|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (16.09.2022)
Předmět se zabývá konstitucionalismem jako nástrojem a katalyzátorem společenských změn v Evropské unii (evropské integraci) a Spojených státech amerických, a to prostřednictvím komparace ústavního vývoje těchto dvou právních systémů. Jednou z funkcí ústavy je jednak zajištění stability právního a politického systému, a jednak vytvoření takového právně-politického prostředí, které umožňuje a stimuluje vývoj jednotlivce a společnosti. Ústava také představuje společný referenční rámec nejen pro interakce mezi veřejnou mocí a občany, ale také mezi občany navzájem. Aby ústava mohla plnit tyto funkce a nestala se naopak překážkou dalšího vývoje, musí se být schopna reflektovat dlouhodobé změny ve společnosti, až již politické, ekonomické, nebo kulturní. K tomu dochází jak formálními změnami ústavy, tak její materiální proměnou prostřednictvím výkladu. V úvodních přednáškách si představíme teoretický rámec, který umožňuje zachycení takovýchto zásadních proměn ústavy jako společného referenčního rámce (ústavní transformace) a dekonstrukci tohoto procesu na jednotlivá stádia. V následujících přednáškách se zaměříme na čtyři zásadní období transformace amerického ústavního systému (formovací období, rekonstrukce, Nový úděl a hnutí za občanská práva) a na formování a proměnu evropského ústavního systému (40. - 60. léta a období od Maastrichtské smlouvy po Lisabonskou smlouvu). V závěrečných přednáškách se budeme zabývat reakcí obou ústavních systémů na výzvy po roce 2010 – globální finanční krizi a krizi liberální demokracie. Po absolvování předmětu budou studenti schopni analyzovat ústavní změny v jejich společenském kontextu, aplikovat teoretický rámec na jiné právní systémy a kriticky posoudit interakce mezi ústavními orgány a jejich ústavněprávní argumentaci v odpovědi na současné problémy v USA a EU. Budou také rozumět důvodům rozdílné ústavněprávní dynamiky obou systémů, používaným metodám výkladu a teoretickým důvodům hierarchie ústavních norem a možnostem řešení jejich konfliktu. |
|
||||||||||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (16.09.2022)
1. Kontrola studia se skládá ze dvou částí – eseje na zadané téma odevzdané v určeném datu v průběhu semestru a závěrečné písemné zkoušky v anglickém jazyce. 2. Ke zkoušce bude připuštěn student, který získá alespoň 75% účast na výuce a odevzdá esej. 3. Celkem lze získat nejvíce 30 bodů. Za esej lze získat nejvíce 10 bodů. Hodnotí se primárně inovativnost a kvalita argumentace, kvalita odůvodnění a orientace v předepsané literatuře. Za nedostatky po formální stránce (jazyk, sloh, poznámkový aparát) mohou být sraženy body. Z písemné zkoušky lze získat nejvíce 20 bodů. Zkouška se skládá ze dvou částí: 5 krátkých otázek (max. 10 bodů – za každou otázku 0-2 body) a eseje na jedno ze dvou nabídnutých témat (max. 10 bodů). Pro hodnocení eseje platí stejná pravidla jako u eseje odevzdávané v průběhu semestru. Písmo musí být čitelné, v opačném případě nebude nečitelná pasáž brána v úvahu při hodnocení. V případě plagiátorství (citace či parafrázování názorů jiného autora bez uvedení zdroje a použití příslušných citačních pravidel) a v případě podvodu (opisování, využití cizí pomoci apod.), jak v případě eseje, tak písemné zkoušky, bude student hodnocen známkou neprospěl/a. 4. U písemné zkoušky je povoleno mít s sebou výše uvedenou literaturu, právní předpisy a judikaturu bez vlastních poznámek. 5. Časový limit písemné zkoušky je 120 minut. 6. Hodnocení: student je klasifikován v návaznosti na počet bodů získaných v rámci předmětu (eseje a písemné zkoušky) takto:
7 Studenti jsou povinni se připravit na přednášku tak, aby mohli diskutovat zadanou literaturu/judikaturu. Na úvodní přednášce si studenti vyberou přednášku, k jejímuž tématu připraví esej. Téma eseje bude zadáno vždy na přednášce předcházející vybrané přednášce (tedy týden před jejím konáním) a student esej odevzdá 48 hodin před konáním přednášky. |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (16.09.2022)
Předmět zahrnuje tato témata: - Společenská funkce ústavy - Teorie ústavní transformace - Ústavní transformace v USA – zakládací období - Ústavní transformace v USA – období rekonstrukce - Ústavní transformace v USA – období Nového údělu - Ústavní transformace v USA – období hnutí za občanská práva a dále - Ústavní transformace v EU – zakládací období (mobilizace a konstitucionalizace) - Ústavní transformace v EU – zakládací období (interpretace a konsolidace) - Ústavní transformace v EU – období Maastrichtské smlouvy - Ústavní transformace v EU – Od Konventu o budoucnosti Evropy po Lisabonskou smlouvu - Ústava a globální finanční krize – USA a EU - Ústava a krize liberální demokracie – USA a EU |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (16.09.2022)
Základní literatura: 1. Ackerman, B., We The People, Vol. 1: Foundations, Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1991. 2. Ackerman, B., We the People, Vol. 2: Transformations, Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1998. 3. Ackerman, B., We the People, Vol. 3: Civil Rights Revolution. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 2014. 4. Arendt, H., On Revolution, 1963. 5. Brest, Levinson, Balkin, Amar, Siegel, Processes of Constitutional Decisionmaking: Cases and Materials, Wolters Kluwer; 7. vyd., 2018. 6. Craig, P. & de Búrca, G., EU Law: Text, Cases, and Materials 7. vyd., 2020. 7. Dumbrovský, T., The European Republic: the Revolutionary Foundations of European Constitutionalism, vyjde 2021. 8. Post, R. & Siegel, R., Roe Rage: Democratic Constitutionalism and Backlash, 42 Harv. C.R.-C.L. L. Rev. 373, 2007. 9. Rasmussen, M., Revolutionizing the European Law, ICON 12, 136–163, 2014. 10. Weiler, J.H.H., The Transformation of Europe, Yale Law Journal, 1991. Ostatní literatura: 1. Ackerman, B. & Maduro, M., How to Make a European Constitution for the 21st Century, The Guardian, 3.10.2012. 2. Ackerman, B., Three Paths to Constitutionalism – and the Crisis of the European Union, British Journal of Political Science, 1-10, 2015. 3. Bickel, A. M. The Least Dangerous Branch. With an introduction by Harry H. Wellington. 2. vyd., New Haven (Conn.): Yale University Press, c1986. 4. Craig, P. & de Búrca, G., The Evolution of EU Law, 2. vyd., 2011 5. Dumbrovský, T., Beyond Voting Rights Suspension, Europarecht, 2018. 6. Henning, C.R. & Kessler, M., Fiscal Federalism: US History for Architects of Europe’s Fiscal Union. Peterson Institute for International Economics Working Paper 12-1, 2012. 7. Pech & Scheppele, Illiberalism Within: Rule of Law Backsliding in the EU, Cambridge Yearbook of European Legal Studies, 19, 3–47, 2017. 8. Scharpf, After the Crash- A Perspective on Multilevel European Democracy, European Law Journal, Vol. 21, No. 3, 384–405, 2015. 9. Teasdale, A.L., The Life and Death of the Luxembourg Compromise, Journal of Common Market Studies Vol. 31, No. 4, 1993. 10. von Bogdandy, A. & Bast, J., Principles of European Constitutional Law, 2. vyd., 2011. Pozn.: Z výše uvedené základní a ostatní literatury budou předepsány ke studiu pouze vybrané části. Základní právní předpisy: 1. Ústava Spojených států amerických 2. Smlouva o Evropské unii a Smlouva a fungování Evropské unie Ostatní právní předpisy a návrhy právních předpisů: 1. Ústava Spolkové republiky Německo 2. Ústava České republiky 3. Historická znění zakládacích smluv evropské integrace (Smlouva o založení Společenství uhlí a oceli (Pařížská smlouva), Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (Římská smlouva), Jednotný evropský akt, Smlouva o založení Evropské unie (Maastrichtská smlouva) 4. Smlouva o Ústavě pro Evropu 5. Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (Fiskální pakt) Judikatura: EU a členské státy: 1. 26/62 Van Gend en Loos v. Administratie der Belastingen, ECLI:EU:C:1963:1. 2. 6/64 Costa v E.N.E.L, ECLI:EU:C:1964:6 3. 11/70, Internationale Handelsgesellschaft, ECLI:EU:C:1970:114 4. 294/83 Les Verts, ECLI:EU:C:1986:166 5. Německý ústavní soud, Maastrichtská smlouva, BVerfGE 89, 155 (1993) 6. Český ústavní soud, Pl. ÚS 19/08, Lisabonská smlouva I (2008) 7. C‑34/09 Ruiz Zambrano, ECLI:EU:C:2011:124 8. C-493/17, Heinrich Weiss, ECLI:EU:C:2018:1000 9. Německý ústavní soud, Program nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích, 2 BvR 859/15, 2 BvR 980/16, 2 BvR 2006/15, 2 BvR 1651/15 (2020) USA: 1. Marbury v. Madison, 5 U.S. (1 Cranch) 137 (1803) 2. Dred Scott v. Sandford, 60 U.S. (19 How.) 393 (1857) 3. Slaughter-House Cases, 83 U.S. (16 Wall.) 36 (1873) 4. Lochner v. New York, 198 U.S. 45 (1905) 5. A.L.A. Schechter Poultry Corp. v. United States, 295 U.S. 495 (1935) 6. West Coast Hotel Co. v. Parrish, 300 U.S. 379 (1937) 7. Brown v. Board of Education of Topeka, 347 U.S. 483 (1954) 8. Roe v. Wade, 410 U.S. 113 (1973) |