Cílem práce bude nejprve představit teoretické předpoklady bránící společnému výskytu jedinců různých ploidních úrovní (tzv. minority cytotype disadvantage) a empirické doklady o působení tohoto procesu v rostlinných populacích. Následovat bude přehled všech doposud navržených mechanismů, které mohou zvyšovat pravděpodobnost alespoň dočasné koexistence cytotypů v přirozených podmínkách smíšených populací a kontaktních zón cytotypů. Frekvence uplatnění jednotlivých mechanismů a jejich efektivita budou diskutovány na základě srovnání situace u různých modelových druhů. Závěrem práce bude problematika vývoje cytotypově smíšených populací a změn frekvencí cytotypů v čase, uvedení dostupných empirických dat a diskuze problémů spjatých se studiem tohoto fenoménu.