Popular culture in socialist Czechoslovakia. Its forms and interpretations - AHS788318

• Title: PVP 3 - Populární kultura v socialistickém Československu. Její podoby a interpretace
• Guaranteed by: Institute of Economic and Social History (21-UHSD)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2024
• Semester: summer
• Points: 0
• E-Credits: 4
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:2/0, Ex [HT]
• Capacity: 12 / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: Mgr. Jiří Andrs
• Teacher(s): Mgr. Jiří Andrs

Annotation

English

During the period of state socialism a wide range of pop cultural practices was performed in Czechoslovakia. The official pop cultural production that was organised from above seemed to be omnipresent; nevertheless people’s demand wasn’t saturated. Some people used patronage of official social organisations to enforce their own way of entertainment, within the limits of the system. Others spent a lot of time and energy to gain western pop cultural artefacts from the black market. On the margins of society illegal underground concerts (later also punk concerts) were organised. These and many other pop cultural practices often stood in ideological contradiction with each other, but at the same time permeated each other in everyday experience. It wasn’t just the well-known confrontation of two ideological poles - the official one and the oppositional one. This confrontation took place undoubtedly, but didn’t constitute the only valid principle or necessarily the determining one.<br>
<br>
Nowadays there are many researchers in the mentioned field, each of specific focus. This is why history of popular culture under socialist rule may often appear as a black and white chessboard full of static figures with predefined characteristics (official, oppositional, mainstream, subcultural, mass, private, local without transnational overlaps etc.). Our views on popular culture in a given period are also constantly being tied up by many different factors, f. e. through political activism coming from both left and right, trying to find argumentative basis within the recent history. Or through our usual inability to put together political history and family memories. Or by TV series that show shallow and flattened Retro projections.<br>
<br>
Latest research is heading to connect the many previously separated topics. During this course selected guests will speak and present various forms of popular culture of the given period, moreover they will explain innovative interpretative concepts.

Last update: Andrs Jiří, Mgr. (05.02.2025)

Czech

V období státního socialismu probíhala v Československu poměrně široká škála popkulturních praktik. Shora organizovaná oficiální produkce se zdála být všudypřítomná, přesto dobová poptávka nebyla nasycená. Někteří lidé si osvojili záštitu společenských organizací, aby si v rámci možností prosadili své vlastní představy o dobré zábavě. Další ve svém volném čase věnovali energii získávání popkulturních artefaktů ze Západu na černém trhu. Na okraji společnosti se organizovaly ilegální undergroundové, později punkové koncerty. Tyto a mnohé další popkulturní praktiky často stály ve vzájemné ideologické kontradikci, ale zároveň se v každodenní zkušenosti převrstvovaly. Nešlo jen o pověstný střet dvou pólů, oficiálního a opozičního, který bezpochyby probíhal, ale nepředstavoval výlučný ani nutně určující princip.<br>

Vlivem úzkého zaměření jednotlivých badatelů někdy vzniká situace, kdy se dějiny populární kultury za socialismu jeví jako černobílá šachovnice, plná statických figur s předem definovanými vlastnostmi (oficiální, opoziční, mainstreamová, subkulturní, masová, privátní, lokálně československá bez transnacionálního přesahu atd.). Naše nahlížení na populární kulturu v daném období je také stále podvazováno řadou vlivových faktorů, ať už politickým aktivismem zleva i zprava, hledajícím v nedávné historii argumentační základnu pro své dnešní postoje, obvyklou neschopností propojovat velké dějiny s rodinnou pamětí, či televizními seriály vytvářejícími mělké a zploštělé retro.

Nejnovější výzkum však směřuje k vzájemnému propojování jednotlivých témat. V kurzu vystoupí vybraní hosté, kteří představí rozličné podoby populární kultury ve sledovaném období a spolu s nimi též inovativní interpretační rámce.


ATESTACE
Zkouška (Zk) - ústní zkouška na základě seznamu literatury (5 položek)
Zápočet (Z) - písemná esej či recenze knihy v rozsahu min. 4 NS

Last update: Andrs Jiří, Mgr. (05.02.2025)

Literature

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÁ LITERATURA (další bude upřesněna v průběhu kurzu)

Jiří ANDRS, Manažerské řízení Paláce kultury v Praze. Hra o rozpočet na sklonku socialistické éry a v počátcích budování kapitalismu, in: Michaela JANEČKOVÁ - Irena LEHKOŽIVOVÁ (eds.), Osvěta kultura, zábava: kulturní domy v Československu, Praha 2023, s. 767–788.

Ondřej DANIEL, State Liberation or State Abolition? Czech Punk between Anti-communism and Anarchism, in: Jim DONAGHEY (ed.), Smash the System! Punk Anarchism as a Culture of Resistance, Bristol 2022, s. 169–188.

Jakub MACHEK, Dvě diskogenerace. Československý pop pod vlivem diskohorečky, in: Tomáš KAVKA - Jiří ANDRS (eds.), Hudební mainstream v Československu mezi 60. a 90. lety 20. století (tematické číslo), Acta Musei Nationalis Pragae - Historia, 2020, roč. 74, č. 3–4, s. 44–55.

Tomáš KAVKA, Czechoslovak Pop Music in Young People’s Lifestyle Magazines in the „Anti-decade“, 1985–1995, in: Prague Papers on the History of International Relations, 2020, č. 1, s. 29–43.

Věra SOKOLOVÁ, Queer Encounters with Communist Power, Non-hoterosexual Lives and the State in Czechoslovakia 1948-1989, Praha 2021. Z toho kapitola č. 4: Searching for Identity, s. 108–144.

Adam HAVLÍK, Vzestup a pád „bonového krále“ Josefa Zelíka. Případová studie k dějinám hospodářské kriminality před rokem 1989, in: Securitas Imperii, 2017, č. 1, s. 224–243.

Petr GIBAS, Karel ŠIMA, Kutilství mezi státním socialismem a globálním kapitalismem. Nové perspektivy zkoumání svépomoci a prozumu, Studia Ethnologica Pragensia 2020, č. 1, s. 9–20.

Ondřej ŠTĚPÁNEK, Poutě za zbožím. Výstavy a veletrhy spotřebního zboží jako reklamní nástroj, in: Lucie ČESÁLKOVÁ, Ondřej TÁBORSKÝ (eds.), Spotřební imaginace státního socialismu: reklama v Československu 1948–1989, Praha 2022, s. 426–449.

Trever HAGEN, Living in the Merry Ghetto. The Music and Politics of the Czech Underground,  Oxford 2019. Z toho kapitola č. 3: Assembling the Merry Ghetto, s. 51–78.

Petr VIDOMUS, Hlavně tomu neříkej časopis. České jazzové fanziny dvou totalit (1944–1958), Hudební věda, 2024, roč. 41, č. 2, s. 252–308.

Last update: Andrs Jiří, Mgr. (06.02.2025)

Syllabus

SYLABUS

18. 2. Úvod kurzu. Mgr. Jiří Andrs

25. 2. Palác kultury v Praze. Ekonomické a politické zákulisí prominentní kulturní instituce. Mgr. Jiří Andrs

4. 3. 45 let českého punku: generace, konflikty a kontroverze. Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.

11. 3. Socialistické diskotéky jako řízená společenská zábava i autonomní aktivita mládeže. Mgr. Jakub Machek, Ph.D.

18. 3. Časopis jako médium dětství za státního socialismu. Mgr. Tomáš Kavka, Ph.D.

25. 3. Pražské queer podsvětí: mezi vyloučením, dohledem, a subkulturou. PhDr. Jaromír Mrňka, Ph.D.

1. 4. Apoštolové západního mainstreamu. Veksláci a jejich význam pro kulturní transfer napříč železnou oponou. Mgr. Adam Havlík, Ph.D.

8. 4. Tváře socialistické ženy v dobové popkultuře. PhDr. et Mgr. Štěpánka Kopřivová Konečná, PhD.

15. 4. Kutilství mezi Státem a Trhem. PhDr. Karel Šima, Ph.D.

22. 4. Výstavy a veletrhy spotřebního zboží 1948–1989. Mgr. Ondřej Štěpánek

29. 4. Rozdílné cesty undergroundu na dvou stranách železné opony (případy Československa a Západního Německa). PhDr. Martin Valenta, Ph.D.

6. 5. Fanziny a jazzová mládež 1948-1960. Mgr. Petr Vidomus, Ph.D.

13. 5. ODPADÁ (Rektorský den)

Last update: Štolleová Barbora, PhDr., Ph.D. (03.02.2025)