Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru

• Thesis title in Czech: Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
• Thesis title in English: Intergenerational solidarity in the time of coronavirus pandemic
• Key words: mezigenerační solidarita, péče, COVID-19, rodina, krize
• English key words: intergenerational solidarity, care, COVID-19, family, crisis
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 01.09.2021
• Date of assignment: 01.09.2021
• Confirmed by Study dept. on: 28.12.2023
• Date and time of defence: 24.06.2024 09:00
• Venue of defence: Areál Jinonice, B216, 216, seminární místnost ISS
• Date of electronic submission: 30.04.2024
• Opponents: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.

References

ARPINO, Bruno, Marta PASQUALINI, Valeria BORDONE a Aïda SOLÉ-AURÓ. Older People’s Nonphysical Contacts and Depression During the COVID-19 Lockdown. The Gerontologist. 2020, 61(2), 176–186.

BENGTSON, Vern L. a Robert E. L. ROBERTS. Intergenerational Solidarity in Aging Families: An Example of Formal Theory Construction. Journal of Marriage and Family [online]. 1991, 53(4), 856-870 [cit. 2021-6-12]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/352993

BENGTSON, Vern, Roseann GIARRUSSO, J. Beth MABRY a Merril SILVERSTEIN. Solidarity, Conflict, and Ambivalence: Complementary or Competing Perspectives on Intergenerational Relationships? Journal of Marriage and Family [online]. 2002, 64(3), 568-576 [cit. 2021-6-12]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/3599924

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Věková struktura populace se výrazně mění. [článek]. In: Český statistický úřad [online]. [Praha]: Český statistický úřad. [cit. 2021-6-5]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vekova-struktura-populace-se-vyrazne-meni

DRAGOMIRECKÁ, Eva. Ti, kteří se starají: podpora neformální péče o seniory. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020. ISBN 978-80-246-4598-8.

DUDOVÁ, Radka. Postarat se ve stáří: rodina a zajištění péče o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, 2015. Sociologické aktuality. ISBN 978-80-7419-182-4.

FLETCHER, James Rupert. Chronological quarantine and ageism: COVID-19 and gerontology’s relationship with age categorisation. Ageing & Society. 2021, 41, 479–492. Dostupné z: doi:10.1017/S0144686X20001324

GILLIGAN, Megan, J. Jill SUITOR, Marissa RURKA a Merril SILVERSTEIN. Multigenerational social support in the face of the COVID-19 pandemic. Journal of Family Theory & Review. 2020, (12), 431–447. Dostupné z: doi:10.1111/jftr.12397

JEŘÁBEK, Hynek. a kol. Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-117-6.

JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-662-5.

KUCHAŘOVÁ, Věra, Jana BARVÍKOVÁ, Sylva HÖHNE, Kristýna JANUROVÁ, Olga NEŠPOROVÁ, Jana PALONCYOVÁ, Kamila SVOBODOVÁ a Lucie VIDOVIĆOVÁ. Česká rodina na počátku 21. století: životní podmínky, vztahy a potřeby. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, 2019. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7416-333-3.

LUPTON, Deborah a Karen WILLIS. The COVID-19 Crisis: Social Perspectives. Abingdon: Routledge, 2021. ISBN 9780367628987.

NOLEN-HOEKSEMA, Susan. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Přeložil Hana ANTONÍNOVÁ. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0083-3.

ROBERTS, Robert E. L. a Vern L. BENGTSON. Is Intergenerational Solidarity a Unidimensional Construct? A Second Test of a Formal Model. Journal of Gerontology. 1990, 45(1), 12–20. Dostupné z: doi:org/10.1093/geronj/45.1.S12

SEGEL-KARPAS, Dikla a Liat AYALON. Adult daughters’ emotional response to COVID-19: the role of worry, solidarity, conflict, and ambivalence in the relationship with the mother. Aging & Mental Health. 2021, 1-8. Dostupné z: doi:10.1080/13607863.2021.1910795

SOURALOVÁ, Adéla. Péče na prodej: jak se práce z lásky stává placenou službou. Ilustroval Vendulka CHALÁNKOVÁ. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8651-7.

Preliminary scope of work

Námět práce

Takřka každý z nás si přeje prožít dlouhý a spokojený život. V posledních desetiletích se idea dlouhého života podařila naplnit vyššímu procentu osob, než tomu bylo v minulosti. Počátek 21. století nám přinesl nespočet proměn odehrávajících se v uspořádání populace a jeho nedílnou součástí je populační stárnutí. Nejpočetněji se na populačním stárnutí podílí silné poválečné generace od 40. let až do 70. let 20. století tzv. Husákovy děti, které postupně vstupují do seniorského období života (Dragomirecká a kol. 2020: 10, 12). Dle predikcí Českého statistického úřadu by měl v následujících desetiletích trend pokračovat. V roce 2001 bylo zastoupení seniorské populace přibližně 13,9 %, postupně se v roce 2007 zvýšilo na 19,2 % a do roku 2050 by se měl podíl seniorů zvýšit na 28,6 % (ČSÚ 2019). Je to dáno právě vyšším procentem seniorů, kteří tuto fázi života prožívají málokdy celou ve zdraví. Do popředí se dostává zájem o seniory a jejich potřeby všeobecně, jelikož s jejich potřebami se objevují otázky týkající se péče, jež je častokrát nedílnou součástí stárnutí (Kuchařová a kol. 2019: 12).

Jak již bylo zmíněno, narůstá podíl osob vyššího věku a tím se současně zvyšuje zájem o péči. Výsledky dotazníkového šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a fondu dalšího vzdělávání poskytují shodná data o situaci seniorů, kdy se s narůstajícím věkem snižuje soběstačnost, a tím potřeba vnější pomoci roste. Přibližně čtvrtina osob starších 60 let není zcela nezávislá a až polovina osob starších 80 let potřebuje oporu (Dragomirecká a kol. 2020: 18).

Nabízí se otázka, kdo bude péči zajišťovat. Jsou zde možnosti volby formální/institucionální, nebo neformální/rodinné péče. Ti, kteří nemohou z různých důvodů pečovat o své blízké, jsou nuceni zvolit první variantu v podobě domovů s pečovatelskou službou či komerčních agentur péče o seniory (Souralová a kol. 2017: 100). V České republice je ale stále silné přesvědčení o tom, že péči o starého člověka má zajišťovat především rodina (Dudová 2015: 33). Až 80 % Čechů zastává názor, že děti mají povinnost se postarat o své rodiče a 30 % aktuálně o ně také pečuje (Jeřábek a kol. 2013: 59).

Potencionální a soudobí pečovatelé rozhodnutí o péči staví na kombinaci hodnot a norem, které se projevují emocionálními a racionálními rozhodnutími. Současné pečovatele spojuje pocit zodpovědnosti, osobní povinnosti nebo i negativní přístup k umístění svého seniora do formální péče (Jeřábek a kol. 2013: 123). Nejčastěji se neformální neboli rodinné péče zhošťují ženy, na které připadá nelehká otázka sjednocení pracovního a soukromého života. Tato úloha pro ně není vůbec jednoduchá, jelikož zajišťování chodu domácnosti, péče o nesoběstačného a plnění pracovních povinností může být původcem stresu a přetížení (Kuchařová a kol. 2019: 202, Souralová a kol. 2017: 100).

Nedílnou součástí rodinou zajišťované péče je solidarita mezi generacemi. Mezigenerační solidarita neobsahuje pouze míru souhlasu mezi členy rodiny, ale rovněž přítomnost konfliktů. Je typická svou provázaností citových i praktických vazeb, tzn. odpovědností, osobní povinností a častou ambivalencí (Bengtson a kol. 2002: 569, Dargomirecká a kol. 2020: 66).

Vern L. Bengtson a jeho kolegové vytvořili model mezigenerační solidarity, který se užívá již od 80. let minulého století s různými úpravami. Charakterizovali v něm šest dimenzí solidarity: 1) solidarita kontaktů (associational solidarity) – četnost a vzájemné působení v rodinných aktivitách, 2) citová solidarita (affectual solidarity) – vyjadřuje míru pozitivních nálad, které člen rodiny projevuje k ostatním členům, 3) solidarita souhlasu (consensual solidarity) – stupeň shody v názorech, hodnotách a přesvědčení mezi členy rodiny, 4) solidarita pomoci (functional solidarity) – vyjadřuje poskytnutou pomoc, podporu a výměnu zdrojů, 5) normativní solidarita (normative solidarity) – představuje předpoklad plnění rodinných rolí a povinností, 6) strukturní solidarita (structural solidarity) – geografická blízkost člena rodiny umožňující realizaci pomoci a podpory (Bengtson a kol. 1991: 857, Jeřábek a kol. 2013: 164-165). Tento model byl rozšířen dvěma důležitými způsoby. Nejprve byl model upraven tak, aby uznal, že konflikt je normálním aspektem rodinných vztahů. A taktéž model připouští mezigenerační ambivalenci, jež zahrnuje pozitivní i negativní pocity členů rodiny (Bengtson a kol. 2002: 569).

Už je tomu více než rok, co vláda vyhlásila nouzový stav, který byl zapříčiněn rozšiřující se světovou pandemií způsobenou virem SARS-CoV-2. Nouzový stav se však postupně prodlužoval, v létě byl zcela odvolán a na podzim byl opět vyhlášen až do dalšího jara roku 2021. Celosvětová pandemie ovlivnila téměř všechny aspekty každodenního života. Lidé se nesměli stýkat kvůli vládním nařízením, protože fyzická blízkost je nutnou podmínkou pro přenos nebezpečného virového onemocnění (Arpino 2020: 177). V rámci nouzového stavu se mnoho rodin nežijících ve společné domácnosti dle zákona nesmělo mezi sebou navštěvovat. Senioři byli v kontextu pandemie považováni za jednu z nejrizikovějších skupin, jelikož onemocnění je asociováno s věkem (Fletcher 2021: 480, Segel-Karpas 2021: 2). Mohlo dojít k úplné izolaci, která přispívá k narušení duševního zdraví, u některých jedinců může vyvolat až depresivní stavy (Arpino 2020: 177).

Mezigenerační solidarita má v těchto těžkých chvílích schopnost posílit vztahy v rodině, ale může být původcem napětí, a dokonce i konfliktů (Gilligan 2020: 435). Jak dříve nabízel Bengtson a kolektiv (2002), mezigenerační solidarita může být ambivalentní. V rámci mezigenerační solidarity se objevují nová témata uvnitř vybraných dimenzí. Kupříkladu v solidaritě kontaktů (associational solidarity) je možno více využívat digitální prostředky. Mnoho rodin jako východisko z izolace zvolilo online platformy či mobilní telefony k udržování kontaktů bez fyzické přítomnosti (Arpino 2020: 176, Gilligan 2020: 433). Další dimenzí solidarity je možné zmínit solidaritu souhlasu (consensual solidarity), která je jedním s hlavních prediktorů vztahů v rodině. Je zásadní, zdali mají rozdílné generace v rodině stejný názor na pandemickou situaci a sdílejí své hodnoty (Gilligan 2020: 434).

Z hlediska pečování o staršího člověka v rodině negativní důsledky izolovanosti nedopadají pouze na seniora, ale i na pečujícího, jelikož přichází o interakce s přáteli a jinými členy rodiny, kteří například zprostředkovaně pomáhali pečujícímu s psychickou stránkou života, anebo se dokonce na péči podíleli (Gilligan 2020: 438). Sociální izolace není jediným stresovým faktorem, protože další vzniká ze strachu nakažení opečovávané osoby (Segel-Karpas 2021: 6). Podoba péče během pandemie může být zcela odlišná.

Diplomová práce bude věnována tematice mezigenerační solidarity v době pandemie koronaviru. Domnívám se, že téma bude relevantní převážně z hlediska jeho aktuálnosti a možnosti bližšího nahlédnutí k proměně již dlouho probádávaného tématu mezigenerační solidarity. Pandemie koronaviru představuje bezprecedentní situaci, a proto otevírá prostor pro nově vznikající témata v současném kontextu. Co se s příchodem pandemie koronaviru mění pro pečující rodiny, co se tím mění pro mezigenerační solidaritu?



Předpokládané metody zpracování

Jelikož se COVID-19 v aktuální situaci velice rychle proměňuje, zvolila bych longitudinální panelový design, neboť by byl schopen zachytit tuto dynamiku. Panelový výzkum volím z toho důvodu, abych byla schopná analyzovat vývoj situace u potencionálních respondentů.

V předloženém tématu bych chtěla využít k získání dat metodu dotazování. Realizovala bych na vybraném vzorku respondentů (pečující a opečovávaní) hloubkové rozhovory. Ty budou sestaveny polostrukturovaně, tzn. že bude předem připravena základní struktura otázek a další vzniknou v návaznosti na konkrétní rozhovor. Následná analýza bude vyplývat z povahy získaných dat. Data kvalitativního charakteru vyplývající z rozhovorů budou analyzována pomocí obsahové analýzy.

Jak již bylo naznačeno výše, respondenty budou tvořit osoby pečující a opečovávané. Vždy bude dotazována hlavní pečující osoba, jež se na péčí podílí nejvýznamněji, a opečovávaná osoba komplementárně. Osloveno bude přibližně 6 až 8 rodin. Nejpodstatnějším kritériem výběru bude náročnost péče, kdy pečující nebude zahrnut, pokud se bude jednat výhradně o doplňkovou podobu péče (nepravidelné návštěvy, emocionální podpora ve formě povídání, žádná fyzická pomoc). Náročnost péče by měla splňovat podmínku intenzivní péče, anebo významné pomoci.



Etické souvislosti zvažovaného projektu

Jako každý výzkum studující lidské bytosti ve společenských vědách, je i moje sociologické bádání spojeno s možnými etickými riziky. V první řadě by mělo být dodrženo minimální riziko pro osobu zúčastněnou na výzkumu, tzn., že osoba, která je součástí výzkumu, by neměla zažívat vyšší riziko, nežli je tomu ve skutečném životě (Nolen-Hoeksema a kol. 2012: 44).

V dalším kroku musíme respektovat práva zkoumaných osob na soukromí a důstojnost (Jeřábek 1993: 147). Ve spojitosti s plánovanými rozhovory je žádoucí respondenty informovat o základní povaze výzkumu ústní formou, ale zároveň i písemnou, kde bude uvedeno právo na ochranu informací. V této části zaručím důvěrné zacházení s výzkumnými daty a budu chránit zkoumané před osobním poškozením (Jeřábek 1993: 147). Jinými slovy, bez souhlasu respondenta nesmí být informace (spojované s jeho osobou) získané ve výzkumu šířeny dalším osobám. Vhodné je oddělení jmen a další identifikačních údajů a jejich následné nahrazení kódy, nebo jinými možnými znaky (Nolen-Hoeksema a kol. 2012: 45).

Je důležité, aby výzkumník zachovával co nejvyšší možnou objektivitu a s tím spojenou nezkreslenou prezentaci výzkumných výsledků. Zároveň by neměl své schopnosti a kompetence přeceňovat a nezneužívat svoji roli výzkumníka k dalším účelům (Jeřábek 1993: 147).

Preliminary scope of work in English

The diploma thesis will be devoted to the topic of intergenerational solidarity during the coronavirus pandemic. I believe that the topic will be relevant primarily in terms of its contemporaneity and the possibility of a closer insight into the transformation of the long-studied theme of intergenerational solidarity. The coronavirus pandemic is an unprecedented situation and therefore opens up space for emerging topics in the current context.

Since the situation around COVID-19 is changing very quickly, I choose a longitudinal panel design, as it is able to capture this dynamic. I choose panel research in order to be able to analyse the development of the situation with potential respondents. In the presented topic, I would like to use the method of questioning to obtain data. I would conduct in-depth interviews on a selected sample of respondents (caregivers and caretakers). These will be assembled in a semi-structured way. Subsequent analysis will follow the nature of the data obtained. Qualitative data resulting from the interviews will be analysed using content analysis.