|
|
|
||
|
Last update: PhDr. Irena Kozmanová, Ph.D. (10.02.2017)
Cílem kurzu je naučit se přemýšlet o dějinách historiografickými metodami a seznámit se s tím, jak se to dělá v nizozemsky mluvících zemích. Kurz je postaven na pojetí dějin jako „pomocné vědy nederlandistické“, tj. soustředí se na rozvoj dovedností a nápadů využitelných pro další studijní a akademickou kariéru v oboru. Spíše než na fakta se zaměřuje na historický původ klíčových společensko-politických témat, historickou kulturu a roli dějin ve veřejném prostoru. Na jednotlivých tématech zároveň představuje možné historiografické perspektivy (public history, nové kulturní dějiny, gender a postcolonial studies) Po absolvování kurzu by měl být budoucí nederlandista schopen pracovat na akademicko-uživatelské úrovni s primárními prameny a sekundární literaturou, kriticky vyhledávat a vyhodnocovat informace k historickým tématům (např. pro účely překladu nebo publicistické činnosti) a vědět, s jakou představou o dějinách je možné počítat u nizozemských politiků, filmařů a školáků. |
|
||
|
Last update: PhDr. Irena Kozmanová, Ph.D. (10.02.2017)
LETNÍ SEMESTR - DĚJINY *Povinná literatura: Články k jednotlivým tématům.
ARNOLD, John H., History: A Very Short Introduction, Oxford 2000. HORST, Han van der, Dějiny Nizozemska, Praha 2005. ISRAEL, Jonathan I., The Dutch Republic. Its rise, greatness, and fall. 1477–1806, Oxford 1995. A KEY to Dutch history. Report by the Committee for the Development of the Dutch Canon, ed. Frits van Oostrom, Amsterdam 2007. KOSSMANN-Putto, J. A., KOSSMANN, E. H., Nizozemí. Dějiny severního a jižního Nizozemí, Rekkem 1999. PLAATSEN van herinnering, I–IV, ed. Jan Bank, Amsterdam 2005–2007. WIELENGA, Friso, A history of the Netherlands. From the sixteenth century to the present day, London 2015. WITTE, Els, CRAEYBECKX, Jan, MEYNEN, Alain, Political history of Belgium from 1830 onwards, Brussels 2009.
|
|
||
|
Last update: PhDr. Irena Kozmanová, Ph.D. (10.02.2017)
LETNÍ SEMESTR - DĚJINY
1) Historik nikdy nemá poslední slovo – co a k čemu je historie 2) Reformace a nepřipravená veřejnost – co předcházelo nizozemskému povstání 3) Laboratoř naší doby? – nizozemské „zlaté století“ 4) Tohle je 17. století. Všechno je možné! – zámořské aktivity a kolonialismus do 1798 5) Uzavírání nizozemské mysli? – 18. století a Batávská republika 6) 24 hodin denně pro Nizozemsko a Belgii – konstituční a hospodářské experimenty 19. století 7) Z dlouhodobého hlediska jsou pomníky pro holuby – konec dlouhého 19. století, první světová válka a interbellum 8) Hledání společného příběhu – druhá světová válka 9) V moluckém bytě jsou kufry stále zabalené – kolonialismus po 1798 a postkoloniální debata 10) Cesta na kontinent – Nizozemí a Belgie v evropské integraci 11) Kdo je většina? – společnost, politika a kultura v 50.–90. letech I 12) Kdo je menšina? – společnost, politika a kultura v 50.–90. letech II 13) Dějiny nizozemské jazykové oblasti zevnitř a zvenčí – reflexe historie ve veřejném prostoru a zahraniční perspektiva
|