|
|
|
||
|
Předmět tvoří z hlediska jeho obsahu celek s předmětem Pracovní právo II.
Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo. Obor pracovního práva je oborem, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti. Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů). Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce. Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje jej) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvně-právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce. Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.). Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků. Studenti jsou po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. V seminářích předmětu řeší za užití právních předpisů a judikatury konkrétní příklady. Věnují se taktéž analýze judikatury. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
|
|
||
|
1. Klasifikovaný zápočet se získá za absolvování písemného zápočtového testu. 2. Při řešení testu je možné používat právní předpisy. 3. Pravidla celokatederního zápočtového testu: Datum a místo konání: - celkem 6 termínů ve zkouškovém období po zimním semestru a 1 termín ve zkouškovém období po letním semestru - přesné termíny a umístění budou vyvěšeny na nástěnce sekretariátu katedry, způsob přihlašování bude prostřednictvím internetu podle pokynů oddělení informačních technologií - přihlásit se mohou pouze studenti, kteří absolvovali letní semestr pracovního práva a mají předmět zapsán. Řešitelský čas: - 45 minut Zadání: - praktická aplikace ustanovení právních předpisů regulujících pracovněprávní vztahy, rozsah bude odpovídat látce, která byla přednesena v letním semestru - tři části: a) řešení otázek praktického příkladu b) testové otázky c) vyhotovení právního jednání - možnost použití právních předpisů Hodnocení: Získá-li řešitel - méně jak 60 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně; - 60 % – 72 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm dobře; - 73 % – 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm velmi dobře; - více jak 85 % bodů, bude hodnocen klasifikačním stupněm výborně. Bonifikace A) Studentovi se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná 10 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že: o docházka studenta na seminární výuku v průběhu semestru dosáhla alespoň 70% z celkového počtu seminářů v daném semestru. Při určení minimální účasti se použije zaokrouhlení na celé jednotky směrem dolů (například 70 % z 11 činí 7,7, přičemž pro účely bonifikace dojde k zaokrouhlení směrem dolů, tzn. dostačovat bude účast na 7 seminářích z 11); požadavek docházky přitom nelze splnit žádným náhradním způsobem.
B) Studentovi, který splnil podmínku podle bodu A), se při každém pokusu o složení zápočtového testu přizná vedle bonifikace podle bodu A) dále 10 % bodů z celkového počtu bodů, pokud vedoucí semináře potvrdí, že: o student po domluvě s vedoucím semináře vypracoval esej nejméně o 18.000 znacích, včetně mezer, na téma týkající se vyučované materie; o esej dosahovala potřebné úrovně (byla vedoucím semináře hodnocena jako zdařilá).
Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (13.09.2024)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva - Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci - Pracovněprávní skutečnosti - Vznik pracovního poměru a jeho obsah - Změny pracovního poměru - Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů - Skončení pracovního poměru - I. - Skončení pracovního poměru - II. - Pracovní doba, doby odpočinku - Dovolená - Mzda a plat - Překážky v práci - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (29.07.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. Pichrt, J. a kol., Pracovní právo, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2021, včetně aktualizačního dodatku k 1.1.2024 Ostatní literatura: 2. Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015 Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce 2. Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3. Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání 4. Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli 5. Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce 6. Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce 7. Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 8. Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků 9. Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci 10. Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí 11. Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů 12. Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě 13. Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.) 14. Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (13.09.2024)
|