Propojení akademického a komerčního sociologického výzkumu

• Thesis title in Czech: Propojení akademického a komerčního sociologického výzkumu
• Thesis title in English: The connection between academic and commercial sociological research
• Key words: akademický výzkum, komerční výzkum, Herta Herzog, Paul Felix Lazarsfeld, výzkumné metody a nástroje, inovace
• English key words: academic research, commercial research, Herta Herzog, Paul Felix Lazarsfeld, research methods and tools, innovation
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 07.09.2022
• Date of assignment: 07.09.2022

Guidelines

- Rešerše literatury a analýza zjištění
- Kvalitativní výzkum – hloubkové rozhovory s 5–10 sociologickými výzkumníky,
kteří mají zkušenost s transferem mezi akademickou a komerční sférou výzkumu
(analýza pomocí otevřeného kódování)

References

1. ZELLER, Richard A. Academic and applied sociology: Marketing our services.
Journal of Applied Sociology, 1985, 65-70.
2. PERLSTADT, Harry. Applied sociology. 21st Century Sociology: A Reference
Handbook, 2006, 2: 342-52.
3. JEŘÁBEK, Hynek. Úspěšné ženy ve stínu slavných mužů: Příběhy pěti žen, které
ovlivnily podobu sociologického výzkumu. Charles University in Prague, Karolinum
Press, 2020.
4. HRISTOVA, Elena D. Lazarsfeld's Legacy| Research and Publishing at the Bureau of
Applied Social Research: The Gendering of Commercial and Academic Work.
International Journal of Communication, 2022, 16: 9.
5. JAHODA, Marie. Research methods in social relations. 1951.
6. ALASUUTARI, Pertti; BICKMAN, Leonard; BRANNEN, Julia (ed.). The SAGE
handbook of social research methods. Sage, 2008.
7. CALHOUN, Craig; ROJEK, Chris; TURNER, Bryan S. (ed.). The Sage handbook of
sociology. Sage, 2005.
8. PERSE, Elisabeth M. Herta Herzog. Women in communication: A biographical
sourcebook, 1996, 202-211.
9. SIMONSON, Peter; PARK, David W. Crossing the Borders: Herta Herzog’s Work in
Communication and Marketing Research. In: The International History of
Communication Study. Routledge, 2015. p. 255-273.
10. JEŘÁBEK, Hynek. Lazarsfeld's Legacy| Paul Lazarsfeld’s Methodological
Innovations and Their Importance Today. International Journal of Communication, 2022,
16: 10.
11. LAZARSFELD, Paul F. The sociology of empirical social research. American
Sociological Review, 1962, 757-767.
12. LAZARSFELD, Paul F.; ROSENBERG, Morris. The language of social research: a
reader in the methodology of the social sciences. 1955.

13. JEŘABEK, Hynek. Slavné sociologické výzkumy (1899–1949). Charles University in
Prague, Karolinum Press, 2021.
14. FLEISCHER, Michael S. The Future of Applied Sociology and Sociological Practice:
A Note from the Next Vice President-elect of the Society for Applied Sociology.
Michigan Sociological Review, 1999, 13: 126-132.
15. TUCHFELD, Barry S. Putting sociology to work: An insider's view. The American
Sociologist, 1976, 188-192.
16. MORRISSEY, Joseph P.; STEADMAN, Henry J. Practice and perish?: Some
overlooked career contingencies for sociologists in nonacademic settings. The American
Sociologist, 1977, 154-162.

Preliminary scope of work

Ve své diplomové práci s předpokládaným názvem ,,Propojení akademického a komerčního
sociologického výzkumu“ se chci věnovat rozdílům i podobnostem akademického a
komerčního sociologického výzkumu, ale především tomu, jak se oba typy sociologického
výzkumu mohou navzájem obohacovat. Spolupráce mezi komerčním a akademickým
výzkumem dále může přinášet inovace (mj. v metodologii) do sociologického výzkumu jako
takového.
Již od počátků rozdělení sociologického výzkumu na dvě sféry: sféru akademickou a sféru
komerční, se setkáváme s fenoménem přesunů výzkumníků z jedné sféry do druhé (typicky z
akademické do komerční). Jedná se o přirozený jev, kterému se dá jen obtížně zabránit. Jak
ale takové přesuny ovlivňují samotný sociologický výzkum? Akademický a komerční
sociologický výzkum nejsou ovlivňovány však jen těmito přesuny výzkumníků, ovlivnění
vychází i z toho, že oba typy existují v čase vedle sebe.
Základní hypotézou je, že existují odlišnosti mezi akademickým a komerčním sociologickým
výzkumem. Dá se předpokládat, že odlišnosti mezi nimi existují, navzdory tomu že mají
společný teoretický základ. Odlišnosti pramení z rozdílných cílů, které si oba typy výzkumu
kladou: cílem akademického výzkumu by mělo být rozšířit poznání v daném oboru, cílem
komerčního výzkumu by měla být výpomoc při generování zisku. Vzhledem k tomu, že oba
druhy sociologického výzkumu existují vedle sebe, dochází k tomu, že se navzájem ovlivňují
a do určité míry si i pomáhají při inovacích výzkumných metod a nástrojů. Ve své práci chci
rozebrat příklady mj. metodologických transferů mezi akademickým a komerčním
výzkumem a inovací, které tyto transfery umožnily. Jako příklad takových transferů může být
uveden tzv. gratification research, který úspěšně přenesla Herta Herzog z akademického
výzkumu do komerční sféry, kde se stal velmi využívaným prostředkem pro pochopení
uživatelů masmédií. Obdobný přenos se uskutečnil u řady metod, a nástrojů které vznikly
v akademické sféře, ale své využití našly i v oblasti komerčního výzkumu.
Další hypotézou, kterou se pokusím v práci ověřit, je, zda platí tvrzení, že metodologicky
správně provedený akademický a metodologicky správně provedený komerční výzkum se od
sebe zase tolik neliší, propastný rozdíl vzniká v případě nesprávného provedení. Nesprávné
provedení může být způsobeno určitým tlakem: v akademické sféře je tlak na zkoumání

,,moderních“ (publikovatelných) témat, v komerční sféře je tlak způsoben eliminací nákladů a
orientací na generovaní zisku. Tlak je deformující pro poznání.
Téma diplomové práce je inspirováno mj. kariérou Herty Herzog, která, stejně jako i mnozí
dnešní badatelé, působila v akademické i komerční sféře výzkumu a díky zkušenostem z
obou sfér přinesla několik metodologických inovací do sociologického výzkumu jako
takového. Mezi metodologické inovace, na kterých se Herta Herzog podílela, patří i tzv.
hasičské projekty (výzkumné projekty spojené s nedostatkem času na přípravu a realizaci,
např. Invaze z Marsu), ale také invence a inovace zaměřovaného rozhovoru (focused
interview) - později focus groups, které jsou velmi hojně využívání v komerčním
marketingovém výzkumu.
Cílem diplomové práce není rozhodnout, který z typů sociologického výzkumu je lepší. Oba
typy (akademický i komerční) mají své nešvary (v akademickém výzkumu se jedná např. o
jeho abstraktnost, nešvarem komerčního výzkumu je eliminace nákladů na úkor dodržení
metodologie), ale i své výhody.
V empirické části práce se chci zaměřit na současnou podobu sociologického výzkumu v
akademické a komerční sféře. Cílem je zjistit, jejich současné slabiny a silné stránky, ale
především to, zda a jak se vzájemně ovlivňují. Pro naplnění tohoto cíle chci využít analýzy
již dosavadních zjištění, dále pak chci provést 5–10 hloubkových rozhovorů se
sociologickými výzkumníky, kteří mají zkušenost s přechodem mezi akademickou a
komerční sférou výzkumu. V neposlední řadě se chci pokusit o porovnání současného
akademického a komerčního sociologického výzkumu mj. na základě informací zjištěných z
rozhovorů. Tato zjištění chci doplnit vlastním návrhem metod uvedených v akademických
učebnicích a příručkách, které by mohly být prakticky využity i v komerčním výzkumu. A
zároveň se pokusím najít i metody používané v komerčním výzkumu, které by mohly být
využity i v akademické sféře.
Obdobnému tématu se věnovalo již mnoho autorů přede mnou. Za zmínku jistě stojí odborný
článek Richarda A. Zellera vydaný již v roce 1985 v Journal of Applied Sociology. Zeller se
věnuje tématu ještě více ze široka, zabývá se podobnostmi a rozdíly mezi akademickými
sociology a sociology věnující se aplikovanému výzkumu. Cílem článku je ,,vylepšit“
reputaci sociologie jako takové, protože ji někteří mohou vnímat jako vědu zcela odtrženou
od reality komerční sféry.
Historií aplikované sociologie se ve svém článku z roku 2006 dopodrobna zabývá Harry
Perlstadt, který popsal její vývoj od počátku sociologie až do dnešní doby.
Uplatnění sociologů mimo akademickou sféru se věnují Joseph P. Morrissey a Henry J.
Steadman.
Tématu je důležité se věnovat, protože v minulé i současné době můžeme pozorovat transfery
lidí, výzkumných metod a nástrojů mezi sférami sociologického výzkumu, ale
pravděpodobně neexistuje publikace, která by se jim věnovala. Cílem práce je tedy zaplnění
bílého místa, popsání jevu, který pozorujeme, ale zatím jsme ho jednoznačně a důkladně
nepopsali.
Věřím, že toto téma je důležité prozkoumat, abychom odhalili, co si obě sféry sociologického
výzkumu mohou navzájem přinést.
Věřím, že na základě výše uvedeného námětu práce je relevance k oboru sociologie zjevná.
Ba dokonce doufám, že má práce přinese zjištění, která mohou pomoci v inovacích
sociologického výzkumu ve sféře akademické i komerční.