|
|
|
||
|
Předmět poskytuje účastníkům rámcový přehled o právních předpisech upravujících činnost veřejné moci při stále aktuálním zajišťování bezpečnosti v nejširším slova smyslu. Pozornost je věnována zejména právnímu rámci upravujícího bezpečnostní systém České republiky, ale také právní úpravě Evropské unie. Jednotlivé přednášky jsou zaměřeny nejprve na teorii bezpečnosti ve vztahu k právům a svobodám jednotlivce, dále na samotný bezpečnostní systém České republiky, a podrobně na jeho jednotlivé komponenty, počínaje ozbrojenými silami, přes zpravodajské služby a právní rámec jejich činnosti, prověřování bezpečnostní způsobilosti osob, právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti, až po právní otázky spojené s vojenskými misemi v zahraničí. Výuka je z velké části zajišťována externisty majícími příslušné právní vzdělání, ale současně praxi v institucích, jimž jsou věnovány jednotlivé přednášky. Obecně povinně volitelný předmět Právo a bezpečnost státu je vhodný pro všechny studenty Právnické fakulty, protože jako jeden z mála vyučovaných předmětů, ne-li dokonce jediný, studentům přibližuje složitý svět zajišťování bezpečnosti, v němž se ve vzájemných rozporech propojuje ochrana práv a svobod jednotlivce s jejich omezením, a kde panuje zvýšené riziko potenciálního zneužití pravomocí. Je nutno zdůraznit, že se jedná o předmět právní, nikoliv čistě bezpečnostní. Studenti se na řadě praktických příkladů učí z meziodvětvové perspektivy (ústavní právo, správní právo, právo Evropské unie, mezinárodní právo veřejné) identifikovat a analyzovat právní problémy s bezpečnostním rozměrem. Po absolvování předmětu jsou studenti schopni zorientovat se v systému právních předpisů souvisejících s bezpečností státu, vyhledat, utřídit, analyzovat a interpretovat dotčené právní normy, a to v souvislosti s poznatky právní i bezpečnostní teorie. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
1. Zkouška je ústní a spočívá ve vylosování dvou otázek z níže uvedeného seznamu. 2. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje. 3. Obecně k vymezení zkouškových otázek: - U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. - Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. - Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky. 4. Seznam zkouškových otázek: 1. Pojem bezpečnosti - definice bezpečnosti - pojem vnitřní a vnější bezpečnosti - zdroje ohrožení, bezpečnostní rizika 2. Úkoly státu při zajišťování bezpečnosti - charakteristika zajištění bezpečnosti jako základního úkolu státu - prostředky zajištění bezpečnosti – právní a faktické 3. Vojenská a bezpečnostní doktrína ČR a její vývoj v uplynulých 15 letech - povaha vojenské a bezpečnostní doktríny (strategických dokumentů) - bezpečnostní zájmy ČR a jejich proměny - bezpečnostní rizika pro ČR a jejich proměny - Bílá kniha o obraně (2011). Bezpečnostní strategie ČR (2015), Audit národní bezpečnosti (2016), Obranná strategie ČR (2017) – obecná charakteristika 4. Postavení a struktura nejvyšších státních orgánů při zajišťování bezpečnosti ČR - role Parlamentu – obecná charakteristika, zvláštní legislativní proces, nasazení a pobyt ozbrojených sil, rozhodování v otázkách mimořádných právních stavů - role vlády – obecná charakteristika, nasazení a pobyt ozbrojených sil, rozhodování v otázkách mimořádných právních stavů - role prezidenta republiky – obecná charakteristika, vrchní velitelství ozbrojených sil - Bezpečnostní rada státu – postavení a statut 5. Teorie mimořádných právních stavů - charakteristika a pojmové znaky mimořádných právních stavů a jejich odlišnost od běžného výkonu veřejné moci - vývojové trendy (tendence) v teorii mimořádných právních stavů a jejich bližší charakteristika 6. Omezení lidských práv v průběhu mimořádných stavů – ústavní a mezinárodněprávní limity - derogace závazků z mezinárodních lidskoprávních smluvních instrumentů – podmínky, nederogovatelná práva, judikatura ESLP - charakteristika bezpečnostních důvodů omezení základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod, vztah ústavního zákona o bezpečnosti ČR k omezení základních práv a svobod - omezení subjektivních práv a ukládání povinností podle krizového zákona a zákona o zajišťování obrany ČR – kompetence a konkrétní příklady 7. Mimořádné právní stavy v ČR – ústavní úprava a zákonná realizace - válečný stav – právní úprava, způsob a důvody vyhlášení, konkrétní změny ve fungování veřejné moci - stav ohrožení státu – právní úprava, způsob a důvody vyhlášení, konkrétní změny ve fungování veřejné moci - nouzový stav – právní úprava, způsob a důvody vyhlášení, konkrétní změny ve fungování veřejné moci - jiné krizové stavy – obecná charakteristika 8. Ozbrojené síly a problémy spojené s jejich profesionalizací - pojem ozbrojených sil - pojem a důvody profesionalizace ozbrojených sil (obecně a v ČR) - jednotlivé modely ozbrojených sil, jejich výhody a nevýhody 9. Právní úprava ozbrojených sil v ČR, ozbrojené bezpečnostní sbory - ústavní a zákonné vymezení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů - úkoly a velení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů – právní aspekty - pojem a právní úprava branné povinnosti - soustava branného zákonodárství v ČR – obecná charakteristika jednotlivých právních předpisů 10. Spolupráce v rámci EU v oblasti justice a vnitra – rámcový nástin - důvody spolupráce, vymezení vývoje spolupráce - charakteristika jednotlivých aspektů spolupráce ve SFEU – boj s terorismem, justiční spolupráce (zejména ve věcech trestních), policejní spolupráce - instituce v oblasti spolupráce – historické i stávající (TREVI, EUROPOL, EUROJUST, FRONTEX) 11. Základy právní úpravy a fungování Schengenského prostoru - historický vývoj Schengenského prostoru - oblasti schengenské spolupráce, schengenské acquis, schengenské standardy – obecná charakteristika - Schengenský informační systém – obecná charakteristika 12. Evropský zatýkací rozkaz – evropský pohled a náhled z českého ústavního práva - principy EZR a hlavní rozdíly oproti klasickému vydávacímu řízení - nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. Pl. ÚS 66/04 – důvody podání návrhu, argumentace, interpretační závěry Ústavního soudu, odlišná stanoviska 13. Společná zahraniční a obranná politika v rámci EU - charakteristika role jednotlivých unijních institucí ve vztahu k SZBP - 2. pilíř a odstranění chrámové struktury v souvislosti s Lisabonskou smlouvou - hlava 5. SEU – východiska, principy, hodnoty, unijní akty a způsob jejich přijímání - SBOP – vztah k NATO, doložka solidarity, battlegroups 14. Aktuální otázky společné zahraniční a obranné politiky EU - charakteristika pojmu bezpečnostní unie - bezpečnostní výzvy pro EU, aktuální operace SBOP - stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) 15. Zpravodajské služby, jejich členění, úkoly a kontrola jejich činnosti – různé modely - pojem zpravodajských služeb a jejich úloha ve státním mechanismu, pojem zpravodajství - členění zpravodajských služeb – kritéria a důsledky - charakteristika jednotlivých modelů postavení zpravodajských sil – výhody a nevýhody, zahraniční příklady - kontrola zpravodajských služeb – modely, judikatura ESLP 16. Zpravodajské služby v ČR, právní rámec jejich činnosti - charakteristika jednotlivých zpravodajských služeb ČR – členění, postavení, oprávnění, právní postavení příslušníků zpravodajských služeb - konkrétní kontrolní mechanismy a instituce v ČR – vnitřní a vnější kontrola, první a druhá úroveň kontroly 17. Státní služba v ČR – právní podstata institutu - obecné porovnání institutu státní služby s právním poměrem úředníků územních - modely státní služby - předpoklady pro přijetí do služebního poměru, význam služebního slibu 18. Prověřování bezpečnostní způsobilosti osob - historický přehled právní úpravy ochrany utajovaných informací v ČR - postavení Národního bezpečnostního úřadu - stupně utajení, druhy zajištění ochrany utajovaných informací - bezpečnostní řízení – osobnostní způsobilost, spolehlivost, průběh řízení a vztah ke správnímu řádu 19. Lustrační zákon – ústavní rozměr této normy - pojem, důvody vydání a charakteristika lustračních zákonů - judikatura Ústavního soudu ČR k lustračním zákonům, problematika důvodnosti existence lustračních zákonů v současnosti 20. Právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti v ČR - charakteristika kybernetického prostoru a kybernetických hrozeb - systém zajištění kybernetické bezpečnosti – obecný přehled - výkon veřejné moci ve vztahu ke kybernetické bezpečnosti, postavení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, stav kybernetického nebezpečí Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - pojem bezpečnosti státu a bezpečnostní politiky, role a funkce státu, teorie mimořádných právních stavů - státovědecká analýza, obecná ústavní ustanovení, vojenská a bezpečnostní doktrína ČR, mezinárodní prameny; mimořádné právní stavy, jejich podstata, rozdíl proti běžnému fungování veřejné a zejména státní moci - právní řešení mimořádných situací v ČR, záruky a omezení základních lidských a občanských práv z důvodu zachování bezpečnosti a veřejného pořádku, působnost státních orgánů – ústavní a právní úprava v ČR - válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav, stav nebezpečí – význam a nástroje; garance a limity dané Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech omezení základních práv z důvodu bezpečnosti v mimořádných situacích i v řádném provozu státu; prováděcí zákonodárství; postavení Parlamentu, vlády - včetně ministerstva obrany a BRS – a prezidenta republiky podle Ústavy ČR a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, pravomoci a vzájemné vztahy - profesionalizace armády a zajišťování obrany státu – Armáda ČR a problémy její plné profesionalizace, právní, ekonomické a demografické aspekty; různé modely zajišťování obranyschopnosti státu, výhody a nevýhody jednotlivých řešení - zapojování ČR do mnohonárodních vojenských operací v cizích státech – státy bývalé Jugoslávie, Afghánistán, Irák příp. další – právní základ, zejména konkrétní mezinárodněprávní a vnitrostátní problémy vojenských intervencí - kybernetická bezpečnost a právní aspekty jejího zajišťování – kybernetický prostor jako nový rozměr současného světa, jeho význam pro „reálný“ svět a společnost, hrozby s ním spojené a ochrana proti nim, role státu, právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti, působnost a pravomoci jednotlivých orgánů veřejné moci - úloha zpravodajských služeb při zajišťování bezpečnosti státu - ústavní a právní aspekty činnosti zpravodajských služeb; vývoj právní úpravy této problematiky na území ČR – rámcový přehled; rámcový rozbor platné právní úpravy zaměřený zejména na působnost zpravodajských služeb ČR, specifické prostředky získávání informací, vnější kontrola zpravodajských služeb/BIS, právní status příslušníka zpravodajské služby; aktuální otázky postavení zpravodajských služeb /jejich role při zajišťování bezpečnosti státu, změny v důsledku hrozeb teroristických útoků, změny po vstupu do NATO a EU, úvahy o změnách oprávnění/ - vnitřní bezpečnost EU, bezpečnost EU jako součást globální bezpečnosti - Vývoj politik -vnitřní bezpečnosti v EU, dělba kompetencí a základní předpisy primárního práva, bezpečnostní rozměr v ekonomických a jiných politikách EU; Prostor svobody, bezpečnosti a práva obecně - institucionální a procesní rámec, koncepční dokumenty, finanční nástroje, informační systémy a databáze, „schengenské acquis“; Prostor svobody, bezpečnosti a práva - konkrétní oblasti: režim vnitřních hranic a společná správa vnějších hranic, víza, bezpečnostní aspekty azylové a přistěhovalecké politiky a justiční spolupráce v trestních věcech, policejní spolupráce; Terorismus jako průřezové téma - koncepční dokumenty a právní akty, pojem bezpečnostní unie. - historický vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a stávající právní a institucionální rámec, aktuální problémy SZBP a její další vývoj po Lisabonské smlouvě - vývoj evropské integrace v oblasti tzv. II. pilíře evropské politiky, vývoj vztahu EU k Západoevropské unii a NATO, současný stav; základní principy evropské politiky v oblasti společné obrany a zahraniční politiky; vztah ke státní suverenitě; vývoj rozhodovacích mechanismů a požadavky na vnitrostátní procedury v oblasti kontroly ozbrojených sil; změny, které do oblasti tzv. II. pilíře evropské politiky přináší Lisabonská smlouva; navržené změny vztahů mezi členskými státy a Evropskou unií pozice; změna cílů a procedur v oblasti zahraniční a obranné politiky - ochrana utajovaných informací a bezpečnostní řízení (prověrka) u fyzických osob - vývoj systému ochrany utajovaných informací od roku 1990; právní úprava; stupně utajení informací; druhy zajištění/oblasti ochrany utajovaných informací; postavení, působnost a činnost Národního bezpečnostního úřadu; bezpečnostní řízení/bezpečnostní prověrka – podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, bezpečnostní spolehlivost, proces a úkony bezpečnostního řízení, osvědčení fyzické osoby, povinnosti fyzické osoby Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. PAVLÍČEK, Václav a kol. Právo a bezpečnost státu: sborník statí. Praha: Vodnář, 2002. ISBN 80-85889-55-2. 2. PAVLÍČEK, Václav a kol. Bezpečnost České republiky a potřeba ústavních změn: sborník příspěvků z mezinárodní konference, Praha 18.-19.9. 2003. Praha: Vodnář, 2004. ISBN 80-85889-57-9. 3. PIKNA, Bohumil. Vnitřní bezpečnost v právu a politice Evropské unie. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016. 432 s. ISBN 978-80-7380-611-8. (vybrané pasáže – rozsah bude upřesněn na přednášce) Každý přednášející uvede další literaturu a právní předpisy na své přednášce. Ostatní literatura: 1. POKORNÝ, Ladislav. Zpravodajské služby. 1. vyd. Praha: Auditorium, 2012. 150 s. ISBN 978-80-87284-21-6. 2. PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2007. ISBN 978-80-7278-381-6. 3. PERNICA, Bohuslav. Fenomén civilní služby: nezabíjet pro stát, přesto sloužit národu. Praha: MAC, 2007. ISBN 978-80-86783-26-0. Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 2. Listina základních práv a svobod, vyhlášena pod č. 2/1993 Sb. 3. ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky 4. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 5. zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky 6. zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky 7. zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky 8. zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti 9. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti 10. zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů 11. zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) 12. zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky 13. zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě 14. zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství 15. sdělení MZV č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě 16. Smlouva o Evropské unii 17. Smlouva o fungování Evropské unie Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu Právo a bezpečnost státu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Ústavní právo II. Last update: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|