Patrnosti lidské srsti a jejich evoluce

• Thesis title in Czech: Patrnosti lidské srsti a jejich evoluce
• Thesis title in English: Human fur patterns and their evolution
• Key words: člověk, evoluce, patrnosti, srst, ochlupení, vlasy, vousy,
• English key words: human, evolution, patterns, fur, hair, beard
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Philosophy and History of Science (31-107)
• Supervisor: Mgr. Petr Tureček, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor, waiting for guarantor's approval
• Date of registration: 09.07.2020
• Date of assignment: 22.01.2021
• Date of electronic submission: 13.08.2021
• Date of proceeded defence: 07.09.2021
• Opponents: Mgr. Martin Hora, Ph.D.

Preliminary scope of work

Přítomnost zbytků ochlupení u našeho druhu nebyla dosud uspokojivě vysvětlena. Jistá shoda panuje pouze v případě axilárního a pubického ochlupení. To by mělo bránit nadměrnému tření v místech, kde končetiny přisedají k trupu, a zároveň poskytovat prostor pro udržování sociálně relevantních pachových vodítek. Podobným „axilárním orgánem“ jsou vybaveni i šimpanzi a gorily (Stoddart, 1998). Dlouhá srst na hlavě kombinovaná s téměř úplnou absencí ochlupení na zbytku těla je však v živočišné říši unikátní a vyžaduje detailnější rozbor. I naši nejbližší příbuzní mají celá těla pokryta kožešinou (Keeling, 2017). Ztrátu srsti lze vysvětlit hned několika způsoby. Odhalená pokožka umožňuje efektivní potní termoregulaci, klíčovou součást komplexu adaptací k vytrvalostní bipedální lokomoci (Wheeler, 1984). Svou roli mohl rovněž sehrát vodní způsob života, který byl pro naše předky podle nechvalně proslulé „hypotézy vodní opice“ příznačný (Morgan, 1997). Ani jedna z těchto teorií však ve své základní podobě nepředpokládá zachování sexuálně dimorfního ochlupení na hlavě. Nezanedbatelnou měrou k patrnostem naší srsti jistě přispěl pohlavní výběr (Darwin, 1901). Vousy a vlasy jsou předmětem kulturně podmíněné úpravy (Barber, 2001). Podléhají módě, jsou zkracovány, prodlužovány i barveny. Svést lidskou vlasatost pouze na pohlavní výběr by však bylo příliš jednoduché (Montagna, 1985). Do vztahu mezi člověkem a jeho prostředím mohou vlasy a vousy vstupovat mnoha různými způsoby. Tyto způsoby je potřeba utřídit a kriticky zhodnotit.
Barber, N. (2001). Mustache fashion covaries with a good marriage market for women. Journal of Nonverbal Behavior, 25(4), 261–272. https://doi.org/10.1023/A:1012515505895
Darwin, C. (1901). The descent of man and selection in relation to sex. London: John Murray.
Keeling, R. (2017). Fossilised Dermal Tissue Associated With Australopithecus Sediba. University of the Witwatersrand.
Montagna, W. (1985). The Evolution of Human Skin (?). Journal of Human Evolution, 14, 3–22.
Morgan, E. (1997). The aquatic ape hypothesis. London: Souvenir Press.
Stoddart, D. M. (1998). The human axillary organ : an evolutionary puzzle, 2(1979).
Wheeler, P. E. (1984). The Evolution of Bipedality and Loss of Functional Body Hair in Hominids. Journal of Human Evolution, 13, 91–98.

Preliminary scope of work in English

The presence of fur remnants in our species lacks a satisfying evolutionary explanation so far. There is an agreement on the function of axillary and pubic hair only. These patches limit friction in body-limb joints and help to retain socially relevant olfactory cues. We can find a similar “axillary organ” in chimpanzees and gorillas (Stoddart, 1998). The combination of long hair on the scalp and their almost complete absence on the rest of the body is, however, unique in the animal kingdom and requires a thorough investigation. Even our closest relatives have bodies covered in fur (Keeling, 2017). The fur loss in humans can be explained in several ways. Bare skin serves as an evaporation surface in the effective sweaty thermoregulation, a key feature of human adaptation for endurance bipedal locomotion (Wheeler, 1984). Aquatic lifestyle, which was typical for our ancestors according to the infamous “aquatic ape hypothesis” could also play a certain role in the evolution of hair loss (Morgan, 1997). Neither of these theories in their original form, however, assumes the retention of sexually dimorphic hair on head. It is beyond doubt that sexual selection contributed substantially to the current state of human hairiness (Darwin, 1901). Hair and beards undergo culturally conditioned modifications (Barber, 2001). They are subject to fashion, they are being trimmed, prolonged and coloured. It would be too easy to blame human fur patterns on sexual selection only (Montagna, 1985). Hair and beard could have entered the relationship between a man and his environment in many ways. These should be categorized and critically evaluated.
Barber, N. (2001). Mustache fashion covaries with a good marriage market for women. Journal of Nonverbal Behavior, 25(4), 261–272. https://doi.org/10.1023/A:1012515505895
Darwin, C. (1901). The descent of man and selection in relation to sex. London: John Murray.
Keeling, R. (2017). Fossilised Dermal Tissue Associated With Australopithecus Sediba. University of the Witwatersrand.
Montagna, W. (1985). The Evolution of Human Skin (?). Journal of Human Evolution, 14, 3–22.
Morgan, E. (1997). The aquatic ape hypothesis. London: Souvenir Press.
Stoddart, D. M. (1998). The human axillary organ : an evolutionary puzzle, 2(1979).
Wheeler, P. E. (1984). The Evolution of Bipedality and Loss of Functional Body Hair in Hominids. Journal of Human Evolution, 13, 91–98.