HLAVA |
PŘED PŘESTÁVKOU |
Seminář: topografie lebky |
Připomenutí základních prostorů a průchodů na lebce, schéma komunikace prostorů a co jimi běží, promítnutí obrázků na prostory v lebce a společný popis struktur v nich. |
Klenba, duplikatury dura mater, žilní splavy, Willisův okruh |
Vrstvy lební klenby (najít co se dá), prostory mezi nimi |
Klinický význam: epidurální, subdurální a subarachnoidální krvácení (zdrojové cévy, morfologický obraz), rány zasahující do subgaleárního vaziva zejí, skalpace |
Duplikatury dura mater (najít) |
Žilní splavy (najít), jaký je v nich směr toku, zejí, podtlak |
Baze: hlavové nervy, sinus cavernosus |
Projít všechny hlavové nervy: z jaké části mozku vycházejí, průchod lebkou (najít), další průběh (do jakých prostorů?), jaké modality vedou a jakou oblast inervují |
zbyde-li čas, pak větvení (hlavně najít ty větve, které jsou vidět) |
větvení v orbitě, fossa infratemporalis a pterygopalatina se probírá na příslušných stanovištích |
Sinus cavernosus: najít, nakreslit co jím prochází, klinický význam (infekce z obličeje přes orbitu, trombóza, krvácení a AV píštěl) |
Orbita: průchody, anulus tendineus communis, okohybné svaly |
Ohraničení orbity (stručně: zeptat se na to, ale moc se tím nezabývat, umí z lebky nebo se doučí) |
Průchody: jaké otvory a průchody jsou v orbitě, s jakými prostory jimi orbita komunikuje, co jimi prochází (ukázat, co se dá) |
Anulus tendineus communis: čím je tvořen, co prochází skrze něj a co ve fissura orbitalis superior prochází mimo něj (nejlépe nakreslit) |
Okohybné svaly: jaké jsou (ukázat), zbyde-li čas: jak hýbou okem, jak jsou inervovány, obrny (jinak až na stanovišti po přestávce) |
Obličej (mimické a žvýkací svaly, regiones faciales) |
Mimické svaly (co je inervuje, z jakého jsou oblouku; ukázat, které jsou vidět) |
Žvýkací svaly (co je inervuje, z jakého jsou oblouku, jaký dělají pohyb; najít) |
Které struktury se dají najít na obličeji (najít všechno co se dá): výstupy n. V, větvení n. facialis, větve a. facialis, a. temporalis superficialis, někdy některé větve a. ophtalmica; glandula parotis a ductus parotideus aj. |
Krajiny tváře (jen okrajově): regio orbitalis, nasalis, oralis, buccalis, parotideomasseterica |
Tepny Willisova okruhu (najít) |
|
PO PŘESTÁVCE |
Orbita: obsah |
Co je obsahem orbity (vyjmenovat všechny struktury, najít co se dá) |
Opakování ze stanovišť před přestávkou: se kterými prostory komunikuje, co prochází skrze průchody, jakou funkci mají a jak jsou inervovány okohybné svaly, atd. |
Další otázky: jaké typy inervace jsou v orbitě, co je tam inervováno autonomními vlákny, jaký nerv tam přivádí parasympatická vlákna, kudy se tam dostávají vlákna sympatiku, obrny nervů atd. |
Fossa temporalis, infratemporalis a pterygopalatina |
Fossa temporalis: ohraničení a obsah (najít co se dá, stručně projet) |
Fossa infratemporalis: ohraničení (zeptat se, ukázat viditelné hranice, probírat jen stručně - umějí z lebky nebo se doučí), s jakými prostory komunikuje (zeptat se, ale měli na semináři, znají nebo se doučí), co obsahuje (tím strávit nejvíce času, najít co se dá) |
Fossa pterygopalatina: ohraničení, komunikace a obsah (zeptat se na to, probrat jen stručně, jde spíše o teoretickou znalost, umí z lebky nebo se doučí) |
Preparát sagitálního řezu |
Cavitas nasi: ohraničení, septum, skořepy, průduchy a ústí paranasálních sinů; aj. |
Cavitas oris: jazyk – svaly, funkce, inervace; měkké patro – svaly, funkce, inervace; aj. |
Hltan: svaly – funkce, inervace; Waldeyerův okruh; topografie – úpon na bazi, komunikace s jinými prostory; aj. |
Pitvání |
Zadání topografických míst. Vysvětlení základního postupu při pitvě obecně a při pitvě daného topografického místa. |
|
KRK |
PŘED PŘESTÁVKOU |
Svaly krku |
Svaly krku: povrchové, suprahyoidní a infrahyoidní, kloněné, hluboké (najít, funkce, inervace, najít n. XI, ansa cervicalis prof.) |
K tomu jen základní přehled topografie krku: “a) fascie svalů krku rozdělují krk v hloubce na prostory (případně nakreslit řez C6/7), b) pro lepší orientaci na krku si krk dělíme podle průběhu svalů na regio colli ant. et lat. a v nich na trigona (ukázat na těle, nakreslit si trigona se studenty na ně nebo do obrázků)” |
Karotidy |
Průběh a větvení a. carotis communis, a. carotis externa a a. carotis interna (najít všechny větve, které se dají najít, najít struktury, kolem kterých procházejí): a. lingualis (v angulus Béclardi), a. facialis (za angulus mandibulae, ve vztahu k gl. submandibularis, vybíhá před m. masseter, zvlněný průběh k očnímu koutku, větvení), průběh a. carotis interna po bifurkaci (dorzolaterálně) a skrze lebku, části a větve atd. atd. |
Vagina carotica: co to je, z čeho je odvozená, co obsahuje (najít všechny struktury) |
A. subclavia, plexus cervicalis |
Části, průběh a větvení a. subclavia (najít co se dá) |
Fissura scalenorum: ohraničení a obsah + nezapomenout zcela kraniálně výstup plexus cervicalis |
Plexus cervicalis: nervy čistě senzitivní, čistě motorické a smíšené |
N. phrenicus: z kterých míšních segmentů a proč je to důležité, průchod na krku a do hrudníku, co inervuje (najít na krku bez hledání v hrudníku) |
Orgány |
Hrtan: hlavně základní popis a topografie, zbyde-li čas, pak se ptát na svaly, inervaci, cévní zásobení, hlasivky a pohled laryngoskopickým zrcátkem, klinické korelace atd. |
Štítná žláza: najít, cévní zásobení, lobus pyramidalis, příštitná tělíska, nebezpečí poranění n. laryngeus recurrens při thyroidektomii atd. |
Přechod hltanu v jícen: hranice, divertikly jícnu |
Přechod hrtanu v tracheu: tracheostomie (význam, vrstvy, přes které se prochází, rizika - které struktury mohou být poraněny) |
|
PO PŘESTÁVCE |
Seminář: hluboké prostory krku |
Vysvětlit dvojí způsob dělení krku |
Nakreslit řez v C1 a C6/7, popsat hluboké dělení prostorů na krku v obou úrovních, vzájemný přechod těchto prostorů a jejich komunikace s prostory na hlavě a hrudníku |
Spatium parapharyngeum |
Aktivně se studenty zopakovat obsah semináře: dělení prostorů na krku v úrovni C1, ukázat si spatium parapharyngeum, svaly septum styloideum, prestyloidní a retrostyloidní prostor a útvary v něm (najít co se dá) |
Regio colli anterior |
Navázat na stanoviště na svaly krku před přestávkou: |
nechat studenty zopakovat, jak povrchově dělíme krk a vymezení jednotlivých trojúhelníků v regio colli anterior |
ukázat si všechny struktury v trigonum submentale, submandibulare, caroticum a omotrachelae: nechat studenty hledat, ptát se, doplňovat výkladem a shrnovat |
Regio colli lateralis et sternocleidomastoidea |
Navázat na stanoviště na svaly krku před přestávkou: |
nechat studenty zopakovat, jak povrchově dělíme krk a vymezení jednotlivých trojúhelníků v regio colli lateralis, vymezení regio sternocleidomasteoidea |
ukázat si všechny struktury v trigonum omoclaviculare a omotrapezium: nechat studenty hledat, ptát se, doplňovat výkladem a shrnovat |
Pitvání |
Kontrola průběhu pitvvy. Řešení problémů, pomoc s pitváním. |
|
HRUDNÍK |
PŘED PŘESTÁVKOU |
Povrchová anatomie |
povrchové vymezení hrudníku proti krku a břichu, hluboké hranice hrudníku |
rozdělení dutiny hrudní: pleurální dutiny a mezihrudí, dvojí rozdělení mediastina, hranice mezi částmi mediastina |
orientační čáry na hrudníku, projekce bránice na hrudník, projekce srdce a oblouku aorty, poslechová místa chlopní, projekce bifurkace trachey, plic a pleury a recesů pleury (nakreslit společně se studenty na studenty nebo do obrázků) |
klinické korelace (ukázat si, kde se provádí hrudní punkce při pneumothoraxu a kde při fluidothoraxu, kde punkce perikardiálního výpotku) |
případně ukázat na preparátu (úroveň hranice horního a dolního mediastina, čáry, recesy aj.) |
Hrudní stěna |
vrstvy hrudní stěny (vyložit vrstvy, ukázat co se dá) |
svaly hrudníku a jejich funkce, inervace (najít co se dá, zeptat se na princip nádechových a výdechových svalů a pomocných svalů, ortopnoe) |
spatium intercostale: ohraničení a obsah (najít), klinický význam |
Hranice hrudníku, bránice |
v hloubce je hranicí hrudníku proti krku apertura thoracis sup.: čím je vymezena a co skrze ní prochází (najít), syndrom horní hrudní apertury |
od břicha hrudník v hloubce odděluje bránice: začátek a úpon, části, funkce, pohyb při dýchání, inervace, co skrze ní prochází (nakreslit a především najít), v jaké výšce prochází jícen, aorta, v. cava inf., se kterými orgány hrudníku a břicha je bránice v kontaktu, čím je pokryta |
Pitvání |
Kontrola průběhu pitvvy. Řešení problémů, pomoc s pitváním. |
|
PO PŘESTÁVCE |
Struktury v mediastinu |
studenti by měli: přířadit struktury v mediastinu k syndromům z jejich útlaku (kartičky) (méně než 5 min) |
najít tyto struktury na preparátu (5 min) |
zopakovat, jak dělíme mediastinum a podle preparátu určit, které struktury z kartiček jsou v jaké části mediastina (5 min), poté shrnout a opakovat, poznávat, hledat |
Srdce, plíce |
popis srdce (kromě koronárních cév) a plic |
Cévy, koronárky |
průběh a větvení cév v hrudníku (najít) |
koronární cévy (najít) |
Opakování hlava a krk |
procvičit předchozí dva dny |
|
BŘICHO |
PŘED PŘESTÁVKOU |
Seminář: vývoj peritoneální dutiny |
Shrnutí vývoje trávicí trubice a jejích výchlipek, rotace, změny polohy závěsů, srůsty atd.: pro usnadnění pochopení výsledné anatomie |
Povrchová anatomie |
Břišní stěna |
Prostory břišní a peritoneální dutiny |
Pitvání |
PO PŘESTÁVCE |
Cévy v závěsech |
Střevo |
Játra a žlučové cesty, slezina |
Tříselný kanál, semenný provazec, obsah scrota |
|
PÁNEV |
PŘED PŘESTÁVKOU |
(Seminář: fascie a prostory pánve) |
Orientace v pánvi, pánevní a močopohlavní dno |
Orgány mužské pánve + močový měchýř, fascia vesicoumbilicalis, penis |
Orgány ženské pánve + rectum |
Pitvání |
PO PŘESTÁVCE |
Řezy pánví |
Cévy, nervy |
Retroperitoneum |
Opakování |
|
OSTATNÍ |
PŘED PŘESTÁVKOU |
Topografie zad |
Mízní odtoky |
Axila |
Vstupy do těla |
|