|
|
|
||
|
Studenti budou po absolvování předmětu komplexně seznámeni se státoprávními a ústavně právními přesahy evropské integrace. Rozebrány jsou teoretické koncepty státnosti v kontextu globalizace, právní i státovědná podstata Evropské unie a jejího integračního procesu, a dále vzájemné vztahy jednotlivých orgánů Evropské unie a členských států. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Předmět Proměny státnosti v procesu europeizace je zakončen buď písemným zpracováním a ústním prezentováním referátu na vybrané téma na hodině (po dohodě s vyučujícím), nebo písemnou zkouškou. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Základní vlastnosti státního celku a jeho právního řádu v kontextu globalizace - Státy a jejich ústavy v procesu europeizace - Démos a občané; problematika státního a unijního občanství - Smluvní základ integrace a otázka evropské ústavy - Demokratický deficit EU a úsilí o jeho překonání nástroji přímé, zastupitelské a participativní demokracie - Národní parlamenty a legitimita rozhodování v EU - Zásada subsidiarity v praxi legislativního procesu EU - Spolkový ústavní soud a recepce doktríny Solange, Maastricht a Lisabon ústavními orgány jiných členských států - Vztah ústavních soudů členských států a Soudního dvora EU - Základní práva v legislativě EU - Evropská unie, členské státy a krizové situace; Brexit a jeho důsledky - Interdisciplinární rozměr diskuse o ústavní identitě nadnárodních celků Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: V. Pavlíček a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. 3. vydání. Praha 2020, s. 344-359, 733-744, 900-916, 1090-1129. Ostatní literatura: 1. Belling, V. Federální model a evropská realita. Krize legitimity a její překonání. In: Mezinárodní vztahy 3/2006, s. 5-18. 2. Belling, V. Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 125-155, 165-189. 3. Belling, V.; Malíř, J.; Pítrová, L. Kontrola dělby pravomocí v EU se zřetelem ke kompetenčním excesům. Praha – Plzeň 2010, s. 94-130. 4. Belling, V. Zrození suveréna. Pojem suverenity a jeho kritika v moderní politické a právní filosofii. Brno 2014, s. 7-31. 5. Di Fabio, U. Nadstátní společenství: Národ Evropanů, nebo celosvětový národ? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 67-74. 6. Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Další posílení právního státu v rámci Unie Aktuální stav a další možné kroky, COM/2019/163 final z 3. 4. 2019 7. Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika, COM/2021/66 final z 18. 2. 2021 8. Georgiev, J. (ed.). Princip subsidiarity v právní teorii a praxi. Praha 2007, s. 15-25, 40-46, 106-118. 9. Georgiev, J. Doslov: Snížení demokratického deficitu posílením národních parlamentů. In: V. Belling, Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 165-189. 10. Grinc, J. Národní parlamenty a demokratická legitimita Evropské unie. Praha 2015, s. 241-258. 11. Isensee, J.: Evropský národ? In: Kontexty 3/2009, s. 69-80. 12. Kauppi, N., Trenz, H.-J. Notes on the ‘Politics’ of EU Politicisation. ARENA Working Paper 1/2021. https://www.sv.uio.no/arena/english/research/publications/arena-working-papers/ 13. Kust, J. (ed.). Evropská inspirace z Karlsruhe. Praha 2009. 14. Lindseth, P. Equilibrium, Demoi-cracy, and Delegation: On the ‘Administrative, not Constitutional’ Legitimacy of European Integration. JMWP 7/2013; dostupné z: http://www.jeanmonnetprogram.org/papers/13/documents/Lindseth.pdf 15. Mlsna, P.: Reflexe komunitárního práva v ústavách středoevropských států. In: Časopis pro právní vědu a praxi, č. 1/2008, roč. 16, s. 22-30; dostupné z: http://www.law.muni.cz/dokumenty/2770. 16. Moravcsik, A. Trápí Evropu skutečně „deficit demokracie“? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 29-55. 17. Svobodová, M.; Scheu, H. Ch.; Grinc, J. (eds.) Listina základních práv Evropské unie. Deset let v praxi – hodnocení a výhled. Praha: Auditorium, 2019. 158 Tomášek, M. Omezuje europeizace rozhodování ústavních institucí ČR? In: A. Gerloch, J. Kysela a kol., 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Praha 2013, s. 209-230 19. Weiler, J. H. H.: Federalismus a konstitucionalismus: evropský Sonderweg. In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 9-29. Základní právní předpisy: 1. Smlouva o Evropské unii. 2. Smlouva o fungování Evropské unie. Ostatní právní předpisy: 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii (připojený k Lisabonské smlouvě). 2. Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality (připojený k Lisabonské smlouvě). Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu Proměny státnosti v procesu europeizace je vhodné, aby měl student absolvován předměty Teorie práva II a Ústavní právo II. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|