|
|
|
||
Medicína je informační profese: lékař sbírá informace o pacientovi a porovnává je s dostupnými znalostmi a
zkušenostmi. V době bezprecedentního růstu objemu vědeckých poznatků i dostupných údajů o pacientech je
třeba nejen umět, ale i rozumět způsobům, jak medicína s informacemi nakládá. Cílem kursu je poskytnout
náhled na životní cyklus informací v medicíně, na to, jak je správně sbírat a jak s nimi nakládat, jak je hodnotit a
využívat.
Last update: Procházka Zdeněk (12.09.2016)
|
|
||
Volitelný předmět pro 4.-6. ročník: Informační základy klinické práce
Garant: MUDr. ing. Jan Vejvalka, Ph.D. Pracoviště: Oddělení informačních systémů Doba konání: podle konkrétních časových možností daných rozvrhem turnusových stáží Místo konání: posluchárny TPÚ, seminární místnost OIS Maximální počet účastníků: 10 Prerekvizity: Lékařská informatika, preklinické obory, klinické propedeutiky Kontakt: ing. Jiří Valchář, jiri.valchar@lfmotol.cuni.cz Spolupráce: MUDr. Petr Lesný, MUDr. Kryštof Slabý
Medicína je informační profese: lékař sbírá informace o pacientovi a porovnává je s dostupnými znalostmi a zkušenostmi. V době bezprecedentního růstu objemu vědeckých poznatků i dostupných údajů o pacientech je třeba nejen umět, ale i rozumět způsobům, jak medicína s informacemi nakládá. Cílem kursu je poskytnout náhled na životní cyklus informací v medicíně, na to, jak jak je správně sbírat a jak s nimi nakládat, jak je hodnotit a využívat.
Témata předmětu
• Úvod do klinické informatiky: informace jako zobrazení reality, práce s informacemi jako základní součást klinické práce. • Vyšetření, výsledek, interpretace: vyšetřování jako cílené získávání informací. Volba vyšetření, výpovědní hodnota a interpretace výsledků. • Předávání informací: terminologie, jednotky, klasifikace, thesaury, ontologie; základy formalizace a reprezentace znalostí, pojmové oblasti a vztahy mezi nimi. • Základy representace znalostí: medicína a metodologie vědy, pravděpodobnost a statistika jako nástroj popisu znalostí; norma, variabilita, náhodnost: náhodné jevy, hypotézy a jejich formulování a testování. • Klinická doporučení a guidelines, základy evidence-based medicíny: principy EBM, typy studií a jejich váha, cíle klinických doporučení a jejich využití při rozhodování. Spolehlivost informací, důvěra a zdroje autority v medicínském rozhodování. • Informační systémy: principy informačních technologií, strukturování dat ve zdravotnických informačních systémech, klinické informační systémy, osobní údaje v informačních systémech. • Podpora rozhodování: biomedicínské modelování, lékařské algoritmy jako representace znalostí, jejich využívání (a omezení). • Základy telemedicíny, kybermedicína, robotická medicína, vzdálené a kontinuální sledování pacientů. • Zdravotnictví v prostředí informačních technologií: globalizace informací vs. lokální medicína, eHealth, mHealth. • Informace, informační technologie a etika: etické aspekty práce s medicínskými informacemi v prostředí informačních technologií.
Výuka je vedena seminární formou s praktickými ukázkami, ve spolupráci s externími lektory.
Last update: Procházka Zdeněk (12.09.2016)
|