VÝUKOVÉ CÍLE a VÝSLEDKY UČENÍ předmětu Interna II, 4. ročník, zimní a letní semestr- Po absolvování cyklu přednášek a praktik má být student schopen strukturovaně popsat
jednotlivé nemoci v oboru vnitřního lékařství, které jsou náplní sylabu v daném semestru.
- U jednotlivých probíraných nemocí si osvojí základní etiologii a patofyziologii choroby,
typické znaky, jimiž je nemoc definována a kterými se choroba projevuje ve svých počátcích,
v dalším průběhu, případně ve své rozvinuté formě a zná příznaky, které svědčí o úspěšné
léčbě.
- Student by měl být po absolvování výuky schopen správně se dotazovat pacienta na jeho
předchorobí, pokládat relevantní, nikoliv však návodné otázky. Zejména jde o strukturovaný
odběr anamnézy ve vztahu k probíraným chorobám.
- Vždy by měl student být schopen vysvětlit, v čem mu odpověď na danou otázku přispěje
k určení diagnózy.
- Ze získaných dat z rozhovoru s pacientem a z výsledků fyzikálního vyšetření má být student
schopen stanovit a ústně i písemně formulovat svou diagnostickou rozvahu - jaké choroby
přicházejí v dané situaci v úvahu.
- Student má být schopen na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření navrhnout další
vyšetřovací postup, tedy doplňující laboratorní, zobrazovací, funkční či jiné testy, které
upřesní diagnózu. Někdy je možné již po odběru anamnézy a po fyzikálním vyšetření
navrhnout dílčí léčebná opatření – v těchto situacích student ví, co má udělat (například při
známkách levostranné srdeční slabosti uvést pacienta do polohy v polosedu a při desaturaci
podat kyslík).
- Na základě provedených vyšetření stanoví student pracovní diagnózu a navrhne léčbu.
- Student se má naučit identifikovat a výstižně v krátkém sdělení (ústním i písemném) několika
větami popsat základní zdravotní problém vyšetřovaného pacienta.
- Výše uvedené předpokládá, že student nastudoval a zná klíčové symptomy jednotlivých
nemocí, které jsou tématem semestrálních přednášek.
- Student má získat kompetenci vybrat relevantní údaje z anamnézy, z údajů od třetí strany, z
fyzikálního vyšetření, případně z dostupných starších laboratorních a zobrazovacích testů a
logicky sestavit a odůvodnit své diagnostické závěry.
- Nezbytným předpokladem správné interpretace všech nálezů je znalost fyziologických
hodnot základních laboratorních testů (hodnoty krevního obrazu včetně rozpočtu leukocytů,
hodnoty sérových minerálů, N-katabolitů, jaterních testů, parametrů zánětu, hodnot
získaných z analýzy krevních plynů a koagulačních vyšetření, kardiomarkerů a lipidogramu).
- Na základě účasti na přednáškách, na praktikách a z průběžného studia by si měl osvojit
schopnost písemně i ústně zformulovat relevantní poznatky, které o nemocném
nashromáždil. Tedy musí znát správné znění popisu normálního fyzikálního nálezu a nálezů
patologických.
- Student pamatuje na to, že lékařská dokumentace je úředním dokumentem, který například
v případě soudního sporu hraje i roli listinného důkazu, se všemi důsledky.
- Předpokládáme, že student, který dospěl do 4. ročníku medicíny, navazuje nejen na znalosti,
dovednosti a kompetence získané v předmětu INTERNA I, ale také na poznatky, které získal
v předchozích letech při studiu teoretických oborů a preklinických disciplín. Například při
studiu nefrologie předpokládáme, že student zná anatomii ledviny a močových cest, zná
strukturu a funkci jednotlivých oddílů nefronu. Předpokládáme, že student ví o existenci
hormonu reninu a zná, pod jakými dalšími hormonálními vlivy je prokrvení ledvin, který
z hormonů odpovídá za retenci sodíku, jak je řízena tvorba koncentrované moče nebo
naopak vodní diuréza, které hormony fyziologicky v ledvinách vznikají či zda a jak se ledviny
podílejí na udržování acidobazické rovnováhy. Totéž platí o anatomii, histologii a fyziologii
jednotlivých součástí trávicího traktu, jater, či břišní slinivky. Pokud tyto znalosti student
zapomněl, je nezbytné, aby si je samostatně, souběžně se studiem klinického předmětu,
znovu nastudoval.
Last update: Psutková Veronika, Ing. (20.02.2026)
