|
|
|
||
Last update: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (16.09.2023)
The learning mostly takes pace in the form of full-time teaching. Possible distance form presumes the combination of self studying, consultations trough the e-mal or on the Teams and video conferences. The students will always be informed about possible changes by the e-mail. |
|
||
Last update: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (21.09.2021)
prezenční forma: aktivní účast na semináři, max. tři omluvené nepřítomnosti, úspěšné absolvování závěrečného testu. distanční forma: na základě samostudia, účast v rámci videokonference popř. formou písemné práce (referátu), testu |
|
||
Last update: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (19.09.2023)
Základní literatura: - L. Abramsová, Zrození ženy. Evropa 1789-1918. Brno 2005 - J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání)
- J. Keller, Teorie modernizace. P. 2007 - M. Lenderová ad., Z dějin české každodennosti. P. 2009 - J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání) - A. Paulinyi, Průmyslová revoluce. O původu moderní techniky. P. 2002 - V. Průcha a kol., Hospodářské a sociální dějiny Československa I - II. Brno 2004, 2009 - J. Purš, Průmyslová revoluce. Vývoj mojmu a koncepce. P. 1973 - J. Rákosník, M. Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848 – 1989. P. 2018 - L. Storchová a kol., Koncepty a dějiny. proměny pojmů v současné historické vědě. P. 2014 Doporučená literatura: - B. Anderson, Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. P. 2008 - K. Bade, Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou století. P. 2005 - M. Kučera, Kultura v českých dějinách 19. století. P. 2011 - Stará dělnická Praha. Život a kultura pražských dělníků 1848-1939, eds. A. Robek, M. Moravcová, J. Šťastná, P. 1981 |
|
||
Last update: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (19.09.2023)
Předmět aktuálně vyučován prof. Štaifem a Mgr. Bernáškem, akademický rok 2023/2024: V semináři budou konkrétně se studenty probírána a dis, akademický rok tována následující témata. Sylabus, prof. Štaif TÉMATA ZIMNÍHO SEMESTRU (Každé téma zabírá cca 1-2 setkání) TÉMATA LETNÍHO SEMESTRU (Každé téma zabírá, cca 1- 2 setkání, na přání studentů je možno vložit i další témata) Sylabus, Mgr. Bernášek Seminář doplňuje stejnojmennou přednášku. V zimním semestru je pozornost věnována historiografii a fenoménům spjatým se společenskou modernizací, která tvoří osu sociálně historického chápání tohoto období. Seminář formou diskuze nad zadanými texty nabízí prostor k debatě a podrobnému seznámení se s vybranými tématy. Podmínky atestace Eseje (rozsah 3 normostrany) a 85% úspěšnost v zápočtovém testu, který proběhne prezenční či distanční formou v závislosti na aktuální epidemiologické situaci.
Distanční forma výuky Distanční výuka bude probíhat v čase semináře prostřednictvím MS Teams. Podrobnosti k přihlášení budou zveřejněny podle aktuální epidemiologické situace nejpozději tři dny před zahájením výuky na stránce předmětu v SIS a zapsaným studentům zaslány mailem.
Seznam témat a doporučené literatury
1. Úvod do sociálních dějin. Místo sociálních dějin v systému historické vědy. Okolnosti jejich vzniku a jejich inspirátoři. Geneze sociálních dějin. Metody a témata sociálních dějin. LITERATURA: HARRINGTON, Austin a kol. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 495 s. JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s. STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. 1. V Praze: Scriptorium, 2014. 449 s.
2. Stručný přehled historiografie sociálních dějin do 2. světové války (USA, Velká Británie, Německo, Francie). LITERATURA: IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 177 s. JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s.
3. Stručný přehled historiografie sociálních dějin po 2. světové válce (USA, Velká Británie, Německo, Francie). LITERATURA: IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 177 s. JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s.
4. Sociální struktura. LITERATURA: STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. 1. V Praze: Scriptorium, 2014. 449 s. GIDDENS, Anthony. The Class Structure if the Advanced Societies. London: Hutchinson Univ. Library, 1973. 336 s.
5. Rodina, Hajnalova linie a modely rodiny. LITERATURA: HAJNAL, John. European marriage pattern in historical perspective. In: Glass, D.V. ; Eversley, D.E.C. Population in History. Arnold, Londres. LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s. MITTERAUER, Michael. Sozialgeschichte der Familie. Kulturvergleich und Entwicklungsperspektiven. 1. Aufl. Wien: Braumüller, 2009. 155 S.
6. Demografická revoluce. LITERATURA: DOKOUPIL, Lumír et al. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999. 141 s. HORSKÁ, Pavla, MAUR, Eduard a MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002. 352 s. LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s. PAVLÍK, Zdeněk. Nástin populačního vývoje světa. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1964. 307 s.
7. Protoindustrializace. LITERATURA: KLÍMA, Arnošt. Manufakturní období v Čechách. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 523, [1] s. MYŠKA, Milan. Problémy a metody hospodářských dějin: metodické problémy studia dějin sekundárního sektoru. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 252 s. (Kapitola o protoindustrializaci). MYŠKA, Milan. Proto-industriální železářství v českých zemích: robota a jiné formy nucené práce v železářských manufakturách. V Ostravě: Ostravská univerzita, [1992]. 164 s.
8. Průmyslová revoluce. LITERATURA: LANDES, David S. Bohatství a bída národů: proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí. Překlad Emílie Harantová. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2004. 632 s. LANDES, David S. The unbound Prometheus: technological change and industrial development in western Europe from 1750 to the present. Cambridge: Cambridge University Press, 1969. 9, 566 s. MYŠKA, Milan. Problémy a metody hospodářských dějin: metodické problémy studia dějin sekundárního sektoru. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 252 s. WEBER, Max. The Protestant ethic and the spirit of capitalism. 1st. pub. in Routledge classics. London: Routledge, 2001. xlii, 271 s.
9. Politické revoluce. LITERATURA: DAVIES, James C.: Toward a Theory of Revolution. American Sociological Review. Vol. 27, No. 1 (Feb., 1962), pp. 5-19. (http://www.jstor.org/stable/2089714?seq=1#page_scan_tab_contents) GIDDENS, Anthony a SUTTON, Philip W., ed. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013. 1049 s. LENSKI, Gerhard Emmanuel. Power and Privilege: A Theory of Social Stratification. University of North Carolina Press, 1966. 495 s. HUNT, Lynn. Francouzská revoluce: politika, kultura, třída. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 269 s. MOORE, Barrington: Injustice: The Social Bases of Obedience and Revolt. M. E. Sharpe, 1978. 540 s. TILLY, Charles. Die europäischen Revolutionen. München: C.H. Beck, 1993. 368 s. TILLY, Charles. Politika kolektivního násilí. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 278 s. TILLY, Charles. Social movements, 1768-2004. Boulder: Paradigm, 2004. x, 194 s.
10. Sekularizace. LITERATURA: BÖCKENFÖRDE, Ernst-Wolfgang a HANUŠ, Jiří, ed. Vznik státu jako proces sekularizace: diskuse nad studií Ernsta-Wolfganga Böckenfördeho. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 149 s. FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Sekularizace českých zemí v letech 1848-1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 139 s. FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Sekularizace venkovského prostoru v 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. 271 s. MCLEOD, Hugh. Náboženství a lidé západní Evropy (1789-1989). 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2007. 215 s. MCLEOD, Hugh. Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. 367 s. RÉMOND, René. Náboženství a společnost v Evropě. Překlad Anna Hánová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 273 s.
11. Modernizace a modernizační teorie. LITERATURA: GIDDENS, Anthony. Důsledky modernity. Překlad Karel Müller. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 158 s. HLAVAČKA, Milan. Co je to modernizace? In: KLADIWA, Pavel, ed. a ZÁŘICKÝ, Aleš, ed. Město a městská společnost v procesu modernizace 1740-1918: výstup z vědeckého semináře ..., pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009 KELLER, Jan. Teorie modernizace. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 194 s. 12. Teorie kolektivní paměti. LITERATURA: ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2001. Obzor; sv. 33. FRANÇOIS, Etienne. Místa paměti. Lieux de mémoire. Erinnerungsorte. In: Český časopis historický = The Czech Historical Review. Praha: Academia, 2009. Roč. 107, č. 3. FERENCOVÁ, Michaela et al. Paměť města: obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.-21. století. Vyd. 1. Brno: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, pracoviště Brno, 2009. HALBWACHS, Maurice, NAMER, Gérard, ed. a JAISSON, Marie, ed. Kolektivní paměť. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. Klas: klasická sociologická tradice; sv. 5. ŠUBRT, Jiří. PFEIFEROVÁ, Štěpánka. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. In: Historická sociologie: Časopis pro historické sociální vědy 1/2010. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Seminář M. Spurného v akademickém roce (2017/18): I.- II. Národy a nacionalismus Velkým tématem příčin vzniku a interpretacemi národního hnutí, národů a nacionalismu se Texty a (poměrně rozsáhlá) literatura budou upřesněny v rámci semináře
III.Multietnicita v českých zemích (1848-1938) Podstatné aspekty a interpretace fungování multietnické společnosti v éře moderního Literatura: Balcar, Jaromír; Pozemková reforma v období první československé republiky, in: Dějiny a současnost, 6/2000, str. Československu v letech 1918-1920 (edice pramenů), Praha 2002 Kárník, Zdeněk; České země v éře první republiky (1.-3. díl), Praha
IV. Občanská společnost Definice, teorie a možné role občanské společnosti v liberálně demokratickém systému; étos Povinné texty: Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, in: Kean, J.; Civil society. Berlin Perspectives Literatura: Gowewinkel, D. - Rucht., D. - van der Dahle, W. - Kocka, J.; Zivilgesellschaft - national und transnational, Jahrbuch
V. Století migrace (1848-1948)
V druhé polovině 19. století byly masové migrace za prací a obživou charakteristické, a to dokonce více než pro století 20. Jednalo se zejména o vnitrostátní pracovní migrace v průmyslu a zemědělství, masový exodus do Nového světa a o koloniální migrace). Všechny tyto procesy probíhaly masově přinejmenším do první světové války a často pokračovaly v i po ní. V meziválečném období se zaměříme zejména na pokusy o restrikci migrace. V druhé části semináře se zaměříme na migrace nucené, typické naopak pro století 20. Vedle přehledu evropských nucených migrací od balkánských válek na počátku (Bulharsko) po balkánské války na konci (býv. Jugoslávie) 20. století se soustředíme zejména na různé interpretace největší nucené migrace známých dějin lidstva, totiž vysídlení cca 12 milionů německy hovořících obyvatel ze středovýchodní Evropy po druhé světové válce.
Povinné texty: Ther, Philipp; A century of forced migrations, in: Ther, Philipp – Siljak, Ana (hg.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997, str. 43-72 nebo Krauss, M.; Vysídlení sudetští Němci v Bavorsku po roce 1945, in: Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 30-51 nebo Spurný, M.; Společnost v Sudetech po roce 1945, in: Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 74-91
Literatura: Bade, K.; Evropa v pohybu (Evropské migrace dvou staletí); Praha 2004 Bade, K.; Deutsche im Ausland – Fremde in Deutschland: Migration in Geschichte und Gegenwart, München 1992 Castles, S. – Miller, M.; The age of migration: international population movementsin the world, Basingstoke 2009 Otmer, J.; Migration im 19. Und 20. Jahrhundert, München 2010 Steidl, A.; European mobility: internal, international and transatlantic moves in the 19th and early 20th centuries, Göttingen 2009 Arburg, A. v.; Als die Deutschen weg waren – was nach der Vertreibung geschah; Ostpreussen, Schlesien, Sudetenland, Hamburg 2007 Bessel, R. – Haake, C.; Removing peoples: forced removal in the modern world, Oxford 2009 Brandes, D. - Sundhausen,H. - Troebst, S. (Hg.); Lexikon der Vertreibungen. Deportation, Zwangsaussiedlung und ethnische Säuberung im Europa des 20. Jahrhunderts. Böhlau Verlag. Wien-Köln-Weimar 2010 Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010 Spurný, M; Flucht und Vertreibung. Ende des Krieges in Sachsen, Niederschlesien und Nordböhmen, Dresden 2008 Ther, P. – Siljak, A. (vyd.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997 Ther, P.; Deutsche und polnishce Vertriebene. Gesellschaft und Politik in der SBZ/DDR und in Polen 1945-1956, Göttingen 1998
VI. Ve stínu krize
Dopady velké hospodářské krize na každodennost v USA a v Evropě.
Literatura: Rákosník, Jakub a Noha, Jiří. Kapitalismus na kolenou: dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929-1934. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2012 Rákosník, Jakub. Odvrácená tvář meziválečné prosperity: nezaměstnanost v Československu v letech 1918-1938. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008 Vodička, Milan. Den, kdy došly prachy: jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009 Smiley, Gene. Nový pohled na velkou hospodářskou krizi: přehodnocení jejích příčin a následků. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009 Holman, Robert et al. Velká deprese: sborník textů. Vyd. 1. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004
VII.Fašismus a nacismus I (klasické teorie) Začneme teorií totalitarismu H. Arendtové, v jejímž rámci se soustředíme na problematiku kořenů a příčin nacismu. Přes další teorie a interpretace zejména německého fašismu se dostaneme až k Detlefu Peukertovi a jeho vysvětlení konce Výmarské republiky, které souvisí s teoriemi krize moderny. Povinné texty: Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996 /úryvek/ Literatura: Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
VIII. Fašismus a nacismus 2 (jednání, aktéři, každodennost) Budeme si všímat především otázek každodennosti v prostředí italského i německého fašismu, Povinné texty: Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92 Literatura: Blasius, D.; Weimars Ende - Bürgerkrieg und Politik, 1930-1933, Göttingen 2005 Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig. Köln am Rhein 1982)
IX.Fašismus a nacismus 3 (holocaust) V rámci interpretace a teorií pokusu o totální likvidaci židovského etnika v Evropě je třeba se ještě jednou vrátit ke klasičtějším autorům, a to zejména nehistorikům - H. Arendtové (teorie totalitarismu a Eichmann v Jeruzalémě) a Z. Baumannovi (modernita a holocaust). Z historických pokusů se vedle slavné studie Ch. Browninga "Obyčejní muži" (a kontroverzního vyhrocení jeho tezí u D.Goldhagena) dotkeneme německého "Historikerstreitu", zejména diskuzí, které vedl Martin Broszat se Saulem Friedländerem. Povinné texty: Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010 /úryvek/ Literatura: Arendt H.; Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla, Praha 1995
X.Stalinismus (klasické interpretace a jejich revize) Na počátku připomenu totalitaristickou interpretaci zejména sovětské diktatury v období stalinismu (Arendtová, Brzezinski), větší část cvičení budeme ale věnovat možnostem vícevrstevnatého zachycení stalinského systému, tedy porozumění, jež vychází především z díla historiků generace "revizionistů". Ti se (spíše než na teror a ideologickou indoktrinaci) soustředili na zachycení sociální dynamiky a vnitřní legitimizace diktatury. Povinné texty: Brzezinski, Zbigniew; The permanent purge: politics in soviet totalitarianism, Cambridge (USA) 1956 /úryvek/ Literatura: Brunnbauer, U.; Die sozialistische Lebensweise. Ideologie, Gesellschaft, Familie und Politik in Bulgarien (1944-
XI.Stalinismus jako civilizace - nejnovější interpretace Interpretace Stalinismu se (od každodennosti a sociální dynamiky) v posledních dvou desetiletích vracejí také k některým "klasickým" tématům, jako je role ideologie, charakter utopického projektu, otázka tříd, národnostní problematika nebo represe a teror. Autoři těchto novějších teorií a interpretací, tzv. postrevizionisté, ovšem tato témata nahlížejí z jiné perspektivy než stoupenci totalitaristické teorie a představují tak svým způsobem syntézu dvou protichůdných interpretačních pólů. Literatura: Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism - New Directions, London and New York 2000
XII. Města pro nový věk
Sociální problémy průmyslových měst 19. století, vize ideálního města jako reakce, moderní urbanismus a architektura 1. poloviny 20. století (globální kontext), specifika československého prostředí
Literatura: Benevolo, Leonardo: Die sozialen Ursprünge des modernen Städtebaus, Gütersloh 1971. Bennett, Michael – Teague, David W.: The Nature of Cities (Ecocriticism and Urban Environments), Tucson 1999 Bodenschatz, Harald – Post, Christianne: Städtebau im Schatten Stalins: Die internationale Suche nach der sozialistischen Stadt in der Sowjetunion 1929–1935, Berlin 2003 Conrads, Ulrich: Programme und Manifeste zur Architektur des 20. Jahrhunderts, Braunschweig 1981 Harris, Chauncy D.: Cities of the Soviet Union, Chicago 1970. Hardy, Dennis: Utopian England (Community Experiments 1900–1945), London – New York 2000 Meller, Helen B.: Towns, plans and society in modern Britain, Cambridge 1997. Meller, Helen: European cities, 1890–1930s : history, culture, and the built environment, Chichester [a.j.] 2001 Spurný, Matěj; Most do budoucnosti, Karolinum, Praha 2016. |