Ženy v československém a sovětském disentu v 70. letech 20. století

• Thesis title in Czech: Ženy v československém a sovětském disentu v 70. letech 20. století
• Thesis title in English: Women in dissent in Czechoslovakia and Soviet Union in 1970s
• Key words: 70. léta 20. století, Československo, Sovětský svaz, disent, ženy, disidentky
• English key words: 1970s, Czechoslovakia, the Soviet Union, dissent, women, female dissidents
• Academic year of topic announcement: 2019/2020
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Russian and East European Studies (23-KRVS)
• Supervisor: Mgr. Karel Svoboda, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 17.06.2020
• Date of assignment: 17.06.2020
• Date and time of defence: 13.09.2022 00:00
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK107, 107, Malá učebna, 1.patro
• Date of electronic submission: 02.08.2022
• Date of proceeded defence: 13.09.2022
• Opponents: Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D.

References

BLAŽEK, Petr, ed. Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu 1968-1989. Praha: Ústav českých dějin FF UK, 2005. 355 s. ISBN 80-7363-007-9.

BLAŽEK, Petr, SCHOVÁNEK, Radek. Prvních 100 dnů Charty 77: průvodce historickými událostmi. Vyd. 1. Praha: Academia, 2018. 451 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2782-5.

BOLTON, Jonathan. Světy disentu: Charta 77, Plastic People of the Universe a česká kultura za komunismu. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 478 s. Šťastné zítřky; sv. 19. ISBN 978-80-200-2462-6.

DANIEL, Alexandr, ed. a GLUZA, Zbigniew, ed. Slovník disidentů: přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956-1989. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2019. 2 sv. (907; 743 s.). ISBN 978-80-88292-11-1.

FRÝDLOVÁ, Pavla, ed. Všechny naše včerejšky: paměť žen. Praha: Nadace Gender Studies, ©1998. 207 s. ISBN 80-902367-0-7.

GORBANĚVSKÁ, Natalia Jevgeňjevna. Poledne. Překlad Milan Dvořák. Vyd. 1. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, Torst, 2012. 309 s. ISBN 978-80-87211-66-3.

HRADILEK, Adam: Osm statečných. Paměť a dějiny. 2008, roč. 2, č. 2, s. 62–70.

JECHOVÁ, Květa. Lidé Charty 77: zpráva o biografickém výzkumu. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2003. 170 s. Hlasy minulosti; sv. 2. ISBN 80-7285-033-4.

JECHOVÁ, Květa. Postavení žen v Československu v období normalizace. In: TŮMA, Oldřich, ed., VILÍMEK, Tomáš, ed. Česká společnost v 70. a 80. letech: sociální a ekonomické aspekty. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2012. 288 s. Česká společnost po roce 1945; sv. 11, s. 288. ISBN 978-80-7285-162-1.

JIRÁNEK, Tomáš, ed., RÝDL, Karel, ed. a VOREL, Petr, ed. Gender history – to přece není nic pro feministky: kniha, kterou napsali přátelé a studenti Mileny Lenderové u příležitosti jejího těžko uvěřitelného životního jubilea. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2017. 427 s. ISBN 978-80-7560-088-2.

KLÍMOVÁ, Helena. Podle článku 29, hlava II: sběrný dokument. Vyd. 1. Praha: Irene z.s., 2017. 179 s. Irene press; 11. sv. ISBN 978-80-905354-9-7.

KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Vyd. 1. Praha: Argo, 2005. 1109 s. Dějiny Evropy; sv. 8. ISBN 80-7203-612-2.

KŘÍŽKOVÁ, Marie Rút. Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Vyd. 1. Praha: Torst, 2007. 101 s. ISBN 978-80-7215-318-3.

LINKOVÁ, Marcela, ed., STRAKOVÁ, Naďa, ed. Bytová revolta: jak ženy dělaly disent. Vyd. 1. Praha: Academia, 2017. 413 s. ISBN 978-80-200-2794-8.

NAVARA, Luděk, ALBRECHT, Josef. Abeceda komunismu. Vyd. 1. Brno: Host, 2010. 234 s. ISBN 978-80-7294-340-1.

PLOGSTEDT, Sibylle. V síti dějin: zatčena v Praze po roce 1968. Překlad Zbyněk Fišer a Josef Solař. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 2002. 140 s. Edice osudů; sv. 14. ISBN 80-7239-127-5.

PODRABINEK, Aleksandr Pinchosovič. Sovětští disidenti: vzpomínky. Překlad Petruška Šustrová. Vyd. 1. Praha: Pulchra, 2021. 629 s. ISBN 978-80-7564-066-6.

PREČAN, Vilém, ed., ŠIKLOVÁ, Jiřina. Kočka, která nikdy nespí II: Jiřině Šiklové k narozeninám. Praha: James H. Ottaway, Jr, 2015. 340 s., 24 nečíslovaných s. obraz. příloh. ISBN 978-80-260-9258-2.

Sborník Archivu bezpečnostních složek. Praha: Odbor archiv bezpečnostních složek Ministerstva vnitra ČR, 527 s., 2018/16. ISSN 2336-1387.

ŠMAUSOVÁ, Gerlinda. Emancipace, socialismus a feminismus. Saarbrücken, 2006, 10 s.

ŠUBIN, Aleksandr Vladlenovič. Dissidenty, neformaly i svoboda v SSSR. Moskva: Veče, 2008. 382 s., [16] s. obr. příl. Tajny sovetskoj èpochi. ISBN 978-5-9533-3285-9.

ŠVANKMAJER, Milan et al. Dějiny Ruska. 6. dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 601 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-026-5.

VAISSIÉ, Cécile, FAZEKAŠOVÁ, Mária. Dalo sa tak vôbec žiť?: storočie Ruska v príbehu neobyčajnej ženy Larisy Bogorazovej. Vyd. 1. v slovenskom jazyku. Bratislava: Q111, 2001. 195 s. ISBN 80-85401-57-6.

VILÍMEK, Tomáš. Srovnání vývoje, specifických odlišností a podobností opozice v ČSSR a NDR 1968-1989. In: KÁRNÍK, Zdeněk, ed. et al. Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2004. sv. 2, Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu do roku 1989. ISBN 80-86569-60-8.

VYDRA, Zbyněk et al. Dějiny Ruska. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 499 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-324-2.

VYKOUKAL, Jiří, TEJCHMAN, Miroslav, LITERA, Bohuslav. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Vyd. 1. Praha: Libri, 2000. 860 s. Historická řada. ISBN 80-85983-82-6.

Závěrečný akt první Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Helsinky, 1975. 5 s. (výňatek)


Muzey Andreya Sakharova. Obshchestvennaya deyatelʹnostʹ. [online] (nedatováno) [cit. 20.06.2022]. Dostupné z: https://www.sakharov.space/ru/chapter-6

NAPIKOSKI, Linda. 1970s Feminist Activities. ThoughtCo [online] (31. 07. 2021) [cit. 15. 05. 2022]. Dostupné z: https://www.thoughtco.com/1970s-feminist-activities-3529001#

Paměť národa. Silvestra Chnápková [online] (nedatováno) [cit. 20. 05. 2022]. Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/chnapkova-silvestra-20181130-0

SCARCELLA, Mike. Reactions from U.S. lawyers to reversal of Roe v. Wade abortion ruling. Reuters [online] (24. 06. 2022) [cit. 01. 07. 2022]. Dostupné z: https://www.reuters.com/legal/government/reactions-us-lawyers-reversal-roe-v-wade-abortion-ruling-2022-06-24/

ŠTRÁFELDOVÁ, Milena Štráfeldová. Lilian Landová. „Zapomenutý“ příběh disentu. Český rozhlas Plus [online]. (16.04.2022) [cit. 02.08.2022]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/lilian-landova-zapomenuty-pribeh-disentu-8381879

Ústav pro studium totalitních režimů: Vzdělávací projekt paměť a dějiny totalitních režimů, Protesty proti okupaci Československa v roce 1968. Taťana Bajevová [online] (nedatováno) [cit. 20. 06. 2022]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/uvod/vzdelavaci-projekt-pamet-a-dejiny-totalitnich-rezimu/protesty-proti-okupaci-ceskoslovenska-v-roce-1968/tatana-bajevova/
 

Preliminary scope of work

Ve své bakalářské práci, kterou jsem vypracovala formou literární rešerše, se zabývám postavením žen v disentu v Československu a Sovětském svazu v 70. letech 20. století. Disidenti byli lidé, kteří odmítali oficiální vládnoucí ideologii, byli aktivními odpůrci establishmentu. Vydávali samizdatovou literaturu, organizovali petiční akce anebo zakládali iniciativy, které upozorňovaly na porušování lidských práv. V Československu z těchto důvodů vznikla Charta 77 a v Sovětském svazu například Moskevská helsinská skupina. Mezi disidenty bylo i mnoho žen, které měly nemalý podíl na fungování jednotlivých opozičních skupin. Tyto ženy se různým způsobem zapojovaly do činnosti disentu. Některé byly velmi aktivní, sepisovaly samizdaty a chodily na demonstrace (např. Natalia Gorbaněvská). Jiné se veřejně nepřihlásily k disentu (např. nepodepsaly Chartu 77), ale vytvářely zázemí pro ostatní disidenty. Disidentky měly velmi rozdílné životní osudy, ale všechny spojuje statečnost a strach o svou rodinu či sebe, který ale musely potlačit.

Preliminary scope of work in English

In my bachelor's thesis, which I created in the form of literary research, I deal with the position of women in dissent in Czechoslovakia and the Soviet Union in the 1970s. Dissidents are people who reject the official ruling ideology, they are active opponents of the establishment. They published samizdat literature, organized petition actions or founded initiatives that drew attention to human rights violations. In Czechoslovakia, Charter 77 was created for these reasons, and in the Soviet Union, for example, the Moscow Helsinki Group. There were also many women among the dissidents, who had a significant role in the functioning of individual opposition groups. These women were involved in dissent activities in various ways. Some were very active, writing samizdat and going to demonstrations (e.g. Natalya Gorbanevskaya). Others did not publicly sign up for dissent (e.g. did not sign Charter 77), but created a background for others. Female dissidents had very different life destinies, but they are all united by bravery and fear for themselves or their family, which they had to suppress