plného znění textu. V případě potřeby vstřebat nejprve překlad a poté originál, případně číst oba současně (lecture juxtalinéaire). Histoire de littérature BEAUMARCHAIS, Jean-Pierre ; COUTY, Daniel. Dictionnaire des œuvres littéraires de langue française 1, 2, 3. Paris : Bordas, 1994. Entrées en relation avec auteurs, thèmes et problèmes travaillés dans le cours. BOUTY, Michel. Dictionnaire des œuvres et des thèmes de la littérature française. Paris : Hachette, 1990. Entrées en relation avec auteurs, thèmes et problèmes travaillés dans le cours. BRUNEL, Pierre. Dictionnaire des mythes littéraires. Monaco : Rocher, 1994. Les chapitres relatifs aux thèmes abordés dans le cours. BERTHIER, Patrick ; JARRETY, Michel. Modernités : XIXe et XXe siècles. Paris : PUF, 2006. PECHAR, Jiří. Dvacáté století v zrcadle literatury. Praha : Filosofia, 1999. KOL. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1988. - - - - - - - - - - - - - - Au besoin : LAGARDE, André ; MICHARD, Laurent : Le XIXe siècle ; Le XXe siècle. Paris : Bordas – n’importe quelle édition. COLL. Manuel d’analyse des textes : histoire littéraire et poétique des genres. Paris : Armand Colin, 2018. Au besoin et avec recul nécessaire par rapport à la perspective idéologique : FISCHER, Jan O. (dir.). Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Praha : Academia, 1983.
Méthode ARON, Paul ; SAINT-JACQUES, Denis ; VIALA, Alain. Le Dictionnaire du littéraire. Paris : PUF, 2002. DÉSALMAND, Paul ; TORT, Patrick. Vers le commentaire composé. Paris : Hatier, 1996. Disponible sur Gallica. PECHAR J. Interpretace a analýza literárního díla. Praha : Filosofia, 2002. Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)
|
|
||
POŽADAVKY K ZAKONČENÍ Zápočet: seminární práce ve francouzském jazyce o jednom z témat, podložená odkazy na doporučenou sekundární literaturu; 1. část: rozbor a výklad úryvku z kanonického díla zjednodušenou formou commentaire composé (jedna axe de lecture); 2. část: resumé odborného textu (článku, kapitoly z knihy) vztahujícího se k primárnímu (literárnímu) textu. 6-7 normostran. Seminární práce odpovídá základním pravidlům akademického textu: autor používá příslušnou terminologii, pracuje s doporučenými odbornými prameny (minimálně se šesti ze seznamu sekundární literatury!) - cituje, přesně odkazuje, vede dialog, tj. zaujímá stanovisko a argumentuje. Prokazuje tak, že sekundární díla skutečně četl a vstřebal. Podrobnější pravidla psaní akademického textu: cf. studijní opora in Teams. Zkouška: ústní; celý rozsah látky ze společné práce, hloubková znalost děl z užšího souboru (cf. corpus); orientační znalost kontextových děl, vývojových linií, širších diachronních i synchronních kontextů (kultura, související kánon velkých evropských literatur) Témata k ústní zkoušce 1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus 2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis) 3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 7], Salomé, Ofelie, androgyn) 4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust) 5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire 6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny? 7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 9) 8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta I 9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta II Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (16.09.2024)
|
|
||
Sylabus (po týdnech): 1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus 2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis) 3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 8], Salomé, Ofelie, androgyn). Joris-Karl Huysmans, Naruby. 4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (Verlaine, Rimbaud; báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust) 5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire 6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny? 7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 8, 9 a 10) 8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta (cf. též okruh 7 a 9) I 9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta (cf. též okruh 7 a 8) II 10. Experimentální román: Penězokazi Andrého Gida 11. Úvod do existencialismu: Dasein, ek-sistence, vědomí; pojetí subjektivity; Jean-Paul Sartre: bytí o sobě, bytí pro sebe; la „mauvaise fois“ versus autenticita. Le Mur, La nausée 12. Syntéza a závěr; debata na základě dotazů a reflexí studentů Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)
|
|
||
Student umí: • vyložit složitost přechodu z 19. do 20. století • vyjmenovat zásadní estetické rysy moderny a vysvětlit jejich vznik na kontrastivním podkladu hodnot vyznávaných tradicí • vysvětlit tyto rysy také jejich usouvztažněním s těmi ideovými, filosofickými či jinými proudy a koncepty (sociologie, psychoanalýza atp.), které poetiku moderny ovlivnily • rozdělit tyto rysy do dvou kategorií: principy s širší platností (tj. včetně vysokého stupně obecnosti zahrnujícího i jiná umění); principy různící se podle žánrů • identifikovat modernistické postupy v textu a vysvětlit jejich funkci s pomocí příslušné terminologie • v písemném i ústním projevu dokládat svá tvrzení konkrétními odkazy na doporučenou sekundární literaturu Last update: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (10.09.2024)
|