Půda obsahuje asi 3-4x více uhlíku než atmosféra. Navíc výměna uhlíku mezi půdou a atmosféru je velmi dynamická, množství uhlíku, které vstupuje do půdy a naopak z ní odchází každoročně do atmosféry je o řád větší než množství uhlíku uvplněné spalováním fosilních paliv. Půdy jsou velkým propadem uhlíku, už nyní je zduba olovina antropogenních emisl CO2 pohlecena půdami a vázáva v půdní organické hmotě. Kdybychom hromadění uhlíku v půdě podpořili tak aby půda ročně navíc hromadila 4 promile své stávající zásoby uhlíku, zcela by to vyvážilo antropogenní emise dané spalováním fosilních paliv. Nicméně postupující změny klimatu a užívání krajiny mohou tento positivní trend změnít a půda by se mohla stát zdrojem CO2. Cílem práce je analyzovat a popsat mechanismy, které vedou k akumulaci půdní organické hmoty.
