|
|
|
||
|
Forensic Anthropology - anthropometric and anthroposcopic methods. Individual identification of morphological signs. Sex-determination from bone fragments. Postcranial skeleton sex determination. Age determination from bone marrow cavity of long bones (Todd method). Gustavson's method principles. Age determination from infant individuals discovery. Biological techniques for forensic anthropology. Haematology and individual identification. Molecular genetic analysis of biological samples. Variable number tandem and short repeats.
References Martin, R., Saller, K.: Lehrbuch der Anthropologie. Gustav Fischer Verlag. Stuttgart, 1957. Hunger, H., Leopold, D.: Identifikation. Johann Ambrosius Barth. Leipzig, 1978. Krogman, W. H., Iscan M. Y.: The human skeleton in forensic medicine. Charles C. Thomas Publisher, Springfield, 1988. Iscan, M. Y., Helmer, R. P. (ed.): Forensic analysis of the skull. Wiley-Liss, Inc. New York, 1993. Weir, B. S.: Genetic Data Analysis II. Sinauer Associates, Inc. 1996. Clark, A G. : Principles of Population Genetics, 3rd ed. Sinauer Associates, Inc. 1997. Miller, H.: Traces of Guilt. Forensic Sciences and the Fight Against Crime. London: BBC Books, 1995. Innis, M. A. et al.: PRC protocols. Academic Press, Inc. 1990. Last update: Vacková Blanka, RNDr., CSc. (25.04.2002)
|
|
||
|
Doporučená literatura: Blau, S. and Ubelaker, D.H., Eds.(2009). Handbook of Forensic Archaeology and Anthropology. Left Coast Press Inc., pp.800. Bowers C.M. Forensic Dental Evidence. (2009). Elsevier Academic Press, London, pp.211. Clement, J.G. and Marks, M.K. (2005). Computer-graphic facial reconstruction. Elsevier Publ., pp.390. Cox, M., Flavel, A., Hanson, I., Laver, J., Wessling, R. (2008). The scientific investigation of mass graves : towards protocols and standard operating precedures. Cambridge Univ. Press, pp. 262. Ferllini, R. (2007). Němý svědek. Využití forenzní antropologie při řešení nejobtížnějších kriminálních případl. Mladí fronta, Praha, pp.192. Haglung, W.D. and Sorg, M.H. (2001). Advances in forensic taphonomy : method, theory and archaeological perspectives. CRC Press Inc., pp.261. Hunter, J. and Cox, M. (2005). Forensic Archaeology. Advances in Theory and Practice. Rouitledge Publ., pp.233. Kolektiv autorů (1999). Soudní lékařství, Grada Publishing., pp.606. Iscan, M. Y. and M. Steyn. (2013).The human skeleton in forensic medicine. Charles C Thomas Publisher, 2013. Prokeš R., Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (2007). ÚAM FF MU Brno, pp. 49. Rak, R. a kol. (2008). Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. GRADA Praha, pp.631. Reichs, K.J. (1998). Forensic osteology. Advances in the identification of human remains. Ch.C.Thomans Publ., pp.560. Scheuer, L. and Black, S. (2000). Developmental Juvenile Osteology. Elsevier and Academic Press, pp. 587. Schmitt, A. Et al..(2006). Forensic anthropology and medicine: Complementary sciences from recovery to cause of death.. Humana press Inc., Totowa, New Jersey, pp.450. Thurzo M., Beňuš R. (2005) Základy tafonómie hominidov a iných stavovcov. Univerzita Komenského Bratislava. Tersigni-Tarrant, M. A., & Shirley, N. R. (Eds.). (2012). Forensic anthropology: an introduction. CRC Press. Wilkinson, C. (2004). Forensic facial reconstruction. Cambridge Univ. Press, pp.290. http://kriminalka-andel.tvfan.cz/2008/10/31/forenzni-antropologie.html Last update: Pilmann Kotěrová Anežka, Mgr., Ph.D. (26.01.2018)
|
|
||
|
Zkouška je provedena formou testu. Last update: Pilmann Kotěrová Anežka, Mgr., Ph.D. (26.01.2018)
|
|
||
|
FORENZNI ANTROPOLOGIE 1. (16.2.) Úvod. Definice forenzní antropologie. Základy forenzní archeologie a forenzní tafonomie. Rozlišení lidských a zvířecích kostí, určení doby uplynulé od úmrtí, základy postmortálních transformací, odhad trvání uložení kosterních pozůstatků v zemi, minimální počet jedinců, primární a sekundární uložení kostry, posmrtné chemické změny; faktory ovlivňující rychlost rozkladu (J. Velemínská, PřF UK). 2. (23.2.) Praktické cvičení - seznámení s kostrou. Identifikace kosterních pozůstatků člověka. Rozdělení kosterní soustavy, charakteristika jednotlivých částí, odlišení od zvířecích kostí, lateralita, posuzování zachovalosti fragmentů apod. (A. Pilmann Kotěrová, R. Rmoutilová, PřF UK). 3. (2.3.) Zevní podmínky prostředí působící na kostru člověka s forenzními důsledky. Forenzní problematika spálených pozůstatků člověka a jiných záměrných alterací, známky fyzické aktivity – úrazy a zranění během života, perimortální a postmortální (střelná zranění) - patologické změny - stopy aktivit obratlovců (savců) na kostře, forenzní entomologie, projevy násilí na kostře, další patologické změny (J. Velemínská, PřF UK). 4. (9.3.) Základy forenzní odontologie. Morfologie a anatomie chrupu, identifikace jedince na základě zubů, pozitivní a negativní identifikace, dentální věk, praktická aplikace morfoskopických metod odhadu věku (a) dětí a nedospělých jedinců podle mineralizace chrupu na podkladě analýzy panoramatických RTG snímků (J. Velemínská, PřF UK). 5. (16.3.) Principy odhadu věku podle kostry a odhad tělesné výšky. Odhad stáří lidského fétu, uzavírání fontanel, neonatální linie zubů, osifikace a maturace skeletu, populační specificita senescence kostry, zásady inference a interpretace výsledků, mineralizace molárů (M3), maturace apofýz hřebene kyčelní kostí a klíční kosti, senescenční změny postkraniálního skeletu (symfýza stydké kosti a aurikulární plocha kyčelní kosti), histologické a biochemické metody odhadu věku, cementochronologie Princip odhadu tělesné výšky dětí i dospělých podle rozměrů dlouhých kostí a jejich fragmentů, anatomické a regresní metody, populační standardy (A. Pilmann Kotěrová, PřF UK). 6. (23.3) Odhad pohlaví podle kostry: Teoretická východiska a přehled metod. Pohlavní dimorfismus kostry dospělých jedinců, vizuální a metrické metody (subjektivita versus objektivita), diskriminační analýza a populační specificita diskriminačních funkcí, jiné klasifikační nástroje, úspěšnost a spolehlivost metod, primární (Brůžek, 2002, Brůžek et al., 2017) a sekundární pohlavní diagnoza (Murail et al., 1999) (R. Rmoutilová, PřF UK). 7. (30.3.) Praktické cvičení - Simulace forenzního případu nálezu kosterních pozůstatků. Praktická aplikace postupů forenzní antropologie od evidence nálezu a osteologického inventáře po odhad biologického profilu jedince. Studenti si vyzkouší základní dokumentaci kosterních pozůstatků, posouzení zachovalosti a aplikaci antropologických metod odhadu pohlaví, věku při úmrtí a tělesné výšky. Důraz je kladen na logiku forenzního postupu, správnou terminologii, práci s nejistotou a formulaci závěrečné forenzně-antropologické expertizy (A. Pilmann Kotěrová, R. Rmoutilová, PřF UK) 8. (13.4.) Prezentace počítačových programů užívaných k odhadu věku a pohlaví podle kostry a populační afinity jedince. Přednášková část popíše jednotlivé metody odhadu věku podle kostry dospělých jedinců s akcentem na jejich hierarchizaci a doplňuje teoretickou přednášku (6), uvádí přehled recentních kompozitních a fázových metod, zmíní populační afinitu jedince podle lebky, pojem etnicity. Praktická část bude zaměřena na odhad věku pomocí speciálního softwaru (1) dětí podle mineralizace zubů (AlQahtani), (2) dospělých – ForAge (Stoyanova-3D- modely poskytne vyučující), ADBOU transition analysis (Boldsen, Milner, 2002), programy HefneR, ForDisc s ukázkami (R. Rmoutilová, A. Pilmann Kotěrová, PřF UK). 10. (20.4.) Identifikace jedince podle lebky - metody rekonstrukce podoby člověka podle lebky a superprojekce lebky do portrétu jedince. Přehled metod, jejich spolehlivost, omezení, role v rámci identifikačního procesu. Vybrané vztahy mezi lebkou a měkkými tkáněmi obličeje. Výběr portrétních fotografií pro superprojekci, výpovědní hodnota superprojekčních snímků. Praktické ukázky kresebné metody rekonstrukce podoby podle lebky (P. Zedníková Malá, Odbor kriminalistické techniky a expertíz – KŘP JmK). 11. (27.4.) Forenzní trichologie a portrétní identifikace. Trichologie: Lidské vlasy a chlupy a zvířecí chlupy a jejich výpovědní hodnota při znaleckém zkoumání. Mikroskopická struktura. Vliv exogenních a endogenních faktorů. Vývojové fáze folikulu a jejich význam pro identifikaci. Rozdíly lidský vs. zvířecí trichologický materiál. Postup zkoumání trichologického materiálu. Portrétní identifikace: Klasifikace obličejových znaků a jejich výpovědní hodnota pro individuální identifikaci. Typy sporného a srovnávacího materiálu pro komparaci. Faktory ovlivňující výpovědní hodnotu závěrů zkoumání. Praktická ukázka (P. Zedníková Malá, Odbor kriminalistické techniky a expertíz – KŘP JmK). 12. (4.5.) Biometrie a forenzní trichologie. Biometrická identifikace a verifikace osoby. Identifikace podle vnějších a vnitřních znaků. Biometrické technologie - obecné principy. Výkonnost a přesnost biometrických metod a zařízení (falešné přijetí, falešné odmítnutí). Biometrické systémy - rozpoznávání lidských tváří, geometrie ruky, krevní řečiště hřbetu ruky, otisky prstů, tvar ucha, oční duhovka, oční sítnice, DNA, hlas a řeč, ruční písmo a podpis, dynamika stisku počítačových kláves, chůze. Využití biometriky v počítačové bezpečnosti. Lidské vlasy, chlupy a zvířecí chlupy. Makroskopické variace vlasů a chlupů, mikroskopická stavba vlasu/chlupu, vývoj a výměna vlasů/chlupů (vývojové fáze folikulů), keratinizace, pigmentace (J. Velemínská, PřF UK). Last update: Pilmann Kotěrová Anežka, Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
|
|
||
|
Po úspěšném absolvování předmětu Forenzní antropologie student rozumí postavení forenzní antropologie v systému forenzních věd a jejímu významu v identifikaci lidských pozůstatků v soudně-lékařském, kriminalistickém a humanitárním kontextu. Student zná historický vývoj identifikačních technik a chápe limity i možnosti současných metod s ohledem na populační specificitu, globalizaci a etické aspekty forenzní praxe. Student je schopen aplikovat základní principy forenzní archeologie a tafonomie při analýze kosterních nálezů, rozlišit lidské a zvířecí kosti, posoudit stav zachovalosti, určit minimální počet jedinců a interpretovat postmortální změny v závislosti na podmínkách prostředí. Rozumí vlivu taphonomických procesů, násilných zásahů, patologických změn a biologických stop (včetně entomologických a zooarcheologických indikátorů) na kosterní materiál. Student ovládá teoretické základy a praktické postupy odhadu biologického profilu jedince, zejména věku, pohlaví, tělesné výšky a vybraných aspektů populační afinity. Je schopen kriticky pracovat s morfoskopickými, metrickými a statistickými metodami, využívat specializovaný software a interpretovat výsledky s ohledem na jejich spolehlivost a nejistotu. Zná principy forenzní odontologie a biometrie a jejich využití v pozitivní identifikaci jedince. Absolvent předmětu se orientuje v metodách superprojekce lebky, rekonstrukce hlavy a dalších identifikačních postupech používaných v kriminalistické praxi. Rozumí základní legislativě, etickým zásadám znaleckého zkoumání a mezinárodnímu kontextu forenzně-antropologických expertiz, včetně hromadných neštěstí. Získané znalosti a dovednosti umožňují studentovi kvalifikovaně analyzovat a interpretovat forenzní antropologická data a tvoří odborný základ pro navazující studium nebo praxi v oblasti forenzních a antropologických věd. Last update: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (02.02.2026)
|