|
|
|
||
|
Kurs mezinárodního práva veřejného je dvousemestrální. Mezinárodní právo v současnosti prostupuje nejen všechny obory práva, ale jeho znalost je velmi důležitá pro porozumění globalizovanému světu, pro porozumění dění kolem nás. Proto je při výuce mezinárodního práva, ať již v přednáškách, anebo v seminářích, kladen důraz na současné dění, na rozbor mezinárodněprávně relevantních situací.
V prvním semestru výuky se studenti seznámí se základními pojmy. Větší pozornost je kromě jiného věnována definici mezinárodního práva veřejného, subjektům, pramenům (probírány jsou zejména mezinárodní smlouvy a mezinárodní obyčeje), druhům pravidel mezinárodního práva či kodifikaci mezinárodního práva. Pozornost je věnována i problematice vztahu mezinárodního práva veřejného k právu vnitrostátnímu, tj. otázce recepce mezinárodního práva do práva vnitrostátního. Posluchači jsou rovněž seznámeni s úpravou odpovědnosti a řešení sporů v mezinárodním právu, další témata jsou zaměřena kupříkladu na postavení státu. Studenti jsou rovněž seznámeni s rostoucí úlohou mezinárodního práva při úpravě postavení obyvatelstva a jednotlivců, zejména s významem mezinárodněprávní ochrany lidských práv, a to v univerzálním i evropském měřítku (zde zejména úprava v rámci Rady Evropy). Ve druhém semestru navazuje výuka na teoretické ukotvení mezinárodního práva v prvním semestru a pozornost je věnována otázkám zvláštním, zejména režimu státního území, kosmu, moře, právu mezinárodních organizací, zejm. OSN, humanitárnímu právu či právo mezinárodní bezpečnosti. Jednotlivá související nebo na sebe navazující témata jsou pro účely výuky soustředěna do bloků. Po absolvování obou semestrů je student podrobně seznámen s problematikou mezinárodního práva, dokáže chápat vnitrostátní právo České republiky v širším kontextu a interpretovat dění kolem sebe. Materie probíraná na přednáškách a seminářích je také rozebírána v řadě volitelných předmětů. Last update: Honusková Věra, JUDr., Ph.D. (30.04.2015)
|
|
||
|
Podíl garanta na výuce činí 35 %. Last update: Tymofeyeva Alla, JUDr. Mgr., Ph.D. (29.03.2018)
|
|
||
|
Obligatory:
Last update: Šturma Pavel, prof. JUDr., DrSc. (16.01.2017)
|
|
||
|
1. Předmět Mezinárodní právo veřejné II je zakončen ústní zkouškou, která je samostatnou formou kontroly studia předmětu. 2. Za absolvování kontroly studia předmětu získá student kredity. 3. Studenti si losují jeden lístek, na němž je předepsaná kombinace otázek z koše A a koše B. 4. Při zkoušce (přípravě i při odpovídání otázek) mají studenti k dispozici texty právních předpisů v rozsahu uvedeném na konci této sekce. 5. Obecně k vymezení zkouškových otázek: - U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. - Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. - Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky.
Seznam otázek platný od letního semestru 2020: KOŠ A 1. Pojem mezinárodního práva a jeho zvláštnosti - Definice mezinárodního práva veřejného a jeho zařazení do právního řádu - Charakteristika mezinárodního práva a jeho porovnání s právem vnitrostátním a právem EU
2. Historie mezinárodního práva a jeho nauky - Etapy vývoje mezinárodního práva a jeho nauky - Základní obsahové a formální změny v právu v jednotlivých etapách - Významné teoretické směry a jejich představitelé
3. Vztah mezinárodního práva a vnitrostátního práva - Teoretické koncepce vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva - Řešení v českém právním řádu a v dalších právních řádech - Ústava ČR
4. Subjekty mezinárodního práva - Subjektivita obecně - Druhy subjektů mezinárodního práva - Posudek MSD ve věci Náhrady škod utrpěných ve službách OSN z roku 1949
5. Svrchovaný stát a jeho kompetence - Pojem stát v mezinárodním právu a jejich třídění - Uznání státu: pojem a právní význam - Kompetence státu - Státní imunita: pojem a dopady - Montevidejská úmluva o právech a povinnostech států z roku 1933 - Posudek MSD ve věci Souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem z roku 2010
6. Stát a jeho dynamika - Důvody vzniku a zániku státu - Pojem sukcese / právní nástupnictví, hlavní oblasti - Vídeňská úmluva o právním nástupnictví států ve vztahu ke smlouvám z roku 1978
7. Prameny mezinárodního práva - Prameny mezinárodního práva ve formálním smyslu a materiálním smyslu - Druhy formálních pramenů, článek 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora a další - Pojem kodifikace mezinárodního práva a role Komise OSN pro mezinárodní právo - rozsudek MSD ve věci Nukleární testy v Pacifiku z roku 1974
8. Mezinárodní smlouva - Pojem mezinárodní smlouva a náležitosti vzniku platné mezinárodní smlouvy - Proces uzavírání mezinárodních smluv - Pojem výhrady k mezinárodním smlouvám - Vídeňská úmluva o smluvním právu z roku 1969 - rozsudek SDMS ve věci Východní Grónsko z roku 1933
9. Mezinárodní obyčej - Pojem mezinárodního obyčeje a jeho vztah ke smluvnímu právu - Konstitutivní prvky obyčeje - rozsudek MSD ve věci Diplomatický azyl z roku 1950 - rozsudek MSD ve věci Kontinentální šelf Severního moře z roku 1969
10. Neplatnost, suspendování a ukončení platnosti mezinárodních smluv - Pojem a důvody neplatnosti mezinárodních smluv - Pojem a důvody suspendování a ukončení platnosti mezinárodních smluv - Pravidla výkladu mezinárodních smluv - Vídeňská úmluva o smluvním právu z roku 1969 - Rozsudek MSD ve věci Gabčíkovo/Nagymaros z roku 1997
11. Pravidla mezinárodního práva, zásady přátelských vztahů a spolupráce mezi státy - Pravidla mezinárodního práva: pojem, druhy, kogentní/dispozitivní apod. - Zásady mezinárodního práva: pojem, druhy a projevy v právu - Zásady přátelských vztahů a spolupráce mezi státy - rezoluce VS OSN 2625 z roku 1970
12. Mezinárodní odpovědnost států - Mezinárodní odpovědnost: pojem a konstitutivní prvky - Články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování z roku 2001 - rozsudek MSD ve věci Diplomatický a konzulární personál USA v Teheránu z roku 1980 - rozsudek MSD ve věci Genocida (Bosna a Hercegovina v. Srbsko) z roku 2007
13. Obsah, formy a stupně odpovědnosti - Pojmy responsibility a liability - Obsah právních následků mezinárodně protiprávního chování - Články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování z roku 2001 - rozsudek SDMS ve věci Chorzówská továrna z roku 1928
14. Odpovědnost státu za činnost nezakázanou mezinárodním právem, okolnosti vylučující protiprávnost - Pojem a oblasti odpovědnosti státu za činnost nezakázanou MPV - Okolnosti vylučující protiprávnost - Články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování z roku 2001 - Arbitrážní nález ve věci Trail Smelter z roku 1941
15. Donucení v mezinárodním právu, sebeobrana - Donucení: pojem, druhy - Retorze, represálie - Sebeobrana: pojem, náležitosti - Arbitrážní rozhodnutí ve věci Naulilaa z roku 1928 - rozsudek MSD ve věci Ropných plošin z roku 2003 - rozsudek MSD ve věci Některé vojenské a polovojenské činnosti v Nikaragui a proti ní z roku 1986 - rozsudek MSD ve věci Ozbrojených aktivit uvnitř území Konga z roku 2005
16. Kolektivní donucovací opatření, zejm. akce Rady bezpečnosti - Kolektivní donucovací opatření: pojem, druhy, závaznost pro státy - Porušení míru, ohrožení míru, útočný čin - Aktivity Rady bezpečnosti OSN podle kapitoly VII Charty OSN a její vztah k Valnému shromáždění v této oblasti - Charta OSN - Rezoluce VS OSN 3314 z roku 1974
17. Prostředky mírového urovnání mezinárodních sporů - Povinnost mírového urovnání sporů a její ukotvení v mezinárodním právu - Prostředky mírového urovnání sporů: pojem a druhy - Charta OSN, včetně Statutu Mezinárodního soudního dvora
18. Mezinárodní judiciální mechanismy řešení sporů, Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu - Judiciální mechanismy řešení sporů: pojem, příklady - Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu: právní základ, funkce, jurisdikce - Charta OSN, včetně Statutu Mezinárodního soudního dvora
KOŠ B 19. Mezinárodněprávní postavení obyvatelstva - Obyvatelstvo: pojem a role v mezinárodním právu - Kategorie osob tvořících obyvatelstvo státu - Cizinecký režim: pojem a druhy
20. Mezinárodněprávní úprava občanství a státní příslušnosti fyzických a právnických osob - Státní občanství / státní příslušnost: pojem, způsob vzniku a zániku - Úprava v právním řádu ČR - rozsudek MSD ve věci Nottebohm z roku 1955 - rozsudek MSD ve věci Barcelona Traction z roku 1970
21. Diplomatická ochrana - Diplomatická ochrana: pojem a podmínky - Návrh článků o diplomatické ochraně z roku 2006 - rozsudek MSD ve věci Nottebohm z roku 1955 - rozsudek MSD ve věci Barcelona Traction z roku 1970
22. Univerzální systém mezinárodněprávní ochrany lidských práv - Vznik a vývoj univerzálního systému ochrany LP - Kontrolní mechanismy: politické a expertní, odlišnost od evropského regionálního systému - Smlouvy OSN o ochraně lidských práv
23. Evropský systém ochrany lidských práv - Vznik a vývoj evropského systému ochrany LP - Kontrolní mechanismy, s důrazem na Evropský soud pro lidská práva, podmínky přijatelnosti stížnosti k ESLP - Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 a postavení smluv o lidských právech v právním řádu ČR - rozsudek ESLP ve věci Soering z roku 1989 - rozsudek ESLP ve věci D. H. v. ČR z roku 2008
24. Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu - Pojem a vývoj územního azylu - Pojem uprchlictví a definice uprchlíka - Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951
25. Speciální ochrana lidských práv - Zvláště chráněné kategorie osob a právní prameny jejich ochrany - Sociální a pracovní práva - Ochrana menšin
26. Právní režim státního území - Státní území: pojem, nabývání a ztráta - Státní hranice: pojem, druhy, pohraniční režimy - Rozsudek SRS ve věci Las Palmas z roku 1928
27. Mořské právo, právní režim Arktidy a Antarktidy - Hlavní právní režimy v mořském právu - Vnitřní vody a vnější vody - Právní režim Arktidy a Antarktidy - Úmluva o Antarktidě z roku 1959 - rozsudek MSD ve věci Korfský průliv z roku 1949
28. Právní režim kosmického prostoru a nebeských těles - Pojem a hlavní zásady - Odpovědnost státu za využívání kosmického prostoru a její charakter
29. Mezinárodněprávní ochrana životního prostředí - Vývoj, hlavní zásady a složky mezinárodně právní ochrany životního prostředí - Arbitrážní nález ve věci Trail Smelter z roku 1941
30. Základní zásady práva ozbrojených konfliktů - Zásady práva ozbrojených konfliktů - Pojem mezinárodního a vnitřního ozbrojeného konfliktu - rozsudek ICTY v případu Tadić z roku 1995
31. Ochrana obětí ozbrojených konfliktů (ženevské právo) - Oběti ozbrojených konfliktů: pojem, druhy a práva - Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich protokoly
32. Zakázané prostředky a způsoby vedení války (haagské právo) - Pojem a druhy zakázaných způsobů a prostředků vedení války - Haagské úmluvy a další prameny haagského práva - posudek MSD ve věci Legality jaderných zbraní z roku 1996
33. Stíhání a trestání zločinů podle mezinárodního práva, mezinárodní trestní tribunály ad hoc - Zločiny podle mezinárodního práva: pojem, kategorie, vývoj - Norimberské principy - Role Rady bezpečnosti OSN - rozsudek ICTY v případu Tadić z roku 1995, rozsudek ICTR v případu Akayesu z roku 1998
34. Mezinárodní trestní soud - Římský statut MTS jako smluvní mechanismus mezinárodního trestního práva - Podmínky jurisdikce MTS - Kategorie zločinů - Princip komplementarity
35. Zahraniční orgány pro mezinárodní styky - Zahraniční orgány pro mez. styky: pojem, druhy a funkce - Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 - Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963 - rozsudek MSD ve věci Diplomatický a konzulární personál USA v Teheránu z roku 1980 - rozsudek MSD ve věci LaGrand z roku 2001
36. Mezinárodní konference a mezinárodní organizace - Mezinárodní konference: pojem, funkce, procedura a způsob usnášení - Mezinárodní organizace: pojem, druhy, způsob usnášení, právní akty - příklady
37. OSN, odborné a regionální organizace - Vznik, cíle, zásady a členství OSN - Hlavní orgány OSN - Odborné a regionální organizace a jejich vztah k OSN - Charta OSN
38. Mezinárodní ekonomické a finanční organizace - WTO a Brettonwoodský systém - zvláštnosti, funkce těchto organizací - hlavní zásady práva WTO
39. Ochrana mezinárodních investic - prameny - standardy zacházení a ochrany - řešení sporů
Při zkoušce může mít zkoušený k dispozici následující dokumenty: - Charta OSN - Vídeňská úmluva o smluvním právu z roku 1969 - Články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování z roku 2001 Last update: Lipovský Milan, JUDr., Ph.D. (19.04.2021)
|
|
||
|
The course of public international law is taught in two semesters. Public international law currently pervades virtually every branch of law, and its knowledge is essential to understand the globalized world. Therefore, the lectures and seminars in public international law explore current affairs and analyse the situations relevant to international law. The first semester of the course will familiarise the students with fundamental concepts. Considerable attention is devoted to the definition of public international law, the relevant stakeholders, sources (especially international treaties and international custom), and types of legal rules or codification. Furthermore, the links between public international law and national law will be investigated, as well as the incorporation of international law into national law. Students will learn about the legal provisions governing liability, methods of dispute settlement under international law, and other topics such as the role of the state. The course will further explore the increasing impact of international law on the position of citizens and individuals, especially in connection with international human rights protection on the global and European scale (e.g. the role of the Council of Europe). The second semester builds on the theoretical knowledge acquired, further exploring specific issues, such as the state territory, the universe, the sea, and law of international organizations, especially the UN, humanitarian law or the law of international security. Individual topics are grouped into blocs. The two semesters should enable the students to acquire in-depth knowledge of international law, to place the Czech national law in a broader context and to adequately interpret global issues. A wide variety of optional subjects provide a follow-up to the topics discussed during the lectures and seminars. Last update: Votýpková Alena (04.04.2016)
|