|
|
|
||
|
The course introduces students to the basic categories and tools of the sociological perspective, interpreting the richness of sociological approaches through the age-old dilemma between social and individual, structural and authentic levels of action. The course consists of three basic blocks and a final conclusion. In the first block, students are presented in more detail about the content of the concept of society and its current relevance, using confrontation with other concepts at a similar level of generality. More emphasis is placed on introducing the notion of culture and its sociological importance. The other two blocks serve the gradual introduction of two basic views of the relationship between the individual and society, through an introductory presentation of basic sociological currents, concepts and related theories. The emphasis is on developing a sociological imagination and an insight into a plurality of sociological approaches. The outcome of the course is aimed at thinking about the authenticity of human action from a sociological perspective and an introduction to efforts to overcome the duality of individual and structure in sociology.
Last update: Mlynář Jakub, Mgr., Ph.D. (28.10.2019)
|
|
||||||||
|
Podmínky zakončení předmětu: Studenti jsou hodnoceni na základě písemné semestrální práce (50 bodů). K přijetí semestrální práce je třeba získat minimum 30 bodů.
Semestrální práce Předpokladem odevzdání semestrální práce je uskutečněná volba rámcového tématu práce do 5. listopadu 2024 a odevzdání projektu semestrální práce do 2. prosince 2024 (v obou případech v příslušné podatelně na webové stránce kurzu v Moodlu). Projekt semestrální práce lze přepracovat pouze jednou. Odevzdání semestrální práce je podmíněno přijetím projektu, ledaže nastane situace, kdy projekt nebude vyučujícím schválen ani po přepracování. Student může téma práce změnit jen ve výjimečném případě a se souhlasem vyučujícího. V takovém případě je třeba vypracovat nový projekt, pro jehož schválení platí výše uvedené podmínky obdobně. V případě pochyb o vhodnosti a uskutečnitelnosti se studentům doporučuje zamýšlený projekt s vyučujícím konzultovat.
Projekt semestrální práce V projektu semestrální práce musí být uvedeny v bodech, v tomto pořadí: (a) předběžný název práce a schválené téma práce (mohou být stejné, ale často se liší) (b) anotace práce o délce jednoho odstavce, obsahující v jedné větě explicitní formulaci výzkumné otázky, na kterou semestrální práce odpoví, (c) komentovaná průběžná osnova práce, (d) seznam nejméně pěti sociologických odborných textů (tj. odborných článků, kapitol či knih přinášejících nové poznatky; ne populární literatury, učebnic nebo úvodů), které jsou staré maximálně deset let a týkají se tématu projektu (= podmínka 5/10), citovaných ve formátu APA, 7. vydání (k pravidlům citování viz web katedry sociologie).
Projekt semestrální práce student/ka odevzdává do příslušné podatelny na webové stránce kurzu v Moodlu v editovatelném souboru *.doc, *.docx nebo *.rtf.
Semestrální práce Semestrální práce sestává ze dvou částí a je samostatným textem (tj. text explicitně neodkazuje k projektu práce, ani nepředpokládá jeho znalost). 1) První část o doporučeném rozsahu 4-5 normostran se věnuje rekonstrukci současné sociologické odpovědi na předestřenou výzkumnou otázku, u níž je obhájena vědecká a případně společenská relevance. Autor/ka musí v závěru z použitých zdrojů explicitně vyvodit, na co by se měl výzkum v budoucnu soustředit, tj. identifikovat mezeru či nedostatek v současném výzkumu a vyvodit návrh výzkumné otázky pro další výzkum v oblasti. 2) Druhá část o rozsahu dvou normostran sestává ze stručného osvětlení makrosociologického a mikrosociologického přístupu k danému tématu (každý přístup na cca jednu normostranu).
Semestrální práce musí mít podobu integrativní přehledové studie založené na syntéze vhodného výseku dosavadního poznání v dané oblasti, musí tedy pojednávat o daném problému a odpovídat na výzkumnou otázku na základě přečtené odborné literatury (teoretická syntéza). Přijaty nebudou práce empirické či metodologické. Práce by neměla obsahovat tabulky či grafy, pokud nejsou nezbytné. Není dovoleno duplikovat již existující přehledy, proto by si měl student ověřit, že na dané téma již nebyl napsán lehce dohledatelný přehledový text. Nesmí se jednat o referát na jednu knihu, taktéž vráceny k přepracování nebo hůře hodnoceny budou práce vycházející v rozsáhlých částech textu z jedné či malého počtu publikací.
Stejně jako u projektu platí, že práce se musí opírat nejméně o pět sociologických odborných textů (tj. článků ve vědeckých časopisech, odborných knih nebo kapitol v odborných knihách), maximálně deset let starých, týkajících se tématu práce (= podmínka 5/10). Vedle toho lze využívat i další zdroje různého charakteru, není však přípustné psát práci převážně na základě neodborných zdrojů. Využívání neodborných zdrojů musí odpovídat standardům běžným v akademické literatuře (tj. autor musí odborné a neodborné zdroje jasně rozlišovat). Případy plagiátorství budou postoupeny vedení katedry a případně etické komisi FF UK.
Formální náležitosti semestrální práce Semestrální práce musí obsahovat úvodní stranu se jménem autorky/ autora a názvem práce a abstrakt v češtině nebo angličtině v doporučeném rozsahu max. 800 znaků. Odkazy v textu a seznam použité literatury na konci práce musí být zpracovány dle citačního formátu APA, 7. vydání. Stránky textu je třeba číslovat (je jedno, jestli číslování začíná od titulního listu nebo až od první stránky vlastní práce). Maximální povolená délka celé odevzdané semestrální práce je 10 normostran (tj. 18 000 znaků včetně mezer). Delší práce, práce očividně nedopracované nebo práce obsahující větší počet gramatických či stylistických chyb (chybějící slova, nesprávné vazby, nedokončené věty, nedbalá interpunkce) budou hodnoceny jako nevyhovující a budou vráceny k opravě bez dílčích komentářů. Přiměřenou pozornost je třeba věnovat také členění (nadpisy a mezititulky) a grafické úpravě textu.
Semestrální práci student/ka odevzdává do příslušné podatelny na webové stránce kurzu v Moodlu v editovatelném souboru *.doc, *.docx nebo *.rtf pojmenovaném „Prijmenistudenta_Prace“.
Termíny odevzdání semestrální práce: - 20. prosinec 2024, předtermín (opraveno bude do 16. ledna 2025) - 16. leden 2025 (opraveno bude do konce ZS 2024-25). Nejzazší termín pro odevzdání práce je 31. srpen 2025 (v takovém případě bude práce opravena do konce zkouškového období v LS 2025). Studenti, kteří bez předchozí domluvy s vyučujícím odevzdají práci později, ztrácejí nárok na atestaci v tomto školním roce.
Kritéria pro hodnocení semestrálních prací • představení tématu, výzkumné otázky a případně cílů práce, definice klíčových pojmů; • zpracování (syntéza) literatury vedoucí k zodpovězení výzkumné otázky, shrnutí klíčových teorií a/nebo empirických výsledků; upozornění na mezeru ve výzkumu; • struktura a členění výkladu; • představení mikrosociologického a makrosociologického pohledu na téma práce; • stylistická a gramatická úroveň, úroveň grafické úpravy; • kvalita použité literatury a práce s ní (citace, parafráze, odkazování; splnění podmínky 5/10).
Výsledná známka
Celkem student může odevzdat tři verze semestrální práce, tj. jsou možné max. dvě opravy. Známka odpovídá bodovému hodnocení podle tabulky.
Test Test, který je v případě dostatečné časové kapacity zařazen do některé z hodin na konci výuky, slouží cvičnému ověření znalostí. Bodové hodnocení z testu poskytuje zpětnou vazbu pro studenty, do známky z předmětu se nezapočítává. Test ověřuje znalost pojmů a teorií vyložených na přednáškách a případně dále vysvětlených v povinné studijní literatuře (je uvedena v úplné verzi sylabu a také na stránce předmětu v Moodlu). Test může obsahovat otevřené i uzavřené otázky. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
|
Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Berger, P. L. (2003). Pozvání do sociologie. Brno: Barrister & Principal. Berger, P. L. & T. Luckmann (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum. Bourdieu, P. (2012). Sociologické hledání sebe sama. Brno: Doplněk. Eagleton, T. (2001). Idea kultury. Brno: Host. Fromm, E. (2014). Strach ze svobody. Praha: Portál. Giddens, A. (2014). Sociologie. Praha: Argo. Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon. Goffman, E. (2003). Stigma. Praha: SLON. Harrington, A., ed. (2006). Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Hawkes, T. (1999). Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host. Joas, H. a W. Knöbl (2020). Sociální teorie: vybrané přednášky. Praha: SLON. Kolektiv autorů (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON. Keller, J. (2012). Úvod do sociologie. Praha: SLON. Latour, B. (2016). Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem. Praha: tranzit.cz. Martuccelli, D. (2007). Sociologie modernity: Itinerář 20. století. Brno: CDK. Merton, R. K. (2000). Studie ze sociologické teorie. Praha: SLON. Mills, Ch. W. (2002). Sociologická imaginace. Praha: SLON. Nohejl, M. (2001). Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha: SLON. Petrusek, M. (2006). Společnosti pozdní doby. Praha: SLON. Piaget, J. (1971). Štrukturalismus. Bratislava: Pravda. Riesman, D. (2007). Osamělý dav. Praha: Kalich (nebo Praha: Mladá fronta 1968).
On-line Sociologická encyklopedie: https://encyklopedie.soc.cas.cz/ Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
|
Případné změny v realizaci předmětu v souvislosti s pandemií COVID nebo jinými nenadálými událostmi: V případě zhoršení pandemické situace nebo jiných závažných událostí během semestru budou zapsaní studenti o přechodu na distanční výuku a dalších změnách včas informováni emailem. Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (22.09.2022)
|
|
||
|
Tematická struktura a časový plán předmětu, včetně povinné a rozšiřující četby: Vysvětlivka k četbě: přednáška: zde je uvedena povinná nebo doplňující četba k příslušné přednášce. Je-li text zařazený jako povinný, je třeba jej přečíst před přednáškou. seminář: zde se uvádí četba, která je určená pro Seminář k Obecné sociologii 1. Tyto texty se budou probírat až na semináři, který se koná po přednášce. Rozsah četby a práce s těmito texty se řídí pokyny v semináři. Pro studenty, kteří navštěvují přednášku, ale ne seminář, tyto texty představují nepovinnou rozšiřující četbu.
1. 1. 10. 2024 Představení kurzu. Obsah a cíle obecné sociologie • Seznámení s náplní kurzu, organizací výuky a nároky na atestaci • Nástin problematiky „jedinec a společnost“ • Vymezení obecné sociologie • Funkce sociologického poznání • Druhy teorie v sociologii • Pojem společnosti. Z čeho se společnost skládá? Substance a vztahy • Úroveň analýzy vs. úroveň abstrakce. Četba: přednáška: Thompson, Kenneth. 2004. „Sociologie“, „Společnost“. In týž. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister & Principal, s. 122 – 127, 128 – 129. seminář: Bourdieu, Pierre. 2023. Pascalovské meditace. Praha: Karolinum, s. 215 – 217. = analýza postavy kavárenského číšníka === Oddíl A. Společnost jako nadindividuální realita ===
2. 8. 10. Jazyk a společnost • Jazyk jako systém, jazyk a mluva (Ferdinand de Saussure) • Jazykový relativismus (tzv. Sapir-Whorfova hypotéza) • Jazykové hry. Jazyk a kultura. Může být jazyk soukromý? (Ludwig Wittgenstein) • Vztah jazyka a reality (reprezentace); vztah jazyka a jednání (performativita) • Jazyk a jazykový obrat v sociologii; sociolingvistika, sémiotika, post/strukturalismus a sociologie • Semestrální práce: výzkumné téma a výzkumná otázka I. Četba: přednáška: de Saussure, Ferdinand. 2007. „Povaha jazykového znaku“, „Neproměnlivost a proměnlivost znaku.“ První část, první a druhá kapitola. In týž. Kurz obecné lingvistiky. Praha: Academia, s. 95 – 107 (minimum s. 95 – 99). seminář: Mlynář, Jakub. 2016. „Stroje, texty, sítě a jiné obrazy: metaforický rozměr sociologie.“ Acta Universitatis Carolinae Philosophica et Historica 22 (2): 51 – 71.
3. 15. 10. Pojem struktury. Strukturalismus a jeho význam pro sociologii • Celek, struktura a systém v sociálních vědách • Struktura v sociální antropologii (Claude Lévi-Strauss) • Struktury (ve) společnosti, hlubinné a empirické struktury • Významy pojmu sociální struktury • Semestrální práce: výzkumné téma a výzkumná otázka II. Četba: přednáška: Hawkes, Terence. 1999. „Úvod“. In týž. Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host, s. 9 – 15. Ashendenová, Samantha. 2006. Část kap. 9 „Strukturalismus a poststrukturalismus.“ In Austin Harrington, ed. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, s. 267 – 275, 287 – 288. seminář: Lévi-Strauss, Claude. 2006. „Existují dualistické organizace?“ Kap. VIII in týž. Strukturální antropologie. Praha: Argo, s. 120 – 145. Merton, Robert K. 2007. „Byrokratická struktura a osobnost.“ In týž. Studie ze sociologické teorie. 2. vyd. Praha: SLON, s. 178 – 195.
22. 10. se výuka nekoná (sportovní den FF UK).
4. 29. 10. Kultura jako sociologické téma • Historické proměny pojmu kultura • Antropologické a axiologické pojetí kultury, další třídění • Slabá a silná pojetí kultury; sociologie kultury vs. kulturní sociologie • Symboly, hodnoty, klasifikace • Kultura jako systém, kulturní vzorce, problém kulturní integrace. Četba: přednáška: Auer, Peter. 2014. „Kultura: Clifford Geertz.“ In týž. Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 186 – 197. seminář: Geertz, Clifford. 2000. „Náboženství jako kulturní systém.“ In týž. Interpretace kultur. Praha: SLON, s. 103 – 145 (minimum s. 103 – 111, pro referát s. 103 – 126).
=== Oddíl B. Jedinec jako východisko sociologické analýzy: teorie jednání a metodologický individualismus ===
5. 5. 11. Jednání a jednající jedinec. Fenomenologická sociologie • Chování, jednání a sociální jednání (Max Weber) • Individuální vs. kolektivní aktéři; metodologický individualismus • Fenomenologická sociologie (Alfred Schűtz) • Typizace (typy) a zásoba příručního vědění, žitý svět, struktury relevance • Kdo jedná? Co jedná? Problém „aktérství“ (agency). Četba: přednáška: Weber, Max. 2009. „Základní sociologické pojmy.“ § 1, úvodní odst. + odd. I., odst. 1-5 + odd. II. In týž, Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, s. 134 – 139, 151 – 154. Auer, Peter. 2014. „Každodennost: Alfred Schűtz.“ In týž. Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 110 – 119. seminář: Weber, Max. 2009. „Základní sociologické pojmy.“ § 1, odd. I., odst. 7-10. In týž, Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, s. 141 – 149.
↘ 5. 11. 2024 do 23:59 odevzdat návrh tématu práce
6. 12. 11. Symbolická interakce a sociální identita + komentář k odevzdaným tématům prací • Pojmy zrcadlové já, I a me, zobecnělý druhý (Charles H. Cooley, Herbert G. Mead) • Definice situace a tzv. Thomasův teorém (William I. Thomas) • Symbolický interakcionismus (Herbert Blumer) • Dramaturgická sociologie, interakční řád (Erving Goffman) • Etnometodologie (Harold Garfinkel). Četba: přednáška: Outhwaite, William. 2006. Část kap. 5 „Interpretativismus a interakcionismus.“ In Austin Harrington, ed. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, s. 161 – 173. doplňující: Mead, George Herbert. 2017. „Hraní, hra a zobecnělý druhý“. Kap. 20 in týž. Mysl, já a společnost. Praha: Portál, s. 83 – 93. seminář: Mead, George Herbert. 2017. „Sociální základy a funkce myšlení a komunikace“ a „Společenství a instituce.“ Kap. 33 a 34 in týž. Mysl, já a společnost. Praha: Portál, s. 159 – 177. Goffman, Erving. 1999. „Úvod“ a část kap. 1 „Herecké výkony.“ In týž. Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, s. 10 – 52. Goffman, Erving. 2003. „Předmluva“, začátek kap. 1, část „Předstírání“ z kap. 2. In týž. Stigma. Poznámky o způsobech zvládání narušené identity. Praha: SLON, s. 7 – 13 a 88 – 108.
19. 11. se výuka nekoná – Týden humanitních věd (čas na studium a přípravu projektu semestrální práce).
7. 26. 11. Racionální modely sociálního jednání: rozumný jedinec a nerozumná společnost • Utilitarismus v sociologii, jeho historické kořeny • Teorie racionální volby (TRV) • TRV a vztah mikro- a makrosociálních procesů (James S. Coleman) • Analytická sociologie, sociální mechanismy • Dilemata kolektivního jednání, vězňovo dilema, tragédie obecní pastviny • Nezamýšlené důsledky jednání. Četba: přednáška: Lužný, Dušan. 2015. „Teorie racionální volby v současné sociologii náboženství.“ Sociológia / Slovak Sociological Review 47 (2): 151 – 170 (minimum 151 – 159). seminář: Elster, Jon. 2013. „Úvod: Dva problémy společenského řádu.“ In týž. Tmel společnosti: studie sociálního řádu. Praha: Academia, s. 12 – 28.
=== Oddíl C. Společnost v jedinci a jedinec ve společnosti ===
↘ 2. 12. 2024 do 23:59 odevzdat projekt semestrální práce
8. 3. 12. Jedinec a společnost ve strukturním funkcionalismu (Merton, Parsons) • Sociální status a sociální role • Statusy a role jako prvky sociální struktury (Robert K. Merton) • Problém dvojité kontingence jednání • Jednání a systémy jednání (Talcott Parsons) • Funkcionální diferenciace systémů jednání, schéma AGIL • Sociální role a sociální systém. Četba: přednáška: Martuccelli, D. (2007). „Talcott Parsons (1902–1979): Pokus o dokonalou integraci.“ In týž. Sociologie modernity: Itinerář 20. století. Brno: CDK, s. 53 – 88 (minimum s. 53 –70). seminář: Parsons, Talcott. 1971. „Pojem společnost: skladebné složky a jejich vzájemné vztahy“. In týž. Společnosti: vývojové a srovnávací hodnocení. Praha: Svoboda, s. 24 – 57 (minimum s. 24 – 31 a tabulky s. 55 – 56, pro referát s. 24 – 37 a tabulky s. 55 – 56). Merton, Robert K. 2007. „Sociální struktura a anomie.“ In týž. Studie ze sociologické teorie. 2. vyd. Praha: SLON, s. 132 – 177.
9. 10. 12. Diskuse nad projekty semestrálních prací • Mikro- a makroúroveň sociologického zkoumání • Sociální skupiny vs. sociální kategorie • Projekty semestrálních prací: komentáře • Obvyklé nedostatky semestrálních prací a jak jim předejít.
10. 17. 12. Instituce a institucionalizace. Sociální konstrukce reality (Berger a Luckmann) • Instituce, různá pojetí. Totální, chamtivé instituce • Institucionalizace a deinstitucionalizace • Sociální konstrukce reality/skutečnosti (Peter L. Berger a Thomas Luckmann) • Vědění a institucionální řád, fenomenologické základy SKR • Sociální role a instituce. Četba: přednáška: Berger, Peter L. & Thomas Luckmann. 1999. části kapitoly „II. I. Institucionalizace.“ In tíž. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK, s. 56 – 65, 74 – 79. seminář: Berger, Peter L. & Thomas Luckmann. 1999. „II. I. Institucionalizace.“ In tíž. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK, s. 51 – 93. Berger, Peter L. 2012. „Od ustavení kliky k pádu říše.“ In týž. Dobrodružství náhodného sociologa. Brno: CDK, s. 77 – 106.
↘ 20. 12. 2024 předtermín pro odevzdání semestrální práce
23. 12. 2024 - 3. 1. 2025 vánoční prázdniny
11. 7. 1. 2025 Jednající jedinec a sociální struktury (Bourdieu, Giddens) • Struktura a jednání jako základní dilema sociologie • Připomenutí relevantních pojetí (struktura, kultura, symbolická interakce, institucionalizace) • Habitus, kapitál, pole (Pierre Bourdieu) • Teorie strukturace (Anthony Giddens). Četba: přednáška: King, Anthony. 2006. Část kap. 10 „Struktura a jednání“. In Austin Harrington, ed. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, s. 291 – 306. doplňující: Bourdieu, Pierre. 1998. „Kapitál nového typu“. Kap. 2 in týž. Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 27 – 40. seminář: Bourdieu, Pierre. 1998. „Je možný nezištný čin?“. Kap. 5 in týž. Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 105 – 119.
↘ 7. 1. 2025 test (v čase výuky). Konání či nekonání testu bude oznámeno před vánočními prázdninami.
↘ 16. 1. 2025 termín pro odevzdání semestrální práce Last update: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (25.09.2024)
|