Možnost tvorby krasových kanálů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka a vymezení povodí hlavních skupin pramenů

• Thesis title in Czech: Možnost tvorby krasových kanálů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka a vymezení povodí hlavních skupin pramenů
• Thesis title in English: The potential of karst conduits development in the area between the Úštěcký and Košátecký stream basins and the delimitation of the catchment areas of the main spring groups
• Key words: česká křídová pánev, kras, obsah karbonátu, pískovec
• English key words: Bohemian Cretaceous Basin, karst, carbonate content, sandstone
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Hydrogeology, Engineering Geology and Applied Geophysics (31-450)
• Supervisor: doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D.
• Author: Bc. Karel Pátek - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 25.10.2022
• Date of assignment: 25.10.2022
• Confirmed by Study dept. on: 31.01.2023
• Date of electronic submission: 28.04.2024
• Opponents: Mgr. Iva Kůrková, Ph.D.

Preliminary scope of work

V oblasti Košáteckého potoka, Pšovky, Liběchovky a Obrtky se vyskytují největší prameny v Čechách. Vytékají z vápnitých pískovců až písčitých vápenců jizerského souvrství. Ačkoli se zde nachází jedny z nejdůležitějších jímacích územích v ČR, zásobující např. Kladno a Mělník pitnou vodou a jsou zde zásadní střety mezi zájmy vodohospodářů a ochranou přírody (vysychající tok Pšovky), o silně propustných zónách, kterými voda proudí se ví velmi málo. Jak málo se místní hydrogeologii rozumí dobře ilustruje fakt, že při projektování jímacího území Řepínský důl se předpokládalo, že čerpání výrazně sníží vydatnost velkých pramenů na Košáteckém potoce, kam podle mapy izohyps měl proud podzemní vody podtékající Řepínský důl směřovat. Zcela v rozporu s tímto očekáváním, zůstal průtok pramenů Košáteckého potoka prakticky nezměněn, zato došlo k neočekávanému drastickému poklesu vydatnosti pramenů Pšovky. Na projektování se přitom podíleli přední hydrogeologové tehdejší doby a průzkum tradičními technikami (vrty) byl velmi rozsáhlý a podrobný. Ani současné numerické modely nepodchycují správně proudění podzemní vody. Např. na toku Liběchovky mezi Zakšínem a Tupadly (9 km úsek) nedochází téměř k žádným výronům podzemní vody, což numerické modely nereflektují a předpokládají přítok asi 30% vydatnosti Liběchovky v tomto úseku. Kam proudí podzemní voda ze středního úseku Liběchovky není známo, stejně jako důvod proč jsou střední úseky všech vodních toků (Košátecký, Pšovka, Liběchovka, Obrtka) bez přítoků, nebo dokonce ztrátové.
Cílem práce je pokusit se získat nové informace o charakteru silně propustných cest a proudění vody ve vápnitých pískovcích jizerského souvrství v této oblasti pomocí:
1) Výzkumu možnosti tvorby krasového preferenčního proudění tím, že bude sledována tendence vrstev podílet se na tvorbě krasových preferenčních kanálů. Za tímto účelem budou ze skalních výchozů v okolí Košáteckého potoka odebrány vzorky a ty budou následně louženy v 10 % roztoku HCl.
2) Odhad plochy a rozsahu hydrogeologických povodí velkých pramenů v oblasti mezi povodími Úštěckého a Košáteckého potoka na základě vodní bilance . K tomu budou použity v současnosti dostupné výsledky podélných profilování průtoku a data o specifickém základním odtoku a odběrech podzemních vod v zájmové oblasti.