|
|
| Files | Comments | Added by | |
![]() |
Chemie a biochemie_výsledky učení_zimní semestr.pdf | Výsledky učení - zimní semestr 2025/26 | MUDr. Vlastimil Kulda, Ph.D. |
![]() |
P_1zub_25_26_zs.pdf | Sylabus přednášek - zimní semestr 2025/26 | MUDr. Vlastimil Kulda, Ph.D. |
![]() |
S_1zub_25_26_zs.pdf | Sylabus praktik - zimní semestr 2025/26 | MUDr. Vlastimil Kulda, Ph.D. |
|
||
|
Foundations of general, inorganic, and organic chemistry for medical studies. Chemical composition of living organisms, structure and function of basic biomolecules (saccharides, lipids, proteins, nucleic acids). Metabolism of important inorganic compounds. Environmental and ecological problems, introduction to toxicology. Basic laboratory procedures and chemical calculations.
Last update: Křikavová Lenka, Ing. (24.02.2020)
|
|
||
|
Podmínky pro udělení zápočtu za zimní semestr:
1. Účast na laboratorních cvičeních. Absence na laboratorních cvičeních bude možné nahradit v průběhu ledna po předchozí rezervaci v Moodle kurzu. 2. Odevzdané a schválené protokoly z laboratorních cvičení. 3. Splnění hodnocených aktivit za zimní semestr v Moodle kurzu Chemie a biochemie. 4. Prokázané znalosti v zápočtovém testu. Počet pokusů je omezen na tři. Pokud student nevyčerpá tyto tři možnosti v rámci vypsaných termínů, nevzniká nárok na vypsání zvláštního termínu. Podmínky pro udělení zápočtu za letní semestr:
1. Účast na laboratorních cvičeních. Absence na laboratorních cvičeních 1-6 bude možné nahradit v průběhu května (preferenčně v týdnu náhradních praktik) po předchozí rezervaci v Moodle kurzu. Absence na laboratorních cvičeních 7-9 (molekulární biologie) může být kompenzována vypracováním seminární práce. 2. Odevzdané a schválené protokoly z laboratorních cvičení. 3. Splnění hodnocených aktivit za letní semestr v Moodle kurzu Chemie a biochemie. 4. Prokázané znalosti v zápočtovém testu. Počet pokusů je omezen na tři. Pokud student nevyčerpá tyto tři možnosti v rámci vypsaných termínů, nevzniká nárok na vypsání zvláštního termínu. Průběh zkoušky:
Last update: Kulda Vlastimil, MUDr., Ph.D. (30.09.2025)
|
|
||
|
ovinná literatura: Habermann V.: Vybrané kapitoly z lékařské chemie. Karolinum, Praha 2011. Last update: Kulda Vlastimil, MUDr., Ph.D. (30.09.2024)
|
|
||
|
Požadavky ke zkoušce jsou dány rozsahem přednášek, seminářů a laboratorních cvičení. Last update: Kulda Vlastimil, MUDr., Ph.D. (30.09.2025)
|
|
||
|
Zásady bezpečnosti práce v chemické laboratoři. Chemické názvosloví. Základní chemické výpočty. Odměrná analýza. Osmóza, osmotický tlak, osmolalita. Chromatografie. Optické metody. pH, pufry, elektrochemické metody. Vybrané reakce anorganických a organických sloučen. Last update: Kulda Vlastimil, MUDr., Ph.D. (30.09.2024)
|
|
||
|
Moodle kurz Chemie a biochemie. Last update: Kulda Vlastimil, MUDr., Ph.D. (27.09.2021)
|
|
||
|
Výsledky učení - Chemie a biochemie - zimní semestr Úvod do chemie a biochemie Studující: · Popíše strukturu atomu, jeho složení. · Popíše periodickou soustavu prvků (PSP), dokáže odvodit vlastnosti prvků na základě jejich umístění v PSP. · Vyjmenuje typy chemické vazby, popíše rozdíly, identifikuje typ vazby ve sloučenině a na základě typu vazby odvodí vlastnosti sloučeniny. · Dokáže charakterizovat polární a nepolární sloučeniny, na základě struktury sloučeniny odhadnout její vlastnosti z hlediska polarity, dokáže diskutovat o důležitosti rozpustnosti látky ve vodě nebo v tucích. · Popíše a zakreslí hlavní funkční skupiny vyskytující se v biologických sloučeninách a uvede alespoň jeden příklad sloučeniny nebo skupiny látek, podle přítomnosti funkční skupiny v molekule dokáže diskutovat její chemické vlastnosti a význam v biochemických dějích. · Dokáže zhodnotit a diskutovat vliv látek v ústní dutině na zdraví v ústech, zvláště vliv na vznik zubního kazu a ochranu zubní dutiny. · Vysvětlí, co jsou polymerní sloučeniny, jak vznikají, dokáže identifikovat přírodní a syntetické polymery a u každého typu uvede minimálně 3 konkrétní příklady. · Diskutuje rizika a biologické aspekty syntetických polymerů používaných v zubním lékařství. · Zhodnotí vztah chemie a biologie z hlediska procesů v živých organismech, a i z hlediska léčby.
Voda, pH, pufry Studující: · Popíše strukturu a vlastnosti molekuly vody. · Vysvětlí funkci vody jako biologické rozpouštědlo a diskutuje její nepostradatelnost. · Diskutuje důležitost vody v ústech. · Vysvětlí vodíkový exponent, pH, definuje kyselinu a zásadu na základě protonové teorie. · Vysvětlí rozdíl mezi silnou a slabou kyselinou / zásadou a dokáže vypočítat jejich pH. · Diskutuje vliv změny pH prostředí v ústech a v celém organismu. · Diskutuje vliv na změny pH v ústech během dne. · Definuje pufr, uvede obecné vlastnosti a složení. · Na základě konkrétního příkladu vysvětlí vlastnosti pufru a prokáže jeho funkci. · Na základě Henderson-Hasselbalchovy rovnice navrhne poměr jednotlivých složek pufru při daném pH. · Uvede 3 nejzákladnější fyziologické pufrovací systémy v těle a vysvětlí, jak chrání organismus před prudkými změnami pH. · Vysvětlí, co je acidobazická rovnováha (ABR), uvede fyziologické hodnoty, vyjmenuje a vysvětlí základní poruchy ABR. · Na základě Henderson-Hasselbalchovy rovnice vysvětlí jednotlivé složky ovlivňující ABR a diskutuje možné poruchy a jejich kompenzaci. · Uvede alespoň jeden příklad, za jakých okolností může k danému typu poruchy dojít a diskutuje důsledky poruch. · Na základě základních poruch ABR vysvětlí i poruchy smíšené. · Pomocí Stephanovy křivky diskutuje vliv jídla na ABR v ústech a vliv na vznik zubního kazu. · Shrne základní doporučení pro pacienta, jak ovlivnit pH prostředí v ústní dutině.
Aminokyseliny, bílkoviny Studující: · Popíše strukturu aminokyselin, jejich chemické vlastnosti a funkci. · Vysvětlí pojmy: chirální sloučeniny, optické izomery, proteinogenní aminokyseliny. · Diskutuje vlastnosti konkrétních aminokyselin na základě jejich struktury, zejména vliv polarity. · Popíše vznik proteinu na základě peptidové vazby. · Vysvětlí strukturu proteinů na úrovni primární, sekundární, terciální a kvartérní. · Diskutuje vliv struktury proteinů na jejich vlastnosti. · Charakterizuje proteiny keratin, kolagen – strukturně i chemicky a diskutuje vliv struktury na jejich vlastnosti.
Enzymy Studující: · Popíše strukturu enzymu, jeho vlastnosti a funkci. · Rozliší enzymy na základě jejich zařazení do jednotlivých tříd a uvede minimálně jeden příklad pro každou třídu enzymů. · Vysvětlí, jak enzymy mění reakční mechanismus a proč jsou tak účinné. · Vysvětlí, jak enzymy pracují na základě jejich specifity. · Uvažuje o významu diagnostiky enzymů v krevní plazmě. · Diskutuje možné příčiny změny hladin enzymů v krevní plazmě. · Vysvětlí a popíše matematický model vztahu mezi rychlostí enzymové reakce a koncentrací substrátu s důrazem na Michaelisovu konstantu a maximální rychlost enzymové reakce. · Zdůvodní vliv pH, teploty, koncentrace substrátu a Km na aktivitu enzymů. · Popíše jednotlivé typy inhibice a vysvětlí vliv na aktivitu enzymů. Zakreslí a interpretuje vliv inhibice na Km a vmax. Ke každému typu inhibice uvede alespoň jeden příklad. · Popíše allosterickou regulaci a uvede alespoň jeden příklad pro aktivaci a pro inhibici. · Popíše a vysvětlí, jak lze regulovat aktivitu enzymů. Vždy uvede alespoň jeden příklad. · Diskutuje dopad nedostatečné regulace aktivity enzymů na metabolické dráhy. · Vyjmenuje a popíše funkci důležitých enzymů ústní dutiny.
Sacharidy Studující: · Popíše strukturu monosacharidů. · Rozliší monosacharidy na základě jejich funkční skupiny na aldózy a ketózy. · Rozliší monosacharidy na základě jejich počtu uhlíků na triózy, tetrózy, pentózy, hexózy, heptózy. · Zapíše strukturu monosacharidů pomocí Fischerovy a Haworthovy projekce. · Na základě struktury monosacharidů dokáže rozlišit a vysvětlit rozdíl mezi optickými izomery a anomery. · Zváží výhody a nevýhody jednotlivých anomerů vzhledem k biologické specifitě. · Na konkrétním příkladu monosacharidu analyzuje jeho redukční účinky a navrhne způsob ověření. · Popíše strukturu disacharidů a vysvětlí jejich vznik na základě O-glykosidické vazby a N-glykosidické vazby. · Na konkrétním příkladu disacharidu analyzuje jejich redukční účinky a navrhne způsob ověření. · Vysvětlí a popíše strukturu a vznik oligosacharidů. · Vysvětlí a popíše strukturu a vznik polysacharidů. · Popíše a porovná důležité polysacharidy na základě jejich vlastností a využití. · Diskutuje, jak struktura polysacharidů ovlivňuje jejich stravitelnost a enzymatickou rozložitelnost. · Popíše a vyjmenuje základní slizniční polysacharidy a diskutuje jejich důležitost v pojivových tkáních. · Diskutuje důležitost kolagenu v pojivových tkáních a vlivy způsobujících jejich nedostatečnost převážně vzhledem k ústní dutině. · Popíše a vysvětlí vznik zubního plaku, diskutuje negativní důsledky zubního plaku na vznik zubního kamene, zubního kazu, zánětu dásní. · Navrhne způsob prevence a odstranění zubního plaku. · Diskutuje klinickou relevanci sacharidů, význam výživy a ústní hygieny.
Metabolismus sacharidů Studující: · Popíše a vysvětlí celý proces trávení a vstřebávání největšího zdroje sacharidů – škrobu, od ústní dutiny až po vstup do jednotlivých buněk. · Vysvětlí, jak je zajištěn vstup glukózy do buněk. · Vysvětlí, co se děje s glukózou v buňce. · Podrobně popíše a vysvětlí jednotlivé kroky glykolýzy, její enzymy a koenzymy, význam glykolýzy a její energetickou bilanci. · Diskutuje vliv podmínek na osud pyruvátu vzniklého glykolýzou. · Popíše hlavní zásobní formu sacharidů u živočichů (glykogen), jeho strukturu, uložení a význam. · Popíše umístění a vysvětlí glykogenolýzu a jaká je možná její regulace. · Diskutuje možné poruchy ve funkci některých enzymů glykogenolýzy (Von Gierkeho a Mc Ardleho choroba) a jejich důsledky. · Vysvětlí a popíše glukoneogenezi, její význam, regulaci a klinický význam. · Vysvětlí a diskutuje propojení svalu a jater při využívání glukózy (Coriho cyklus). · Vysvětlí a popíše alternativní metabolickou dráhu glukózy–6–P, umístění této dráhy a diskutuje její význam a možné poruchy. · Vysvětlí a popíše funkci inzulínu, poruchy glykémie a diskutuje možné následky. · Diskutuje vliv DM na výkony v zubní dutině, nebezpečí během výkonu a po něm. Lipidy Studující: · Popíše strukturu lipidů, vysvětlí jejich funkce. · Uvede základní dělení lipidů. · Popíše a vysvětlí strukturu, vlastnosti a funkci mastných kyselin, triacylglycerolů, fosfolipidů, cholesterolu, žlučových kyselin, steroidů. · Uvede základní rozdělení lipoproteinů, popíše jejich strukturu a vysvětlí jejich funkci. · Diskutuje klinický význam důležitých lipoproteinů (chylomikrony, VLDL, LDL, HDL). · Uvede lipidy vyskytující se ve slinách, vysvětlí jejich funkci a diskutuje vliv na zdraví ústní dutiny. · Stručně popíše strukturu terpenů, jejich rozdělení, uvede jejich výskyt a alespoň 3 příklady.
Metabolismus lipidů Studující: · Popíše a vysvětlí celý proces od vstupu tuků do těla až po jejich vstřebávání. · Vysvětlí transport a využití lipidů. · Rozhodne, za jakých podmínek dojde ke skladování lipidů a za jakých podmínek budou lipidy spalovány. · Vysvětlí spalování lipidů – β-oxidace: popíše, jak a kde proces probíhá, popíše hlavní produkty procesu a vysvětlí následný osud těchto produktů. · Vysvětlí a popíše vznik ketolátek, které vyjmenuje. · Diskutuje podmínky vzniku ketolátek, jejich klinický význam, tipy pro zubaře a důsledky jejich vzniku. · Popíše a vysvětlí syntézu mastných kyselin (MK), se sudým i lichým počtem uhlíků a nenasycených MK. · Odvodí klinické souvislosti spojené s nedostatkem esenciálních MK, obezitou, metabolickým syndromem MK a zváží vliv na ústní dutinu. · Diskutuje podmínky, za jakých dochází k syntéze mastných kyselin a rozhodne o regulaci jejich syntézy. · Diskutuje problémy spojené s metabolismem lipidů (steatorea, hyperlipidémie, ateroskleróza, pankreatitida, deficit lipázy, deficit žlučových kyselin), vysvětlí jejich příčiny a navrhne terapeutická doporučení.
Metabolismus proteinů a aminokyselin Studující: · Popíše proces trávení bílkovin a vysvětlí, jak dochází ke vstřebávání aminokyselin. · Vysvětlí rozdíl mezi esenciálními a neesenciálními aminokyseliny a uvede alespoň 3 příklady. · Popíše degradaci aminokyselin a diskutuje důležitost detoxikace amoniaku. · Vysvětlí a porovná oxidační deaminaci glutamátu a transaminaci aminokyselin, uvede jeden příklad a diskutuje jeho důležitost z pohledu klinické biochemie. · Podrobně popíše a vysvětlí sled všech metabolických přeměn v cyklu močoviny. · Diskutuje význam glutamátu a glutaminu při detoxikaci amoniaku. · Vysvětlí termíny glukogenní a ketogenní metabolit. · Popíše přeměny glycinu a serinu. · Popíše degradaci aspartátu a diskutuje jeho role jako donoru aminoskupiny a při syntéze pyrimidinů. · Popíše metabolismus methioninu a cysteinu a vysvětlí význam selenosysteinu. · Popíše degradaci valinu, leucinu, isoleucinu a diskutuje význam těchto aminokyselin v potravě a nebezpečí poruch při jejich degradaci. · při poruchách metabolismu vybraných aminokyselin (např. fenylketonurie, poruchy BCAA). · Popíše metabolismus fenylalaninu a tyrosinu, vysvětlí biochemickou podstatu fenylketonurie, diskutuje nebezpečí této poruchy u novorozenců a navrhne terapeutický přístup. · Vysvětlí vznik katecholaminů a diskutuje důležitost jejich degradace. · Uvede základní rozdělení C1 fragmentů. · Diskutuje úlohu tetrahydrofolátu v metabolismu a v přeměnách aminokyselin. · Popíše biosyntézu a degradaci histidinu a diskutuje úlohu histaminu v organismu při alergických reakcích.
Krebsův cyklus a dýchací řetězec Studující: · Popíše a vysvětlí průběh a umístění Krebsova cyklu. · Rozhodne a posoudí regulaci Krebsova cyklu na základě energetického stavu buňky, na úrovni substrátu a vlivem regulace enzymů. · Provede stručné shrnutí Krebsova cyklu. · Popíše a vysvětlí průběh a umístění dýchacího řetězce. · Rozhodne a posoudí regulaci dýchacího řetězce na základě dostupnosti ADP, kyslíku, přísunu NADH, FADH2 a vlivem chemické regulace (vnějších vlivů). · Diskutuje vztah dýchacího řetězce a Krebsova cyklu. · Zváží biologický význam Krebsova cyklu a dýchacího řetězce a důsledky pro ústní dutinu. · Zváží vliv nedostatku kyslíku na celkový výtěžek ATP.
Nukleové kyseliny – chemie a struktura Studující: · Popíše strukturu nukleotidů a vysvětlí rozdíl mezi bazí, nukleosidem a nukleotidem. · Vyjmenuje purinové a pyrimidinové nukleotidy. · Porovná biosyntézu purinů a pyrimidinů a diskutuje regulaci jejich syntézy. · Popíše odbourávání nukleotidů, nukleosidů a bazí. · Kriticky zhodnotí důsledky poruch degradace purinů (hyperurikemie, dna). · Popíše strukturu DNA a její uložení do vyšších struktur. · Popíše chemické složení DNA a RNA a diskutuje rozdíly mezi nimi. · Vysvětlí funkci DNA a RNA. · Popíše strukturu základních typů RNA (mRNA, tRNA, rRNA) a diskutuje jejich roli při tvorbě bílkovin. · Analyzuje vztah mezi strukturou a funkcí DNA/RNA při přenosu genetické informace. · Popíše strukturu a organizaci genu. · Vysvětlí, jakým způsobem se předává informace z DNA na RNA (transkripci). · Popíše vznik kyseliny močové a diskutuje její význam v organismu.
Last update: Kulda Vlastimil, MUDr., Ph.D. (02.10.2025)
|

