|
|
|
||
|
Předmět doplňuje a rozvíjí základní blok předmětů Ústavní právo I-III zejména tím, že reaguje na rozmanitosti ústavních institutů v soudobém světě a uvádí řadu příkladů i jiných ústavních řešení, než s jakými se posluchači seznamují při studiu platného ústavního práva ČR.
Úvodní obecná část při použití srovnávací metody upozorňuje na realizaci osvědčených ústavních modelů a na tendence jejich rozvoje, druhá část kurzu se soustřeďuje na zvláštnosti ústavního práva jednotlivých vybraných států (Francie, Itálie, Ruska, SRN, Španělska, Švýcarska, USA, Velké Británie aj.) s důrazem položeným zejména na vztahy mezi nejvyššími státními orgány. Studium pramenů (ústavy, volební zákony, zákony o politických stranách, jednací řády parlamentů apod.) je doplňováno konkrétními příklady aplikace ústavních norem. Pozornost je věnována i aktuálním událostem významným z hlediska rozvoje ústavního práva sledovaných států. Student absolvováním tohoto předmětu získá dovednost srovnávání ústavních institutů a jejich odlišného působení v různých ústavních systémech. Toto studentovi dále prohloubí chápání ústavních institutů vlastních ČR a důvodů jejich zakotvení v českém ústavním pořádku v podobě, v jaké byly zakotveny. Cílem předmětu je taktéž prohloubit znalosti studenta o jiných ústavních systémech, což studentovi poskytne určité předporozumění, měl-li by zájem o zahraniční stáž v některém ze států, jejichž právní řád je obsahem tohoto předmětu. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
1. Student odpovídá na 2 náhodně vylosované otázky z jednoho koše. 2. Zkouška je klasifikována zkoušejícím, a to známkami, a to známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). 3. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje. 4. Rozsah a obsah zkouškových otázek k ústní zkoušce je následující: 1. Ústava – vznik, znaky, funkce, obsah 2. Periodizace ústavního vývoje 3. Formální podmínky, za kterých lze měnit ústavu (konkrétní příklady) 4. Nezměnitelná ustanovení: ústavní vyjádření, význam 5. Ústavní charakteristika státu 6. Stát právní a jeho ústavní vyjádření a záruky 7. Sociální stát a jeho zakotvení v evropských ústavách 8. Stát (ne) laický a jeho ústavní vyjádření 9. Role referenda v soudobých zastupitelských demokraciích 10. Ústavní zakotvení přímé demokracie ve Francii 11. Právní zakotvení přímé demokracie na Slovensku a konkrétní aplikace 12. Ústavní zakotvení přímé demokracie ve Švýcarsku 13. Ústava USA – přijetí, charakteristika, změny 14. Soustava nejvyšších státních orgánů USA 15. Prezident USA – volba, ústavní pravomoci 16. Kongres USA a jeho ústavní zakotvení 17. Ústava V. Francouzské republiky a její proměny 18. Soustava nejvyšších státních orgánů Francie 19. Ústavní postavení prezidenta Francouzské republiky 20. Ústava Španělska – okolnosti přijetí, obsah 21. Španělsko jako konstituční monarchie 22. Soustava nejvyšších státních orgánů Velké Británie 23. Sněmovna lordů: složení, postavení, reformy 24. Základní zákon SRN – přijetí, obsah, obsah, ústavní aspekty sjednocení Německa 25. Soustava nejvyšších státních orgánů SRN 26. SRN – postavení spolkového kancléře 27. Spolková rada v SRN – ustavování, pravomoci 28. Ústava Itálie – přijetí, obsah, změny 29. Soustava nejvyšších orgánů Itálie 30. Bikameralismus v Itálii – ústavní úprava a její limity 31. Platná Ústava Švýcarska – přijetí, obsah, změny 32. Soustava nejvyšších orgánů ve Švýcarsku 33. Federalismus – ústavní konstrukce v USA 34. Federalismus – ústavní konstrukce v SRN 35. Autonomie ve Španělsku; snaha Katalánska o dosažení nezávislosti 36. Základní práva a svobody v Ústavě USA a jejich interpretace 37. Základní práva a svobody v Ústavě Itálie 38. Ústavní regulace postavení jednotlivce ve Francii 39. Základní práva a svobody v Základním zákonu SRN 40. Koncentrované ústavní soudnictví – německý model Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Předmět je zaměřen na: - výklad základních institutů ústavního práva ve vybraných zemích, zejména Evropy a USA, - analýzu pramenů ústavního práva (ústavy, zákony, rozhodnutí ústavních soudů aj.) - srovnání konkrétních příkladů z fungování ústavních vztahů a aplikace ústavních norem. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Ostatní literatura: 1. V. Jirásková: Dokumenty k ústavním systémům, 1996, Karolinum, Praha, ISBN 80-7184-212-5 2. J. Filip, Z. Koudelka: Soudobé ústavní systémy, 1996, Masarykova univerzita, Brno, ISBN 80-210-1363-X 3. V. Pavlíček a kol.: Suverenita a evropská integrace, 1999, Praha 4. V. Pavlíček a kol.: Transformace ústavních systémů zemí střední a východní Evropy, I., II. a III. díl, Praha 1999, 2000, 2001, ISBN 80-85889-31-5 5. Vl. Klokočka: Ústavní zřízení evropských států, 1996, Linde, Praha, ISBN 80-7201-010-7 6. Vl. Klokočka, E. Wagnerová: Ústavy států Evropské unie, 1997, Linde, Praha, ISBN 80-7201-056-5 Základní právní předpisy: 1. úst. z. 1/1993 Sb., Ústava ČR, 2. ústavní předpisy ostatních srovnávaných evropských států. Ostatní právní předpisy: 1. volební zákony, 2. zákony o politických stranách, 3. jednací řády parlamentů, 4. rozhodnutí ústavních soudů, 5. další relevantní zákony. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Ústavní právo II. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|