|
|
| Files | Comments | Added by | |
 |
ÚSTAVNÍ PRÁVO I. Klasifikovaný zápočet2022-23-Test termíny v SISdocx (2).pdf | Ústavní právo I | Bc. Kateřina Žáková |
|
||
|
Předmět je zaměřen na výklad Ústavy jako základního zákona státu, spolu s dalšími úzce souvisejícími normami. Jeho cílem je rozbor základních vztahů mezi občanem a státem a mezi státními orgány navzájem. Ústavní právo I je předmětem zabývajícím se výkladem ústavy jako základního zákona státu a sledováním kořenů a původu jednotlivých ústavních institutů.
Důraz je kladen na problematiku vytváření a aplikaci státní moci ve státě, její dělbu a stanovení jejích limitů, určení pravomocí jednotlivých státních orgánů a vztahy mezi nimi. Předmětem zájmu jsou kromě ústavy také právní normy na ni navazující a rozvíjející ji, problematika volební či státoobčanská. V rámci výuky studenti používají zákony, ve kterých se učí správně orientovat. Při výuce je pracováno také s vybranými mezinárodními smlouvami a nálezy Ústavního soudu ČR jako primárními prameny práva. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat též předepsanou judikaturu k probíraným tématům. Vybrané judikáty studenti blíže rozebírají v seminářích. Cílem studia není pouze vyložit určité ústavněprávní pojmy, ale prostřednictvím jejich hlubokého osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují a co je v podmínkách recentního demokratického právního státu limituje. Po absolvování předmětu se student dokáže orientovat v základních předpisech ústavního práva, umí analyzovat a interpretovat vybrané nálezy Ústavního soudu ČR. Komplexní znalosti institutů uplatňujících se při realizaci státní moci pomáhají studentům i při řešení otázek procesního charakteru a při praktické realizaci konkrétních ustanovení právních předpisů (tvorba nebo aplikace zákona, popř. rozhodnutí ústavního orgánu na konkrétním příkladu). Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
1. Klasifikovaný zápočet lze v řádném termínu získat v rámci seminární výuky. 2. Na seminářích je možné získat celkem 100 bodů, z čehož 35 bodů je za průběžnou práci během semestru (např. plnění domácích úkolů, písemné rozbory soudních rozhodnutí, aktivní! účast apod.) a 65 bodů za závěrečný test. Testem přitom může být i esej či open book test. Podrobnosti si určí každý vedoucí semináře sám a může je přizpůsobit svému způsobu výuky. Tyto podmínky pro každý seminář jsou uvedeny v dokumentech předmětu ve studijním informačním systému (SIS). 3. Pokud student v semináři nezíská potřebný počet bodů k absolvování předmětu, je klasifikován stupněm „neprospěl“. K dispozici má dva opravné termíny v podobě celokatederního testu. Maximální počet bodů z celokatederního testu je rovněž 65. 4. Klasifikace je následující: hodnocení 1 = 85–100 bodů, hodnocení 2 = 70–84 bodů, hodnocení 3 = 50–69 bodů a hodnocení neprospěl = 49 a méně bodů. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Kontinuita a diskontinuita v ústavním vývoji - Zánik československé federace a vznik České republiky jako samostatného státu - Prameny ústavního práva - Polylegální pojetí Ústavy ČR – tzv. ústavní pořádek (čl. 112 Ústavy, judikatura Ústavního soudu v dané věci). - Vztah ústavního a mezinárodního práva a k právu Evropské unie - Česká republika jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana - Preambule Ústavy, I. hlava Ústavy - základní pojmy, ústavní principy a jejich význam, VIII. hlava Ústavy – přechodná a závěrečná ustanovení - Státní území, státní občanství, státní symboly, státní svátky, otázka státního jazyka - Volby v ČR, základní zásady, volebního práva (volební systémy, ústavní a zákonná úprava, volební proces a jeho hlavní instituty) - Referendum v ČR - Základní rozdíly ve volebním procesu při volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských zastupitelstev, obecních (městských) zastupitelstev, do Evropského parlamentu a prezidenta republiky; soudní přezkum a judikatura Ústavního soudu ve volebních věcech - Postavení Parlamentu ČR v ústavním systému, vztah k ostatním ústavním orgánům - Mandát člena Parlamentu ČR - Koncepce bikameralismu v ČR, vzájemné vztahy Poslanecké sněmovny a Senátu - Vztah Parlamentu ČR k Evropskému parlamentu - Komory Parlamentu ČR, jejich jednací řády a vnitřní struktura - Legislativní proces v ČR - Postavení moci výkonné v ústavním systému, orgány moci výkonné. - Prezident ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, Kancelář) - Vláda ČR (postavení, vztah k jiným ústavním orgánům, vnitřní organizace, právní akty vlády) - Ministerstva a jiné správní úřady; - Státní zastupitelství a veřejný ochránce práv v ústavním systému ČR Do výkladu jednotlivých institutů budou v přednáškách zakomponovány státovědné i historické poznatky, jakož i právní názory z judikatury zejména Ústavního soudu ČR. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: Václav Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda, II. díl, Ústavní právo České republiky. Praha: Leges, 2015. 2. aktualizované vydání. 1152 s. ISBN:978-80-7502-084-0. Ostatní literatura: 1. David Kosař, Marek Antoš, Zdeněk Kühn a Ladislav Vyhnánek. Ústavní právo: Casebook. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer CZ, 2014. 2. Sládeček/Mikule/Suchánek/Syllová: Ústava České republiky: komentář. Praha 2016. 3. Rychetský/Langášek/Herc/Mlsna a kolektiv: Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: komentář. Praha 2015. 4. Bahýľová a kolektiv: Ústava České republiky: Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: komentář. Praha 2010. 5. Václav Pavlíček, Jiří Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky – Komentář, 1. díl – Ústavní systém, Linde, 2. vydání, Praha 1998 6. Václav Pavlíček a kolektiv: Ústava a ústavní řád České republiky – Komentář, 2. díl – Práva a svobody, Linde, 2. vydání, Praha 2002 7. Eliška Wagnerová a kolektiv: Listina základních práv a svobod: komentář. Praha 2012. 8. Kmec/Kosař/Kratochvíl/Bobek: Evropská úmluva o lidských právech: komentář. Praha 2012. 9. Aleš Gerloch, Jan Kysela a kol.: 20 let Ústavy České republiky – Ohlédnutí zpět a pohled vpřed, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2013 10. Ján Gronský: Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa I., 1914–1945, II., 1945–1960, III., 1960–1989, IV., 1989-1992 Karolinum, Praha 2005-2007. 11. Aleš Gerloch, Jiří Hřebejk, Vladimír Zoubek: Ústavní systém České republiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 5. vydání, Plzeň 2013. 12. Jan Wintr: Principy českého ústavního práva (s dodatkem principů práva evropského a mezinárodního), Aleš Čeněk, Plzeň 2018 13. Václav Pavlíček: O české státnosti – úvahy a polemiky, 1. Český stát a Němci, Karolinum, Praha 2004. 14. Václav Pavlíček: O české státnosti – úvahy a polemiky, 2. O právech, svobodách a demokracii, Karolinum, Praha 2002. 15. Ondřej Preuss: Klauzule věčnosti. Aleš Čenek, Plzeň 2015. Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 2. Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky 3. Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny 4. Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu 5. Zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon) 6. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů 7. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky 8. Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) 9. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů 10. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů 11. Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů Ostatní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní republiky 2. Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky 3. Ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní republiky 4. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky 5. Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů 6. Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv - účinnost do 31. 12. 2021 7. Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) - účinnost 1. 1. 2022 8. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství 9. Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv 10. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb., o sjednávání mezinárodních smluv Judikatura ÚS 1. lhůta pro uplatnění suspenzivního veta prezidenta republiky (sp. zn. Pl. ÚS 33/97, č. 30/1998 Sb.) 2. tzv. velký volební nález (sp. zn. Pl. ÚS 42/2000, č. 64/2001 Sb.) 3. k pojmu „ústavní pořádek ČR“ (sp. zn. Pl. ÚS 36/01, č. 403/2002 Sb. /VII. část odůvodnění/ 4. postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou Senátu (sp. zn. Pl. ÚS 5/02, č. 476/2002 Sb.) 5. legislativní přílepky (sp. zn. Pl. ÚS 77/06, č. 37/2007 Sb.) 6. ústavnost Lisabonské smlouvy (sp. zn. Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb.) 7. tzv. kauza Melčák, materiální ohnisko Ústavy (sp. zn. Pl. ÚS 27/09, č. 318/2009 Sb.) 8. legislativní proces ve stavu legislativní nouze (sp. zn. Pl. ÚS 55/10, č. 80/2011 Sb.) 9. rozhodnutí ve věci amnestie prezidenta republiky (sp. zn. Pl. ÚS 4/13) 10. pojetí poslanecké imunity ve vztahu k projevům v komoře (kauza Chaloupka) (sp. zn. I. ÚS 3018/14. 11. rozhodnutí o postupu do skrutinia ve volbách do Evropského parlamentu (sp. zn. Pl. ÚS 14/14, č. 176/2015 Sb.) 12. ústavnost § 22 odst. 3, zákona o státním občanství (sp. zn. Pl. ÚS 5/16; č. 393/16 Sb.) Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu Ústavní právo I je vhodné, aby student měl absolvován předmět Státověda. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|