SubjectsSubjects(version: 964)
Course, academic year 2024/2025
   Login via CAS
Theory of State - HPOP3044
Title: Státověda
Guaranteed by: Department of Constitutional Law (22-KUP)
Faculty: Faculty of Law
Actual: from 2023
Semester: winter
Points: 0
E-Credits: 4
Examination process: winter s.:written
Hours per week, examination: winter s.:2/2, Ex [HT]
4EU+: no
Virtual mobility / capacity: no
Key competences:  
State of the course: taught
Language: Czech
Teaching methods: full-time
Level: basic
Note: course can be enrolled in outside the study plan
enabled for web enrollment
Guarantor: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
Teacher(s): doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dienstbier, Ph.D.
Mgr. Jakub Drahorád
JUDr. Petr Gangur
JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D.
JUDr. Jan Grinc, Ph.D.
JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D.
JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.
JUDr. Mgr. Lukáš Kollert, Ph.D.
prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
Mgr. Karel Řepa, Ph.D.
Mgr. Jakub Ševčík
Mgr. Bc. Pavlína Vážanová
Incompatibility : HPOP0000, HP0681
Is complex co-requisite for: HSZK0218, HSZK3410
Files Comments Added by
download Kindlová_M_Státověda_Témata seminářů 2024.pdf Kindlová - syllabus 2024 JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D.
download Statoveda-Grinc_ZS_2024-2025.docx Program seminářů - Grinc JUDr. Jan Grinc, Ph.D.
download Státověda_semináře_Horák.docx JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D.
Annotation - Czech
Státověda je "vědou o státě". Výklad směřuje k poznání struktury a funkcí státu, možných způsobů jeho uspořádání a původu a vývoje jednotlivých institutů, které charakterizují stát a jeho vztah k obyvatelstvu, k jednotlivci a k občanovi. Státověda jako vědní obor je východiskem zejména pro studium ústavního práva, neboť zkoumá a klasifikuje to, co ústavní právo popisuje a utváří.
Předmětem zkoumání státovědy je v prvé řadě stát jako právní subjekt zvláštního druhu. Státověda analyzuje různé formy jeho uspořádání, porovnává je a zabývá se i ideovými základy pojmu státu. Je společensko-vědním oborem čerpajícím z poznatků teorie práva a teorie státní moci, filozofie, sociologie, historie a mnoha dalších. Cílem studia není pouze naučit se určité pojmy, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje.
Studenti v průběhu semestru studují na základě zadání seminárního vyučujícího předepsanou literaturu a zpracovávají úkoly zaměřené na porozumění látce. V rámci předmětu se studenti seznámí s klíčovými pojmy týkajícími se státu a s relevantními principy a instituty charakterizujícími stát a jeho působení ve vnitrostátních i mezinárodních vztazích. Důraz se klade nejen na teoretickou stránku zkoumané látky, ale i na porozumění faktorům, které ovlivňují praktické fungování státu. Studenti se v rámci předmětu naučí dovednostem formulovat, interpretovat a prezentovat instituty a principy, které jsou klíčové nejen pro budoucí studium ústavního práva, ale i dalších právních odvětví. Znalosti získané v tomto předmětu, zahrnující v sobě komplexní pochopení problematiky v kontextu reálného fungování státu, jsou rozhodující pro budoucí práci s právními texty a judikaturou v rámci ústavního práva i dalších předmětů.


Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
Requirements to the exam - Czech

1.      U zkoušky není možné používat právní předpisy a jiné zdroje.

2.      Zkouška je klasifikována známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4).

3.      Zkoušku může student konat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny.

4.      Ze zkoušky je možné získat nejvíce 18 bodů. K úspěšnému složení je potřeba získat nejméně 10 bodů.

5.      Časový limit pro vypracování zkoušky je 40 minut.

6.      Vedoucí semináře bonifikuje maximálně v rozsahu 2 bonusových bodů aktivitu vybraných studentů v rámci výuky (správná řešení zadaných úkolů, diskuse na hodinách, průběžné testy apod.). Bonusové body se přičítají k bodům získaným ze zkoušky. V případě, že student ze zkoušky neobdrží alespoň 10 bodů, bonusové body se nezohledňují.

7.      Zkouška se skládá z 8 otevřených otázek, kdy prvních 6 otázek je hodnoceno každá maximálně 2 body, poslední 2 otázky jsou hodnoceny každá 3 body.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
Syllabus - Czech

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Stát a jeho vývoj. Moderní stát. Suverenita státu v kontextu globalizace a regionalizace.

-        Princip dělby moci, jeho projevy a alternativy. Struktura a organizace mocí.

-        Teorie ústavy. Konstitucionalismus.

-        Demokratický právní stát, jeho principy a pojetí v současném světě.

-        Stát a jednotlivec. Ochrana lidských práv. Státní občanství.

-        Volby. Volební právo a volební systémy.

-        Parlamenty. Parlamentarismus.

-        Hlava státu. Výkonná moc.

-        Soudy. Struktura soudů. Principy spravedlivého procesu.

-        Stát mezi státy. Globalizace. Evropeizace.

-        Stát a jiné struktury moci (církve, politické strany, zájmové skupiny a jiné).

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
Learning resources - Czech

Základní literatura:

1.     RESCHOVÁ J. a kol. Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. Praha: Wolters Kluwer, 2019.

2.      KYSELA, J. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014, str. 198-253.

Ostatní literatura:

1.       ARISTOTELES. Athénská ústava. Praha: Arista a Baset, 2004, str. 56–79 (kap. 42–69).

2.      ARISTOTELES. Politika I. Praha: Oikoymenh, 1999, str. 7–34 (úvod, autor M. Mráz).

3.      SØRENSEN, G. Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál, 2005, str. 65–109 (kap. 4–6).

4.      HAMILTON, A., MADISON, J., JAY, J. Listy Federalistů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994, Listy č. 10, 14, 41 – 44, 78.

5.      SARTORI, G. Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: Slon, 2001, str. 91-146.

6.      Kolektiv autorů. Ústavní postavení prezidenta republiky a způsob jeho volby. Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 4/2011, Praha: Karolinum, 2012.

7.      Kolektiv autorů. 100 let od vzniku ČSR po dnešek. Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 3/2018, Praha: Karolinum, 2018.

8.      KUDRNA, J. Imunita a neodpovědnost členů parlamentu. Praha: Wolters Kluwer, 2021, str. 23-39 (kap. 3).

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html