|
|
|
||
|
Předmět je určen zejména pro studenty s hlubším zájmem o trestní právo, zejména pak ty, kteří po ukončení studia hodlají pracovat v soudnictví, na státním zastupitelství nebo v advokacii. Předmět je úzce zaměřen na praxi v oblasti činnosti orgánů činných v trestním řízení a obhájců v trestním řízení.
Výuka je kombinací přednášek zaměřených na teoretické znalosti z oblasti trestního práva a samostatné tvůrčí činnosti studentů. Zejména tato kombinace je nejlepší přípravou studentů pro jejich budoucí praxi, a to jak státních zástupců a soudců, tak obhájců, popřípadě legislativců. Součástí výuky je mimo jiné práce se spisem v trestní věci, postup v konkrétních trestních věcech, sepsání obžaloby či jiných podání státního zástupce a rozsudku či jiných rozhodnutí na základě reálných případů. Studenti si prohlubují především znalosti v oblasti trestního práva procesního. Výuka se věnuje např. otázkám spravedlivého procesu a práva na obhajobu, jednotlivým stadiím trestního řízení a rozhodnutím v trestních věcech. Předmět umožňuje poznávat studentům některé praktické stránky výkonu právnických profesí a pomáhá formovat představu posluchačů o jejich budoucím profesionálním působení. Během výuky také získávají základní praktické dovednosti a návyky potřebné pro výkon specifických právnických povolání. Studenti v rámci předmětu zjišťují meze obhajoby v trestních věcech a seznamují se s technikou hlavního líčení podle českého trestního řádu. Počet studentů je omezen zejména proto, aby bylo možné věnovat se individuálně jejich písemným pracím, které vyhodnocují odbornicí z justiční praxe. Účast na předmětu vyžaduje časovou flexibilitu, neboť jeho součástí jsou již zmíněné praktické činnosti přesahující rámec dvou vyučovacích hodin. Součástí výuky je také návštěva v ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo věznice, v rámci které mají studenti jedinečnou příležitost seznámit se s režimem a fungováním ústavu nebo věznice a specifiky výkonu zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody. Předmět je pro studenty vysoce přínosný zejména vzhledem k jeho praktickému zaměření. Díky tomu se mohou studenti rozvíjet nejen ve svém ústním, ale i v písemném a tvůrčím projevu. Tento předmět zaměřený na přípravu písemného projevu se vhodně doplňuje s předmětem Moot Court v trestněprávních věcech, který je zaměřen na projev ústní. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (02.08.2024)
|
|
||
|
1. Kombinovaná zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou a ústní část zkoušky je nutné složit ve stejném úseku studia (akademickém roce). Písemná část 2. Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování konceptu obžaloby a konceptu rozsudku na základě cvičného trestního spisu. Na vypracování každého zadání je časová dotace 4 hodiny. 3. V průběhu písemné části zkoušky (tj. vypracování obžaloby a rozsudku) je možné používat veškeré právní předpisy a literaturu. 4. Vypracování každého zadání je klasifikováno známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3) nebo „neprospěl/a“ (4). Hodnocení písemné části je stanoveno jako průměr známek vypracovaných úkonů a tvoří 30 % výsledné známky. 5. Písemná část zkoušky se ani v případě hodnocení známkou „neprospěl/a“ neopakuje. Ústní část 6. Ústní část probíhá formou ústní zkoušky. Student odpovídá na jednu vylosovanou otázku z následujícího seznamu: 1. Pojem tzv. spravedlivého trestního procesu a jeho atributy. 2. Procesní práva obviněného v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách. 3. Základní zásady trestního řízení a jejich význam pro rozhodnutí ve věcech trestních. 4. Právo na obhajobu v trestním řízení – meze trestní obhajoby. 5. Příslušnost soudů (a to nejen pro rozhodování ve věci samé) a jejich obsazení (včetně otázky podjatosti). 6. Přípravné řízení (charakteristika, úkoly, průběh přípravného řízení ve všech jeho formách, zahájení trestního stíhání a jeho význam). 7. Rozhodnutí v přípravném řízení, zejména postoupení věci, zastavení trestního stíhání, přerušení trestního stíhání. 8. Obžaloba, návrh na potrestání. 9. Dohoda o vině a trestu jako typ konsensuálního trestního řízení. 10. Projednání věci v hlavním líčení – průběh hlavního líčení. 11. Podklad pro rozhodnutí v hlavním líčení – jednota a totožnost skutku. 12. Rozhodnutí soudu v hlavním líčení. 13. Rozsudek v trestních věcech a jeho význam. 14. Náležitosti písemného vyhotovení rozsudku soudu 1. stupně. 15. Trestní příkaz. 16. Rozhodnutí o náhradě škody, nemajetkové újmy v penězích a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení. 7. Při ústní části zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály, a to ani v průběhu písemné přípravy. 8. Zkoušející ústní části kombinované zkoušky stanoví celkovou známku na základě klasifikace písemné (30 % známky) a ústní části (70 % známky) kombinované zkoušky. 9. V případě klasifikace známkou „neprospěl/a“ (4) z ústní části zkoušky student v daném úseku studia (akademickém roce) opakuje pouze ústní část zkoušky.
Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (02.08.2024)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: – Rozhodnutí ve věcech trestních – pojem a druhy rozhodnutí – Otázky spravedlivého procesu v trestním řízení – Problematika trestního příkazu – Meze trestní obhajoby – Vybrané otázky přípravného řízení, vč. zahájení trestního stíhání – Obžaloba – Poškozený – aktuální otázky – Samostatné vypracování obžaloby a rozsudku ve věci trestní Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (02.08.2024)
|
|
||
|
Předmět je určen pro studenty 3. a vyššího ročníku studia. Pro zápis předmětu je vhodné, aby měl student absolvován předmět Trestní právo III. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (02.08.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. JELÍNEK, Jiří, ŘÍHA, Jiří. Rozhodnutí ve věcech trestních: se vzory rozhodnutí soudů a podání advokátů. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2023. ISBN 978-80-7502-670-5. 2. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 9. vydání. Praha: Leges, 2022. ISBN 978-80-7502-637-8. Ostatní literatura: 1. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Leges, 2023, ISBN 978-80-7502-687-3. 2. FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmar, GŘIVNA, Tomáš a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, ISBN 978-80-7598-306-0. Základní právní předpisy: 1. Ústava České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., v účinném znění), 2. Listina základních práv a svobod, vyhlášená předsednictvem České národní rady dne 16. 12. 1992 jako součást ústavního pořádku České republiky (č. 2/1993 Sb.), v účinném znění, 3. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, v účinném znění, 4. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v účinném znění, 5. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v účinném znění, 6. zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), v účinném znění, 7. zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v účinném znění, 8. zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, v účinném znění. Ostatní právní předpisy: 1. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v účinném znění, 2. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v účinném znění, 3. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v účinném znění, 4. vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v účinném znění, 5. instrukce č. 505/2001-Org. Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v účinném znění, 6. vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, v účinném znění, 7. zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v účinném znění, 8. zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence, v účinném znění.
Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (02.08.2024)
|