Sdílená péče o seniory a její dopad na psychické a sociální problémy neformálních pečujících

• Thesis title in Czech: Sdílená péče o seniory a její dopad na psychické a sociální problémy neformálních pečujících
• Thesis title in English: Mixed forms of elderly care and its impact on informal carers´ mental health and social problems
• Key words: péče o seniory, sdílená péče o seniory, senioři, neformální pečující, psychické problémy, sociální problémy
• English key words: elderly care, mixed forms of elderly care, the elderly, informal carers, mental health problems, social problems
• Academic year of topic announcement: 2019/2020
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 15.09.2020
• Date of assignment: 15.09.2020
• Date and time of defence: 20.09.2021 09:00
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK210, 210, Malá učebna, 2.patro
• Date of electronic submission: 24.07.2021
• Date of proceeded defence: 20.09.2021
• Opponents: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.

Guidelines

1) Nejprve na základě studia literatury zpřesníte konceptualizaci práce.
2) V datech z citovaného výzkumu vyhledáte potřebné souvislosti, doplníte je
studiem již uskutečněných hloubkových rozhovorů a zpřesníte (vypracujete)
rámcový plán vlastních hloubkových rozhovorů.
3) Provedete hloubkové rozhovory (pokud možno leden-březen 2021)
4) Teoretickou část práce píšete průběžně.
5) Závěry z provedených analýz dat budou tvořit první část empirické části práce.
6) Druhou empirickou částí práce budou Vaše závěry z rozhovorů.
7) Závěrem se pokusíte o zodpovězení položených otázek.

References

DUDOVÁ, Radka a Marta VOHLÍDALOVÁ. Muži a ženy pečující o seniory v rodině. Sociologický časopis/Czech Sociological Review [online]. Praha, 2018, 54(2), 219-251 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/publikace/muzi-zeny-pecujici-o-seniory-v-rodine

DUDOVÁ, Radka. Caring for Elderly Parents: A New Commitent of the Third Age. Sociologický časopis/Czech Sociological Review [online]. Praha, 2015, 51(6), 903-928 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/en/node/5100

DUDOVÁ, Radka. Příspěvek na péči jako "zvláštní peníze": chápání a užívání příspěvku na péči v blízkých vztazích. Gender a výzkum/Gender and Research [online]. Praha, 2018, 19(1), 58-80 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/publikace/prispevek-na-peci-jako-zvlastni-penize-chapani-uzivani-prispevku-na-peci-v-blizkych

DUDOVÁ, Radka. Péče anebo práce: Koncepce a realizace sociální a rodinné politiky v ČR se zaměřením na péči o seniory i o děti. Praha: Alternativa 50+, 2015, 25 s. ISBN 978-80-905711-4-3.

DUDOVÁ, Radka. Postarat se ve stáří: rodina a zajištění péče o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, 2015. Sociologické aktuality. ISBN 978-80-7419-182-4.

FINE, Michael D. Individualization, risk and the body: Sociology and care. Journal of Sociology [online]. Australia, 2005, 41(3), 247-266 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/258154614_Individualization_risk_and_the_body_Sociology_and_care

FINE, Michael D. The Social Division of Care. Australian Journal of Social Issues [online]. Melbourne, 2007b, 42(2), 137-147 [cit. 2020-09-15]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/j.1839-4655.2007.tb00045.x

FINE, Michael D. A Caring Society?: Care and the Dilemmas of Human Services in the 21st Century. VB: Palgrave Macmillan, 2007a. ISBN 978-0333993392.

GRAHAM, Hilary. Caring: a labour of love. FINCH, Janet a Dulcie GROVES. A Labor of Love: Women, Work, and Caring. London: Routledge and Kegan, 1983, 13-30. ISBN 9780710095046.

JEŘÁBEK, Hynek, Michal OSUSKÝ, Jitka BARTOŇOVÁ, Martina RUBÁŠOVÁ, Jana BARVÍKOVÁ, Jiří REMR a Věra TOMANDLOVÁ. Rodinná péče o staré lidi. Praha: UK FSV CESES, 2005. ISBN 1801-1640.

JEŘÁBEK, Hynek, Romana TRUSINOVÁ, Jiří REMR, Lucie Moravcová, Václav Blahovec, Hana Pacáková, Pavla Procházková, Michaela Srncová, Ivan Petrúšek, Adéla Roedlová; spolupracovali Jana Hamanová, Jan Řehák, Věra Tomandlová. Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-807-4191-176.

JEŘÁBEK, Hynek. Rodinná péče o seniory jako "práce z lásky": nové argumenty. Sociologický časopis/Czech Sociological Review [online]. Praha, 2009, 45(2), 243-265 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: https://sreview.soc.cas.cz/en/artkey/csr-200902-0003_family-care-for-seniors-as-a-labour-of-love-new-arguments.php

MEHTA, Bhavna a Sweta PAREKH. Caring of Olf: Carers´Perspective. International Journal of Social Work and Human Services Practice [online]. India, 2016, 4(5), 104-110 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: http://www.hrpub.org/download/20161130/IJRH2-19207826.pdf

NEŠPOROVÁ, Olga, Kamila SVOBODOVÁ a Lucie VIDOVIĆOVÁ. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VÚPSV, 2008. ISBN 978-80-87007-96-9.

RODGER, Daragh, Mary O NEILL a Linda NUGENT. Informal carers’ experiences of caring for older adults at home: a phenomenological study. British Journal od Community Nursing [online]. VB, 2015, 20(6), 280-285 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26043013/

SOURALOVÁ, Adéla. Péče na prodej: jak se práce z lásky stává placenou službou. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8651-7.

SPARROW, Nigel, Jane AUSTIN, Alex FOX, Sandy GOWER, Eleanor SLADE, Gillian WATSON a Lynn YOUNG. Supporting Carers: An action guide for general practitioners and their teams [online]. London, 2008, 2-63 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.networks.nhs.uk/nhs-networks/carer-support-in-primary-care/documents/rcgp_prtc_supporting_carers_guide.pdf/view

THURGOOD, Adrianna a Kasha SCHULDT. Caregivers: Challenges, Practices and Cultural Influences (Public Health in the 21st Century). NY: Nova Science Pub, 2013. ISBN 978-1626180307.

VESELÁ, Jitka. Představy rodinných příslušníků o zabezpečení péče nesoběstačným rodičům [online]. VÚPSN, Brno, 2002, 5-50 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/fulltext/detsen.pdf

VESELÁ, Jitka. Sociální služby poskytované seniorům v domácnostech [online]. VÚPSN, Brno, 2003, 5-50 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/slusen.pdf

WAGNER, Melanie a Martina BRANDT. Long-term Care Provision and the Well-Being of Spousal Caregivers: An Analysis of 138 European Regions. Journals of Geronotology: Social Sciences [online]. Munich, 2018, 73(4), 24-34 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29237034/

Preliminary scope of work

Stárnutí populace je globálním fenoménem (Rodger, O Neill, Nugent, 2015: 280), a právě stárnutí obyvatelstva je stěžejním rysem i pro populační vývoj České republiky v první polovině 21. století. Předpokládá se, že do roku 2050 budou lidé ve věkové kategorii 65 let a více tvořit jednu třetinu českého obyvatelstva. V rámci této skupiny se největší přírůstky očekávají v nejvyšším věku, tedy ve věku 85 let a více (ČSÚ, 2004: 16-17). S přibýváním starých lidí v populaci roste počet těch, kteří se z důvodu vysokého věku či špatného zdravotního stavu o sebe nezvládnou postarat. Na řadu tak přichází otázka, kdo se o naše staré příbuzné v budoucnu postará. Kdo převezme za péči o starého člověka zodpovědnost (Mehta, Parekh, 2016: 104).
V České republice je přibližně 80 % dlouhodobé péče o seniory zajištěno rodinnými příslušníky (Nešporová, Svobodová a Vidovićová, 2008: 20). Většina starých lidí, kteří potřebují pomoc s běžnými úkony, volí jako pečovatele členy rodiny, se kterými mají dlouhodobý a důvěrný vztah (Fine, 2007a: 86). Podle Hilary Graham (1983: 16) je péče o staré rodiče samozřejmostí, neboť vyplývá z lásky k rodičům. Pečování tedy označuje jako „práci z lásky“. Z rodinných příslušníků se tak stávají „neformální pečující“, kteří vykonávají neformální, neplacenou a nekvalifikovanou práci (Fine, 2007a: 199), aby pomohli blízkému člověku, který si z důvodu vysokého věku, zdravotních problémů, psychických problémů, závislosti či postižení nezvládne pomoci sám (Sparrow et al., 2008: 10).
Když se rodina ocitne v situaci, kdy starý člověk potřebuje pomoc druhé osoby, musí se stanovit primární pečovatel, který se o nemocného člena postará (Souralová, 2017: 29). Tím se nejčastěji stává manžel či manželka, partner či partnerka anebo dítě a jejich partneři. Přitom je známo, že ženy mají větší podíl na péči o starého člověka než muži (Jeřábek, 2005: 12). Primární pečovatel je v životě starého člověka velmi důležitý, neboť seniorovi poskytuje rozmanité druhy péče. Prvním druhem je péče fyzická, kdy seniorovi pomáhá při vstávání a chůzi, umývání, oblékání a dalších fyzických aktivitách. Druhým druhem je emocionální péče, při níž pečovatel poskytuje seniorovi emoční podporu v psychicky náročných situacích (Sparrow et al., 2008: 9). Posledním druhem je péče sociální, která zahrnuje jak budování a udržování blízkého vztahu se seniorem, tak zprostředkování vztahů s dalšími lidmi (Fine, 2007b: 144).
I když je dokázáno, že neformální péče je pro seniory nejvhodnějším způsobem pomoci, z dlouhodobé hlediska je rodinná péče neudržitelná, a to hned z několika důvodů (Jeřábek, 2005: 17). Již zmíněné stárnutí populace související s prodlužující se délkou života má zá důsledek nárůst podílu osob vyžadujících pomoc druhé osoby ve vztahu k celkové populaci (Souralová, 2017: 102). Když to propojíme s dalšími demografickými znaky, jako jsou klesající plodnost žen, nízká sňatečnost, růst rozvodovosti, růst počtu bezdětných manželství či klesající průměrný počet dětí v rodině, dojdeme k závěru, že možnost rodin postarat se o rodinné příslušníky je značně oslabena (Jeřábek, 2005: 18). Navíc generace lidí středního věku pracuje čím dál více a jejich odchod do důchodu je neustále oddalován. Rodinní příslušníci tak čelí problému, jakým způsobem zkoordinovat čas věnovaný péči o seniora se svým pracovním životem (Souralová, 2017: 103). V soudobé společnosti je důraz kladen na individualizaci jedince, což má za důsledek touhu žen být v placeném zaměstnání, radši než se na plný úvazek starat o rodinné příslušníky. Transformace života jedinců tak vyžaduje změny v pojetí péče jako především rodinné záležitosti (Fine, 2005: 255).
Konceptuální řešení zvyšujících se nároků na péči o staré lidi rozpracoval Michael D. Fine (2007a: 85-86; 200-201, 2007b: 138-140; 145-147), který představuje tzv. hybridní neboli kombinované formy péče. Jedná se o kombinaci neformální a formální péče, které nevnímá jako alternativní, nýbrž jako komplementární formy péče. Bariéry mezi neplacenou a placenou péčí již neexistují, a právě jejich sloučením vzniká ideální forma péče 21. století. V rámci hybridní péče zůstává senior v domácím prostředí, kde mu rodinní příslušníci poskytují neformální péči, zároveň však využívají profesionální podpory. Profesionální pomoc se stává pro neformální pečující důležitým zdrojem podpory, která je adekvátní k jejich současné situaci (Thurgood, Schuldt, 2013: 131).
Neformální pečovatelé mohou využívat profesionální pomoc prostřednictvím ambulantních či terénních sociálních služeb, které jsou určeny pro nesoběstačné seniory. Nejvyužívanější formou je pečovatelská služba, jejímž hlavní cílem je podpořit samostatný a nezávislý život seniorů v domácnostech. Profesionální pracovníci pomáhají seniorovi při zvládání běžných úkonů péče, při osobní hygieně, poskytují mu stravu, pomáhají zajistit chod domácnosti a zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím (zákon 108/2006 Sb.). Pečující rodiny dále mohou pro usnadnění péče o blízkou osobu využívat finanční pomoc ve formě příspěvků na péči, slev na daních či přímých plateb k úhradě služeb domácí péče (Fine, 2007a: 201).
Cílem mé diplomové práce bude prokázat, že tzv. hybridní péče, kterou Michael D. Fine (2007a, 2007b) navrhuje jako ideální formu péče, je skutečně nejlepší volbou pro neformální pečovatele i pro jejich seniory. Charakterizuji problémy, se kterými se rodinní pečovatelé v českém prostředí potýkají a v této souvislosti zjistím, jaké formy profesionální pomoci využívají. Budu se zabývat tím, jakým způsobem jim profesionální pomoc ulehčuje práci pečovatele, což mi umožní charakterizovat výhody hybridní péče. Pozornost bude věnována i případným negativním stránkám kombinování neformální a profesionální péče z pohledu rodinných pečovatelů. Ve své práci se pokusím dokázat, že péče o seniory by neměla být pouze rodinnou záležitostí, nýbrž je potřeba poskytnout neformálním pečovatelům institucionální podporu. Neformální pečovatelé se potýkají s fyzickou, psychickou, ekonomickou, ale i sociální zátěží (Jeřábek et al., 2013; Thurgood, Schuldt, 2013; Veselá, 2003), a právě kvalitní podpora může velkou měrou zlepšit život pečujícího i seniora (Jeřábek et al., 2005; Nešporová, Svobodová, Vidovićová, 2008; Rodger, O Neill, Nugent, 2015; Souralová, 2017; Thurgood, Schuldt, 2013).
Předpokládané metody zpracování
Má diplomová práce bude založena na kvantitativních datech, která byla sesbírána v rámci dvou standardizovaných výzkumných šetření. První velké šetření bylo realizováno v letech 2006-2007 v rámci projektu „Solidarita a pomoc v rodině“. Do výzkumu bylo zapojeno 800 českých rodin. Druhé rozsáhlé šetření bylo součástí projektu „Rodinná soudržnost v péči o seniora“ a bylo realizováno v letech 2010-2011. Výzkumný soubor tvořilo 413 hlavních neformálních pečovatelů o seniory. Data poskytují informace o rodinných příslušnících, kteří se o seniory starají v domácím prostředí. Analýza těchto dat mi umožní odhalit problémy, které se pojí s přímou domácí neformální péčí. Data budou podrobena analýze ve statistickém programu SPSS.
Výzkum následně doplním o hloubkové rozhovory, které budou uskutečněny s neformálními pečovateli, kteří v současné době pečují o nesoběstačného seniora. Respondenti budou vybráni tak, aby splňovali podmínky tzv. hybridní péče, tedy aby kombinovali domácí péči o seniora s profesionální pomocí. Díky rozhovorům získám lepší vhled do problematiky domácích pečovatelů. Zaměřím se na to, jaké problémy doprovází péči o potřebného seniora v domácím prostředí, jaké zkušenosti mají s kombinací domácí a profesionální péče a jaký názor mají na tuto hybridní péči. K analýze získaných dat využiji tematickou analýzu, díky které v rozhovorech identifikuji klíčová témata. Témata z dat získám pomocí procesu otevřeného kódování.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
V rámci výzkumu se budu řídit etickým kodexem vydaným v roce 2015 pod záštitou AAPOR (American Association for Public Opinion Research). Jsem si vědoma, že respondenti se výzkumu účastní zcela dobrovolně a kdykoli mohou rozhovor ukončit. Jelikož je péče o blízkého člověka citlivým tématem, může nastat situace, kdy respondent odmítne zodpovědět položenou otázku. Toto rozhodnutí bude plně respektováno (AAPOR, 2015: 2). Při setkání s respondenty nebudu sdělovat informace od jiných účastníků a získaná data budou zveřejněna v takové formě, aby nebylo možné identifikovat konkrétního respondenta (Švaříček, 2007: 43-45). Před začátkem rozhovoru bude každému respondentovi předložen informovaný souhlas, (pokud bude potřeba provádět dotazování na dálku, bude tento souhlas získán také on-line spolu se souhlasem s „případným“ nahráváním). Jeho podpisem (či nahraným souhlasem) získám právo k práci s daty a k jejich následné prezentaci. Informovaný souhlas bude obsahovat základní informace o výzkumu – jméno výzkumníka, jméno univerzity, účel výzkumu, téma výzkumu, předpokládaná délka rozhovoru, způsob, jakým bude s daty zacházeno a právo účastníků na pozdější odmítnutí účasti ve výzkumu. Podpisem (či nahraným souhlasem) informovaného souhlasu respondenti potvrzují, že se výzkumu účastní dobrovolně a bez nátlaku.

Preliminary scope of work in English

The aim of my master thesis is to prove, that hybrid care, that is suggested by Michael D. Fine (2007a, 2007b) as an ideal form of care, is the best option for both informal carers and seniors. I will describe problems, that informal carers have to deal with in the Czech Republic. In connection I will find out, what forms of professional care they use. I will focus on the ways professional carers help the informal carers, which will help me to reveal the advantages of hybrid care. Attention will be also paid to potential disadvatanges of hybrid care. I will try to prove, that elderly care should not be viewed as exclusivley family responsibility, since institutional support plays an important role in the process of caring.