Subjects

1. blok: PŘEDMĚT OBECNÉ PSYCHOLOGIE

charakteristika psychologické vědy a jejího postavení v kontextu dalších (přírodních, humanitních, sociálních) věd

místo a funkce obecné psychologie v systému psychologických disciplín

vymezení obecné psychologie (disciplína studující základní psychické procesy u normálního dospělého člověka)

rozdíl obecné psychologie a psychologie osobnosti, jejich charakteristika z hlediska dimenze ?nomotetický ? idiografický?

aspekty, od nichž obecná psychologie ve svém zobecnění abstrahuje: aplikační kontexty, jedinečnost a celek psychického, vývoj, patologie, sociální, kulturní a historický kontext, biologické základy psychiky

2. blok: ZPŮSOBY KONCEPTUALIZACE V OBECNÉ PSYCHOLOGII

obecná psychologie jako disciplína poskytující pojmy, hypotézy a teorie specielnějším psychologickým oborům

pravidla konstrukce psychologických pojmů

klasické vymezení psychologického pojmu, druhy nadřazených pojmů: dispozice, proces, výsledek

operacionalizace pojmů, problematika operacionálních definic

náhražkové způsoby konceptualizace: výčet, popis, příklad

kauzální a genetické způsoby konceptualizace

funkcionální a strukturální způsoby vymezení

charakteristika psychologické terminologie a pojmosloví

3. blok: ČITÍ A VNÍMÁNÍ

rozlišení senzorické a percepční úrovně (čití a vnímání)

čivost, čití, počitek, počitkové prahy, absolutní a relativní počitkový práh

prahové, podprahové a nadprahové podněty

psychofyzika, Weberův zákon, Fechnerův zákon

vnímání a jeho modality, vnímání času a prostoru, perspektivy a vzdálenosti

vjemové pole, figura a pozadí, tvarové zákony

klamy, iluze a jejich odlišení, paobrazy, následné obrazy

fyziologická, psychologická, kulturní a historická podmíněnost vnímání, kategoriálnost vnímání, úloha jazyka v procesu vnímání

konstantnost vnímání (velikosti, tvaru, barev, jasu)

vnímání hloubky prostoru, typy vodítek: monokulární a binokulární

teorie vnímání: asocianismus, gestaltismus, Neisser, Gibson, Bruner

rozlišení teorií chápajících vnímání jako proces jdoucí ?zdola nahoru? a ?shora dolů?

4. blok: POZORNOST

pojetí pozornosti v psychologii, zařazení pozornosti do systému psychických funkcí

druhy pozornosti: bezděčná, záměrná, post-volní

vlastnosti pozornosti: výběrovost, zaměřenost, rozsah, koncentrace, stálost, pružnost, oscilace, fluktuace, distribuce

vnější a vnitřní faktory pozornosti

neurofyziologické, behaviorální a sociální aspekty pozornosti

vztahy mezi pozorností a dalšími psychickými funkcemi

metody zkoumání pozornosti

teorie pozornosti: introspektivní zkoumání, behaviorismus, gestaltismus, fyziologické přístupy, kognitivní teorie: modely filtru, kapacitní modely

5. blok: PAMĚŤ

vymezení paměti, rozlišení roviny dispoziční, procesuální

paměťové procesy: vštípení, uchování, reprodukce, rekognice, zapomínání

proaktivní ? retroaktivní útlum, reminiscence

druhy paměti a jejich charakteristika (senzorická, krátkodobá, pracovní, dlouhodobá, explicitní - implicitní, deklarativní ? procedurální, sémantická ? epizodická)

konstruktivní povaha paměti, paměť a usuzování

formy representace a organizace paměťového materiálu: schémata, rámce, scénáře, prototypy

metody zkoumání paměti, křivka učení

mnemotechniky, metoda PQRST

teorie a modely paměti: asocianistické, psychoanalytické, biochemické a neurofyziologické, gestaltistické, kognitivistické, diskursivní a narativní

6. blok: PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE

vymezení představivosti, představování, představ (dispozice, proces, výsledek)

rozlišení vjemů a představ, percepce a imaginace

eidetické představy, jejich vznik a funkce

druhy představivosti a představ: paměťové ? fantazijní ? anticipační / podle smyslové modality / jedinečné a obecné, názorné a schematické

představivost jako representační funkce, formy mentální representace

představová schémata: dynamické vzorce uspořádání představ

vymezení fantazie (produktivní imaginace)

druhy fantazijní činnosti, principy fantazijní tvorby: kombinace, zvětšování-zmenšování, schematizace, princip analogie, animizace

funkce představivosti a fantazie

teorie představivosti a fantazie: asocianismus, psychoanalýza a archetypová psychologie (Freud, Jung, Hillman), fenomenologie imaginace (Bachelard, Durand), kognitivní psychologie (Koslyn, Pylyshyn, Johnson)

metody zkoumání představivosti a fantazie: projektivní metody, hra, analýza produktů

imaginace a mimetická hra

7. blok: VĚDOMÍ A NEVĚDOMÍ

kategorie vědomí a nevědomí v psychologii

koncepce a teorie: vědomí jako vigilance, vědomí jako (sebe)reflexe, vědomí jako předmětnost, vědomí jako verbalizace, sémantizace či representace zkušenosti, vědomí jako úmyslnost, záměrnost

experimentální výzkum vigilance

pojetí nevědomí ve filosofii a psychologii

Freudův topografický model: vědomí, předvědomí, nevědomí

příklady nevědomé dynamiky: sny, chybné výkony, vtipy, neurotické příznaky, post-hypnotická sugesce, recepce či produkce uměleckých děl

Jungovo pojetí nevědomí

vědomí a nevědomí z hlediska diskursivní a narativní psychologie

8. blok: MYŠLENÍ

vymezení myšlení v rámci kognitivních procesů, myšlení, pojmotvorné procesy a řešení problémů

druhy myšlení: reproduktivní ? produktivní, konvergentní ? divergentní, pravoruké ? levoruké, diskursivní ? intuitivní, pojmově logické ? obrazově názorné, paradigmatické ? narativní, magické

myšlenkové procesy: srovnávání ? rozlišování, analýza ? syntéza, abstrakce ? generalizace, indukce ? dedukce, souzení a usuzování

přístupy: vývoj zkoumání myšlení v rámci filosofie, Wurzburská škola, gestaltismus, behaviorismus, Piagetovo pojetí, činnostní přístup, počítačové modelování, kognitivní psychologie, psychologie diskursu

vymezení pojmu v logice a v psychologii, vlastnosti pojmu, pojem a význam

srovnání pojmů a (obecných) představ

funkce pojmů, kognitivní ekonomie

klasifikace pojmů: abstraktní a konkrétní, rodové a druhové, souřadné a podřadné, umělé a přirozené

klasické pojmy a způsoby jejich representace

neurčité (fuzzy) pojmy a způsoby jejich representace

teorie pojmotvorných procesů

výzkum prototypů (E. Roschová), výzkum v oblasti umělých pojmů

representace vztahů mezi pojmy: sémantické sítě, schémata, scénáře

usuzování: pojem, soud, výrok, premisy, závěry

druhy usuzování: deduktivní, induktivní, analogické

mentální representace úsudků (sylogismů),

teorie mapování struktury D. Gentnerové

vymezení problému, problémová situace, problém a konflikt

klasifikace problémů: implicitně a explicitně zadané, dobře a špatně strukturované

algoritmy a heuristiky, hypotézy a strategie

fáze řešení problémů

funkce konvergentního a divergentního myšlení v řešení problémů

vliv representace problému na řešení, ?jazyky myšlení?

přístupy zkoumající myšlení jako řešení problémů: Wurzburská škola (zpětná introspekce), gestaltpsychologie (restrukturace, vhled, Kohler, Wertheimer), počítačové modelování strategií řešení problémů (Newel, Simon), kognitivní psychologie (Sternberg)

9. blok: KATEGORIE VÝZNAMU V PSYCHOLOGII

vymezení kategorií významu a znaku v psychologii

sémiotické soustavy znaků: Buhler, Peirce, L. von Bertallanfy, verbální a neverbální soustavy znaků

rozlišení znaku a symbolu, vlastnosti symbolů, zkušenostní základ symbolů

pojetí symbolu ve Freudově psychoanalýze a v Jungově hlubinné psychologii

oblasti výskytu symbolů: symboly ve snech, symboly v psychopatologii a v psychoterapii, symboly v pohádkách, symbol a hra

význam a pojem, význam a smysl

složky významu: denotativní a konotativní, metoda sémantického diferenciálu (Osgood)

pojetí významu v kognitivní psychologii

význam z hlediska narativní psychologie, Brunerova kritika pojetí významu v kognitivní psychologii

10. blok: JAZYK A ŘEČ V PSYCHOLOGII

rozlišení jazyka (systému, kódu) a řeči (konkrétního aktu)

úrovně jazyka: syntaktické jednotky / slovní významotvorné jednotky (morfémy) / zvuky (fonémy)

řečové procesy: produkce a porozumění

jazyková kompetence a performance, rozlišení hlubinných a povrchových struktur

osvojování řeči: na rovině fonémů / slov / syntaktických struktur

tři funkce řeči podle Buhlera: exprese (symptom) ? zobrazení (symbol) ? apel (sygnál)

Jakobsonovo schéma komunikačního aktu: zdroj ? adresát ? sdělení ? kód ? kanál ? kontext

teorie relevance (Sperber, Wilson), funkce kontextu adresáta, relevance sdělení, ?iluze porozumění?

Vygotského pojetí vnitřní řeči, Fodorovo pojetí mentálního jazyka

Skinnerovo pojetí verbálního chování, Chomského pojetí syntaktických struktur, Jakobsonovo pojetí dvou aspektů jazyka

Podmínky absolvování kursu

a) Zápočet ? zápočtová práce (viz 2. blok: způsoby konceptualizace v obecné psychologii)

b) Zkouška - vědomostní písemný test k probraným tématům

Začlenění kursu

V souladu s obsahem a smyslem Obecné psychologie, by tento kurs měl být, podobně jako jeho pokračování ve druhém semestru, obecným základem pro většinu dalších teoretických i aplikovaných disciplín. Jednoznačnou prerekvizitou je pro tyto kursy: Obecná psychologie II a Přehled psychologických systémů.

Last update: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)