Last update: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
1. blok: PŘEDMĚT OBECNÉ PSYCHOLOGIE
- charakteristika psychologické vědy a jejího postavení v kontextu dalších (přírodních, humanitních, sociálních) věd
- místo a funkce obecné psychologie v systému psychologických disciplín
- vymezení obecné psychologie (disciplína studující základní psychické procesy u normálního dospělého člověka)
- rozdíl obecné psychologie a psychologie osobnosti, jejich charakteristika z hlediska dimenze ?nomotetický ? idiografický?
- aspekty, od nichž obecná psychologie ve svém zobecnění abstrahuje: aplikační kontexty, jedinečnost a celek psychického, vývoj, patologie, sociální, kulturní a historický kontext, biologické základy psychiky
2. blok: ZPŮSOBY KONCEPTUALIZACE V OBECNÉ PSYCHOLOGII
- obecná psychologie jako disciplína poskytující pojmy, hypotézy a teorie specielnějším psychologickým oborům
- pravidla konstrukce psychologických pojmů
- klasické vymezení psychologického pojmu, druhy nadřazených pojmů: dispozice, proces, výsledek
- operacionalizace pojmů, problematika operacionálních definic
- náhražkové způsoby konceptualizace: výčet, popis, příklad
- kauzální a genetické způsoby konceptualizace
- funkcionální a strukturální způsoby vymezení
- charakteristika psychologické terminologie a pojmosloví
3. blok: ČITÍ A VNÍMÁNÍ
- rozlišení senzorické a percepční úrovně (čití a vnímání)
- čivost, čití, počitek, počitkové prahy, absolutní a relativní počitkový práh
- prahové, podprahové a nadprahové podněty
- psychofyzika, Weberův zákon, Fechnerův zákon
- vnímání a jeho modality, vnímání času a prostoru, perspektivy a vzdálenosti
- vjemové pole, figura a pozadí, tvarové zákony
- klamy, iluze a jejich odlišení, paobrazy, následné obrazy
- fyziologická, psychologická, kulturní a historická podmíněnost vnímání, kategoriálnost vnímání, úloha jazyka v procesu vnímání
- konstantnost vnímání (velikosti, tvaru, barev, jasu)
- vnímání hloubky prostoru, typy vodítek: monokulární a binokulární
- teorie vnímání: asocianismus, gestaltismus, Neisser, Gibson, Bruner
- rozlišení teorií chápajících vnímání jako proces jdoucí ?zdola nahoru? a ?shora dolů?
4. blok: POZORNOST
- pojetí pozornosti v psychologii, zařazení pozornosti do systému psychických funkcí
- druhy pozornosti: bezděčná, záměrná, post-volní
- vlastnosti pozornosti: výběrovost, zaměřenost, rozsah, koncentrace, stálost, pružnost, oscilace, fluktuace, distribuce
- vnější a vnitřní faktory pozornosti
- neurofyziologické, behaviorální a sociální aspekty pozornosti
- vztahy mezi pozorností a dalšími psychickými funkcemi
- metody zkoumání pozornosti
- teorie pozornosti: introspektivní zkoumání, behaviorismus, gestaltismus, fyziologické přístupy, kognitivní teorie: modely filtru, kapacitní modely
5. blok: PAMĚŤ
- vymezení paměti, rozlišení roviny dispoziční, procesuální
- paměťové procesy: vštípení, uchování, reprodukce, rekognice, zapomínání
- proaktivní ? retroaktivní útlum, reminiscence
- druhy paměti a jejich charakteristika (senzorická, krátkodobá, pracovní, dlouhodobá, explicitní - implicitní, deklarativní ? procedurální, sémantická ? epizodická)
- konstruktivní povaha paměti, paměť a usuzování
- formy representace a organizace paměťového materiálu: schémata, rámce, scénáře, prototypy
- metody zkoumání paměti, křivka učení
- mnemotechniky, metoda PQRST
- teorie a modely paměti: asocianistické, psychoanalytické, biochemické a neurofyziologické, gestaltistické, kognitivistické, diskursivní a narativní
6. blok: PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE
- vymezení představivosti, představování, představ (dispozice, proces, výsledek)
- rozlišení vjemů a představ, percepce a imaginace
- eidetické představy, jejich vznik a funkce
- druhy představivosti a představ: paměťové ? fantazijní ? anticipační / podle smyslové modality / jedinečné a obecné, názorné a schematické
- představivost jako representační funkce, formy mentální representace
- představová schémata: dynamické vzorce uspořádání představ
- vymezení fantazie (produktivní imaginace)
- druhy fantazijní činnosti, principy fantazijní tvorby: kombinace, zvětšování-zmenšování, schematizace, princip analogie, animizace
- funkce představivosti a fantazie
- teorie představivosti a fantazie: asocianismus, psychoanalýza a archetypová psychologie (Freud, Jung, Hillman), fenomenologie imaginace (Bachelard, Durand), kognitivní psychologie (Koslyn, Pylyshyn, Johnson)
- metody zkoumání představivosti a fantazie: projektivní metody, hra, analýza produktů
- imaginace a mimetická hra
7. blok: VĚDOMÍ A NEVĚDOMÍ
- kategorie vědomí a nevědomí v psychologii
- koncepce a teorie: vědomí jako vigilance, vědomí jako (sebe)reflexe, vědomí jako předmětnost, vědomí jako verbalizace, sémantizace či representace zkušenosti, vědomí jako úmyslnost, záměrnost
- experimentální výzkum vigilance
- pojetí nevědomí ve filosofii a psychologii
- Freudův topografický model: vědomí, předvědomí, nevědomí
- příklady nevědomé dynamiky: sny, chybné výkony, vtipy, neurotické příznaky, post-hypnotická sugesce, recepce či produkce uměleckých děl
- vědomí a nevědomí z hlediska diskursivní a narativní psychologie
8. blok: MYŠLENÍ
- vymezení myšlení v rámci kognitivních procesů, myšlení, pojmotvorné procesy a řešení problémů
- druhy myšlení: reproduktivní ? produktivní, konvergentní ? divergentní, pravoruké ? levoruké, diskursivní ? intuitivní, pojmově logické ? obrazově názorné, paradigmatické ? narativní, magické
- myšlenkové procesy: srovnávání ? rozlišování, analýza ? syntéza, abstrakce ? generalizace, indukce ? dedukce, souzení a usuzování
- přístupy: vývoj zkoumání myšlení v rámci filosofie, Wurzburská škola, gestaltismus, behaviorismus, Piagetovo pojetí, činnostní přístup, počítačové modelování, kognitivní psychologie, psychologie diskursu
- vymezení pojmu v logice a v psychologii, vlastnosti pojmu, pojem a význam
- srovnání pojmů a (obecných) představ
- funkce pojmů, kognitivní ekonomie
- klasifikace pojmů: abstraktní a konkrétní, rodové a druhové, souřadné a podřadné, umělé a přirozené
- klasické pojmy a způsoby jejich representace
- neurčité (fuzzy) pojmy a způsoby jejich representace
- teorie pojmotvorných procesů
- výzkum prototypů (E. Roschová), výzkum v oblasti umělých pojmů
- representace vztahů mezi pojmy: sémantické sítě, schémata, scénáře
- usuzování: pojem, soud, výrok, premisy, závěry
- druhy usuzování: deduktivní, induktivní, analogické
- mentální representace úsudků (sylogismů),
- teorie mapování struktury D. Gentnerové
- vymezení problému, problémová situace, problém a konflikt
- klasifikace problémů: implicitně a explicitně zadané, dobře a špatně strukturované
- algoritmy a heuristiky, hypotézy a strategie
- funkce konvergentního a divergentního myšlení v řešení problémů
- vliv representace problému na řešení, ?jazyky myšlení?
- přístupy zkoumající myšlení jako řešení problémů: Wurzburská škola (zpětná introspekce), gestaltpsychologie (restrukturace, vhled, Kohler, Wertheimer), počítačové modelování strategií řešení problémů (Newel, Simon), kognitivní psychologie (Sternberg)
9. blok: KATEGORIE VÝZNAMU V PSYCHOLOGII
- vymezení kategorií významu a znaku v psychologii
- sémiotické soustavy znaků: Buhler, Peirce, L. von Bertallanfy, verbální a neverbální soustavy znaků
- rozlišení znaku a symbolu, vlastnosti symbolů, zkušenostní základ symbolů
- pojetí symbolu ve Freudově psychoanalýze a v Jungově hlubinné psychologii
- oblasti výskytu symbolů: symboly ve snech, symboly v psychopatologii a v psychoterapii, symboly v pohádkách, symbol a hra
- význam a pojem, význam a smysl
- složky významu: denotativní a konotativní, metoda sémantického diferenciálu (Osgood)
- pojetí významu v kognitivní psychologii
- význam z hlediska narativní psychologie, Brunerova kritika pojetí významu v kognitivní psychologii
10. blok: JAZYK A ŘEČ V PSYCHOLOGII
- rozlišení jazyka (systému, kódu) a řeči (konkrétního aktu)
- úrovně jazyka: syntaktické jednotky / slovní významotvorné jednotky (morfémy) / zvuky (fonémy)
- řečové procesy: produkce a porozumění
- jazyková kompetence a performance, rozlišení hlubinných a povrchových struktur
- osvojování řeči: na rovině fonémů / slov / syntaktických struktur
- tři funkce řeči podle Buhlera: exprese (symptom) ? zobrazení (symbol) ? apel (sygnál)
- Jakobsonovo schéma komunikačního aktu: zdroj ? adresát ? sdělení ? kód ? kanál ? kontext
- teorie relevance (Sperber, Wilson), funkce kontextu adresáta, relevance sdělení, ?iluze porozumění?
- Vygotského pojetí vnitřní řeči, Fodorovo pojetí mentálního jazyka
- Skinnerovo pojetí verbálního chování, Chomského pojetí syntaktických struktur, Jakobsonovo pojetí dvou aspektů jazyka
Podmínky absolvování kursu
a) Zápočet ? zápočtová práce (viz 2. blok: způsoby konceptualizace v obecné psychologii)
b) Zkouška - vědomostní písemný test k probraným tématům
Začlenění kursu
V souladu s obsahem a smyslem Obecné psychologie, by tento kurs měl být, podobně jako jeho pokračování ve druhém semestru, obecným základem pro většinu dalších teoretických i aplikovaných disciplín. Jednoznačnou prerekvizitou je pro tyto kursy: Obecná psychologie II a Přehled psychologických systémů.
|