|
|
|
||
Doporučeno všem studentům (ale nejen jim) s ambicemi či zájmem zabývat se pre- a postgraduálním výzkumem
nebo navštěvovat v budoucnu doktorandské studium, tedy angažovat se v odvětvích medicíny, kde je základní
znalost metodologie vědy a statistiky nezbytnou podmínkou. Cvičení po přednáškách budou probíhat v počítačové
učebně s využitím software MS Excel, R Project, formou ukázek i StatSoft Statistica. Základní principy statistického
uvažování budou procvičeny a upevněny řešením úloh v intuitivním a studentům dobře známém prostředí - MS
Excel, v případě zájmu se zaměříme na práci s profesionálním statistickým software - R Project a Statsoft
Statistica. K práci v software R Project či Statsoft Statistica nejsou vyžadovány žádné předchozí zkušenosti
(základní seznámení s programy bude jedním z cílů výuky). Matematický aparát omezíme na nutné minimum,
postačovat bude znalost základní matematiky. Dle přání studentů a zkušeností z výuky předmětu v minulých letech
ještě více posílíme praktickou část výuky, důraz bude kladen na aplikovaná cvičení, úvodní motivační příklady,
otevřené problémy, aktivní uvažování, diskuzi, vyvarování se častých chyb v praxi - vše ve formě přístupné
studentům medicíny.
Last update: Procházka Zdeněk (12.09.2016)
|
|
||
Předpokládané benefity pozorného studenta po absolvování předmětu:
Last update: Havlová Marie (15.09.2016)
|
|
||
Literatura (výběrově a v historickém kontextu víceoborového záběru tématu): ANDROSJUK, V. G. O nekatorych individualno-psichologičeskich osobennostjach ponimanija teksta. Naučno-Techničeskaja Informacija. 1981, ser. 2, č. 5, s. 1-4. ISSN 0548-0019. DILLON, A.; MACKNIGHT, C.; RICHARDSON, J. Reading from paper versus reading from screen. Computer Journal. 1988, vol. 31, no. 5, s. 457-464. ISSN 0010-4620. DYSON, M. C. How physical text layout affects reading from screen. Behaviour & Information Technology. 2004, vol. 23, no. 6, p. 377-393. ISSN 0144-929X. PAPÍK, R. Naučte se číst! Praha : Grada, 1992. s. 181. ISBN 80-85424-93-2. PAPÍK, R. Metody rychlého čtení jako nástroj osobní ekologie. In Information ecology and libraries : proceedings of the International conference organized on the occasion of the 90th anniversary of the establishment of the Faculty of Philosophy at Comenius University in Bratislava, 10-12 October 2011. Bratislava : Univerzita Komenského, 2011, s. 99-109. ISBN 978-80-223-3087-9.
SHENK, D. Data smog : surviving the information glut. San Francisco : Harper Edge, 1997. 250 s. 0-06-018701-8
WRIGHT, P.; LICKORISH, A. Proof-reading texts on screen and paper. Behaviour and Information Technology. 1983, vol. 2, no. 3, s. 227-235. ISSN 0144-929X. ZIELKE, W. Jak číst rychleji a lépe. 2. vyd. Praha : Svoboda 1988. 168 s.
ZWINGER, Michal; HUDEČEK, Michal; KREJČÍ, Jana; PAPÍK, Richard. Rozečti.se – online výuka rychlého čtení. ITlib : informačné technológie a knižnice [online]. 2013, č. 2 [cit. 2014-05-10]. Dostupný z WWW: < http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/rozecti.se-online-vyuka-rychleho-cteni.html?page_id=2476>. ISSN 1336-0779 Last update: Havlová Marie (15.09.2016)
|
|
||
(Poznámka: od roku 1991 do roku 2016 byl akreditován ve formě předmětu povinného na ÚISK FF UK pro 1. ročník studia magisterského studia, později 1. ročník bakalářského stupně, pro jiné obory a fakulty sloužil jako předmět výběrový)
KURZ RACIONÁLNÍHO ČTENÍ A OSOBNÍ PRÁCE S INFORMACEMI
Vyučující:
Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Ústřední knihovna Univerzity Karlovy
Metoda vedení výuky:
Kurz je veden formami tzv. blended learning (kombinace frontální výuky a online výuky), a to ve dvou čtyřhodinových soustředěních / lekcích a v intenzivní online výuce s využitím http://www.rozectise.cz. Odstup mezi začátkem a koncem kurzu je optimální přibližně jeden až dva měsíce. Kurz odpovídá 20 hodinám poměrně náročné kombinace výuky a cvičení.
Tematický obsah kurzu / volitelného předmětu:
• Kvantitativní nárůst informací, řešení informační krize v širších souvislostech. • Teorie a praxe tzv. informačního jádra. • Základní terminologie • Rychlost čtení a její měření. • Efektivní práce s informacemi v kontextu procesů čtení. • Teorie a praxe tzv. informačního jádra. • Küpfmüllerovo schéma. • Didaktika čtení. Didaktika rychlého čtení. • Poruchy čtení a učení. • Historie rychlého čtení (vztah k dalším oborům). • Školy rychlého čtení (anglo-americká, německá, ruská, francouzská, litevská aj.) • Viitaniemiho model procesu čtení a jeho aplikace. • Čtení jako integrovaný výkon zaměřený na formu a obsah. • Model „all-or-none“ (Broadbentovo schéma). • Redundance obsahová, znaková a její výhody a nevýhody. • Vokalizace a subvokalizace. • Kybernetický model čtení. • Čtení a psychické procesy (paměť, pozornost, motivace). • Kritické čtení, kreativní čtení a metody jejich cvičení. • Metoda SQ3R, Robinsonova metoda. • Orientační čtení, kurzorické čtení, selektivní čtení a jejich aplikace. • Typografie a její vliv na čtení. • Testy a způsoby hodnocení. • Cvičení na rozšíření zrakového rozpětí. • Cvičení na snížení počtu fixací na řádku. • Odstraňování tzv. vědomých regresí, cvičení. • Cvičení s praktickými texty (noviny, časopisy). • Nácvik metody tzv. svislého čtení. • Konceptuální mapy, sémantické mapy, myšlenkové mapy a jejich aplikace v procesu čtení. • Informační prameny a elektronické informační zdroje a výběr dokumentů pro čtení a studium. • Rešeršní metody v kontextu čtenářských strategií.
Last update: Havlová Marie (15.09.2016)
|