Preanalytické vlivy na laboratorní vyšetření
Znalosti
-
Vyjmenuje a stručně popíše tři hlavní fáze laboratorního vyšetření.
-
Charakterizuje preanalytickou fázi, uvede příklady preanalytických činností mimo laboratoř a následně v laboratoři, spolu s uvedením, které zdravotnické profese se na jednotlivých preanalytických činnostech podílí.
-
Vysvětlí pojem hrubá preanalytická chyba a uvede několik konkrétních příkladů.
-
Uvede obvyklé hrubé preanalytické chyby při požadavku na test, při vlastním odběru vzorku a při transportu vzorku do laboratoře.
-
Popíše termín index LIH a vysvětlí, jak se rychle pozná hemolytický, ikterický a lipemický vzorek.
-
Vysvětlí nejčastější příčiny hemolýzy vzorků krve a uvede příklady metod, u kterých hemolýza vadí a příklady metod, kde hemolýza není kritická.
-
Na příkladech stanovení glukózy a kalia zdůvodní požadavek na chlazení resp. nechlazení vzorku během dopravy.
-
Charakterizuje tři hlavní typy preanalytických chyb a uvede konkrétní příklady z praxe.
-
Vyjmenuje příklady neovlivnitelných a ovlivnitelných biologických vlivů na výsledek a zdůvodní důležitosti jejich znalosti pro správnou interpretaci výsledků stanovení.
-
Uvede příklady metod s rozdílnými referenčními hodnotami u mužů, žen a dětí.
-
Na příkladu stanovení kortizolu vysvětlí pojem cyklických změn testů.
-
Vysvětlí vlivy fyzické aktivity na laboratorní výsledky.
-
Uvede dva hlavní důvody pro obecný požadavek realizace odběrů pokud možno na lačno.
-
Charakterizuje vlivy chronického a akutního pití alkoholu a kouření na laboratorní výsledky.
Dovednosti
-
V souboru vzorků identifikuje vzorek s preanalytickou chybou hemolýzy a rozhodne, zda je v tomto vzorku (index LIH je např. 4) relevantní realizace stanovení kalia a kalcia.
-
Indikuje relevantní typ požadovaného vyšetření v krvi, včetně určení vyhovujícího materiálu u potenciální intoxikace olovem.
-
Na předložené žádance identifikuje nedostatky a event. chyby vyplnění.
Analytické vlastnosti metod
Znalosti
-
Vyjmenuje základní analytické vlastnosti kvantitativních metod a uvede, že tato problematika (měření koncentrace analytů) přesahuje oblast laboratoří klinické biochemie do prakticky jakéhokoliv v praxi prováděného měření (rychlosti, hmotnosti,..).
-
Na příkladu střílení do terče vysvětlí různé možné kombinace preciznosti a pravdivosti metody.
-
Charakterizuje podmínky preciznosti v režimu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti.
-
Vysvětlí rozdíl mezi precizností a přesností kvantitativní metody a přitom popíše často používaný pojem „svatá trojice“ analytických vlastností.
-
Vysvětlí termín BIAS používaný při vyjadřování pravdivosti metody.
-
Charakterizuje rozdělení analytických chyb do dvou základních typů a popíše, s kterou analytickou vlastností souvisí náhodné a s kterou systematické chyby.
-
Rozhodne, jakým typem chyb jsou zatíženy precizní, ale nepravdivé výsledky.
-
Vysvětlí na konkrétním příkladu vážení, proč je důležitá znalost analytické citlivosti metody.
-
Charakterizuje pojmy mez detekce a mez stanovitelnosti metody.
-
Vysvětlí, jaký typ výsledku může laboratoř vydat u vzorku s koncentrací vyšší než mez detekce, ale nižší než mez stanovitelnosti.
-
Definuje profil preciznosti metody a uvede, k čemu se profil preciznosti používá.
-
Vysvětlí význam znalosti analytické specifičnosti metody a porovná s pojmem klinické (diagnostické) specifičnosti metody.
-
Vysvětlí pojem interference na konkrétním příkladu.
-
Charakterizuje pojmy intraindividuální, interindividuální a celková biologická variabilita analytu a vysvětlí souvislost těchto pojmů s požadavky na určitou úroveň analytických vlastností metody podmiňující klinickou využitelnost kvantitativní metody.
-
Popíše a vysvětlí význam pojmu kritická diference v praxi lékaře.
-
Na příkladech vysvětlí, proč a jak se realizuje porovnání metod.
-
Popíše Bland Altmanův (rozdílový) graf a jeho přínos při porovnávání dvou souborů
-
Vysvětlí pojem návaznost metody na mezinárodní standardy.
Dovednosti
-
Na příkladu metody s intraindividuální variabilitou např. 10% uvede minimálně požadovanou preciznost metody.
-
Určí, jaký typ výsledku může laboratoř vydat v situaci, kdy výsledek je 10 mmol/l, mez detekce metody je 1 mmol/l a mez stanovitelnosti metody je 15 mmol/l.
-
Rozhodne další postup v případě, že včerejší výsledek 10 mmol/l byl dnes 12 mmol/l, při kritické diferenci metody např. 25%, resp. 10%.
-
Na obrázku terče zakreslí zásahy odpovídající situaci precizní ale nepravdivé metody.
- Na obrázku terče zakreslí zásahy odpovídající situaci přesné metody.
Klinické (diagnostické) vlastnosti metod
Znalosti
-
Charakterizuje podstatu rozdílu mezi analytickými a klinickými (diagnostickými) vlastnostmi kvantitativních analytických metod.
-
Definuje čtyři základní skupiny zahrnované do definic klinických vlastností.
-
Uvede definici klinické senzitivity, vysvětlí, co její hodnota vyjadřuje a uvede, kdy má metoda 100% klinickou senzitivitu.
-
Vysvětlí a porovná pojmy klinická (diagnostická) senzitivita a analytická senzitivita.
-
Uvede definici klinické specificity, vysvětlí, co její hodnota vyjadřuje a uvede, kdy má metoda 100% klinickou specificitu.
-
Vysvětlí a porovná pojmy klinická (diagnostická) specificita a analytická specificita.
-
Na náčrtu vysvětlí závislost klinické senzitivity a klinické specificity na nastavení cut-off metody.
-
Na příkladech screeningové metody a sledování event. recidivy rakoviny popíše důvody výběru vhodné metody podle klinických vlastností.
-
Načrtne a vysvětlí pojmy ROC křivka a AUC.
-
Vysvětlí, proč je u screeningové metody požadavek co nejvyšší klinické senzitivity.
-
Vysvětlí, proč je u monitorování event. recidivy rakoviny požadavek na co nejvyšší klinickou specificitu.
-
Popíše pojem pozitivní předpovědní (prediktivní) hodnota a vysvětlí, co vyjadřuje.
-
Popíše pojem negativní předpovědní (prediktivní) hodnota a vysvětlí, co vyjadřuje.
Dovednosti
-
Zdůvodní, proč se při zvýšení cut-off (u metody, kde jsou patologické hodnoty vyšší) sníží klinická senzitivita.
- Na obrázku ROC křivky načrtne odhadovaný průběh křivky u samotného PSA, při zahrnutí freePSA a při zahrnutí výpočtu PHI indexu.
Kvalita v klinické laboratoři
Znalosti
-
Charakterizuje důležitost stálého dodržování event. vylepšování úrovně kvality při realizování laboratorních vyšetření.
-
Vysvětlí pojem SLP (systém správné laboratorní praxe).
-
Popíše první část SLP což je zabezpečení kvality.
-
Vysvětlí princip řízené dokumentace a uvede, že tato problematika přesahuje oblast laboratoří klinické biochemie, protože se to týká i oddělení, klinik a celých nemocnic.
-
Vysvětlí pojem TAT (časový interval mezi příjmem vzorku do laboratoře a vydáním výsledku) a důležitost jeho dodržování pro kvalitu výsledků.
-
Charakterizuje pojem nejistoty laboratorního výsledku.
-
Popíše druhou část SLP a to kontrolu kvality zahrnující interní i externí kontrolní systémy.
-
Charakterizuje princip hlavního nástroje interní kontroly kvality, což jsou regulační diagramy.
-
Popíše organizaci externí kontroly kvality.
-
Vysvětlí pojem akreditace klinické laboratoře.
-
Charakterizuje pojmy interní a externí audity kvality.
-
Uvede a charakterizuje zdroje informací poskytovaných klinickou laboratoří klientům (laboratorní příručka, web), především těch informací, které jsou důležité v preanalytické fázi (způsob odběru, transportu, skladování,..) a postanalytické fázi (interference, referenční meze, kritické hodnoty,…).
Dovednosti
-
Vytvoří koncept řízeného dokumentu (jen velmi stručného) s vyznačením všech nezbytných náležitostí.
-
Načrtne regulační diagram metody a vyznačí, jak se v diagramu projeví výrazné zhoršení preciznosti metody.
Referenční meze
Znalosti
-
Definuje referenční rozsah a referenční meze.
-
Načrtne normální (Gauss) rozložení hodnot v populaci a vyznačí násobky směrodatné odchylky a referenční meze.
-
Charakterizuje deduktivní metodu určení referenčních mezí z dat nemocných.
-
Charakterizuje a vysvětlí princip induktivních postupů a to neparametrické i parametrické metody.
-
Popíše základní podmínku využití induktivní parametrické metody a uvede možnost řešení u asymetrického rozložení.
-
Definuje pojem rozhodovací limit (cut off), a popíše jeho vztah k referenčním mezím. Uvede konkrétní příklady rozdílů, např. u cholesterolu, selenu aj.
Dovednosti
-
Ze souboru cca 100 výsledků zdravých jedinců určí referenční meze induktivní neparametrickou metodou.
-
Ze souboru cca 30 výsledků zdravých jedinců určí referenční meze induktivní parametrickou metodou.
Základy toxikologie v laboratoři klinické biochemie
Znalosti
-
Definuje pojem toxikologie a vyjmenuje příklady podoborů toxikologie se zaměřením na ty, které se realizují v laboratoři klinické biochemie.
-
Definuje pojem jed a uvede několik příkladů látek s rozdílnou toxicitou.
-
Vysvětlí pojem biologický poločas a uvede příklady látek s rozdílným biologickým poločasem.
-
Charakterizuje pojem kumulativní jed a uvede několik příkladů látek.
-
Vysvětlí, na čem obecně závisí rychlost a intenzita účinku jedu.
-
Charakterizuje, co znamená pojem NPK v toxikologii.
-
Popíše termíny běžně používané pro charakterizaci účinku jedu.
-
Vysvětlí pojem nejvýše přípustný limit a porovná způsob jeho určení se způsobem určení cut-off v klinické biochemii.
-
Vyjmenuje, jaké jsou nejčastější příčiny vzniku otrav u dětí a u dospělých.
-
Popíše hlavní důvody realizace toxikologických vyšetření v laboratoři klinické biochemie.
-
Vysvětlí rozdíly v postupu při intoxikaci neznámým jedem a při monitorování známé expozice jedu.
-
Vysvětlí, co a v jakém materiálu se stanovuje v závislosti na době, která uběhla od intoxikace.
-
Popíše, jaké biologické materiály se v toxikologii vyšetřují a stručně je charakterizuje (výhody, omezení).
-
Vysvětlí přínosy a omezení analýzy vlasů.
-
Vyjmenuje příklady toxických rostlin, které se vyskytují v ČR v domácnostech, parcích a volné přírodě.
-
Vysvětlí pojem BET a uvede tři hlavní skupiny látek, které se principem BET monitorují.
-
Charakterizuje skupinu toxických látek označovaných jako těžké kovy a vyjmenuje příklady jejich výskytu v praxi.
-
Popíše toxikologické vlastnosti olova, vyjmenuje a charakterizuje hlavní testy používané
-
při monitorování intoxikací Pb a uvede příklady intoxikací.
-
Popíše toxikologické vlastnosti skupiny látek, které poškozují syntézu a funkčnost Hb a uvede příklady intoxikací.
-
Popíše toxikologické vlastnosti alkoholů se zaměřením na metylalkohol, etylalkohol a etylenglykol a uvede příklady intoxikací (viz také [[Játra]] bod 8).
-
Vysvětlí pojem osmolální gap a uvede vzorec používaný pro výpočet osmolality (viz také [[Játra]] bod 8).
-
Vysvětlí pojem TDM a uvede příklady monitorovaných léků.
-
Vyjmenuje hlavní skupiny tzv. klasických drog a jejich rozdělení podle převažujících účinků
-
a projevů předávkování. Seřadí vybrané klasické drogy podle škodlivosti.
-
Charakterizuje problematiku zneužívání buprenorfinu a fentanylu.
-
Uvede příklady tzv. „nových drog“.
-
Načrtne a vysvětlí způsob interpretace výsledku stanovení acetaminofenu nebo salicylátu pomocí nomogramu zachycujícího závislost koncentrace na době od intoxikace.
Dovednosti
-
Realizuje a správně indikuje toxikologická stanovení při podle anamnézy odhalené potenciální intoxikaci olovem.
-
Správně zvolí čas odběru vzorku moče při realizaci BET na organická rozpouštědla.
-
Pomocí nomogramu interpretuje výsledky monitorování intoxikace acetaminofenem.
-
Předvede (přesně popíše) správný odběr a uložení vzorku vlasů pro toxikologické vyšetření.
- Realizuje a interpretuje výsledek screeningu klasických drog ve vzorku moče pomocí 10 parametrové destičky.
Exkurze do provozu laboratoří klinické biochemie
Znalosti
-
Dokáže si představit a popsat provoz laboratoří klinické biochemie, včetně uvedení hlavních analytických systémů a stěžejních činností probíhajících v laboratoři.
-
Charakterizuje sled a význam operací zahrnutých do TAT laboratoře se zaměřením na preanalytiku a na lékařskou kontrolu a interpretaci výsledků.
-
Charakterizuje organizaci práce na příjmu vzorků a popíše postup řešení preanalytických chyb, které se na příjmu zachytí.
-
Charakterizuje spolupráci LIS (laboratorní informační systém) s NIS (nemocniční informační systém).
Dovednosti
-
Analyzuje předložený soubor přijatých vzorků a identifikuje vzorky se zjevnými preanalytickými chybami.
- Přímo v provozním PC zhodnotí příklady regulačních diagramů vedených v LIS.
Diabetes mellitus
Znalosti
-
rozdělí a charakterizuje typy diabetu
-
popíše účinek inzulínu
-
popíše preanalytické zásady při odběru materiálu na stanovení glykémie
-
vysvětlí algoritmus diagnostiky diabetu pomocí glykémie a oGTT
-
vysvětlí pojem glykace a užití glykovaného hemoglobinu v kontrole kompenzace a při diagnostice diabetu
-
vysvětlí pojem albuminurie (dříve mikroalbuminurie, viz také [[Ledviny - vyšetření moče, glomerulární filtrace a tubulárních funkcí]] bod 16) a její místo při kontrole diabetika
-
popíše štěpení proinzulínu a význam stanovení C-peptidu
-
vysvětlí význam stanovení autoprotilátek u diabetika 1. typu
-
charakterizuje pojem POCT a selfmonitoring a vysvětlí jejich přínos pro diabetika
-
vyjmenuje komplikace diabetu a jejich příčiny
-
vysvětlí principy účinku základních antidiabetických léků (biguanidy, deriváty sulfonylurey, gliptiny, glitazony, glifloziny)
-
uvede hlavní příčiny hypoglykémie
Dovednosti
-
na základě hodnot glykémie nalačno a výsledku oGTT zařadí nemocného do kategorie: normální glukózová tolerance, prediabetes, diabetes
-
podle výsledku laboratorního vyšetření zhodnotí nález u dekompenzovaného diabetika
Proteiny krevní plazmy
Znalosti
-
vysvětlí rozdíl mezi krevním sérem a plazmou a výhody (nevýhody) jejich užití v laboratoři
-
popíše pojmy peptidová vazby, peptid vs bílkovina, primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura bílkovin, složené bílkoviny, izoelektrický bod
-
popíše význam stanovení celkové bílkoviny
-
vysvětlí pojem elektroforetické typy a popíše nejčastější z nich
-
vysvětlí pojem monoklonální gamapatie, M-protein, volné lehké řetězce, mnohočetný myelom, MGUS
-
vysvětlí pojmy pozitivní a negativní reaktanty zánětu a vyjmenuje jejich hlavní zástupce
-
popíše význam následujících bílkovin ve zdraví i za nemoci: prealbumin, albumin, alfa1-antitrypsin, haptoglobin, ceruloplazmin, transferin, C-reaktivní protein, prokalcitonin
Dovednosti
-
na základě výsledku celkové bílkoviny a albuminu vysloví podezření na přítomnost M-proteinu
-
na základě výsledků CRP a prokalcitoninu analyzuje pravděpodobnost, že pacient má virovou nebo bakteriální infekci a zda je doprovázena sepsí
Enzymy
Znalosti
-
vysvětlí pojmy: aktivační energie, inhibitory a aktivátory enzymové reakce, optimální teplota a pH, Michaelisova konstanta, rychlost enzymové reakce, izoenzymy, enzymy nitrobuněčné a sekreční
-
vyjmenuje enzymy, typické pro jednotlivé orgány (myokard, kosterní sval, hepatocyt, osteoblast, osteoklast, pankreas)
-
uvede jednotky pro stanovení koncentrace enzymů (katalytická koncentrace a hmotnostní koncentrace) a přepočet U na μmol/l
-
popíše význam stanovení jaterních enzymů ve vztahu k typu jaterní léze
-
vysvětlí význam výpočtu podílu AST/ALT pro posouzení tíže poškození jaterních buněk (viz také [[Játra]] Dovednosti, bod 1)
-
vysvětlí pojem makroenzym a uvede příklady
Dovednosti
-
rozliší mezi laboratorním nálezem u léze jater a u poškození kosterních svalů (viz také [[Játra]] Dovednosti, bod 1)
Tumorové markery
Znalosti
-
vysvětlí pojmy diagnostická senzitivita a specifičnost, diskriminační hodnota (cut-off hodnota) a jejich vzájemný vztah
-
uvede vlastnosti ideálního tumorového markeru
-
uvede příklady tumorových markerů a jejich užití v praxi
-
zhodnotí význam tumorových markerů (včasná diagnostika a screening vs kontrola léčby a odhalení recidivy)
Dovednosti
-
zhodnotí laboratorní nález tumorových markerů u karcinomu prostaty a dynamiku tumorových markerů u karcinomu prsu
Laboratorní vyšetření v těhotenství
Znalosti
-
popíše laboratorní změny dané hemodilucí
-
uvede příklady odlišných referenčních hodnot v těhotenství
-
popíše význam stanovení hCG v diagnostice těhotenství a mimoděložního těhotenství
-
vysvětlí principy prenatálního screeningu vrozených vývojových vad (především Downovy syndromu) a jeho hodnocení
-
vysvětlí pojem gestační diabetes a uvede odlišnosti oGTT v těhotenství
-
vysvětlí pojem preeklampsie (EPH gestóza) a uvede možnosti laboratorního vyšetření v její diagnostice
Dovednosti
- zhodnotí výsledky orálního glukózového testu v těhotenství
Laboratorní vyšetření u novorozenců a kojenců (v dětském věku)
Znalosti
-
popíše zvláštnosti odběru biologického materiálu (především krve) u novorozenců a kojenců a úskalí při užití plné krve při laboratorním vyšetření
-
vysvětlí odlišnosti metabolismu u novorozenců a kojenců
-
uvede příklady odlišných referenčních mezí u novorozenců a kojenců
-
vysvětlí pojem novorozenecký screening a uvede příklady vyhledávaných chorob
-
popíše princip přenosu a diagnostiky dědičných chorob a uvede příklady nejčastějších a nejzávažnějších dědičných metabolických onemocnění (fenylketonurie, galaktosémie, cystická fibróza, dědičná onemocnění vázaná na chromosom X, familiární hypercholesterolémie)
-
vyjmenuje hlavní příčiny žloutenky (hyperbilirubinémie) u novorozence
-
uvede příčiny hypoglykémie u novorozenců
Laboratorní vyšetření u seniorů
Znalosti
-
popíše laboratorní změny dané fyziologickým stárnutím
-
uvede příklady odlišné reakce seniora na poruchu zásobení orgánů kyslíkem
-
uvede příklady a příčiny častějších patologických nálezů u seniorů:
-
hyponatrémie, hypernatrémie
-
hypokalémie, hyperkalémie
-
hypokalcémie, hyperkalciurie
-
monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS)
-
laboratorní známky dehydratace
-
poruchy metabolismu vitamínů a stopových prvků
-
uvede příklady metod, vhodných pro laboratorní screening u seniora
Vitamíny
Znalosti
-
popíše význam dělení vitamínů na rozpustné ve vodě a v tucích
-
popíše metabolismus vitamínu D, vyjmenuje příčiny nedostatku aktivního vitamínu D a klinický korelát
-
uvede význam vitamínu K a princip stanovení protrombinového času
-
uvede příklady vitamínů skupiny B a jejich místo v metabolismu; soustředí se zejména na kyselinu listovou a vitamín B12
-
popíše úlohu vitamínu C a zvláštnosti jeho metabolismu u lidí
-
vysvětlí interferenci vitamínu C při laboratorním vyšetření
Dovednosti
-
zhodnotí laboratorní nález u nemocných s deficitem vitamínu D a B12
Acidobazická rovnováha
Znalosti
-
popíše principy 2 způsobů (pufry, orgány) udržování homeostázy vodíkových iontů v lidském těle
-
vyjmenuje významné krevní pufry, vysvětlí jejich funkci a charakterizuje 2 nejvýznamnější (hydrogenuhličitanový a hemoglobinový)
-
vyjmenuje významné močové pufry (fosfátový a amoniakový) a vysvětlí jejich funkci
-
vysvětlí teorii elektroneutrality na příkladu výpočtů: korigované chloridy, anion gap a neměřené anionty
-
vyjmenuje příčiny respirační a metabolické acidózy a alkalózy a vysvětlí patofyziologii jejich vzniku
-
definuje smíšené poruchy acidobazické rovnováhy, vyjmenuje 3 příklady a vysvětlí o jaké kombinace poruch jde
-
popíše způsob odběru vzorků krve na vyšetření krevních plynů a acidobazické rovnováhy, vysvětlí nejčastější chyby odběru a transportu a jejich dopad na interpretaci výsledků
-
popíše a vysvětlí klinický algoritmus určení poruchy acidobazické rovnováhy (anamnéza + fyzikální vyšetření, laboratorní výsledky, výpočty)
-
popíše změny iontů (kalémie, kalcémie) při změnách pH krve a vysvětlí jejich patofyziologický podklad
-
popíše změny natrémie při hyperglykémii a vysvětlí patofyziologický podklad
-
vyjmenuje zásady při léčbě poruch acidobazické rovnováhy
Dovednosti
-
z laboratorních výsledků vypočte a interpretuje korigované chloridy, anion gap a neměřené anionty
-
z laboratorních výsledků vypočte a interpretuje osmolální gap
-
na základě laboratorních výsledků určí poruchu acidobazické rovnováhy (respirační/metabolická; acidóza/alkalóza; smíšená porucha)
-
v laboratorních výsledcích analyzuje a interpretuje změny iontů (kalémie, kalcémie, natrémie) ve vztahu k pH a osmolalitě
-
na základě laboratorních výsledků a popisu klinického stavu pacienta navrhne principy léčby konkrétní poruchy acidobazické rovnováhy (respirační/metabolická; acidóza/alkalóza; smíšená porucha)
Studijní materiály k tématu najdete v této sekci.
Ledviny - vyšetření moče, glomerulární filtrace a tubulární funkce
Znalosti
-
vysvětlí pojmy glomerulární filtrace, clearance nízkomolekulární látky, tubulární resorpce a sekrece
-
popíše hormonální a metabolické funkce ledvin (úloha v erytropoéze, metabolismu Ca, udržení acidobazické rovnováhy, systém renin-angiotenzin-aldosteron + vysvětlí pojmy primární a sekundární hyperaldosteronismus)
-
vysvětlí principy účinku následujících léků na nefron: furosemid (kličková diuretika), thiazidy, ACE ihibitory, acetazolamid, spironolakton a odvodí jejich nežádoucí účinky ve smyslu změn hladin iontů v krvi a moči a změn acidobazické rovnováhy
-
definuje pojmy akutní poškození ledvin (AKI) a chronické onemocnění ledvin (CKD)
-
popíše klasifikační schémata AKIN a KDIGO 2012
-
zhodnotí incidenci chorob ledvin a popíše výhody ev. screeningu CKD
-
vyjmenuje různé způsoby odběru vzorku moče a jejich použití
-
charakterizuje význam vyšetření moče diagnostickými proužky a porovná (na příkladu proteinurie a erytrocyturie) výhody a nevýhody oproti dalším metodám vyšetření moče (kvantitativní stanovení, mikroskopie)
-
popíše preanalytickou fázi při vyšetření diagnostickým močovým proužkem (v různých indikacích)
-
popíše sekvenci vyšetření moče v klinickobiochemické laboratoři
-
vyjmenuje 10 analytů, které lze diagnostickým močovým proužkem stanovit a orientačně uvede, k čemu se používají
-
popíše principy stanovení diagnostickým proužkem u glykosurie, ketolátek, erytrocyturie, proteinurie (albuminurie), nitritů a odvodí z nich možné falešné pozitivity a negativity u těchto vyšetření
-
vyjmenuje stanovení pomocí diagnostického močového proužku, která se používají při diagnostice močových infekcí a u pacientů s diabetem mellitem (diagnostika a sledování kompenzace)
-
popíše význam stanovení pH moče
-
popíše význam stanovení specifické hmotnosti moče (a osmolality moče) při rozlišení prerenálního a renálního poškození ledvin a v diagnostice diabetu insipidu
-
porovná význam stanovení proteinu močovým proužkem, kvantitativní proteinurie a albuminurie a vysvětlí princip vztažení analytů v moči na koncentraci kreatininu moči (na příkladu ACR)
-
vysvětlí význam stanovení elektroforézy močových proteinů při diagnostice místa poškození nefronu (prerenální, glomerulární selektivní, glomerulární neselektivní a tublární)
-
definuje nefrotický syndrom a laboratorní ukazatele používané při jeho diagnostice
-
vyjmenuje analyty, které se v moči stanovují mikroskopicky
-
výsvětlí význam erytrocyturie, leukocyturie, bakteriurie a buněčných válců
-
vysvětlí význam stanovení epitelií v moči (dlaždicové, přechodné a tubulární)
-
vysvětlí význam krystalurie a uvede příklad diagnostického využití krystalů v moči v toxikologii a při identifikaci urolitiázy
-----------------------------------------------------------
-
vyjmenuje 3 způsoby klinicky běžně užívaného odhadu glomerulární filtrace, charakterizuje princip odhadů a vysvětlí omezení každého z nich
-
vysvětlí rozdíl mezi měřenou a odhadnutou glomerulární filtrací, vysvětlí pojem P30 v souvislosti s odhadem glomerulární filtrace [viz také toto video]
-
vyjmenuje několik příkladů léků, jejichž dávku je nutné snížit při poklesu glomerulární filtrace pod 0,5 ml/s
-
vysvětlí pojem frakční exkrece (FE) a uvede příklady použití FE vody, FE Na, FE K a FE amylázy
-
vysvětlí princip acidifikačního testu, popíše podstatu proximální a distální renální tubulární acidózy
- vyjmenuje 5 druhů urolitiázy a vysvětlí, v jakém pH moče (kyselé vs. alkalické) se vytvářejí
Dovednosti
-
na základě anamnézy a výsledků U_Na, U_specifická hmotnost, S_kreatinin a S_urea vysloví podezření na prerenální nebo renální příčinu poškození ledvin
-
na základě anamnestických údajů a výsledků U_leukocyty chemicky, U_nitrity a močového sedimentu určí, zda je močová infekce pravděpodobná a určí, zda jde spíše o cystitidu nebo pyelonefritidu
-
na základě anamnézy, výsledků glykémie, pH krve, BE a ketonurie určí pravděpodobnost přítomnosti diabetické ketoacidózy
-
vypočte odpad proteinu za 24 hodin z jeho koncentrace v moči a objemu moči za 24 hodin
-
z farmakologické anamnézy, pH krve a odhadu glomerulární filtrace určí pravděpodobnou příčinu hyperkalémie
-
podle anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků odhadu glomerulární filtrace pomocí sérového kreatininu a cystatinu C analyzuje a vysvětlí, který z odhadů je v dané situaci vhodnější
- se znalostí anamnézy, hodnoty odhadu glomerulární filtrace a albuminurie (ACR) zařadí pacienta do kategorie chronického onemocnění ledvin dle KDIGO 2012
Studijní materiály k tématu najdete v této sekci.
Játra
Znalosti
-
vyjmenujte ukazatele poškození jaterní buňky, vysvětlete proč se v této indikaci používají - jaký je princip jejich zvýšení
-
vyjmenujte ukazatele obstrukce žlučových cest, vysvětlete jiné příčiny zvýšení GGT a ALP
-
vyjmenujte 5 častých příčin, které vedou k jaterní steatóze -> fibróze -> cirhóze
-
seřaďte ukazatele jaterní proteosyntézy podle biologického poločasu, přibližně jej uveďte a popište indikaci a interpretaci jednotlivých markerů
-
vyjmenujte klinicky přínosné ukazatele selhání některé z jaterních funkcí - proteosyntéza, odbourávání bilirubinu, tvorba močoviny
-
charakterizujte přičiny prehepatálního, hepatálního a poshepatálního ikteru a uveďte, které markery budou zvýšené v séru a v moči
-
vyjmenujte laboratorní (“serologické”) markery používané při diagnostice virových hepatitid (HAV, HBV, HCV) a vysvětlete, které z nich a proč se používají pro screening virových hepatitid
-
popište postup při laboratorní diagnostice akutní otravy osmoticky aktivní látkou (etanol, metanol, etylénglykol), vysvětlete principy léčby
-
vyjmenujte ukazatele chronického abúzu etanolu a popište jejich indikace a interpretaci výsledků
Dovednosti
-
na základě výsledků AST, ALT a CK rozlište mezi poškozením svalů a poškozením jaterní buňky a vyjádřete se k tíži poškození jaterní buňky (je-li přítomno)
-
na základě anamnézy, popisu fyzikálního vyšetření, výsledků ALT, ALP, bilirubinu v séru a v moči a ev. LD + haptoglobinu určete typ ikteru a jeho možné příčiny
-
u pacienta s podezřením na selhání jater z laboratorních výsledků určete, která z jaterních funkcí (a zda vůbec nějaká) selhává a popište, jaké to může mít klinické následky a navrhněte jejich léčbu či prevenci
-
na základě anamnézy a popisu fyzikálního vyšetření vyslovte podezření na otravu osmoticky aktivní látkou, indikujte potřebná vyšetření a následně z výsledků odvoďte, zda jde o otravu etanolem nebo jinou osmoticky aktivní látkou (popř. jejich kombinaci)
Studijní materiály k tématu najdete v této sekci.
Gastrointestinální trakt
Znalosti
-
vyjmenuje a vysvětlí funkce jednotlivých částí zažívacího traktu
-
charakterizuje přínos laboratorních vyšetření pro diagnostiku chorob GIT, porovná se zobrazovacími metodami, včetně endoskopických
-
popíše princip dechových testů
-
vyjmenuje laboratorní markery užívané při diagnostice akutní a chronické pankreatitidy, nespecifických střevních zánětů, celiakie a vysvětlí jejich použití a omezení
-
popíše laboratorní screening kolorektálního karcinomu, vysvětlí princip používaných testů a porovná přípravu pacienta u různých testů
-
popíše laboratorní screening celiakie, vyjmenuje rizikové skupiny, kde je screening indikován
-
vysvětlí příčinu cystické fibrózy, charakterizuje typický klinický obraz a popíše laboratorní diagnostické markery tohoto onemocnění
-
vysvětlí přínos a klinické použití bilance tekutin, energetické bilance a dusíkové bilance
-
charkterizuje racionální výživu, uvede její zásady a doporučení; na příkladech obezity, malnutrice a malabsorpce analyzuje jejich příčiny a terapii
Dovednosti
-
na základě anamnézy a klinického vyšetření určí zda je vhodný screening kolorektálního karcinomu nebo ne, instruuje pacienta ke správnému odběru vzorku a na základě výsledku rozhodne o dalším postupu
Studijní materiály k tématu najdete v této sekci.
Vnitřní prostředí, minerály (Na, K, Cl)
Znalosti
-
uvede, kolik % vody (a pevných látek) obsahuje tělo člověka o normální tělesné hmotnosti, popíše distribuci vody ve 2 základních tělesných kompatmentech (intracelulárním a extracelulárním prostoru)
-
vyjmenuje 2 základní kationty a 2 základní anionty intracelulární tekutiny (ICT) a 2 základní kationty a 2 základní anionty extracelulární tekutiny (ECT), popíše mechanismy, které zajišťují rozdílné složení ICT a ECT; popíše stručně funkci sodno-draselné pumpy
-
vysvětlí princip elektroneutrality vnitřního prostředí a rozebere ho na příkladu krevní plazmy; uvede 2 příklady neměřených aniontů a popíše, jak jejich zvýšená koncentrace v krvi ovlivní koncentrace ostatních iontů
-
definuje pojmy osmotický tlak a osmolalita, napíše rovnici pro výpočet (odhad) osmolality plazmy/séra, definuje efektivní osmolalitu (bude znát rovnici pro její výpočet), definuje osmolální okno (gap)
-
popíše pohyb sodného iontu, glukózy, močoviny a bílkovin mezi kapilárou, intersticiem a intracelulárním prostorem; stručně definuje onkotický tlak
-
popíše, jak organismus reaguje na ztrátu čisté vody (hypertonickou dehydrataci) a uvede alespoň 1 klinicky relevantní příčinu tohoto stavu
-
popíše, jak organismus reaguje na ztrátu vody i iontů v poměru cca 1:1 (izotonickou dehydrataci) a uvede alespoň 1 klinicky relevantní příčinu tohoto stavu
-
uvede, jaké skupiny hormonů jsou produkovány v kůře nadledvin, uvede hlavního zástupce mineralokortikoidů a hlavního zástupce glukokortikoidů, u obou popíše hlavní metabolický efekt; stručně popíše laboratorní a klinické známky hyperaldosteronismu
-
definuje normonatremii; vyjmenuje alespoň 3 funkce, které plní sodík (Na) v lidském organismu; popíše, jak je Na distribuován (ECT vs. ICT), jak (a v jaké formě) je přijímán a jak vylučován
-
definuje hyponatremii, těžkou (kritickou), akutní a chronickou hyponatremii; popíše patofyziologický podklad příznaků u hyponatremie; vyjmenuje alespoň 4 příznaky akutní hyponatremie a alespoň 1 příznak chronické hyponatremie
-
popíše, jak dělíme hyponatremii z hlediska příčiny vzniku (definuje hypovolemickou a hypervolemickou hyponatremii; uvede, při jakých situacích můžeme oba stavy očekávat)
-
definuje syndrom inadekvátní sekrece ADH (SIADH); uvede, u kterých chorob se s ním setkáváme, jak se projevuje (laboratorně i klinicky) a jak se liší od syndromu mozkového plýtvání se solí (CSWS)
-
popíše zásady léčby hyponatremie, vysvětlí rozdíl mezi léčbou akutní a chronické hyponatremie a rozdíl ve strategii léčby u různě hydratovaného pacienta (dehydratovaný vs. hyperhydratovaný pacient s hyponatremií)
-
definuje, co je syndrom centrální pontinní a extrapontinní myelinolýzy, popíše, jak vzniká a stručně uvede, co dělat (nedělat), aby nevznikl
-
definuje hypernatremii, těžkou (kritickou) hypernatremii, akutní a chronickou hypernatremii; popíše patofyziologický podklad příznaků u hypernatremie, které vyjmenuje
-
popíše, jak dělíme hypernatremii z hlediska příčiny vzniku (definuje hypovolemickou a euvolemickou/hypervolemickou hypernatremii; uvede, při jakých situacích můžeme oba stavy očekávat
-
definuje diabetes insipidus (DI), vyjmenuje jeho klinické a laboratorní příznaky; vysvětlí, které typy DI rozeznáváme a jak je od sebe odlišíme
-
definuje normokalemii; vyjmenuje alespoň 2 funkce, které plní draslík (K) v lidském organismu; popíše, jak je zde distribuován (ECT vs. ICT), jak je přijímán a jak vylučován
-
definuje hypokalemii, těžkou hypokalemii, hyperkalemii, těžkou hyperkalemii (resp. indikaci k hemodialýze) a pseudohyperkalemii; vyjmenuje alespoň 3 možné příčiny pseudohyperkalemie
-
stručně popíše vliv hormonů kůry nadledvin a natriuretických peptidů na metabolismus minerálů; popíše vliv změn pH na kalemii
-
vyjmenuje příznaky (včetně změn na EKG) a příčiny hypokalemie
-
vyjmenuje příznaky (včetně změn na EKG) a příčiny hyperkalemie
-
vyjmenuje terapeutické možnosti u hyperkalemie, uvede hodnotu kalemie, která je indikací k dialýze
-
vyjmenuje, jaké funkce plní chloridy v lidském organismu; popíše, jak (a v jaké formě) jsou chloridy přijímány a jak jsou v organismu distribuovány (krev. plazma, ICT, intersticiální tekutina)
-
definuje korigované chloridy, vysvětlí jejich význam, uvede jejich referenční rozmezí
-
definuje hypochloridemii, vyjmenuje její příznaky a příčiny, navrhne její léčbu
-
definuje hyperchloridemii, vyjmenuje její příznaky a příčiny, navrhne její léčbu
Dovednosti
-
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s těžkou dehydratací, popíše patofyziologii dílčích poruch na konkrétním případě
-
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s rozdílem měřené a vypočtené osmolality plazmy/séra, uvede možné příčiny tohoto stavu
-
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorního vyšetření diagnostikuje hyponatremii včetně pravděpodobné příčiny jejího vzniku a navrhne vhodnou léčbu
-
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorního vyšetření diagnostikuje hypernatremii včetně pravděpodobné příčiny a navrhne vhodnou léčbu
-
analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s prvozáchytem diabetu mellitu (kromě vlastní diagnostiky diabetu se zaměří na minerálové poruchy, popíše a interpretuje (předpoví) změny po podání inzulinu)
-
na základě anamnézy a laboratorního vyšetření provede diferenciálně diagnostickou rozvahu příčiny hypokalemie/hyperkalemie a navrhne vhodnou strategii léčby
- vypočítá hodnotu korigovaných chloridů a interpretuje ji z hlediska chloridemie (určí, zda se jedná o normochloridemii, hypochloridemii či hyperchloridemii) a z hlediska možných poruch acidobazické rovnováhy
Stopové prvky
Znalosti
-
definuje stopové prvky z hlediska jejich koncentrace v krvi, porovná s koncentracemi minerálů, vyjmenuje 3 stopové prvky, jejichž koncentrace v krvi je nejvyšší
-
popíše metabolismus železa (od příjmu potravou, přes vstřebání v enterocytu, transport krví na místo zpracování, uchovávání v zásobní formě až po vylučování z organismu), bude znát hlavní regulační mechanismus, který řídí využití železa
-
obecně popíše situace, při kterých může dojít k deficitu železa (vyjmenuje alespoň 1 příčinu, kdy je deficit způsoben nedostatečným příjmem železa, alespoň 1 příčinu, při které je způsoben jeho zvýšenými ztrátami a alespoň 1 příčinu, při které je způsoben zvýšenými nároky organismu na železo)
-
definuje sideropenickou anémii a popíše, jak budou vypadat laboratorní ukazatele metabolismu železa v případě typicky rozvinutého obrazu (sideremie, krevní obraz, koncentrace transferinu a feritinu, saturace transferinu železem, hladina solubilních transferinových receptorů)
-
definuje anémii chronických chorob, stručně popíše způsob vzniku a rozdíl oproti sideropenické anémii (z hlediska vzniku i z hlediska laboratorního obrazu)
-
vyjmenuje alespoň 2 možné příčiny zvýšení koncentrace železa v plazmě/séru, definuje hemochromatózu a popíše její typický laboratorní obraz (sideremie, koncentrace transferinu a feritinu, saturace transferinu železem aj.)
-
popíše klinický a laboratorní obraz Wilsonovy choroby, bude vědět, jak se tato choroba diagnostikuje
-
definuje význam jódu pro lidský organismus, popíše, jak se projevuje jeho deficit (zdůrazní rozdíl mezi dětmi a dospělými)
Dovednosti
- analyzuje a interpretuje výsledky pacienta s anémií (určí, o jaký typ anémie se jedná z hlediska etiopatogeneze)
Rizikové faktory aterosklerózy
Znalosti
-
definuje aterosklerózu, popíše, jak vzniká, vyjmenuje 3 nejdůležitější patogenetické mechanismy rozvoje aterosklerózy
-
definuje aterosklerotické vaskulární nemoci, vyjmenuje alespoň 3 z nich
-
popíše, jaký je rozdíl mezi stabilním a nestabilním aterosklerotickým plátem
-
obecně definuje rizikový a protektivní faktor nemoci; vyjmenuje hlavní ovlivnitelné a neovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy
-
definuje pojem kardiovaskulární riziko, sdělí, jaký model se v ČR používá pro jeho odhad a jaké parametry jsou jeho součástí
-
definuje nízké, střední, vysoké a velmi vysoké kardiovaskulární riziko podle systému SCORE; vyjmenuje alespoň 3 skupiny osob, u nichž není správné používat SCORE tabulky
-
definuje lipidy jako skupinu chemických sloučenin, definuje dyslipidémie; stručně popíše, jaký je původ steroidů v lidském organismu a bude umět vyjmenovat alespoň 3 z nich
-
vyjmenuje hlavní třídy lipoproteinů, popíše jejich hlavní funkce, vyjmenuje jejich bílkovinné molekuly (apo(lipo)proteiny); popíše metabolismus chylomikronů a lipoproteinů o nízké hustotě
-
vysvětlí, jaký je rozdíl mezi primární a sekundární dyslipidémií, uvede alespoň 1 příklad primární dyslipidémie a alespoň 2 příklady sekundárních dyslipidémií, popíše jejich laboratorní obraz
-
popíše způsob odstraňování LDL částic z krve, vyjmenuje alespoň 2 poruchy tohoto děje; stručně popíše funkci proteinu PCSK9
-
definuje familiární hypercholesterolémii a popíše její typický laboratorní i klinický obraz
-
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s primární hypotyreózou (s důrazem na hodnoty TSH, fT4 a lipidogram)
-
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s nefrotickým syndromem (s důrazem na koncentrace bílkovin v krvi, v moči a na lipidogram)
-
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s diabetem mellitem (s důrazem na glykémii, hodnotu glyk. hemoglobinu a na lipidogram)
-
popíše typický klinický a laboratorní obraz pacienta s abúsem alkoholu (s důrazem na jaterní testy a lipidogram)
-
popíše, jak by měl vypadat screening dyslipidémií v České republice (u dětí i u dospělých)
-
vyjmenuje optimální hodnoty (hodnoty uváděné jako normály na výsledkových listech z laboratoří) celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů u člověka s nízkým kardiovaskulárním rizikem a zda je nějaký rozdíl mezi muži a ženami v těchto hodnotách
-
vyjmenuje parametry, ze kterých se počítá LDL-cholesterol
-
vyjmenuje cílové hodnoty LDL-cholesterolu u pacienta s vysokým a velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem; vyjmenuje alespoň 3 laboratorní markery aterosklerózy, které navyšují kardiovaskulární riziko a nejsou součástí tabulek SCORE
-
definuje obezitu a metabolický syndrom (základní kritéria i často přidružené poruchy - např. jaterní testy, metabolismus purinů, parametry zánětu)
-
definuje kritéria diabetu mellitu a hraničních poruch glukózové homeostázy (prediabetu)
-
definuje aterogenní dyslipidémii a popíše pacienta, u kterého lze tuto dyslipidémii očekávat
-
popíše režimová opatření (změny životního stylu), která slouží ke snížení kardiovaskulárního rizika
-
popíše mechanismus účinku statinů a hlavní efekty na lipidogram, vyjmenuje 2 indikace pro jejich použití
-
popíše mechanismus účinků ezetimibu a pryskyřic
-
popíše mechanismus účinku fibrátů a omega-3 nenasycených mastných kyselin, které vyjmenuje (alespoň ve zkratkách)
-
popíše mechanismus účinku PCSK9 inhibitorů
Dovednosti
-
na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků lipidogramu dokáže zařadit pacienta do příslušné kategorie kardiovaskulárního rizika a navrhne u něj strategii hypolipidemické léčby
- na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a výsledků laboratorních vyšetření dokáže rozeznat, zda má pacient dyslipidémii primární, nebo sekundární a podle toho navrhne vhodnou léčbu
Diagnostika infarktu myokardu a další kardiologická témata
Znalosti
-
definuje ischemickou chorobu srdeční, vyjmenuje její akutní formy, které stručně charakterizuje
-
definuje akutní koronární syndrom, vyjmenuje jeho základní klinické projevy, vysvětlí rozdíl mezi nestabilní anginou pectoris a akutním infarktem myokardu
-
definuje infarkt myokardu (IM) z hlediska patologicko anatomického, vysvětlí princip laboratorní diagnostiky, popíše základní diagnostický algoritmus založený na klinických příznacích, EKG a laboratorním vyšetření
-
stručně vysvětlí, co je univerzální definice IM, k čemu slouží, jaká obsahuje kritéria pro diagnostiku IM (laboratorní a nelaboratorní)
-
stručně charakterizuje troponiny (Tn) z hlediska chemického složení a funkcí v organismu; popíše, kde se v organismu vyskytují, jaké rozlišujeme typy a jaké je jejich využití v klinické praxi
-
vyjmenuje alespoň 5 příčin zvýšení koncentrace kardiálních Tn v krvi pacienta; vysvětlí, jak rozlišíme, zda je zvýšení důsledkem IM nebo jiné příčiny (popíše faktory a okolnosti, které pomáhají při rozhodování)
-
definuje cut-off hodnotu kardiálního Tn pro diagnózu akutní IM, popíše jeho dynamiku při typickém průběhu IM, vyjmenuje časování odběrů pro jeho stanovení, vysvětlí rozdíl mezi STEMI a NSTEMI
-
definuje vysoce senzitivní troponiny, vysvětlí rozdíl oproti „méně senzitivním” (konvenčním) troponinům předchozích generací
-
definuje preciznost metody, variační koeficient; bude vědět, jaké metody stanovení kardiálních Tn jsou z hlediska preciznosti použitelné pro klinickou praxi; vysvětlí, proč je důležité se touto vlastností metody v případě Tn zabývat
-
popíše dynamiku myoglobinu při typickém průběhu IM, vyjmenuje další faktory, které mohou ovlivňovat koncentraci myoglobinu v krvi pacienta
-
vyjmenuje minimálně 3 kardiomarkery, které již nejsou součástí diagnostických algoritmů při akutním koronárním syndromu, vysvětlí důvody jejich vyřazení; vyjmenuje alespoň 2 vedlejší laboratorní nálezy při IM v krvi a alespoň 1 v moči; vysvětlí, v jakém období po IM lze považovat za validní vyšetření lipidogramu
-
stručně definuje natriuretické peptidy (NP) z hlediska chemického složení a funkcí v organismu; bude vědět, kde se v organismu produkují základní 2 typy NP a za jakých okolností jejich produkce stoupá event. klesá; popíše využití stanovení BNP (event. NT-proBNP) v klinické praxi
-
popíše diagnostický algoritmus při podezření na plicní embolii; definuje D-dimery, vysvětlí, k čemu se jejich stanovení používá
Dovednosti
-
na základě klinického vyšetření (anamnézy a fyzikálního vyšetření), nálezu na EKG a výsledků laboratorních vyšetření dokáže potvrdit či vyloučit diagnózu akutního IM
-
na základě klinického vyšetření (anamnézy a fyzikálního vyšetření) a výsledků laboratorních (event. i dalších) vyšetření dokáže vyslovit podezření na myokarditidu, poškození myokardu při traumatu hrudníku, šokovém stavu (např. při septickém šoku), plicní embolii, toxickém působení zevních látek (léků, drog) apod.
-
na základě klinického vyšetření (anamnézy a fyzikálního vyšetření) a výsledků laboratorních (event. i dalších) vyšetření určí, zda je příčina dušnosti kardiální či nikoli
Vyšetření mozkomíšního moku
Znalosti
-
charakterizuje mozkomíšní mok z hlediska chemického složení (proteinorachie, glykorachie, koncentrace laktátu, iontů apod.) a cytologického složení (počet buněk, morfologie buněk) za fyziologických podmínek
-
definuje oligocytózu a pleocytózu u dospělých osob; vyjmenuje rozdíly mezi fyziologickým nálezem v likvoru u dospělých a u novorozenců (v cytologii i v chemismu), uvede příčinu těchto rozdílů
-
popíše, v jakém prostoru se mozkomíšní mok nachází, vyjmenuje nejdůležitější místa, odkud se odebírá za účelem vyšetření, popíše vhodné polohy pacienta při odběru; popíše faktory, které jsou důležité v preanalytické fázi
-
vyjmenuje funkce likvoru; popíše vzhled likvoru za fyziologických i patologických okolností (např. při zánětu, krvácení, obstrukci likvorových cest apod.)
-
definuje 3 základní likvorové syndromy (proteinocytologickou asociaci, proteinocytologickou disociaci, cytoproteinovou disociaci), u každého uvede alespoň 1 typickou klinickou situaci, která se jím manifestuje
-
popíše biochemický a cytologický nález v likvoru, který je typický pro bakteriální (hnisavou) meningitidu, porovná jej s nálezem typickým pro zánět virové etiologie (serózní meningitidu či meningoencefalitidu); popíše klinické projevy a okolnosti vzniku bakteriální meningitidy
-
bude znát klinickou manifestaci roztroušené sklerózy (RS), vyjmenuje základní metody používané v její diagnostice; popíše, jak by mohly vypadat výsledky základního biochemického a cytologického vyšetření likvoru u pacienta s RS
-
bude vědět, k čemu se používá spektrofotometrie likvoru, izoelektrická fokusace bílkovin likvoru (stanovení oligoklonálních pruhů IgG), stanovení beta-trace proteinu, proteinu S-100 B a albuminu v likvoru
Dovednosti
-
na základě anamnézy, výsledků fyzikálního a laboratorního vyšetření dokáže diagnostikovat bakteriální meningitidu a odhadnout nejpravděpodobnější příčinu jejího vzniku
-
na základě anamnézy, výsledků fyzikálního a laboratorního vyšetření dokáže diagnostikovat serózní meningoencefalitidu, vyjmenuje alespoň 2 příklady chorob, které probíhají pod tímto obrazem
- na základě anamnézy, výsledků fyzikálního a laboratorního vyšetření dokáže vyslovit podezření na roztroušenou sklerózu a navrhnout další přínosné diagnostické metody
Štítná žláza
Znalosti
- Popíše funkce vápníku, fosforu a magnézia v organizmu.
- Vysvětlí hormonální regulaci Ca, P, Mg metabolizmu – PTH, kalcitriol, FGF23.
- Vyjmenuje hlavní příčiny hyper - hypokalcémie a hyper - hypofosfatémie.
- Popíše základní terapeutické postupy korekce hypokalcémie a hyperfosfatémie.
Dovednosti
- Na základě analnézy a klinického obrazu vysloví podezření na onemocnění štítné žlázy a vybere adekvátní laboratorní testy na dysfunkci štítné žlázy (hypotyreózu a hypertyreózu) a autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Výsledky pak interpretuje.
Ca, P, Mg
Znalosti
- Popíše funkce vápníku, fosforu a magnézia v organizmu.
- Vysvětlí hormonální regulaci Ca, P, Mg metabolizmu – PTH, kalcitriol, FGF23.
- Vyjmenuje hlavní příčiny hyper - hypokalcémie a hyper - hypofosfatémie.
- Popíše základní terapeutické postupy korekce hypokalcémie a hyperfosfatémie.
Dovednosti
- Na základě laboratorních výsledků Ca, P a PTH v séru a Ca, P v moči vysvětlí rozdíly mezi primární a sekundární hyperparatyreozou.
Metabolismus kostí
Znalosti
- Popíše funkci osteblastů, osteocytů a osteoklastů a základní kostní remodelční jednotky
- Vysvětlí základní lokální regulační mechanizmy aktivace kostní resorpce (RANKL- osteoprotegerin)
- Vyjmenuje základní markery kostní novotvorby a kostní resoprce a popíše významjejich zvýšení (snížení)
Last update: Rajdl Daniel, MUDr., Ph.D. (13.06.2024)
|