Předmět navazuje na středoškolské studium latiny (požadované vstupní znalosti odpovídají plnému rozsahu standardních středoškolských učebnic). Cílem přednášky je seznámit studenty s moderním teoretickým výkladem morfologických a syntaktických jevů a poskytnout solidní základ pro gramatickou interpretaci latinského textu a pro rozvíjení praktických dovedností v práci s originálním latinským textem.
Zimní semestr je věnován upevňování znalostí latinské morfologie:
- latinské deklinace (včetně výjimek)
- tvoření a stupňování adjektiv
- zájmena
- číslovky základní a řadové
- systém latinských časů
- latinské konjunktivy
- nepravidelná slovesa
V letním semestru jsou předmětem výkladu elementární syntaktické struktury, konkrétně:
- infinitivní vazby
- participiální vazby
- gerundium a gerundivum
- syntax a sémantika pádů
- vedlejší věty podmětové a předmětové
- vedlejší věty příslovečné
Povinná latinská četba:
Nepos: Hannibal, Cato, Atticus; výbor z Catulla, Phaedra, Martiala (v rozsahu 200 veršů).
Last update: Pultrová Lucie, doc. Mgr., Ph.D. (19.09.2018)
Course completion requirements - Czech
Předmět je ukončen zkouškou, která shrnujícím způsobem ověřuje znalosti i dovednosti získané v předmětech celého bloku Latinského jazyka I (= Latinský jazyk a četba I, Jakové cvičení Ia + Ib, Lexikální cvičení a + b); skládá se z písemné a ústní části. V písemné části posluchači prokazují praktickou znalost probíraných jevů (na překladu vět z latiny do češtiny i z češtiny do latiny), v části ústní pak prokazují teoretickou znalost probíraných jevů, dále překládají úsek z povinné četby a interpretují jej jak po stránce jazykové, tak po stránce věcné.
Last update: Pultrová Lucie, doc. Mgr., Ph.D. (13.09.2013)
Literature - Czech
Základní pomůcky: Panhuis, D., Gramatika latiny, Praha: Academia 2014. Panhuis D., Latin Grammar, University of Michigan 2006. Novotný F., Základní latinská mluvnice, Praha: SPN 1957 a další vyd. Mouchová B., Repetitio rudimentorum (nevydáno). Bartoněk A. - Janda J. - Kamínková E. - Kuťáková E. - Mouchová B., Latinská syntaktická cvičení (se slovníkem), Praha: Karolinum 1997. Pražák J. M. - Novotný F. - Sedláček J., Latinsko-český slovník, Praha: SPN 1955 a další vyd. Quitt Z. - Kucharský P., Česko-latinský slovník starověké a současné latiny, Praha: SPN 1992.
Další odborná literatura: Neue F. - Wagener C., Formenlehre der lateinischen Sprache, I-IV, 3. Aufl., Leipzig: Reisland 1903-1905. Sommer F. - Pfister R., Handbuch der lateinischen Laut- und Formenlehre, I: Lautlehre, 4. Aufl., Heidelberg: Carl Winter 1974. Hoffmann J. B. - Szantyr A., Lateinische Syntax und Stilistik, München: Beck 1965. Kühner R. - Stegmann C., Ausführliche Grammatik der lateinischen Sprache. Satzlehre I-II, Hannover: Hahn 1955. Woodcock E. C., A New Latin Syntax, Cambridge (Mass.): Harvard University Press 1959. Ernout A. - Thomas F., Syntaxe latine, Paris: Klincksieck 1964. Touratier Ch., Syntaxe Latine, Louvain-la-Neuve: Peeters 1994. Menge H., Lehrbuch der lateinischen Syntax und Semantik, völlig neu bearbeitet von T. Burkard & Schauer M., Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 2000. Serbat G., Grammaire fondamentale du latin, VI, 1: L’emploi des cas en latin: nominaf, vocatif, accusatif, génitif, datif, Louvain-la-neuve - Paris: Peeters 1996.
Last update: Pultrová Lucie, doc. Mgr., Ph.D. (27.08.2014)