Subjects

Úroveň integrace členských zemí Evropské unie, které jsou demokratickými ústavními státy založenými na úctě k lidským právům s nezávislou soudní kontrolou, vyžaduje, aby výkon pravomocí, jež tyto státy přenesly na nadstátní úroveň, podléhal v podstatě stejným principům.
Cílem tohoto předmětu je porozumět postupům a nástrojům, jakými je tento nárok uplatňován v podmínkách svébytného uspořádání EU, která má mezinárodně smluvní základ a není státem. Z metodologického hlediska předmět doplňuje aparát tradiční internacionalistiky a státovědy a přidává k němu politologický kontext.
Předmětem kritického hodnocení je zejména odraz vývoje evropského integračního procesu od účelového hospodářského seskupení k politické unii v požadavku legitimity a v judikatuře Soudního dvora EU, včetně jejího vlivu na vnitrostátní právo a vytváření justičního prostoru vzájemné komunikace. Opominuty nejsou ani další instituce EU a jejich interakce s klíčovými orgány členských států, jakož i analýza podoby a proměn koncepce občanství EU.
Absolvování tohoto předmětu napomáhá ke zlepšení kontextuálního porozumění právu Evropské unie a roli mimoprávních faktorů na jeho současnou podobu i možný další vývoj. Práce s českou a anglickou literaturou a následná diskuse na seminářích a podoba závěrečné zkoušky rozvíjí kritické myšlení a argumentační dovednosti v ústní i písemné podobě.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)

1. Zkouška je písemná a sestává z odpovědí na čtyři obecněji koncipované otázky. V případě nerozhodného výsledku se zohledňuje práce studentů ve třídě během semestru.

2. U zkoušky je možné používat pouze právní předpisy a materiály avizované vyučujícími na začátku semestru.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)

Konkrétní témata seminářů včetně aktuální doporučené literatury jsou vyhlašována vždy před začátkem příslušného akademického roku. Předmět pokrývá tyto okruhy:

- Ústavněprávní rozměr evropské integrace

- Ústavní pluralismus v EU

- Exekutivní federalismus a další popisy formy vlády v EU

- Základní práva v EU

- Občan EU – od adresáta práv k legitimizačnímu subjektu

- Evropský parlament a národní parlamenty – pilíře demokratické legitimity Evropské unie

- Soudní dvůr EU a národní ústavní soudnictví

- Evropská komise – průvodce klíčovým byrokratickým orgánem

- Unijní právo v kontextu legislativních činností členských států

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)

Základní literatura:

1. Tomášek, M. a kol. Právo Evropské unie. Praha. Leges, 2025.

Doporučená literatura:

1. Schütze, R.: European Union law. Oxford: Oxford University Press, 2025.

2. Chalmers, D., et al.: European Union Law: Text and Materials. Cambridge : Cambridge University Press, 2024.

3. Nicola, F., Davies, B. (eds.): EU law stories: contextual and critical histories of European jurisprudence. Cambridge, United Kingdom; New York, NY: Cambridge University Press, 2017.

4. Eleftheriadis, P.: A Union of Peoples. Oxford: Oxford University Press, 2020.

Jedná se o doporučenou referenční literaturu, další literatura je uvedena v přehledu jednotlivých seminářů a v případě zájmu účastníků může být doplněna i v průběhu předmětu.

Základní právní předpisy:

1. Smlouva o Evropské unii

2. Smlouva o fungování Evropské unie

3. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a její pozdější změny

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)

1. Studující vysvětlí rozdíly mezi různými koncepcemi ústavy a aplikuje je na přelomová rozhodnutí Evropského soudního dvora a na vývoj zakládacích smluv EHS a EU

2. Studující zhodnotí současnou podobu ústavního pluralismu v EU, jeho výhody a nedostatky

3. Studující vysvětlí, proč bývá Evropský soudní dvůr označován za „motor integrace“ a zhodnotí toto tvrzení

4. Studující identifikuje souvislosti mezi dobovým politickým kontextem a roli jednotlivců a zájmových skupin při rozhodování klíčových případů (Van Gend, Costa, ERTA, Internationale Handelsgesellschaft, Rewe-Zentral AG a dalších)

5. Studující popíše horizontální a vertikální dělbu moci zákonodárné, výkonné a soudní v rámci institucionální rovnováhy a víceúrovňového vládnutí v EU

6. Studující aplikuje vybrané teorie federalismu na dělbu moci v EU a posoudí jejich vypovídající hodnotu

7. Studující porovná právní a politologickou charakteristiku Evropského parlamentu a národních parlamentů a vysvětlí, proč se v judikatuře ESLP a německého Spolkového ústavního soudu objevovaly pochybnosti o povaze Evropského parlamentu

8. Studující vysvětlí vliv zařazení poslanců Evropského parlamentu do frakcí na výkon pravomocí Evropského parlamentu předvídaných SEU a SFEU

9. Studující charakterizuje typy nástrojů, které si národní parlamenty vytvořily pro zajištění svého vlivu na tvorbu evropského práva a analyzuje jejich efektivitu

10. Studující vysvětlí, proč mechanismy zapojení národních parlamentů do tvorby evropského práva prostřednictvím kontroly principů subsidiarity a proporcionality v praxi nefungují, a co je nahradilo

11. Studující rozliší vybrané teoretické koncepce občanství a na jejich základě analyzuje rozdíly mezi občanstvím EU a občanstvím členského státu

12. Studující zhodnotí dopady koncepce občanství EU na občanství členských států ve světle judikatury Evropského soudního dvora

13. Studující vysvětlí koncepci demoikracie a její souvislost s formou vlády v EU

14. Studující vysvětlí význam krizových momentů pro evropskou integraci

15. Studující kriticky zhodnotí fungování unijních institucí v jejich politickém a právním kontextu nad rámec standardních pouček

16. Studující ilustruje na konkrétních právních příkladech, proč Evropská unie představuje neukončený a často kontradiktorní integrační proces sui generis a odliší ji od státu

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)

Pro zápis předmětu je vhodné, aby měl student alespoň zapsány předměty Ústavní právo II a Evropské právo II.

Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (22.07.2026)