|
|
|
||
|
V rámci předmětu se studenti zapojí do výkonu běžných pracovních agend právní povahy níže uvedených institucí. To jim umožní nejen aplikovat již nabyté teoretické znalosti, ale rovněž poznat, jakými tématy se dané instituce zabývají. Posledně uvedené studentům následně napomůže se rozhodnout, čemu by se (ne)chtěli v budoucnu věnovat.
Praxi je možné absolvovat na: - (různých) organizačních jednotkách České správy sociálního zabezpečení nebo - generálním ředitelství Úřadu práce České republiky, krajských pobočkách Úřadu práce České republiky nebo jejich kontaktních pracovištích. Všechny výše jmenované instituce mají postavení správního orgánu. S ohledem na to by studenti měli disponovat především základními znalostmi správního práva a práva sociálního zabezpečení (znalost pracovního práva se předpokládá). Na konkrétní podobě praxe se studenti dohodnou s institucí, na které budou působit, nicméně vzhledem k povaze všech uvedených institucí lze očekávat, že se každou praxí bude (někdy více, jindy méně) prolínat správní řízení. Se shora uvedenými institucemi bylo domluveno, že by se studenti měli věnovat těmto okruhům témat: - v případě organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení důchodovému pojištění (na oddělení rozhodování o námitkách, soudním oddělení a oddělení mezinárodněprávním) a nemocenskému pojištění (na oddělení meritorně-právním) a - v případě Úřadu práce České republiky, respektive jeho krajských poboček a jejich kontaktních pracovišť, státní sociální podpoře, sociální pomoci, právu zaměstnanosti, ale i pracovnímu právu v rozsahu, v jakém se jím tato instituce zabývá. Na obou uvedených institucích se studenti doposud setkali se skutečným výkonem práva. Na vaření kávy (maximálně pro sebe) či jiné obdobné neodborné činnosti při praxi studenti nenarazí. Na České správě sociálního zabezpečení studenti dosud zejména: - sepisovali vyjádření pro různé osoby (např. pojištěnce), - připravovali odpovědi pro rozličné subjekty (např. lékaře), - sepisovali přehledy k dávkám (např. pro Nejvyšší kontrolní úřad), - připravovali příklady pro vznikající metodiky, - sepisovali vyjádření ke správním žalobám či kasačním stížnostem (např. ve věcech invalidity) nebo - vedli odborné diskuze se zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení na různá (často aktuální) témata. Na Úřadu práce České republiky měli dosud studenti možnost: - účastnit se jednání s klienty Úřadu práce České republiky, - připravovat rozhodnutí v oblasti působnosti Úřadu práce České republiky, - vymáhat pohledávky, - poskytovat právní poradenství v oblasti pracovního práva klientům Úřadu práce České republiky ve věcech, které náležejí do jeho působnosti, nebo - vést odborné debaty se zaměstnanci Úřadu práce České republiky. Před započetím praxe se studenti vždy (přirozeně) seznámili s hlavními vnitřními předpisy dané instituce, s jejich elektronickými systémy a se spisy, respektive s tím, jak jsou na dané instituci vedeny, jakou mají podobu a co mohou obsahovat. Absolvovaný předmět je možné zapsat opakovaně, nicméně pod podmínkou absolvování praxe u další z výše jmenovaných institucí, než tomu bylo v předchozím případě/v předchozích případech. Předmět se koná/vyučuje v obou semestrech. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
|
|
||
|
1. Předpokladem pro úspěšné zakončení předmětu je účast na předepsaných setkáních s vyučujícím. Ta jsou minimálně tři – jedno úvodní před začátkem praxe, alespoň jedno v průběhu výkonu praxe a jedno po absolvování praxe. 2. Hlavní povinností studentů je absolvování praxe v předepsaném časovém rozsahu a dodržování fakultních pravidel pro její výkon, se kterými budou před začátkem praxe seznámeni. Stejně tak musí studenti dodržovat pravidla pro výkon praxe stanovená jednotlivými institucemi, se kterými budou rovněž před začátkem praxe seznámeni. 3. O výkonu praxe studenti povedou průběžné poznámky, které jsou povinni předkládat na požádání vyučujícího k nahlédnutí při konzultacích. 4. Absolvování praxe studenti doloží potvrzením od instituce, na které působili. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
|
|
||
|
Vzhledem k praktickému zaměření tohoto předmětu a jeho konkrétní podobě, která se odvíjí od instituce, na které studenti absolvují praxi, nelze sylabus standardně vymezit. Ve všech případech nicméně platí, že studenti (vedle samotné praxe) absolvují minimálně tři setkání s vyučujícím – jedno úvodní před začátkem praxe, alespoň jedno v průběhu výkonu praxe a jedno po absolvování praxe. Setkání s vyučujícím je možné realizovat i pomocí prostředků dálkové komunikace.
Okruhy témat, se kterými by se studenti během jejich praxe na shora uvedených institucích měli setkat, jsou nastíněné výše. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
|
|
||
|
Jak v případě odborné literatury, tak v případě právních předpisů by měli studenti vždy disponovat základní znalostí té části práva sociálního zabezpečení, které se budou věnovat během jejich praxe u konkrétní instituce. Ve všech případech by se však studenti měli orientovat v pracovním právu a v právu správním (s důrazem na správní řízení).
Základní literatura: 1. KOLDINSKÁ, K.; TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 497 s. ISBN 978-80-7400-902-0. 2. ŠTANGOVÁ, V.; LANG, R. a kol. Právo sociálního zabezpečení v bodech s příklady. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2021, 245 s. ISBN 978-80-7380-856-3.
Ostatní literatura: 1. KOPECKÝ, M. Správní právo. Obecná část. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, 588 s. ISBN 978-80-7400-919-8. 2. PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 789 s. ISBN 978-80-7400-853-5. Zejména s. 517-541.
Základní právní předpisy (v aktuálním znění): 1. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. 2. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 3. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. 4. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 5. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. 6. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 7. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 8. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 9. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 10. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 11. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 12. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 13. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 14. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 15. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 16. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 17. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 18. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 19. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. 20. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 21. Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole.
Ostatní právní předpisy (v aktuálním znění): 1. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 2. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 3. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. 4. Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. 5. Nařízení vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
|