SubjectsSubjects(version: 962)
Course, academic year 2024/2025
   Login via CAS
Labour Law I - HPOP3016
Title: Pracovní právo I
Guaranteed by: Department of Labor Law and Social Security Law (22-KPP)
Faculty: Faculty of Law
Actual: from 2024
Semester: summer
Points: 0
E-Credits: 3
Examination process: summer s.:oral
Hours per week, examination: summer s.:2/2, MC [HT]
4EU+: no
Virtual mobility / capacity: no
Key competences:  
State of the course: taught
Language: Czech
Teaching methods: full-time
Teaching methods: full-time
Level: basic
Note: course can be enrolled in outside the study plan
enabled for web enrollment
Guarantor: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
Pre-requisite : {!!! POVINNÉ PŘEDMĚTY (doporučené pro 1. ročník) od 2023 - NEOPAKOVATELNÉ}
Incompatibility : HPOP0000, HP0681
Is co-requisite for: HPOP3017, HPOP3108
Annotation - Czech
Předmět tvoří z hlediska jeho obsahu celek s předmětem Pracovní právo II.
Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo.
Obor pracovního práva je oborem, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti.
Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů).
Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce.
Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje jej) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvně-právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce.
Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.).
Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.
Studenti jsou po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. V seminářích předmětu řeší za užití právních předpisů a judikatury konkrétní příklady. Věnují se taktéž analýze judikatury.
Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
Requirements to the exam - Czech

1.     Klasifikovaný zápočet se získá za absolvování písemného zápočtového testu.

2.     Při řešení testu je možné používat právní předpisy. 

3.      Pravidla celokatederního zápočtového testu:

Datum a místo konání:

-          celkem 6 termínů ve zkouškovém období po zimním semestru a 1 termín ve zkouškovém období po letním semestru

-          přesné termíny a umístění budou vyvěšeny na nástěnce sekretariátu katedry, způsob přihlašování bude prostřednictvím internetu podle pokynů oddělení informačních technologií

-          přihlásit se mohou pouze studenti, kteří absolvovali letní semestr pracovního práva a mají předmět zapsán.

Řešitelský čas:

-          45 minut

Zadání:

-          praktická aplikace ustanovení právních předpisů regulujících pracovněprávní vztahy, rozsah bude odpovídat látce, která byla přednesena v letním semestru

-          tři části:

a) řešení otázek praktického příkladu

                     b) testové otázky

                     c) vyhotovení právního jednání

-          možnost použití právních předpisů

Hodnocení:

Získá-li řešitel

-          méně jak 60 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně;

-          60 % – 72 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm dobře;

-          73 % – 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm velmi dobře;

-          více jak 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm výborně.

Bonifikace

A) Studentovi se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná 10 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že:  

o   docházka studenta na seminární výuku v průběhu semestru dosáhla alespoň 70% z celkového počtu seminářů v daném semestru. Při určení minimální účasti se použije zaokrouhlení na celé jednotky směrem dolů (například 70 % z 11 činí 7,7, přičemž pro účely bonifikace dojde k zaokrouhlení směrem dolů, tzn. dostačovat bude účast na 7 seminářích z 11); požadavek docházky přitom nelze splnit žádným náhradním způsobem.

 

B) Studentovi, který splnil podmínku podle bodu A), se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná vedle bonifikace podle bodu A) dále 10 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že:  

o   student po domluvě s vedoucím semináře vypracoval esej nejméně o 18.000 znacích, včetně mezer, na téma týkající se vyučované materie;  

o   esej dosahovala potřebné úrovně (byla vedoucím semináře hodnocena jako zdařilá).  

 

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (13.09.2024)
Syllabus - Czech

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva

-        Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci

-        Pracovněprávní skutečnosti

-        Vznik pracovního poměru a jeho obsah

-        Změny pracovního poměru

-        Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

-        Skončení pracovního poměru - I.

-        Skončení pracovního poměru - II.

-        Pracovní doba, doby odpočinku

-        Dovolená

-        Mzda a plat

-        Překážky v práci

-        Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
Learning resources - Czech

Základní literatura:

1.     Pichrt, J. a kol., Pracovní právo, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2021, včetně aktualizačního dodatku k 1.1.2024

Ostatní literatura:

2.      Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015

Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia):

1.      Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce

2.      Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

3.      Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

4.      Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

5.      Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce

6.      Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce

7.      Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

8.      Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků

9.      Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

10.   Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí

11.   Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

12.   Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě

13.   Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.)

14.   Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (13.09.2024)
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html